Ještě před rokem byl Petr Fiala politikem, kterého mnozí označovali za nevýrazného lídra, věštili mu neúspěch v parlamentních volbách a konec v čele ODS. Během pár měsíců se to změnilo. Volby v říjnu vyhrál, stal se premiérem a s přirozenou autoritou řídí koalici pěti kabinetních stran. Jako jeden z prvních světových lídrů navíc vyrazil do obleženého Kyjeva navštívit ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Při pátečním zahájení kongresu ODS se tak jistě dočká aplausu, v sobotu bude obhajovat post předsedy strany.
Opřít se bude moci o splněný slib. "Příští volební kongres bude ODS pořádat jako silná vládní strana," prohlásil před dvěma lety. Tehdy byli ještě občanští demokraté v opozici, teď jsou nejsilnější vládní stranou ve spojení s TOP 09, KDU-ČSL, Starosty a Piráty. Nikdo proto nepochybuje, že Fiala v čele partaje zůstane.
"Asi vás ale zklamu. Nebudu prožívat žádné triumfální pocity," odpovídá na dotaz Aktuálně.cz k víkendové volbě. "Jako země čelíme příliš mnoha problémům. Teprve když je rozumně zvládneme, bude možná čas si říct, že jsme vyhráli. Ale ne jako ODS nebo Petr Fiala. Ale jako obyvatelé této země," říká.
Z jeho slov je patrné vědomí, v jak obtížné situaci se dostal na vrchol. Válka na Ukrajině přináší politické i ekonomické komplikace, v Česku lidi trápí stoupající ceny či krach dodavatelů plynu. A opozice hlasitě tvrdí, že Fiala není schopný tyto problémy řešit.
Nálepka akademika byla zkreslující
"Osobně ho vnímám jako schopného krizového manažera. Nálepka akademika, kterou Fiala jako předseda ODS měl, byla dost zkreslující. Uvnitř strany řešil podobné manažerské problémy jako předtím ve funkci rektora Masarykovy univerzity," míní politolog Lubomír Kopeček, který na jmenované univerzitě působí. Připomíná, že jako rektor dokázal Fiala vyřešit velké problémy s rozestavěným univerzitním kampusem.
V ODS musel problémy řešit hned, jak se do jejího čela dostal. Poprvé ho straníci zvolili v lednu 2014, kdy partaj opouštěli voliči kvůli kauze zneužití vojenského zpravodajství předchozím předsedou a premiérem Petrem Nečasem. Nový šéf jí musel vracet důvěryhodnost. Kvůli dluhům naordinoval straně tvrdé šetření a ODS je dnes finančně v plusu. Když loni viděl, jak v preferencích zaostává za dominujícím hnutím ANO, vytvořil s lidovci a TOP 09 koalici Spolu. A vyhrál volby.
"Na jeho příkladu můžeme vidět, že umění být lídrem nestojí nutně na velkém charismatu, ale i na vytváření a udržování spojenectví, která dávají politický smysl. To je Fialova vlastnost, důležitá pro to, aby současná pestrá vládní koalice vydržela pohromadě," říká Kopeček. Naráží tím především na Piráty, kteří se v minulosti s ODS navzájem napadali a měli také výrazné programové rozdíly. Ve vládě ale ministři obou stran spolupracují a udržují "klid zbraní".
Opoziční politici z ANO a SPD přitom vítězné pětici stran prorokovali ostré rozepře a rozchod. "Mnozí čekali, že Fiala bude ve vleku dění a jeho pětihlavý tým bude neustále v konfrontaci a sporech. Jenže on vede vládu, která neprožívá žádné velké třenice," upozorňuje další politolog Jan Kubáček.
Klidně také Fiala vychází s prezidentem Milošem Zemanem. Vzájemně na sebe neútočí, prezident vládu nijak ostře nekritizuje a Fiala vůči němu používá spíše mírný slovník. Fialovi příznivci z toho mají pocit, že je premiér až příliš pasivní. Důraznější protest od něj čekali hlavně v okamžiku, kdy Zeman udělil milost pravomocně odsouzenému šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi.
"Se Zemanem se neshodnu ve spoustě věcí. Dal jsem si ale za cíl pracovat na tom, aby nejvyšší ústavní činitelé byli v zásadních otázkách v souladu. To je nyní nejvyšším zájmem České republiky. A myslím, že se to celkem daří," reaguje Fiala na otázku, proč není vůči Hradu tvrdší.
A dokonce prezidenta chválí. "Vládu jmenoval tak, jak jsem ji navrhl. Odsoudil ruskou agresi na Ukrajině, přenechal vládě prostor na klíčových jednáních NATO, v hlavních věcech vystupujeme jako stát jednotně," říká Fiala a kritikům vzkazuje: "Pro všechny, kteří chtějí změnit poměry na Hradě, existuje jediná cesta: prezidentské volby."
Klidné vystupování a diplomatičtější styl odlišují Fialu od předcházejícího premiéra a šéfa ANO Andreje Babiše, připomíná politická konzultantka a zakladatelka Institutu politického marketingu Alžběta Králová. "Fiala má korektní vztahy s Hradem, což je z jeho strany jasný pragmatismus," prohlašuje a všímá si i toho, jak na sobě lídr ODS zapracoval.
"Zdokonalil svoji image, značku, vzhled i veřejné vystupování. Dokázal vytěžit své kladné stránky, jako je vzdělanost, a částečně potlačit ty negativní, jako bylo nevýrazné vystupování. Prokazuje, že v politice může člověk uspět i se slušností a snahou hledat kompromis," popisuje Králová. "Vládu nepostavil na budování kultu osobnosti ani populistických frázích a svoji umírněnost dokáže zužitkovat. Díky tomu je ideálním lídrem vlády pěti různých stran od levého do pravého středu," dodává.
Začátek vládnutí ale neměl Fiala nijak idylický. Sotva začala jednat Poslanecká sněmovna, dostala se vláda do problémů kvůli řešení covidu. Snažila se prosadit novelu pandemického zákona, kterou chtěla lépe bojovat proti šíření nákazy. Jenže opozice měla opačný názor. Následovala noční zasedání sněmovny, nekonečné hádky poslanců a výtky vůči Fialovi i jeho kabinetu. Ty ještě zesílily, když po schválení sněmovnou novelu odmítli vládní senátoři. "V tom vláda zbytečně krvácela," říká Kubáček.
Pak ale přišel 24. únor a s ním útok Ruska na Ukrajinu. Na celý svět dopadly důsledky války. Fiala od začátku vystupoval jako jednoznačný zastánce Ukrajiny, podporoval dodávky zbraní napadené zemi a byl pro tvrdé sankce proti Rusku.
V polovině března se vypravil do obleženého Kyjeva, ostřelovaného ruskými vojsky. Spolu s ním jeli slovinský premiér Janez Janša, polský Mateusz Morawiecki a jeho předchůdce Jaroslaw Kaczynski. Jako první zahraniční lídři se ve městě setkali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, za což se Fiala dočkal uznání doma i ve světě.
Cesta na Ukrajinu, kterou jsem podnikl s premiéry @MorawieckiM a @JJansaSDS, měla za cíl ukázat, že Ukrajina není osamocená v boji proti ruskému agresorovi.
— Petr Fiala (@P_Fiala) March 17, 2022
U Kyjeva se bojuje za svobodu celé Evropy. pic.twitter.com/rUpJwLON0Z
"Z profesora se přetavil do státníka, politika, který se rozhoduje rychle a operativně. Stojí v čele krizového týmu a umí dělat rychlá a promyšlená rozhodnutí," všímá si Kubáček.
O tom, jak Fialovi a jeho ODS pomohla reakce na válku, svědčí i čerstvý průzkum agentury SANEP, podle kterého straně stouply preference na 19,1 procenta. Nárůst vysvětluje agentura tím, že Češi většinově podporují trpící Ukrajinu.
Hrozba zdražování a sociálního napětí
Rizikem pro Fialovu vládu je naopak propad životní úrovně mnoha lidí, kteří by se k ODS mohli ve volbách obrátit zády. Opoziční politici i někteří ekonomové tvrdí, že vláda pomáhá lidem málo. Na sociálních sítích se navíc objevují tvrzení, že uprchlíky z Ukrajiny podporuje více než Čechy.
Zdražování zasáhlo koncem loňského roku celou Evropu a nabralo nejvyšší tempo od doby před finanční krizí, tedy od roku 2008. Příčinou jsou především výpadky v celosvětových výrobních a dodavatelských řetězcích. V Česku zatím dopadají rostoucí ceny hlavně na lidi s nízkými příjmy. Zdražuje přitom téměř všechno, potraviny, bydlení, energie či pohonné hmoty. Kvůli rostoucí inflaci už lidé začínají omezovat nákupy, jak ukazují data z terminálů platební společnosti SaltPay. V únoru ceny vzrostly meziročně o 11 procent, což je nejvíce od roku 1998. Ekonomové navíc upozorňují, že inflace ještě poroste.
Vážení přátelé, máme za sebou 100 dnů naší vlády. Nebylo to jednoduché období, ale to jsem ani nečekal.
— Petr Fiala (@P_Fiala) March 28, 2022
Děkuji svým kolegyním a kolegům ve vládě za to, jak zodpovědně svou práci dělají.
Děkuji také za podporu občanům. Je nám ctí, že pro vás můžeme pracovat. pic.twitter.com/DPHHhG1d4e
Chudobou bude ohrožena až třetina domácností, uvádí ekonomka Danuše Nerudová, bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně. Největší problémy čeká po letních prázdninách. "Zatím jsem neviděla náznaky tlumení sociálního napětí a pomoci těm, kteří to potřebují. Nebude se to týkat už jen nízkopříjmových, ale i střední třídy," varuje. Oceňuje ale, že vláda zvýšila existenční a životní minimum o 10 procent, přestože podle ní měla ještě přidat.
Fialův předchůdce Babiš několikrát nazval současnou vládu "asociální". Podle něho nedostatečně řeší dopady zdražování. "Zatím jediné, čím se vláda může ‘pochlubit’ za prvních 100 dní, je třetí nejvyšší inflace v EU, sesekané slevy na jízdném pro seniory a studenty, raketově rostoucí ceny potravin, energií a pohonných hmot a rychle mizející střední třída," uvedl Babiš, který vládl s rekordními schodky státního rozpočtu.
Právě sociální politika je podle politologa Kubáčka nejslabším místem Fialova vládnutí. "Odlišuje nás od našich sousedů. Ti si uvědomují, že to mají lidi náročné, a jsou připraveni pomoci mimořádnými kroky. Kabinet Petra Fialy je velmi střídmý a skloňuje neviditelnou ruku trhu. Nejsem si jist, že to česká veřejnost bude dlouhodobě respektovat," tvrdí.
Fialovo bazírování na minimálním státu a individuální odpovědnosti podle politologa Lukáše Jelínka vyniká. "Dává si pozor, aby se v klíčových věcech konzervativní obraz strany nerozmazával. Přesto čekám, zda svůj přístup časem alespoň lehce neposune," říká Jelínek.
Pokud to Fiala neudělá, otevře prostor pro návrat Andreje Babiše. "Voliči dávají před ideologiemi přednost svým zájmům. Docela mě překvapuje, že nad tím Fiala i celá jeho vláda mávají rukou," diví se politolog. Od Fialy inspirujícího se v minulosti politikou německých křesťanských demokratů by čekal snahu o sociální smír.
Premiér se k tomu zatím vyjadřuje jen obecně. "Pro všechny lidi, kteří se cítí být existenčně ohroženi, mám jeden vzkaz: Víme o tom, pracujeme na tom, jsme tu pro vás, nenecháme vás padnout," odpovídá na otázku Aktuálně.cz. Konkrétní opatření slibuje představit v následujících dnech. "Kolegové ve vládě už několik týdnů pracují na systému cílených podpor pro občany i pro firmy," říká.
Pokud se to vládě povede a Fiala dokončí volební mandát v roce 2025, bude moci zůstat i v čele strany. V takovém případě by ODS vedl déle než její zakladatel Václav Klaus.
"Je jasné, že řešení, která vláda udělá ohledně cen energií či benzinu, řadu lidí neuspokojí. Časem proto přijde o část důvěry a klesne i stávající vysoká podpora ODS. V nynější situaci žádná zázračná a bezbolestná řešení nejsou," upozorňuje Lubomír Kopeček, podle kterého bude důležité, jak Fialova vláda dokáže veřejnosti vysvětlovat svá rozhodnutí a zda ustojí kritiku.
