Praga vyrobila první prototypy terénního náklaďáku nazvaného Vojenský třítunový speciál v roce 1952, o rok později, přesně 2. dubna 1953, se rozběhla výroba. Dnes už legendární "vejtřaska" nebo také "vejda" či "vétřieska" tedy slaví 65 let.
Výroba V3S byla ukončena v roce 1990 a za tu dobu vzniklo více než 130 tisíc kusů. Bylo to ve své době jedno z nejschopnějších terénních vozidel a také nejdéle vyráběný československý nákladní vůz. A hlavně ho využívala armáda.
Motor pro něj dodala kopřivnická Tatra. Zjednodušeně lze říci, že vznětový šestiválec, který vejtřasku pohání, je polovinou vidlicového dvanáctiválce z Tatry 111. Byla unikátní svou odolností v terénu.
Žebřinový rám totiž snese velké namáhání. Díky dvěma zadním nápravám vejda zvládala jízdu i v rozbahněné půdě. A protože nápravy jsou také umístěny vysoko nad osou otáčení kol, mohla se Praga pochlubit vysokou světlostí podvozku, ačkoliv má relativně malá kola.
Měla i své nevýhody. V3S mohla jet rychlostí maximálně 60 km/h, takže na silnici se rázem stávala brzdou provozu. I proto vznikla v roce 1956 silniční verze S5T zvaná "silniční pětituna". Ta měla už maximálku vyšší, i když se musela částečně vzdát schopností v terénu.
Jednu vejdu mají v ostravském centru bezpečné jízdy Libros, a když nasněží, tamní automobiloví nadšenci si rozhodně nenechají ujít příležitost se pobavit. Podívejte se na video, jak se dá s dvěma nápravami vzadu parádně jezdit bokem i s takovým archaickým kolosem, jakým je V3S.
