Po minulých krajských volbách jste tvrdil, že příště už se o funkci hejtmana ucházet nebudete. Říkal jste, že největší umění v politice je skončit v pravý čas. Co se změnilo?
Změnily se dvě věci. Jednak jsme z uběhlých čtyř let dva roky věnovali nejdřív covidu a potom uprchlické krizi. Projekty, které dnes už měly být dokončeny nebo v realizaci, jsou tudíž teprve před námi. A za druhé mě spousta lidí z mého okolí přesvědčovala, že od rozdělané práce ještě utíkat nemám. Také mě v tom podržela rodina. Nebylo to jednoduché rozhodování, protože dvanáct let v čele kraje je dost. Ale energii na další čtyři roky ještě mám.
Není jedním z důvodů to, že spíš nemáte na výběr poté, co vaše ambice v celostátní politice utnulo spojení s libereckou korupční kauzou, ve které jste obžalovaný z přijetí úplatku?
Mám vždycky možnost jít dělat něco úplně jiného.
Ale teď mluvím o politice.
To je pravda, ale myslím, že možností, co člověk v životě může dělat, je víc než jenom politika. Navíc jsem si uvědomil, že nevím, jestli vůbec chci v celostátní politice fungovat.
Pořád platí to, co jste říkal v minulosti, že byste v celostátní politice mohl být platný až po osvobozujícím rozsudku?
Myslím, že to dává logiku. Nicméně jsem velký zastánce presumpce neviny i pro politiky. Jsme na tom úplně stejně jako všichni ostatní, zvlášť v téhle zemi, ve které během posledních deseti let proběhlo mnoho zvláštních kauz. Ta moje trvá už deset let. V běžné zemi by toto nemělo být standardem fungování spravedlnosti.
Ale politika je o důvěře. Je jednodušší přesvědčit lidi, kteří se s vámi jako s hejtmanem můžou potkat, o tom, že jste důvěryhodná osoba, přestože jste deset let stíhaný, než přesvědčit lidi na třeba jižní Moravě. Ti si o vás můžou maximálně přečíst titulky v médiích.
Máte s hnutím STAN nějakou dohodu, za jakých okolností by využili vaši politickou sílu v regionu pro celostátní politiku?
Nic jako dohoda neexistuje. Když se člověk chce ucházet o celostátní politickou funkci, předtím by měl být úspěšný v parlamentních volbách. Moc nevěřím na "tahy s figurkami" ve smyslu, kdy někoho strčíte na pozici i přesto, že neprošel testem voleb.
Kdybyste nebyl obžalovaný v kauze, je pravděpodobné, že už byste třeba seděl ve vládě?
Nemám tyto spekulace rád. Možná bych měl větší ambice to řešit. Ale během let jsem zjistil, že si asi sám sebe neumím představit ani jako poslance, který přihlíží tomu, co se ve sněmovně nyní často odehrává. Způsob debaty během posledních tří let klesl snad nejhlouběji ke dnu.
Martin Půta
Martin Půta je hejtmanem Libereckého kraje od roku 2012, letos usiluje o čtvrtý mandát. Jeho politická kariéra začala v roce 2002, když byl zvolen starostou Hrádku nad Nisou. Funkci ještě dvakrát obhájil, dodnes je městským zastupitelem. V krajském zastupitelstvu sedí od roku 2007.
Čtyři roky byl členem Strany pro otevřenou společnost, v roce 2008 vstoupil do nově vzniklého hnutí Starostové pro Liberecký kraj, které je úzce spjaté s celostátním hnutím Starostové a nezávislí. V roce 2014 se stal šéfem STAN, po několika měsících ale musel funkci pozastavit, když ho policie obvinila z přijetí úplatku a zneužití pravomoci v souvislosti s rekonstrukcí kostela v Liberci.
V roce 2020 ho krajský soud osvobodil, vrchní soud ale rozsudek zrušil, Půta je tak znovu obžalovaný. Kauza dodnes nemá pravomocný rozsudek. Stavební firma Metrostav letos uzavřela v kauze dohodu o vině a trestu, čímž se k trestnému činu přiznala. Půta dál trvá na tom, že se ničeho protizákonného nedopustil.
Udělal byste ve svém tehdejším rozhodování v souvislosti s kauzou dnes něco jinak?
Člověk v mé pozici je dost často v situaci, kdy jeho jménem někdo při jednání operuje stylem, že to "umí u hejtmana zařídit", že "hejtman to podpoří" a podobně. Takové situace nemůžete mít pod kontrolou. Kdybych věděl, že někteří to takhle dělají, a věděl bych o některých lidech z kauzy to, co vím teď díky nastudovanému spisu, dělal bych všechno pro to, abych s nimi nejednal, nescházel se.
Vláda by měla kroky vysvětlovat dřív
Starostové pro Liberecký kraj mají podle průzkumu Kantaru volební potenciál 37 procent. ANO má jen o půl procenta víc, v kraji jste ho už dvakrát porazili. Co byste hnutí STAN i dalším koaličním stranám poradil, aby porazili ANO?
Nevím, jestli se dá strategie z regionu přenést do sněmovních voleb. Krajské volby jsou víc komunální než celostátní, voliči vnímají, že se v nich nerozhoduje o hodnotách a směřování země.
Zároveň se mi nechce z "pohodlného" hejtmanského křesla radit ministrům, protože to mají složitější. Ale pobídka z mé strany by byla mluvit i s lidmi, které zdánlivě nemá smysl přesvědčovat. Tedy s těmi, kteří třeba pochází z lokality nebo socioekonomické skupiny, o které víte, že vás nikdy volit nebude. O to se snažím já. Pokud se jakákoliv vláda včetně té naší nebude věnovat řešení ekonomicky slabých oblastí, mezi Prahou a zbytkem země se budou nůžky dál rozevírat.
Odborníci vládě komunikaci s lidmi vytýkají. V čem selhává podle vás?
Možná by měla kroky vysvětlovat dřív. Někdy mi přijde, že věci vysvětluje v situaci, kdy už je rozhodnuto. Detaily, které vláda nedokáže dobře vysvětlit, poškozují její racionální kroky. Například důchodová reforma je nezbytný krok, ale chybí vysvětlování, že by měla umožnit dnešním třicátníkům, aby vůbec důchody v budoucnosti měli. Další příklady jsou konsolidační balíček a nezdanění tichého vína. Jsou to symboly. Nerozumný krok bylo i zrušení superhrubé mzdy dřív, než se začaly hledat úspory ve výdajích.
Teď vidím úsilí vlády, jak se propracovat ke schodku rozpočtu 230 miliard. Z toho je 100 miliard dluhová služba. To jsou strašné peníze, které chybí v investicích, které by mohly zemi někam posunout. Stejně dřív nebo později bude muset někdo přijít s tím, že bez zvýšení daní není stát v současném rozsahu možné udržet.
Problém je, že za posledních třicet let jsme si vychovali velkou voličskou skupinu, která věří tomu, že stát peníze tiskne a že za ně vyřeší všechny problémy.
Starostové a Piráti jsou nejméně spokojení s návrhem rozpočtu. Nemyslíte si, že se předně rozdělovalo resortům, které ovládají strany koalice Spolu?
Věřím tomu, že to tak ve vládě nefunguje, ale na jednání nechodím. Při jednání o rozpočtu musí nejvíc kompromisů a ústupků přijít od nejsilnější koaliční strany, pokud chce, aby koalice fungovala. To je princip politiky.
Jak probíhá komunikace kraje s vládou? Máte to jednoduší, když v ní sedí vaši straničtí ministři?
Nemyslím si, že je to tak automaticky. Věřím, že to funguje stejně jako na kraji, kde také neřeším, když za mnou přijde starosta, za koho byl zvolen. Víc než o politice je to o tom, jaký kdo je. Někdo je klidnější, někdo prchlivější.
Narážíte na někoho z ministrů?
Snažím se vyjít s každým, ale ozvu se, když nesouhlasím, a je mi jedno, jestli je to spolustraník. Ale každý hejtman v principu musí mluvit s ministrem dopravy kvůli dopravní infrastruktuře. Jsem rád, že Martin Kupka (ODS) vede ministerstvo celou dobu.
Jsem překvapený, kolik lidí v ANO dokáže mlčet
Od roku 2016 jste seděl v krajském zastupitelstvu s hnutím ANO. V roce 2017, když vznikala vláda ANO a ČSSD, jste řekl, že hnutí STAN by mělo jednat o podpoře menšinového kabinetu ANO. Dokážete si podobnou spolupráci představit i po sněmovních volbách v roce 2025?
Nedovedu. ANO v roce 2017 bylo jiné, než je dnes. Bylo tam taky spousta jiných lidí, ke kterým jsem měl názorově blíž, například profesor Jiří Zlatuška. Bylo tam hodně politiků středu či liberálů. Navíc tehdy ANO o spolupráci reálně nestálo, protože mělo domluvené jiné partnery. Po letošním vstupu ANO do Patriotů pro Evropu nemůžeme na vládní úrovni hledat průsečíky, zvlášť v těžké době, ve které se Evropa ocitla.
Pokud nebudeme evropské země držet pohromadě před hrozbou z Východu, velký bratr si nás rozebere jednoho po druhém. A to je pro mě červená linie. Jsem překvapený, kolik lidí, které znám v hnutí ANO na komunální či krajské úrovni a považuju je za rozumné, dokáže k tomuto směřování mlčet.
V minulých parlamentních volbách byla kampaň současných vládních stran postavená na tezi, že jdou zabránit v moci Babišovi. Myslíte si, že to chtějí voliči i dál?
Samo o sobě to nemůže stačit, protože to stačilo v minulých volbách. Souboj přirozeně takový bude. Ale pokud chceme jako STAN uspět, musíme lidem nabízet rozumné řešení problémů každodenního života. Děláme málo proti odchodu lidí z chudších regionů. Pokud se to nezmění, jakákoli vláda bude čelit neustále opakujícím se problémům. Vznikne vylidněný venkov, o který se stát není schopen starat. Lidi se budou cítit opuštění.
Hnutí ANO má volební potenciál nejvyšší ve všech krajích. Neselhali jste nějak i vy jako hejtmani vládních stran, že voliči opět směřují k ANO?
Průzkum je pro nás po čtyřech letech lepší, než byl v tento moment v roce 2020. Dalo se čekat, že ANO se bude snažit udělat z krajských voleb referendum o vládě. Je to jednodušší než hledat regionální témata, o kterých v principu tyto volby jsou.
Jestli ANO vyhraje v deseti nebo ve třinácti krajích, nebude mít na fungování vlády žádný vliv. Na billboardech sice hlásí "vrátíme vám, co vám Fialova vláda vzala", ale fakticky z krajského rozpočtu to nezaplatí žádný kraj.
Přemýšlel jste už o tom, co bude s vaší politickou kariérou, když v krajských volbách neuspějete?
Intenzivně to budu řešit až první den po volbách. Nemám žádný plán B. Jsem přesvědčený o tom, že volby vyhrajeme. Lidé nechtějí, aby se kraj řídil po telefonu a na dálku. V debatě v České televizi jsem slyšel od svého hlavního soupeře Davida Pražáka z ANO, že pokud v kraji uspěje, bude ještě víc než rok poslancem. Každý, kdo nechápe, že být hejtmanem je práce na 12 hodin každý den, dělá strašnou chybu.
Nebudete se pokoušet vrátit do vedení hnutí STAN?
Jsem spokojený předseda Starostů pro Liberecký kraj. Ale nezastírám, že s Vítem Rakušanem i dalšími lidmi z vedení STAN konzultujeme věci, které se týkají hlavně regionální politiky. Opět, člověk může být ve vedení celostátní strany, která má ambice být vládní stranou poté, co projde celostátními volbami. Já jsem pokus absolvoval v čele strany půl roku v roce 2014 díky své absolutní naivitě. Poučil jsem se.
