Ministerstvo dopravy vidí budoucnost zabezpečení české železnice v Evropském systému kontroly vlaků (ETCS), který bude stát desítky miliard korun a jehož instalace má trvat až desítky let. Stát tím ale odmítl využití už dostupných technologií. Podle ministra dopravy Karla Havlíčka se totiž nemůže unáhlit k rychlým, ale provizorním řešením.
"Že se různí výrobci snaží okamžitě zabezpečit různé nástroje a ukázat, že jejich řešení je nejlepší, neznamená, že tomu tak bude," uvedl Havlíček na konferenci Správy železnic. "Investovat je třeba do dlouhodobých, ne krátkodobých provizorních řešení," dodal.
Pro zvýšení bezpečnosti na železnici chce ministerstvo využít tří řešení. Na nejvytíženějších tratích by zavedlo zmíněné celoevropské zabezpečovací zařízení ETCS, které v případě hrozícího nebezpečí dokáže vlak zastavit i na dálku. Dalším řešením má být instalace návěstidel. Technické pomůcky pro předávání pokynů by na dalších tratích měly jízdu vlaků také pomoci hlídat.
Na nejmenších tratích by strojvůdci měli mít takzvanou ohlašovací povinnost. Před vyjetím na trať při křížení by museli svůj odjezd hlásit dispečerovi. Takové oznamování už je v současnosti na některých tratích povinné, na jiných však ne. "Ohlašovací povinnost u zaměstnanců často vyvolává emoce, jelikož ji často nelze stihnout v jízdní době. Podél některých tratí zase není signál," přiblížil komplikace tohoto řešení ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.
Šéf SŽ: Nemůžeme brát lidem, na co jsou zvyklí
Debata o zvýšení bezpečnosti na železnici začala po dvou vlakových nehodách a dalších mimořádných událostech z minulého týdne. Tragicky skončila čelní srážka dvou vlaků na lokální trati mezi Perninkem a Karlovými Vary, při které zemřeli dva lidé. K další nehodě došlo v pátek Praze-Běchovicích, o víkendu pak proti sobě vyjely dva vlaky v Černošicích u Prahy. A včera na hlavní trati z Prahy na Kolín se v Českém Brodě srazil osobní vlak jedoucí z Prahy-Masarykova nádraží do Řečan nad Labem se stojícím nákladním vlakem. Jeden člověk při nehodě zemřel, zraněných jsou desítky.
Strojvedoucí a odboráři dlouhodobě upozorňují na nedostatečné řešení bezpečnosti provozu zejména na lokálních tratích, kde se totiž často spoléhá jen na lidi. Žádají proto urychlené zavádění technologií, které by případné chybě člověka mohly zabránit.
Jedním z nich by mohl být tzv. radioblok od společnosti AŽD Praha, který nedovolí strojvedoucímu odjet bez svolení dispečera a dokáže tím zamezit také jízdě dvou vlaků proti sobě. Jeho využití navrhují někteří strojvedoucí, jelikož je na rozdíl od ECTS levnější a rychleji dostupný. V minulosti byl na některých tratích pilotně testovaný, pak ale jeho využití stát zatrhl. Ministerstvo dopravy trvá na tom, že jediné řešení je evropský systém.
"Ministerstvo dopravy s analfabety na oblast bezpečnosti železnice již vyvinutý a v provozu ověřený systém Radioblok skrečovalo s odkazem na nový evropský vlakový zabezpečovací systém ETCS, kterého se však dočkáme do roku 2025 jen na hlavních koridorových tratích a jeho implementace na regionální tratě je nesmyslná a nereálná i ekonomicky, každopádně by spíše znamenala zánik regionální železniční dopravy," kritizoval rozhodnutí Jindřich Berounský ze Svazu odborářů služeb a dopravy.
Možnost v současnosti dostupného zabezpečení ale odmítá šéf Správy železnic. "Je velice nebezpečné vzít lidem, na co jsou zvyklí, a nahradit to něčím novým," tvrdí Svoboda. Podle něj by zavedení systému "ze dne na den" mohlo bezpečnost železnic naopak snížit.
Dodává, že dlouhodobé řešení nebude hotové v nejbližších dnech, ani do konce letošního roku. Pomoci však Správě železnic mohou zvýšené investice od ministerstva dopravy. Podpořil je také premiér Andrej Babiš. "Jsou důležité v případě, že člověk z nějakých důvodů selže. Lidský faktor zkrátka vždy hraje roli," uvedl předseda vlády.
Asi polovina regionálních tratí je podle Petra Nachtigalla z Univerzity Pardubice se zjednodušeným řízením provozu. To znamená, že jejich bezpečnost závisí pouze na komunikaci dispečera se strojvedoucím, který ho žádá o svolení k jízdě. Na těchto tratích se od roku 2011 stalo pět nehod. Ve všech případech bylo příčinou selhání člověka.
Na přejezdech přibudou výstražná světla, nové závory i kamery
Kromě investic do vyššího zabezpečení tratí plánuje ministerstvo dopravy také modernizaci železničních přejezdů. Ročně na nich dojde k asi 160 střetnutím, při kterých zemřou desítky lidí.
"Celkem budeme v této oblasti investovat 1,36 miliardy korun. Pro příští rok počítáme s částkou 1,5 miliardy korun, za které se zrekonstruuje 170 přejezdů" uvedl ředitel Správy železnic s tím, že investice i tempo zvyšování zabezpečení přejezdů se postupně zvyšuje. Za loňský rok opravila Správa železnic z bezmála osmi tisíc přejezdů 130, letos jich bude o dvanáct víc.
Doplňovat na přejezdech budou výstražná světla, závorová břevna a nově také technologie břeven s LED diodami. Nejdříve se budou modernizovat přejezdy, které jsou hodnoceny jako potenciálně rizikové.
"Začali jsme rozmisťovat světelné závory či signalizace. Ty dokážou řidiče upozornit, protože z velké dálky jde vidět, jak blikají," vysvětlil Svoboda. Přejezdy také doplňují kamerovým systémem, který slouží policii při správním řízení. Například v oblasti mezi Prahou a Úvaly díky němu pokleslo přejíždění aut i přecházení o 76 procent. "To je obrovské číslo. Má to tedy smysl, lidé zpozorněli," dodal Svoboda.
Upozornil také na to, že přejezdy se v některých oblastech vyskytují každých pár set metrů. Správa železnic proto žádala místní samosprávy, aby počet přejezdů snižovaly. "Nejlepší přejezd je žádný přejezd. Někoho to může pobouřit, ale je to trend v celé Evropě, nejen v České republice," uvedl Svoboda.
V příštích sedmi letech správa plánuje zrušit třináct přejezdů vybudováním podjezdu či nadjezdu na tranzitních železničních koridorech. Zrušení těchto přejezdů by mělo stát zhruba 3,6 miliardy korun. Podle Svobody pomůže nedávno schválená novela, která rušení přejezdů usnadňuje.
Přejezd tak zmizí například ve Studénce, kde při střetu vlaku s kamionem před pěti lety zemřeli tři lidé. Správa na tomto místě nyní zavádí závory s upraveným sklápěním. V roce 2022 pak na místě vznikne silniční podjezd, který současný přejezd zcela nahradí.
"Po tragédiích na přejezdech jsem apeloval na pana ředitele Svobodu, aby urychlil investice. Jsem přesvědčen, že když vše zrychlíme, můžeme určitě zachránit další lidi," řekl premiér Andrej Babiš.
Nehody na přejezdech jsou čím dál častěji smrtelné
Počet úmrtí na železničních přejezdech se postupem času zvyšuje. Zatímco podle statistik Drážní inspekce umírali lidé v první polovině roku 2019 při každém sedmém střetnutí, letos je smrtelná každá třetí nehoda. Za posledních deset let zemřelo na přejezdech při střetech automobilů s vlaky 378 lidí.
"Aktuální data už teď vykazují zhoršení v porovnání se stejným obdobím minulého roku. Po prázdninách však může být ještě hůře," uvedl mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal. Měsíce červenec a srpen jsou totiž podle něj dlouhodobě rizikové.
Také z toho důvodu v úterý Správa železnic zahájila preventivní kampaň. Zveřejnila v ní jedno ze čtyř videí, která mají varovat před nebezpečím při nedodržování pravidel na přejezdech. V jednotlivých klipech vystupují také známí youtubeři.
