Ještě než Češi u volebních uren letos na podzim rozhodnou o tom, kdo příští čtyři roky povede zemi, současná vláda Andreje Babiše (ANO) zřejmě udělá několik důležitých rozhodnutí.
Hned dvě z nich budou mít zásadní vliv na budoucí bezpečnost země. Ale také na šanci hnutí ANO být bez přerušení nejdéle vládnoucí stranou v historii Česka. Zmíněná rozhodnutí totiž zároveň eminentně zajímají prezidenta Miloše Zemana - muže, který dle ústavy rozhodne o tom, zda nynějšího premiéra Babiše po volbách znovu pověří sestavením vlády.
Zeman by rád v připravovaném tendru na stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany za více než 200 miliard korun viděl Rusko a Čínu. Mocnosti, jimž prezident dlouhodobě vyjadřuje náklonnost, ač západní tajné služby důrazně varují před jejich vlivovým působením. Pokud vláda Zemanovo přání splní, dle bezpečnostních expertů hrozí, že Česko největší zakázku v historii a souběžně svou energetickou budoucnost na další desítky let spojí s režimem, který ho pak bude moci vydírat.
Babiš ale po protestech bezpečnostní komunity i opozice začal v závěru loňského roku couvat. Prohlásil dokonce, že rozhodnout by měla až další vláda. Aktuálně.cz a Respekt upozornily, že krátce potom prezidentův poradce Martin Nejedlý bez vědomí vlády vyrazil do Moskvy jednat s poradcem Vladimira Putina. Nejedlý popírá, že by s ním řešil jádro, svědci na to ale neexistují.
Původní plán polostátní firmy ČEZ, která za dostavbu zodpovídá, vyhlásit soutěž do konce roku padl. Která vláda a kdy tendr vyhlásí, není jasné doteď. Senát na začátku prosince vládu vyzval, aby Rusko a Čínu neoslovovala. Stálý výbor pro jadernou energetiku zároveň za účasti opozice diskutoval o čtyřech možných variantách, které do konce ledna proberou šéfové parlamentních stran. Vláda pak slibuje rozhodnutí. Zda se Babiš odváží jít v souladu s varováním tajných služeb před parlamentními volbami proti prezidentu Zemanovi, ale není jasné.
Bezpečnostní experti oslovení redakcí se přitom shodují, že půjde o klíčové rozhodnutí, které ovlivní bezpečnost Česka na desítky let dopředu.
Sněmovna zatím nezvládla schválit ani takzvaný nízkouhlíkový zákon, který je nezbytnou podmínkou pro výstavbu, protože nastavuje její financování. V budoucnu by se kvůli němu cena stavby promítla do účtů za elektřinu každého Čecha. Opozice i pro odhlasování těchto paragrafů vyžaduje bezpečnostní záruky. Poslanci se k projednávání vrátí nejspíše v lednu.
"Jakákoliv ruská účast v procesu stavby nové Jaderné elektrárny Dukovany je hlavní hrozbou pro českou suverenitu. Státní bezpečnostní instituce jsou jednoznačně proti, stejně jako demokratická opozice. Vláda doposud fakticky sloužila ruským geopolitickým zájmům a připravovala prostor pro ruskou účast v tendru, což je prozatím zastaveno. Uvidíme, zdali se současná vláda pod tlakem Ruské federace a jejího vlivového zástupce Martina Nejedlého nepodvolí," uvedl například šéf nevládní instituce Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty Jakub Janda.
Kdo povede dál lovce špionů? Zeman chce odstranit Koudelku
Zásadním odpůrcem přizvání Ruska a Číny do jaderného tendru je přitom současný šéf Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. A v předvolebním létě budou ministři rozhodovat právě i o tom, kdo na dalších pět let civilní kontrarozvědku povede. Dle zákona je za výběr šéfa BIS zodpovědná právě vláda. Koudelka je ovšem dlouhodobě pod těžkou palbou Hradu.
Aktuálně.cz už informovalo, že Zeman dokonce najal bývalého vysokého důstojníka BIS Jiřího Roma. A to i přesto, že z tajné služby Rom odcházel za kontroverzních okolností. Respekt a Aktuálně.cz popsaly, že na vlastní žádost kontrarozvědku opustil poté, co jeho kolegové zmonitorovali Romovo jednání s někdejším majitelem bezpečnostní agentury Vítem Bártou. Ten v minulosti shromažďoval kompromitující materiály na politiky.
Dokumentem, který Rom připravil, se pak Zeman pokoušel ilustrovat údajná manažerská selhání Koudelky a tím i důvod, proč by mu vláda neměla funkční období prodloužit. Premiér Babiš se Koudelky zatím vždy zastával, jeho opětovné jmenování by ale znamenalo vážný konflikt se Zemanem těsně před volbami.
"Prodloužení mandátu současného ředitele BIS, na kterého je prezidentem republiky dlouhodobě pořádána bezprecedentní diskreditační kampaň, považuji za lakmusový papírek dalšího vývoje. BIS, jako jeden z klíčových pilířů bezpečnosti České republiky, čelí velmi účinně bezpečnostním hrozbám. Vláda i parlamentní orgány prozatím vyjádřily podporu vedení BIS i práci celé zpravodajské služby. Současný ředitel BIS veřejně ohlásil svou připravenost ve funkci pokračovat. Z tohoto hlediska nemá vláda žádný důvod měnit vrcholné vedení BIS," popsal bývalý náměstek ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace (civilní rozvědky) Jan Paďourek.
"Pokud vláda ustoupí tlakům Hradu a mandát současného ředitele BIS v dalším funkčním období neprodlouží, bude to velmi negativní signál možných nežádoucích změn, které by ve svém důsledku mohly vést k ohrožení bezpečnosti ČR a jejího dalšího demokratického vývoje," dodal Paďourek.
Babišova "protikorupční vláda" protikorupční zákony do voleb zřejmě nestihne
S jmenováním jiného mocného státního funkcionáře, jehož rozhodnutí mohou mít výrazný vliv na jaderný tendr, už Babiš Zemanovi vstříc vyšel. V prosinci po sérii kauz zveřejněných Aktuálně.cz a HN rezignoval šéf antimonopolního úřadu (ÚOHS) Petr Rafaj.
Vláda sice vyhlásila výběrové řízení, podle expertů ale jeho průběh a další okolnosti nezákonně tajila. A nakonec Zemanovi ke jmenování předložila dosavadního úředníka ministerstva vnitra Petra Mlsnu, kterého prezident dopředu označil za svého favorita a pozval na Hrad ještě předtím, než vláda na post vůbec tendr vyhlásila. Mlsna teď nejspíše bude posuzovat zákonnost potenciálního tendru na dostavbu Dukovan, která přitom může být na vodě.
Protikorupční organizace v roce 2020 navrhly reformu antimonopolního úřadu. Návrh má omezit v Evropě jinak nebývalý vliv předsedy úřadu na jeho expertní rozhodnutí. Vláda sice návrh podpořila, nicméně do čela úřadu vybrala Mlsnu, který je odpůrcem oslabení svých pravomocí. Poslanci Pirátů, ANO, ČSSD, KDU-ČSL, STAN a TOP 09 v prosinci 2020 předložili společně návrh zákona, který má reformu ukotvit. Zda se stihne přijmout do voleb, ale není vůbec jasné.
Vláda, kterou Babiš označuje za protikorupční, nestíhá ani další klíčové paragrafy, které by měly snížit ekonomickou kriminalitu. Vleče se například reforma exekučního řádu. Současný stav dle protikorupčních organizací vytváří značný prostor pro korupci. Exekutoři soutěží o zakázky u věřitelů a někteří se jim podbízí i pomocí nekalých praktik - ať už jde o podplácení věřitelů, anebo nezákonný nátlak na dlužníky. Poslanci se změnou zabývali naposledy v říjnu. Jednání ale přerušili a pokračovat chtějí v lednu.
HN v minulosti upozornily, že úzké vazby na vlivného exekutora má Jaroslav Faltýnek, šéf poslaneckého klubu ANO, jehož podpora je pro přijetí změny klíčová.
Stále na začátku legislativního procesu je i zákon o lobbování. Ten má zavést rejstřík lobbistů a lobbovaných i takzvanou legislativní stopu zákona, která má ukázat, kdo v jaké fázi příprav zákona jednal se členy vlády, zákonodárci nebo vysoce postavenými úředníky, aby je mohl ovlivnit ve prospěch svých zájmů.
A v lednu by se sněmovna měla zabývat i zákonem o evidenci skutečných majitelů. Ta má zajistit, aby stát nesměl dát žádné dotace ani veřejné zakázky firmám s anonymními vlastníky. Doposud proudilo ročně přibližně 18 miliard korun z veřejných peněz firmám s nejasnou vlastnickou strukturou sídlících v daňových rájích. V listopadu sněmovna z návrhu zákona vyškrtla výjimku pro svěřenské fondy, která podle kritiků mohla pomoci Babišovi ve sporu o střet zájmů.
Koronavirus posunul klání o volební lídry stran nad propastí
Mezi hlasováním o posledních zákonech do voleb přitom politici budou řešit i mocenské souboje ve svých stranách. Značně napínavá je situace ve dvou subjektech, které drží u moci ANO Andreje Babiše - ČSSD a KSČM. Například dle posledního volebního modelu společnosti Kantar za listopad je sociální demokracie pod hranicí nutnou pro vstup do sněmovny a ještě hůře jsou na tom komunisté.
ČSSD mohla mít jasno o tom, kdo ji do sněmovních voleb povede, už v lednu. Sjezd však vedení strany kvůli epidemii koronaviru přesunulo až na duben. Sociálním demokratům se nedaří nejen podle průzkumů, ale ani podle výsledků nedávných voleb. Poprvé od roku 2004 nezvítězili ani v jednom z krajů a přišli o většinu zastupitelských mandátů. Nedařilo se jim ani v senátních volbách, když neobhájili žádný z deseti mandátů, a zůstali jim tak pouze tři senátoři.
Tento debakl šéf ČSSD Jan Hamáček zatím ustál a zůstává předsedou strany. Na dotazy, zda z výsledků krajských voleb vyvodí politickou odpovědnost, odpověděl, že případným odchodem nechce sociální demokracii destabilizovat. Na sjezdu se podle něj rozhodne, v jakém složení a jakým způsobem ČSSD přistoupí k podzimním sněmovním volbám. Podle informací Aktuálně.cz ze sociální demokracie nemá Hamáček pozici předsedy a volebního lídra zdaleka jistou, pokud se bude o tato místa ucházet.
Podobně kvůli koronaviru nemají o lídrovi voleb jasno ani komunisté. Poté co neuspěli v krajských volbách, oznámil předseda Vojtěch Filip, že po patnácti letech ve vedení strany skončí. Komunisté se dostali pouze do čtyř ze třinácti krajských zastupitelstev a proti předchozím volbám ztratili 73 zastupitelů. Listopadový stranický sjezd, který měl vybrat jeho nástupce, kvůli epidemii odložili, a to již podruhé - komunisté se měli původně sejít už na jaře. "Zatím máme blokovaný termín na 27. a 28. březen," říká Filip.
Jenže pokud se epidemiologická situace nezlepší a straníci se opět nesejdou, bude to znamenat, že by Filip přes nezdar v krajských a senátních volbách mohl vést stranu do sněmovních voleb. Filip uvedl, že případné rezignace může podle stanov přijmout až ústřední výbor KSČM. Ucházet se o post předsedy bude deset kandidátů. Mezi nimi například europoslankyně Kateřina Konečná, poslanci Leo Luzar a Stanislav Grospič nebo třeba poslankyně Hana Aulická Jírovcová.
Vypadnou KSČM a ČSSD ze sněmovny?
Dle politologů ovšem bez ohledu na lídra ČSSD a KSČM reálně hrozí, že se do sněmovny nedostanou a Andrej Babiš nebude schopen po volbách poskládat koalici. "Babišovi hrozí, že volby formálně vyhraje, ale bude muset jít do opozice, protože nesežene koaličního partnera, byť bude mít silného spojence - prezidenta. Takže Babiš jako premiér může skončit," uvádí politolog Josef Mlejnek.
Experti ale upozorňují, že čím méně přesvědčivý bude výsledek ANO, tím silnější bude prezident Zeman, který v patové situaci může opět přijít s myšlenkou úřednické vlády.
Poslední parlamentní volby v roce 2017 měly jasného vítěze: ANO tehdy volil zhruba každý třetí volič, získalo téměř osmdesát mandátů. Od té doby ale oslabilo. A Babišovo hnutí nemůže počítat s tím, že by voliče svých současných mocenských partnerů přitáhlo.
Podle Mlejnka bude úspěch Andreje Babiše coby premiéra záviset na tom, jak voliči zhodnotí jeho působení v době pandemie. "V letošním roce se začnou projevovat i ekonomické důsledky pandemie, a to může být pro hnutí ANO z hlediska úspěchu ve volbách velmi nebezpečné. Pokud nebude líp, voliči mohou snadno odpadnout," říká Mlejnek. Patrné to podle něj bylo už na podzim, kdy vláda nezavedla včas protiepidemická opatření a hnutí ANO spadly preference na 25 procent, přestože dříve mívalo i přes 30 procent.
ANO si musí vybrat novou dvojku, Faltýnek se po korupčních podezřeních stáhl
Celorepublikový sněm ANO se měl konat koncem ledna, předsednictvo hnutí však schválilo jeho odložení kvůli epidemii. Náhradní termín zatím nezveřejnilo. Zatímco volba předsedy bude nejspíše opět bez překvapení, je naopak jisté, že si členové ANO budou muset vybrat jiného prvního místopředsedu.
Tento post zatím vždy s přehledem obhájil Jaroslav Faltýnek, naposledy v roce 2019 dokonce před samotným hlasováním jeho protikandidáti vycouvali. Faltýnek ovšem slíbil, že tentokrát se o křeslo ucházet nebude.
Stalo se tak poté, co Aktuálně.cz a HN popsaly, že policie podezřívá Faltýnka a jeho syna z manipulací stamilionových zakázek v Brně. Faktický vliv ale Faltýnkovi poskytuje post šéfa poslaneckého klubu ANO. Těžko si přitom představit, že by ho opustil. Právě on totiž za ANO vyjednává veškeré sněmovní dohody, diriguje hlasování poslanců hnutí a pro Babiše je nepostradatelný.
Lidovci, ODS, Piráti i SPD mají v lídrech jasno
Piráty povede do sněmovních voleb v příštím roce jako lídr a kandidát na premiéra předseda strany Ivan Bartoš. Po internetu si to Piráti odhlasovali v prosinci.
Lidovci v prosinci oznámili, že kvůli epidemii ruší sjezd, který se měl konat v květnu 2021 v Ostravě. Místo toho se na celostátní konferenci dohodli, že o rok prodlouží funkční období stávajícímu vedení. Do sněmovních voleb tak stranu povede současný lídr Marian Jurečka. Šéfem strany je od ledna 2020, kdy se z rodinných důvodů vzdal místa předsedy poslanec Marek Výborný.
ODS, která si zvolila vedení také v lednu 2020, počítá s tím, že do voleb ji povede předseda Petr Fiala. SPD uspořádalo celostátní konferenci pár dní před Vánoci, v březnu chce hnutí vedené Tomiem Okamurou představit volební program.
Pravicová trojkoalice může část voličů odradit
Mezitím Miloš Zeman vyhlásil termín voleb na druhý týden v říjnu. Rýsují se bloky, které mají v úmyslu soupeřit o vítězství s ANO. Spojenectví proti Babišovi již potvrdily ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Tyto tři opoziční strany podepsaly memorandum o společné kandidatuře, do voleb půjdou pod názvem SPOLU. Nově vzniklá trojkoalice se prezentuje jako jediná alternativa pro středopravicové voliče.
"Spojili jsme se, abychom občanům nabídli naději, že naši zemi přestane ovládat populismus, lži a prázdné sliby," oznámil předseda ODS Petr Fiala. Právě Fiala má premiérské ambice. Pro vstup trojkoalice do sněmovny platí, že bude muset získat alespoň 15 procent hlasů. "Nebojíme se této hranice, jsme připraveni volby vyhrát a sestavovat vládu," prohlásil Fiala. V posledním průzkumu agentury Kantar získala trojkoalice 19,5 procenta.
Všechny tři zmíněné strany mají nyní dohromady 40 poslanců, tedy necelou polovinu toho, co ANO. A předvolební průzkumy stranám nedávají šanci, že by ANO porazily samostatně. Naopak v případě TOP 09 a KDU-ČSL by se jejich kandidáti do sněmovny nemuseli vůbec dostat, spojenectví proto bylo logické.
Politolog Josef Mlejnek ale upozorňuje, že spojenectví může vadit části voličů jednotlivých stran kvůli některým programovým rozdílům - liší se třeba pohled stran na posilování role Česka v rámci Evropské unie. TOP 09 je pro, ODS proti. "Části voličů KDU-ČSL zase může vadit TOP 09, která se v minulosti od lidovců oddělila, respektive Miroslav Kalousek do ní přetáhl část lidí z KDU-ČSL," říká Mlejnek.
Voliče podle něj může odradit i spolupráce ODS s ANO na daňové reformě. "ODS je stranou, která najednou pomohla prosadit Babišovi zásadní věc. Voliči TOP 09 to musí vnímat dost špatně - mohou si říct, že podpoří trojkoalici a ODS pak udělá po volbách koalici s Babišem," popisuje Mlejnek.
Nejvíc přitom spojenectvím riskuje ODS, které průzkumy přisuzují kolem 12 procent hlasů. Pro vstup do sněmovny potřebují pět procent, v případě trojkoalice je to ale trojnásobek. Případná prohra podle Mlejnka může stát funkci předsedu ODS Petra Fialu. "Lidovci a TOP 09 ale hrají o přežití. Koalici potřebují, jejich preference dlouhodobě oscilují kolem pětiprocentní laťky. Takže jim hrozí, že kdyby kandidovali samostatně, do parlamentu se už nedostanou," uvádí Mlejnek.
Piráti se STAN dotahují ANO
Stejné ambice, tedy porazit Babiše a dostat se do vlády, má vznikající blok Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN). Vyjednávání už probíhají naplno, těsně před Vánoci strany představily návrh koaliční smlouvy. O něm budou rozhodovat členové STAN 7. ledna a pirátští straníci o dva dny později. Pokud návrh obě strany odsouhlasí, půjdou do sněmovních voleb společně. Za podmínku spolupráce si každopádně daly, že společně půjdou buď do vlády, nebo v případě neúspěchu do opozice.
Lídrem koalice se stane předseda Pirátů Ivan Bartoš, který zároveň bude kandidátem na předsedu vlády. Uskupení už má jasno také o hlavních programových cílech: je mezi nimi transparentní hospodaření státu, spravedlnost bez ohledu na příjmy a postavení nebo férové a jednoduché daně.
O spolupráci se STAN přitom projevili zájem i občanští demokraté. Podle předsedy starostů Víta Rakušana však byli členové STAN spíše pro spolupráci s Piráty. Piráti mají vysokou podporu v průzkumech, například listopadový průzkum agentury Median jim přisoudil 14 procent a druhé místo hned za hnutím ANO. Průzkum Kantaru ukázal, že spojení Pirátů a STAN by mohlo znamenat dokonce vítězství ve volbách.
Zatímco celostátní výbor STAN rozhodl o zahájení vyjednávání o koalici výhradně s Piráty již na začátku října, Pirátům rozhodování trvalo delší dobu. Nejdříve připravili analýzu výhod i nevýhod případné spolupráce. Až pak uspořádali on-line referendum, ve kterém odsouhlasili, že se STAN chtějí jednat o volební koalici. Její vznik podpořilo 81 procent Pirátů - konkrétně 695 z 858, kteří se do referenda zapojili. "Výsledek hlasování vnímám jako jasný signál, že deklarovaná spolupráce s hnutím STAN má smysl," uvedl pak Bartoš.
Podle politologa Mlejnka má toto uskupení šanci uspět u voličů - na rozdíl od trojkoalice láká i ty voliče, kteří by nevolili jednotlivé strany, nebo váhají mezi vícero stranami. "Trojkoalici oproti tomu budou volit voliči jednotlivých stran, a možná ani ne všichni, protože některé toto spojenectví odpuzuje," podotkl Mlejnek.
Trojkoalice navíc avizovala, že se po volbách opět rozdělí - STAN a Piráti naopak deklarovali spolupráci i po volbách. "Pro ty, kteří chtějí volit proti Babišovi, je toto uskupení zajímavější než trojkoalice, která je mohla znejistit tím, co bude po volbách - i třeba proto, že ODS dělá daňovou reformu s Babišem," dodal Mlejnek.
Není přitom zatím jasné, zda opozici hlasy odčerpá nový projekt bývalého předsedy spolku Milion chvilek Mikuláše Mináře, který dostal statisíce lidí na protesty proti Babišovi. Ten v prosinci představil hnutí Lidé PRO. Minář tvrdí, že nechce opozičním blokům konkurovat, ale chce oslovit ty voliče, které opoziční projekty nezaujaly. Do voleb ale chce jít jen v případě, že na podporu kandidatury získá půl milionu podpisů. Za první měsíc jich nasbíral 23 tisíc.
