Dukovany uvidí Češi na účtech hodně dlouho, varují analytici. Vláda se věštění nebojí

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
8. 12. 2020 6:09
Stavba nového bloku jaderné elektrárny Dukovany budí rozruch nejen kvůli hrozící účasti Ruska a Číny v tendru. Poslanci totiž nyní schvalují model výkupu tamní elektřiny. A podle opozice i analytiků reálně hrozí, že prostřednictvím zvláštního poplatku doplatí na dukovanský proud především sami občané. Zákon, který se státními zárukami počítá, by měli poslanci schvalovat v pátek.
Jaderná elektrárna Dukovany.
Jaderná elektrárna Dukovany. | Foto: ČTK

Na výstavbě by se měl sedmdesáti procenty podílet stát, zbylých třicet procent by měl zaplatit ČEZ. "V soutěži na dodavatele bloků dojdeme k nějaké ceně elektřiny a stát se bude moci rozhodnout, zda je to pro něj, pro spotřebitele, výhodné. Zda si chce do budoucna zafixovat výkupní cenu z nových Dukovan a pokrýt tak zhruba deset procent tuzemské spotřeby. Pokud by to nebylo výhodné, tak nám stát kontrakt nedá a my tu elektrárnu nepostavíme," popsal Aktuálně.cz chystaný model státní záruky mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

A právě s tím zákon přezdívaný "lex Dukovany" počítá. Když na jaře spatřil světlo světa, média informovala, že daná legislativa počítá s tím, že pokud budoucí výkupní cena silové elektřiny na trhu bude nižší než předem dohodnutá výkupní cena elektřiny z nového bloku, rozdíl zaplatí všichni zákazníci. A to formou podobného příplatku, jaký dnes každý z nich platí na podporované obnovitelné zdroje elektřiny (POZE) s každou fakturou.

Podle analytika společnosti ENA Jiřího Gavora je ovšem těžké v tuto chvíli jakkoliv předpovídat, jak si bude cena elektřiny v budoucnu stát. Pokud by se ale udržela na současné úrovni, pak by podle něj lidé na blok museli doplácet. V současné době se její výše na pražské energetické burze pohybuje kolem 43 eur (1140 korun) za megawatthodinu (MWh).

Blok ale nebude v provozu dříve než v roce 2036. "Během těch šestnácti let se cena elektřiny může vyvíjet oběma směry a předvídat se to nedá," uvedl pro on-line deník Aktuálně.cz Gavor.

Uvedení do provozu v roce 2036 je navíc podle některých odborníků ještě velmi optimistický odhad. Premiér Andrej Babiš (ANO) v září sdělil, že dodavatele stavby vybere v tendru až příští vláda, jež vzejde z podzimních voleb příští rok. Podle zatím platného plánu má však výběrové řízení ještě letos vypsat investor, tedy polostátní společnost ČEZ. Stát energetické společnosti půjčí, což je podle vlády levnější, než úvěry od bank. Aby ČEZ ale úvěr od státu získal, je nutný souhlas Evropské komise, která bude hodnotit, zda nejde o nedovolenou veřejnou podporu.

Podle Gavora visí otazník také nad dalším číslem - odhadovanými náklady, které se podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše pohybují okolo 160 miliard korun. Ekologické organizace i experti však zdůrazňují, že udávané investiční náklady neodpovídají reálnému stavu porovnatelných projektů, jako je například francouzský Flamanville. 

"Nejistou veličinou je nejen cena elektřiny, ale i částka, za kterou se Dukovany podaří dostavět. Koneckonců když už byly v minulosti podepsané nějaké podobné kontrakty v Evropě či i jinde po světě, tak cena i čas výstavby byly většinou překročeny," doplnil Gavor.

Podle něj by i tyto zvýšené náklady na stavbu nakonec mohly odskákat peněženky zákazníků.

Maximálně desetikoruny

Cena, kterou domácnosti nyní odvádí za elektřinu, se skládá ze dvou položek - regulované, kterou určuje Energetický regulační úřad (ERÚ), a neregulované - tedy zmiňované silové. V případě dostavby Dukovan může samozřejmě nastat i opačný scénář, a sice že se dohodnutá výkupní cena udrží níž než ta na trhu, a stát by v tomto případě na rozdílu vydělal. I s touto možností nový zákon počítá.

Tomu věří ČEZ i ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), jehož resort se zákonem "o opatřeních k přechodu Česka k nízkouhlíkové energetice" (tedy lex Dukovany) přišel. Zákon leží v Poslanecké sněmovně v závěrečném čtení, poslanci by jej podle mluvčího komory Romana Žambocha měli projednat zřejmě příští pátek.

Havlíček ovšem zdražení elektřiny vidí jako nepravděpodobnou variantu. A pokud by přece jen nastala, nejednalo by se podle něj o výrazný růst. "Spotřebitel by platil o řád méně než poplatky za obnovitelné zdroje. Mohlo by to být v horším případě v řádu nízkých desetikorun měsíčně, což je s ohledem na to, že to bude nejdříve v roce 2036, téměř pod rozlišovací schopnost," sdělil Aktuálně.cz.

Podvod na daňové poplatníky

Například šéf energetické firmy Amper Holding Jan Palaščák ale předpovídá zdražení, které by na fakturách přehlédl už jen málokdo. Hovoří o přibližně tisícovce korun ročně navíc pro jednu domácnost. Palaščák označil za tristní, že se tu ekonomická debata o rozšíření Dukovan nevede.

Na "průvan" v peněženkách občanů dlouhodobě upozorňuje také minoritní akcionář ČEZ a analytik společnosti J&T Michal Šnobr, podle kterého se vláda snaží podvést daňové poplatníky, kteří dostavbu Dukovan zaplatí na daních, či zákazníky, kteří tak učiní při úhradě složenky. 

Oproti tomu analytik společnosti Cyrrus Petr Pelc vůbec nepředpokládá, že dostavba bude mít na vývoj ceny elektřiny z pohledu koncového spotřebitele výraznější vliv.

Pohled za hranice

Britská elektrárna Hinkley Point

Dostavba jaderných elektráren není horkým tématem jen v Česku. Podívejte se

Hinkley Point, Velká Británie: Na dostavbě dvou nových jaderných reaktorů, které by měly být hotovy do pěti let, se podílí francouzská státní společnost EDF a čínská státní firma CGN. Garantovaná cena byla vyjednána na 92,5 libry (2 700 Kč) za MWh. Případný rozdíl doplatí britští spotřebitelé. EDF několikrát zvýšila odhad nákladů, nyní se předpokládá, že elektrárna vyjde až na 22,5 miliardy liber (654 miliard Kč).

Olkiluoto, Finsko: Třetí reaktor by měl po řadě odkladů začít v pravidelném režimu vyrábět elektřinu v březnu 2021. Cena se odhaduje na zhruba deset miliard eur (254 miliard Kč). Původní hodnota smlouvy na výstavbu jaderného reaktoru na klíč francouzsko-německým konsorciem Areva-Siemens je tři miliardy eur. Elektrárnu staví pro společnosti Teollisuuden Voima Oyj (TVO).

Paks, Maďarsko: Rozšiřování elektrárny Paks je podle některých bezpečnostních analytiků příkladem nebezpečné závislosti na vůli Ruské federace. Zdejší dostavby dvou bloků se má chopit ruský koncern Rosatom, vláda chce projekt financovat pomocí ruské půjčky ve výši deseti miliard eur (přes 257 miliard korun). 

Záměr ovšem kritizuje také opozice a ekologové. Experti zejména upozorňují na samotný fakt, že mají ČEZ, stát a poslanci vůbec odvahu "věštit" ceny elektřiny na desítky let dopředu. Dlouhodobý výhled cen elektřiny na trzích je totiž vždy nejistý.

Například výkonný ředitel investiční skupiny Energy financial group Tomáš Voltr před několika měsíci uvedl, že predikci tržních cen považuje za vysloveně spekulativní záležitost. 

Ani analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal si netroufá předkládat konkrétnější odhady. Podle něj pátý blok nevznikne dříve než za dvacet let a v té době bude výroba velmi pravděpodobně více decentralizovaná, nadále budou existovat mezistátní přetoky elektřiny a cena elektřiny bude v rámci Evropy vykazovat podobnou variabilitu jako nyní.

"Nevíme ovšem, jaká ta cena bude, jestli bude pokračovat pokles spotřeby elektřiny a všech energií v průmyslu, jestli tu ještě bude existovat systém emisních povolenek," dodal.

"Zda bude na konci 30. let cena silové elektřiny například 80 eur a pozitivně se to pak promítne do faktur za elektřinu pro české domácnosti, nedokážu s ohledem na dlouhý časový horizont odhadnout," doplnil k tomu Jan Raška, analytik Fio banky. 

Vláda se ovšem "věštění cen" nebojí. Předpokládá, že pokud s ČEZ dohodu o financování uzavře, koncové ceny elektřiny by se v roce 2040 podle současných předpokladů vývoje cen mohly pro spotřebitele snížit při podpoře na 30 až 40 let zhruba o 2,7 až 6,6 miliardy korun. Při podpoře na 60 let o 7,7 miliardy korun.

Ať už zákazníci objeví po dostavbě Dukovan na účtech jakoukoliv částku, podle nejnovějšího průzkumu Centra pro veřejné mínění (CVVM) se vznikem pátého bloku souhlasí 47 procent Čechů. Proti je 38 procent lidí, zbytek neví. 

"Co se týče výstavby nového bloku jaderné elektrárny Dukovany, myslíte si, že by tato výstavba měla být uskutečněna?" tázal se průzkum.

S výstavbou souhlasí 47 procent Čechů, proti je 38 procent, zbytek neví. Průzkum také ukázal, jak se názor obyvatel vyvíjel v čase - od roku 2011.
S výstavbou souhlasí 47 procent Čechů, proti je 38 procent, zbytek neví. Průzkum také ukázal, jak se názor obyvatel vyvíjel v čase - od roku 2011. | Foto: CVVM

Video: Prunéřov spolykal 120 vagonů uhlí denně. Bylo tady fajn i s ním, svěřili se místní

Po 53 letech utichla hnědouhelná elektrárna Prunéřov I. Za tu dobu vyrobila energii, která by Česku stačila na dva roky. | Video: Blahoslav Baťa, Kristýna Pružinová
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Soud v Hongkongu odsoudil prvního člověka na základě bezpečnostního zákona

Soud v Hongkongu shledal vinným z terorismu a separatismu prvního člověka souzeného na základě  bezpečnostního zákona, který ve své poloautonomní provincii prosadil Peking přes místní i mezinárodní kritiku. Výši trestu určí soud později, odsouzenému hrozí až doživotí, informovaly zahraniční agentury.

Čtyřiadvacetiletý Tong Ying Kit loni 1. července, den po zavedení bezpečnostního zákona, najel na motorce do hloučku policistů. V ruce přitom třímal transparent s nápisem "Svobodu pro Hongkong, revoluce naší doby". Podle soudu právě tento text vyzývá k odtržení Hongkongu od Číny, a mladík je proto podle soudu vinen z podněcování k separatismu. Tong odmítl obvinění z terorismu, nabádání k separatismu i nebezpečného řízení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy