Michaela Šojdrová patří k politikům, kteří v posledních dnech navštívili Ukrajinu. Na rozdíl od některých jiných se zaměřila výhradně na sociální pomoc a především na pomoc s návratem dětí, které z Ukrajiny deportovalo Rusko. Podle ukrajinských údajů bylo odvezeno 19 400 dětí, zpět se jich zatím podařilo dostat 364.
Právě kvůli násilnému odvážení ukrajinských dětí nedávno Mezinárodní trestní tribunál v Haagu vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a ruskou zmocněnkyni pro práva dětí Mariji Lvovovou-Bělovovou.
"Struktura ukrajinských deportovaných dětí je velmi různorodá, ale jedno mají společné - všechny jsou občané Ukrajiny. V každém případě byl jejich odvoz nelegální, ať už měly rodiče, mají rodiče, nebo měly zákonné zástupce. Tato násilná adopce je trestný čin. Bylo to jasné od chvíle, kdy Putin vydal dekrety na urychlenou adopci dětí," uvádí Šojdrová. Při šestidenní cestě se mimo jiné setkala se dvěma takovými dětmi i ředitelem jejich školy, který se pro ně do Ruska vydal a přivezl je zpět.
"To je například případ některých dětí z ukrajinských dětských domovů, jejichž rodiče byli zbaveni rodičovských práv, nebo to jsou sirotci. Ale ty děti měly zákonné zástupce a nikdo se jich neptal, jestli chtějí být adoptovány. Byly pozvány na tábory a nikdo jim neřekl, že v Rusku zůstanou. Byl to jasný podvod a ony zůstaly v Rusku násilně," upozorňuje Šojdrová.
Mnoho dětí se také dostalo do Ruska tak, že Rusové po obsazení ukrajinských území přistavili autobusy a odváželi jimi Ukrajince včetně dětí. "Některé byly bez rodičů, protože například zahynuli, ale mají třeba babičky. Jejich odvoz z východní Ukrajiny byl nelegální. Stejně tak brali Rusové některé děti, které se snažily dostat humanitárními koridory na západ Ukrajiny," říká Šojdrová, která jednala s ukrajinskou neziskovou organizací Media Initiative for Human Rights. Ta pomohla s návratem přibližně stovky dětí ukrajinským rodinám.
Na problém s odvážením dětí upozorňovala v Evropském parlamentu už v červnu minulého roku, kdy se v této záležitosti začala angažovat. "Kromě jiného je třeba ještě intenzivněji jednat s Mezinárodním výborem Červeného kříže, který nevyužívá možnost navštěvovat všechna ruská centra a tábory, kde jsou deportované ukrajinské děti," uvedla europoslankyně, která spolupracuje například s ukrajinskou platformou Magnolija. Ta se zabývá pátráním po ztracených dětech a má napojení na evropskou organizaci pro pohřešované děti Missing Children Europe.
Evropská komise společně s Polskem nyní připravuje konferenci s účastí zástupců mezinárodních institucí, které mohou vyvíjet tlak na Rusko, aby s deportacemi skončilo a aby umožnilo návrat dětí. "Všechno se to děje na základě diplomatických vazeb a politického tlaku," sdělila eurokomisařka Věra Jourová.
Ukrajinci berou jen vítězství, říká Šojdrová
Europoslankyně Šojdrová jednala také se zástupci několika měst a neziskových organizací o další pomoci Česka sociálním zařízením, dětským domovům a školám. "Ukrajinci jsou za veškerou pomoc opravdu velmi vděční. Budou rádi i za navázání partnerství mezi městy, takovou prosbu jsem slyšela například od starosty Lvova. Požádal mě také o zajištění finanční podpory pro budování velkého zdravotnického zařízení pro válečné veterány z celé Ukrajiny," podotýká.
Ze všeho nejpodstatnější je podle ní ale porážka agresora. "Neřešila jsem tam dodávky zbraní, to není v mé kompetenci, ale jsem přesvědčena, že musíme řešit také zbraně, munici a tanky. Čím dříve válka skončí, tím dříve budou mít ukrajinské děti zase normální život," říká Šojdrová, která se podle svých slov setkávala v drtivé většině s odhodláním Ukrajinců zvítězit.
"Vítězství je pro ně ze všeho nejpodstatnější. Byla jsme například na čerstvém hřbitově, kde jsou pochováni Ukrajinci, kteří padli při obraně země. Potkávala jsem maminky a manželky mrtvých vojáků, které plakaly, ale neříkaly: Už dost. Věděly, že oběti, které přinesli, budou mít smysl jedině tehdy, když Ukrajina vyhraje. Jinak ty tisíce mrtvých byly zbytečné. To bychom měli vědět. Jsme zvyklí žít v jistém komfortu a bezpečí," uvedla na adresu lidí v Česku.
S europoslankyní jela na Ukrajinu také Kateřina Biolková, která má v Arcidiecézní charitě Olomouc na starost koordinaci pomoci napadené zemi. "V naší charitě jsou Ukrajinci srdeční záležitostí. Pomáháme jim už řadu let a mnohdy vidíme, jak jsou za každou pomoc obrovsky vděční. Snažíme se také o to, aby se tam rozvíjel neziskový sektor, který to nemá jednoduché," řekla Biolková. Charita už na Ukrajinu odvezla například mnoho generátorů a několik kamionů další pomoci.
