Evropské baterie do elektromobilů? Přijdou brzy, ale od asijských firem

Martin Frei Martin Frei
Aktualizováno 24. 9. 2020 23:06
Limity emisí CO2 klesají, pokuty stoupají a automobilky se snaží dělat co nejvíc elektromobilů. Do roku 2030 by měly domácí značky prodávat ročně pět milionů vozů s externím dobíjením. Výroba baterií je ale zatím zajištěna jen zčásti, polovinu z ní přitom zajišťují firmy z Asie.
Foto: Volkswagen

Cíle na rok 2030 jsou vysoké. Z porovnání dnešních emisí CO2 na počet prodaných vozů vychází, že ke splnění zákonných cílů budou muset evropští výrobci dodávat na domácí trh asi čtyři miliony elektromobilů a milion plug-in hybridů. Převedeno na kapacitu baterií to znamená 400 GWh kapacity ročně.

Jádrem akumulátoru je jednotlivý článek. Na jeho vlastnostech záleží energetická hustota - tedy kolik "šťávy" pobere a jak daleko dojedeme - stejně jako proudová zatížitelnost, na níž záleží rychlost nabíjení. Na robustnosti jednotlivého článku závisí odolnost a životnost i cena výroby a recyklace.

Struktura lithiového článku
Struktura lithiového článku | Foto: University of Warwick

Lithiové články ve specifikaci pro elektromobily však zatím žádná evropská firma nedokáže vyrobit. Všechny baterie v Evropě se montují z článků dovezených z Číny, Koreje či Japonska, u nás tedy nevzniká téměř žádná přidaná hodnota. Jedinou linku na výrobu článků nedávno spustila korejská LG Chem v polské Wroclawi. Dohnat tento deficit by měly nové projekty asijských i domácích firem.

Nejznámější a nejambicióznější je švédský Northvolt. Založil ho bývalý manažer Tesly Peter Carlsson jako start-up a získal finanční podporu přes tři miliardy eur od Volkswagenu, BMW i bank jako Goldman Sachs a dalších finančních institucí. Už příští rok chce u města Skelleftea spustit linku na prvních osm gigawatthodin z celkových čtyřiceti.

Druhou továrnu plánoval Northvolt vybudovat v německém Salzgitteru. Nakonec ji však postaví rovnou Volkswagen, který drží v Northvoltu 20 % akcií a odebere také veškerou produkci čítající 24 GWh. Plány nyní procházejí schvalovacím řízením a první linka by se měla rozběhnout začátkem roku 2024.

Druhým z evropských hráčů je francouzská ropná firma Total. V roce 2016 koupila tradičního výrobce baterií Saft a loni založila se skupinou kolem Peugeotu (Groupe PSA) společný podnik Automotive Cells Company.

První továrna v Angoulême na atlantickém pobřeží by se měla rozběhnout v roce 2022. Druhá bude stát v závodech Opelu v Kaiserslauternu. Obě dohromady dosáhnou kapacity 48 GWh ročně. Celý projekt vyjde na pět miliard eur. S investicemi kromě bank a fondů pomáhají vlády Francie i Německa a také Bateriová aliance EU.

Ve velkém měřítku se v Evropě angažuje korejská LG Chem. Závod ve Wroclawi byl původně dimenzovaný na 35 GWh ročně, prudký nárůst poptávky firmu přiměl celou továrnu téměř zdvojnásobit. Počítá se tedy s 64 GWh, kapacita bude nabíhat postupně od příštího roku. Jen tato druhá fáze projektu přijde na 1,5 miliardy eur, z čehož půl miliardy formou půjčky poskytne Evropská investiční banka.

Také bateriová velmoc Čína k nám vysílá první dvě společnosti. Firma CATL buduje nákladem 1,8 miliardy eur u německého Erfurtu továrnu s kapacitou 14 GWh. Od roku 2022 bude dodávat baterie zejména BMW a Volkswagenu. Její krajané ze společnosti Svolt v současnosti vybírají místo pro evropský závod s kapacitou 24 GWh. Dodávky mají začít v roce 2025.

Tento výčet dává dohromady roční produkci 228 GWh, tedy něco přes polovinu potřebného množství. A už tady vidíme poloviční podíl asijských firem, které sice pomohou zaměstnanosti v regionech, ale zisky si nechají doma. Baterie přitom tvoří polovinu ceny elektromobilu, zaplacenou nejen z peněz evropského motoristy, ale přes dotace často i z kapsy daňového poplatníka.

Kde evropské automobilky seženou druhou polovinu článků, zatím není jasné. Ale že by podstatná část z nich pocházela z Evropy, na to je brzo sázet. Za vše mluví, že Volkswagen má uzavřené dlouhodobé smlouvy s kompletní korejskou trojicí: Samsungem, SK Innovation i LG Chem.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

O funkci rektora Univerzity Karlovy se uchází současná prorektorka a bývalý děkan Filozofické fakulty

O funkci rektora Univerzity Karlovy v dalších letech se ucházejí dva lidé. Současnou hlavu školy Tomáše Zimu, který na začátku příštího roku ve funkci skončí, by mohla vystřídat prorektorka pro studijní záležitosti Milena Králíčková či bývalý děkan Filozofické fakulty Univerity Karlovy Michal Stehlík. Ve středu v 18:00 vypršel termín pro podání návrhů na pozici. Sdělil to předseda Akademického senátu univerzity František Zahálka. Zima řídí univerzitu druhé volební období. Volba nové hlavy školy bude 22. října.

"Můžu konstatovat, že do standardní doby byly podány pouze dva návrhy (na rektora), a to paní profesorka Králíčková a pan profesor Stehlík,“ uvedl Zahálka. I když teoreticky se ještě někdo mohl přihlásit třeba datovou schránkou na poslední chvíli, další kandidáty Zahálka neočekává. "Na podatelně, ve spisové službě a na sekretariát (akademického) senátu nikdo nic dalšího nedoručil," řekl. Kandidáti se představí akademickému senátu 15. října.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Černošický úřad rozhodl v řízení s Babišem. Závěry ale zatím zveřejnit nechce

Černošický městský úřad rozhodl v řízení o přestupku proti zákonu o střetu zájmů, které vede s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Obsah rozhodnutí nezveřejní, informoval dnes na svém webu. Podnět podala organizace Transparency International, podle níž Babiš porušuje zákon tím, že ovládá média. Premiér střet zájmů dlouhodobě odmítá.

Černošický úřad na webu uvedl, že dnes odeslal Babišovu zmocněnci dokument, kterým rozhodl v projednávané věci možného přestupku. "Vlastní obsah rozhodnutí Městský úřad Černošice není oprávněn zveřejnit," dodal. Na rozhodnutí upozornil Seznam Zprávy.

Černošický úřad, který je úřadem s rozšířenou působností pro Průhonice, kde premiér žije, vede s Babišem řízení o přestupku kvůli vlastnictví mediálních společností Londa a Mafra. Babiš nařčení z porušování zákona odmítá. Tvrdí, že vložením Agrofertu do svěřenských fondů ztratil vliv na holding i na všechny společnosti do něj začleněné.

Zdroj: ČTK
Další zprávy