Evropské baterie do elektromobilů? Přijdou brzy, ale od asijských firem

Martin Frei Martin Frei
Aktualizováno 24. 9. 2020 23:06
Limity emisí CO2 klesají, pokuty stoupají a automobilky se snaží dělat co nejvíc elektromobilů. Do roku 2030 by měly domácí značky prodávat ročně pět milionů vozů s externím dobíjením. Výroba baterií je ale zatím zajištěna jen zčásti, polovinu z ní přitom zajišťují firmy z Asie.
Foto: Volkswagen

Cíle na rok 2030 jsou vysoké. Z porovnání dnešních emisí CO2 na počet prodaných vozů vychází, že ke splnění zákonných cílů budou muset evropští výrobci dodávat na domácí trh asi čtyři miliony elektromobilů a milion plug-in hybridů. Převedeno na kapacitu baterií to znamená 400 GWh kapacity ročně.

Jádrem akumulátoru je jednotlivý článek. Na jeho vlastnostech záleží energetická hustota - tedy kolik "šťávy" pobere a jak daleko dojedeme - stejně jako proudová zatížitelnost, na níž záleží rychlost nabíjení. Na robustnosti jednotlivého článku závisí odolnost a životnost i cena výroby a recyklace.

Struktura lithiového článku
Struktura lithiového článku | Foto: University of Warwick

Lithiové články ve specifikaci pro elektromobily však zatím žádná evropská firma nedokáže vyrobit. Všechny baterie v Evropě se montují z článků dovezených z Číny, Koreje či Japonska, u nás tedy nevzniká téměř žádná přidaná hodnota. Jedinou linku na výrobu článků nedávno spustila korejská LG Chem v polské Wroclawi. Dohnat tento deficit by měly nové projekty asijských i domácích firem.

Nejznámější a nejambicióznější je švédský Northvolt. Založil ho bývalý manažer Tesly Peter Carlsson jako start-up a získal finanční podporu přes tři miliardy eur od Volkswagenu, BMW i bank jako Goldman Sachs a dalších finančních institucí. Už příští rok chce u města Skelleftea spustit linku na prvních osm gigawatthodin z celkových čtyřiceti.

Druhou továrnu plánoval Northvolt vybudovat v německém Salzgitteru. Nakonec ji však postaví rovnou Volkswagen, který drží v Northvoltu 20 % akcií a odebere také veškerou produkci čítající 24 GWh. Plány nyní procházejí schvalovacím řízením a první linka by se měla rozběhnout začátkem roku 2024.

Druhým z evropských hráčů je francouzská ropná firma Total. V roce 2016 koupila tradičního výrobce baterií Saft a loni založila se skupinou kolem Peugeotu (Groupe PSA) společný podnik Automotive Cells Company.

První továrna v Angoulême na atlantickém pobřeží by se měla rozběhnout v roce 2022. Druhá bude stát v závodech Opelu v Kaiserslauternu. Obě dohromady dosáhnou kapacity 48 GWh ročně. Celý projekt vyjde na pět miliard eur. S investicemi kromě bank a fondů pomáhají vlády Francie i Německa a také Bateriová aliance EU.

Ve velkém měřítku se v Evropě angažuje korejská LG Chem. Závod ve Wroclawi byl původně dimenzovaný na 35 GWh ročně, prudký nárůst poptávky firmu přiměl celou továrnu téměř zdvojnásobit. Počítá se tedy s 64 GWh, kapacita bude nabíhat postupně od příštího roku. Jen tato druhá fáze projektu přijde na 1,5 miliardy eur, z čehož půl miliardy formou půjčky poskytne Evropská investiční banka.

Také bateriová velmoc Čína k nám vysílá první dvě společnosti. Firma CATL buduje nákladem 1,8 miliardy eur u německého Erfurtu továrnu s kapacitou 14 GWh. Od roku 2022 bude dodávat baterie zejména BMW a Volkswagenu. Její krajané ze společnosti Svolt v současnosti vybírají místo pro evropský závod s kapacitou 24 GWh. Dodávky mají začít v roce 2025.

Tento výčet dává dohromady roční produkci 228 GWh, tedy něco přes polovinu potřebného množství. A už tady vidíme poloviční podíl asijských firem, které sice pomohou zaměstnanosti v regionech, ale zisky si nechají doma. Baterie přitom tvoří polovinu ceny elektromobilu, zaplacenou nejen z peněz evropského motoristy, ale přes dotace často i z kapsy daňového poplatníka.

Kde evropské automobilky seženou druhou polovinu článků, zatím není jasné. Ale že by podstatná část z nich pocházela z Evropy, na to je brzo sázet. Za vše mluví, že Volkswagen má uzavřené dlouhodobé smlouvy s kompletní korejskou trojicí: Samsungem, SK Innovation i LG Chem.

 

Právě se děje

před 47 minutami

ÚOHS dal ministerstvu dopravy pokutu za tendr na registrační značky aut

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vyměřil ministerstvu dopravy pokutu 200 000 korun za chybu při tendru na dodávku tabulek registračních značek. Upozornil na to server Zdopravy.cz, ČTK to potvrdil mluvčí úřadu Martin Švanda. Rozhodnutí není pravomocné a lze proti němu podat rozklad.

Důvodem pro uložení pokuty bylo vyloučení společnost Eltodo z výběrového řízení kvůli tomu, že nezaokrouhlila nabídkovou cenu na celé koruny. "Jednalo se o formální požadavek na zpracování nabídky, jehož nesplnění není přiměřené považovat za oprávněný důvod pro vyloučení z účasti v zadávacím řízení. Podle Úřadu tak došlo k ovlivnění výběru dodavatele. Vzhledem k tomu, že v dané věci již byla uzavřena smlouva, uložil Úřad za spáchání přestupku pokutu ve výši 200 000 korun," uvedl Švanda.

Eltodo původně tendr vyhrálo s nejnižší cenou, po jeho vyloučení se vítězem stala druhá společnost v pořadí, Security Paper Mill (SPM) s polským partnerem Utal. Přišla s cenou 55,15 milionu ročně.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Zeman dal milost matce pěti dětí, prominul jí pět trestů

Prezident Miloš Zeman z humanitárních důvodů udělil milost matce pěti nezletilých dětí. Prominul jí celkem pět trestů za méně závažnou trestnou činnost. Omilostněná nesplňuje podmínku závažného zdravotního stavu, které Zeman v jiných případech pro udělení milosti vyžaduje.

Prezident se rozhodl pro milost kvůli tomu, že se vzorně stará o pět nezletilých dětí, které by v případě jejího nástupu do výkonu trestu musely být umístěny do různých dětských domovů. Zohlednil také závažný duševní stav nejstarší dcery, které by odloučení od matky mohlo zhoršit její duševní stav, sdělil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Zdroj: ČTK
Další zprávy