Město řeší, jak zajistit dobíjecí síť přímo v centru a nabídnout možnost dobíjení i těm, kteří nevlastní rodinný dům s garáží a přípojkou pro dobíjení elektrického auta.
"Zajistit dost pomalých nabíječek ve městě zřejmě nebude v gesci energetických společností, zde je spíše prostor pro agendu měst. Parkovacích míst není ve městech dost a roli hraje čas. Pomalé dobíjení by tedy mohlo být nabízeno jako služba za příplatek k parkovacím místům ve městech," myslí si Pavel Cyrani, ředitel divize obchod a strategie ve společnosti ČEZ.
O takové službě už se delší dobu mluví na magistrátu hlavního města. "V Praze pracujeme na rozšíření sítě dobíjecích stanic v chytrých lampách. Montáž lamp už probíhá, lidé si budou moci dobít svůj elektromobil na pouliční lampě klidně přímo před svým domem," přednesl ve své zdravici pro Forum Elektromobilita Zdeněk Hřib, primátor hlavního města Prahy. Veškeré přednášky je možné zhlédnout zde.
"Nechali jsme si vypracovat plán rozvoje dobíjecí infrastruktury do roku 2030, v Praze by podle našich předpokladů mělo v roce 2030 jezdit kolem 200 tisíc elektromobilů a k tomu o něco nižší čísla plug-in hybridů. Abychom uspokojili potřeby elektromobilistů, musíme být schopní postavit dostatečný počet dobíjecích stanic. Chceme postavit pomalejší AC dobíjecí stanice. Byly by vhodné k dobíjení přes noc nebo na delší čas i přes den a jsou z pohledu nákladů nejpříznivější. Doufáme, že do roku 2030 by mohlo fungovat 4500 stanic a 8 rychlodobíjecích hubů," myslí si Beránek.
"V plánu je tímto způsobem posílit 300 km tras veřejného osvětlení, což je 6 procent délky kabelů veřejného osvětlení v Praze. Každá EV-ready lampa může nabíjet až dva elektromobily naráz. Výhodu má v tom, že infrastruktura jde relativně jednoduše zajistit a náklady nejsou tak razantně vysoké," myslí si Libor Fiala, člen představenstva ve společnosti Technologie hlavního města Prahy, která se stará o veřejné osvětlení.
Bohužel, projekt se rozbíhá pomalu, ačkoli byl představený v roce 2018, první pilotní lampy byly zprovozněny teprve letos na pražských Vinohradech. O plánech na výstavbu jsme informovali už zde. Rychlejšímu rozvoji by měla Praze pomoci společnost Operátor ICT, dříve Operátor Opencard. Ta přebírá kompetence od magistrátu Prahy v oblasti IT řešení, zajišťuje projekt Lítačka a nyní se angažuje v oblasti elektromobility a jejího rozvoje na území hlavního města.
"Vypracovali jsme si čtyři přístupy rozvoje veřejného dobíjení. První je nechat to na veřejném trhu a nedělat žádná opatření, druhý by se dal označit za neinvestiční podporu. Vydávat jen dílčí opatření, například zajistit snižování byrokracie při výstavbě infrastruktury nebo zajistit levnější nájem ploch. A pak tu máme jednu investiční variantu nebo koncesní variantu, kdy se město aktivně finančně zapojí do řešení," vysvětluje Matej Šandor, ředitel úseku projektového řízení a fondů v Operátor ICT.
Pokud by se město rozhodlo vykročit cestou investičního modelu, samo by investovalo do výstavby sítě pro dobíjení a mohlo by zajišťovat i provoz. Kombinací je více, město by si mohlo také například najít koncesionáře, který by provoz zajistil, a může jich být dokonce i několik.
"Když to totiž necháme jen na trhu, těch 4500 stanic tu stát nebude, proto uvažujeme o té investiční nebo koncesní variantě, ale záleží na zdrojích. Náklady na investice i provoz během toho období od výstavby do roku 2030 by podle našich odhadů vyšly na dvě miliardy korun. Při odhadech výnosů počítáme s 0,9 mld. až 1,9 mld. korun, odvíjí se to od koncové ceny pro uživatele," vysvětluje Matej Šandor. Když by projekt počítal s 3procentním výnosem, jedna odebraná kWh by podle Šandorova odhadu vyšla na 5 až 6 Kč bez DPH, pokud by Praha projekt dotovala a spokojila se s nižším výnosem, 1 kWh by vyšla na 3 Kč bez DPH.
"U koncesního modelu ale výnosy známé zatím nejsou, zatím nemáme nastavené podmínky pro koncesionáře, tam by ale investice byla nižší, dle odhadu asi 300 milionů korun za celé období do roku 2030," vysvětluje Matej Šandor z Operátor ICT.
Projekt už uvažuje také o tom, kde by se takové chytré lampy mohly v Praze objevit. V první fázi by měly pokrýt Prahu co nejrovnoměrněji, v budoucnu se podle Beránka uvažuje i o větší diskusi s obyvateli Prahy, zda by v některých městských částech nechtěli mít takových bodů více.
Během příštího roku by Praha chtěla postavit až 100 dobíjecích bodů, z čehož 80 by bylo instalováno na EV-ready lampách, do roku 2025 by jich mohlo stát 750 a do roku 2030 až 4500, což by údajně mělo potřeby Prahy pro elektrické dobíjení minimálně na deset následujících let naplnit. "Proběhlo by to však ve zrychleném režimu a otázkou je, jestli se na to najdou finance. Celkové investiční náklady na stovku prvních stanic by vyšly na 23 milionů korun a možná se budou muset kvůli pandemii koronaviru investovat nakonec jinde," dodává Matej Šandor.
Autobusy jako řešení, jak snížit emise CO2 v Praze
Praha si dala klimatický závazek, chce dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality. "Abychom toho dosáhli, musíme přijímat rozsáhlá opatření a potřebujeme spolupráci občanů. Musíme se také soustředit na technologický pokrok budov a lepší nakládání s odpady, nejlépe, aby vůbec nevznikaly. A víme, že ozeleňování osobní automobilové dopravy určitě není jediná cesta, jak zpomalit klimatické změny. Je tu i příležitost elektrifikovat dopravní podnik," myslí si Jaromír Beránek.
"Chystáme se snižovat podíl autobusů městské hromadné dopravy s naftovým motorem a nahrazovat je autobusy na elektrický pohon nebo trolejbusy. Trolejbusová trať povede například na letiště. Věřím, že tím se sníží emise a zvýší kvalita života v našem městě," dodal také k plánům "ozeleňování" městské hromadné dopravy v Praze primátor Zdeněk Hřib ve zdravici, kterou poslal pořadatelům konference Elektromobilita 2020.
Praha se ostatně spolu s dopravním podnikem zavázala, že po roce 2025 bude pořizovat 60 procent aut v "čistém standardu", což znamená, že polovina vozidel by měla být bezemisní. "Aktivity už probíhají v současnosti. Pracujeme na projektu elektrifikace autobusové linky 140, očekáváme dodávku 15 kloubových parciálních trolejbusů, i když nejsou schopny pokrýt linku na čistě bateriový pohon. Dále na lince 119 se připravujeme na dodávku 20 velkokapacitních autobusů o déle 24 metrů, pořizujeme standardní plně elektrické autobusy, k jejichž nasazení dojde v příštím roce," slibuje Jaromír Beránek.
Jak sám dodává, agenda okolo rozvoje elektromobility v Praze je složitá a to je i příčinou, proč magistrát do problematiky vstupuje. "Soustředíme se na to, aby elektromobilita byla dostupná nejširším masám. Proto chceme využívat aktivně role města, aby byla nastavena pravidla a nabídla se kvalitní služba za přiměřené prostředky. Elektromobily teprve pronikají na trh a ještě jsme v situaci, kdy skromná infrastruktura není přetížená a máme šanci tuto problematiku podchytit a nastavit budoucí systém koordinace řízení takovým způsobem, aby tak město zajistilo kvalitní a dostupnou službu občanům," dodává Jaromír Beránek.
