Praha - Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zjistil, že výběr peněz za zásahy u dopravních nehod hasičům komplikuje nesoulad v zákonech. V roce 2014 měli dostat od pojišťoven přes 300 milionů korun, kvůli konfliktu v zákonech ale nezískali ani polovinu. NKÚ o tom informoval v tiskové zprávě. Podle hasičů je problém v tom, že jednotlivé pojišťovny nejsou vázány výklady či doporučeními státní správy.
Hasiči nedostali od pojišťoven všechny peníze proto, že k vypořádání náhrad zákon umožňuje různé přístupy, a to jak ze strany hasičů, kteří o ně žádají, tak ze strany pojišťoven, které je z povinného ručení platí. "Ty v některých případech odmítly peníze za zásah zaplatit s tím, že by je měl uhradit viník nehody. Zákon ale hasičům neumožňuje vymáhat peníze za zásah po viníkovi," uvedl NKÚ. Generální ředitelství nevydalo žádný předpis, který by tuto situaci řešil.
Mluvčí HZS ČR Nicole Zaoralová ale sdělila, že ředitelství vydalo po projednání s Českou kanceláří pojistitelů (ČKP) a v souladu se stanoviskem ministerstva financí pro účtování zásahů u dopravních nehod vnitřní směrnici. "Bohužel jednotlivé pojišťovny se touto směrnicí, a to i přesto, že byla centrálně odsouhlasena ČKP, neřídí," poznamenala.
Hasiči tak podle kontrolorů neuplatnili své nároky u třetiny dopravních nehod a z uplatněných nároků za zásahy pojišťovny neuhradily téměř 30 procent.
Hasiči neuplatnili své nároky u třetiny dopravních nehod a z uplatněných nároků za zásahy pojišťovny neuhradily téměř 30 procent. Ředitelství HZS prý zatím vše řeší nelegislativní cestou a pokračuje v jednáních s kanceláří pojistitelů. "Vymáhání pohledávek postupně předáváme Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Pokud se nám ale nepodaří dosáhnout požadovaného výsledku, budeme nuceni iniciovat legislativní řešení, tedy novelu příslušného zákona," reagoval generální ředitel HZS ČR Drahoslav Ryba.
NKÚ upřesnil, že výši vybraných prostředků ovlivnila i vláda, když schválila, že náklady za zásah budou hrazeny z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Stanovila také hodinovou sazbu za výjezd na 5600 Kč, přestože původní návrh počítal se 7000 korunami za hodinu. Nově schválený zákon o HZS platný od začátku tohoto roku tyto problémy neřeší, připomněli kontroloři.
NKÚ našel problémy i u příjmů, které hasiči získávají za své služby. Generální ředitelství nevydalo jednotné pokyny pro uzavírání smluv a pro stanovování cen za připojení k pultu centralizované ochrany a za plané výjezdy.
Úředníci upozornili na to, že zatímco například HZS Libereckého kraje poskytoval toto připojení v letech 2013 a 2014 zdarma, HZS Pardubického kraje s podobným počtem připojených objektů získal za stejné období 8,2 milionu korun. Podobně tomu bylo i s cenou za plané výjezdy, která se pohybovala v rozmezí od 1000 do 8200 korun.
Nejednotný přístup je dlouhodobý problém
Generální ředitelství by podle NKÚ mělo také centrálně nakupovat zásahové vybavení hasičů, aby byly sjednoceny a optimalizovány požadavky na jednotlivé vybavení a aby se také zvýšila šance, že se do soutěže přihlásí více potenciálních dodavatelů, což by snížilo výslednou cenu. Krajská ředitelství hasičů totiž například zásahové obleky a obuv či další vybavení soutěžila každé zvlášť, cena stejných obleků se proto kraj od kraje lišila i o 3000 korun.
Vedení hasičů přiznává, že tento nejednotný přístup je dlouhodobý problém, který pramení z historie vzniku smluvních vztahů v rámci jednotlivých HZS krajů. Ředitelství má prý už hotovou analýzu a problém bude s jednotlivými HZS krajů řešit.
Nákup zásahového vybavení hasičů by vedení HZS naopak dál ponechalo na krajích. Podle NKÚ by generální ředitelství mělo zásahové vybavení hasičů nakupovat centrálně, aby byly sjednoceny a optimalizovány požadavky na jednotlivé vybavení a aby se také zvýšila šance, že se do soutěže přihlásí více potenciálních dodavatelů, což by snížilo výslednou cenu. Krajská ředitelství hasičů totiž například zásahové obleky a obuv či další vybavení soutěžila každé zvlášť, cena stejných obleků se proto kraj od kraje lišila i o 3000 korun.
Centrální nákupy nejsou ale podle zkušenosti HZS ČR vhodné pro všechny komodity. "Je potřeba si uvědomit, že každý kraj ČR má svá specifika a s tím spojená rizika," míní mluvčí. V praxi to znamená, že každý kraj si dle vlastních potřeb a analýzy rizik přesně specifikuje, jaké vlastnosti má zásahový oblek splňovat, dodala.
NKÚ prověřil hospodaření HZS Prahy a Jihomoravského, Libereckého a Pardubického kraje v letech 2013 a 2014. Zkontroloval hospodaření s majetkem v hodnotě 532 milionů korun a peněžní prostředky ve výši 90 milionů korun.
