Výsadba stromů přispívá k adaptaci na změnu klimatu a podporuje zadržování vody v krajině. Zapojení širší veřejnosti zvyšuje zájem obyvatel o životní prostředí, v němž žijí. A konečně podpora aktivních skupin lidí posiluje komunitní život a posiluje společenské postavení těchto lidí i jejich sebedůvěru v realizaci projektů. Peníze čerpají od soukromých dárců, k nejdéle přispívajícím partnerům patří účastníci pražského maratonu Run Czech.
Tento systém funguje již od roku 2004, od té doby nadace podle jejího ředitele Miroslava Kundraty eviduje 60 tisíc vysazených dřevin. Velká část těchto akcí vedla ke vzniku aktivní komunity obyvatel dané obce. Nadace se snaží, aby žádost o grant a veškerá další administrativa byly co nejjednodušší, proto jde často o "iniciační akci" dané skupiny.
"Často to začíná výsadbou malé aleje. Lidé, co žijí léta jen vedle sebe a nijak se nestýkají, se pro tento účel dají dohromady. To je mobilizuje, pokračují v dalších projektech a pak v obci zcela převezmou iniciativu," líčí Kundrata a dodává: "Dokonce znám na Vysočině paní, která zorganizovala sázení stromů v obci, obklopila se lidmi a nyní tam dělá starostku."
Ve městě ochladí, v krajině zadrží vodu
Úspěch grantu závisí na kvalitě projektu, lokalitě, vyřešení vlastnických práv, zapojení veřejnosti a také zajištění následné péče. "Zvláště při dnešním vysychání krajiny je důležité stromy ještě nějaké dva tři roky opečovávat," říká Kundrata.
Stromy mají podle něj smysl všude, nejvíce pak ve městech a v zemědělské krajině - ve městech ochladí ulice, v zemědělské krajině rozčlení nekonečné lány, což pomáhá zadržovat vodu, a rovněž slouží jako přirozené stanoviště predátorů, kteří jsou důležití pro regulaci škůdců. Ostatně neexistující remízky a nízký počet ptáků jsou jedněmi z důvodů nedávného přemnožení hrabošů.
"Obrovská plocha zemědělské půdy s jednou monokulturou bez zeleně má obrovsky negativní vliv nejen na sucho, ale i na erozi a biodiverzitu," říká ředitel nadace. Obce by si podle něj měly vzít zpět polní cesty, které jim patří, ale jsou zaorány ve velkých lánech, cestu zatravnit a vysázet podél ní aleje. Tím se krajina rozčlení a zvýší se její prostupnost vláhou.
Jelikož v Česku na 75 procentech zemědělské půdy nehospodaří její majitel, apeluje na její pronajímatele, aby se zajímali o to, jakým způsobem se na jejich půdě hospodaří, a aby zjednávali nápravu.
Ve městech je výsadba složitější
Co se týče výsadby ve městech, Nadace Partnerství upozorňuje na podle ní nesmyslně přehnané technické normy. "Podzemní sítě či kanály mají svá ochranná pásma, a to silnější než stromy, ačkoliv tam přišly později," upozorňuje Miroslav Kundrata.
Takže když pak chtějí vrátit strom tam, kde dříve býval, kvůli tomuto ochrannému pásmu to nejde. Problém způsobuje i třímetrové pásmo od hranice pozemku pro stromy dorůstající větší výšky než tři metry a 1,5 metru pro menší dřeviny. Podle nadace to pak třeba v případě aleje či pásu stromů podél cesty vede ke složitým jednáním s mnoha vlastníky pozemků.
Jak se zapojit do sázení stromů
- Poraďte se s odborníky, nebo se spojte s lidmi, kteří také chtějí sázet.
- Zjistěte situaci na obci, vyhledejte odbornou pomoc.
- Vyhledávejte pozemky pro výsadby v místě, kde žijete.
- Ujasněte si, jaké stromy a keře je vhodné sázet.
- Respektujte roční dobu vhodnou pro výsadby.
- Kde získat stromy či jak výsadby financovat vám poradí Nadace Partnerství.
- Více na stránkách projektu Sázíme budoucnost.
Potíže se vyskytují také u stromů podél silnic. "Když tu dojde k dopravní nehodě, hned je ohrožena celá alej. Přitom by stačilo, aby tu řidiči dodržovali předpisy. Protože tam, kde se má jet padesát, jedou šedesátkou, a pak se zabijí o strom. Tam hledejme příčinu," říká Kundrata.
Deset milionů stromů
Plány nadace jsou velké. Během následujících pěti let chce s pomocí Čechů vysadit deset milionů stromů, což by se mohlo podařit, pokud by každý občan vysadil jednu dřevinu za sebe či další za další členy své rodiny. Akce Sázíme budoucnost startuje na podzim 2019. Zájem ze strany veřejnosti je prý již teď obrovský.
"Deset milionů stromů pomůže ochladit přibližně 200 kilometrů čtverečních až o tři stupně Celsia, odvede denně stejnou práci jako 40 milionů klimatizačních jednotek, denně vypaří deset milionů hektolitrů vody a vytvoří denní zásobu kyslíku pro 30 milionů lidí," vypočítává brněnská organizace.
Jelikož deset milionů stromů si lze těžko představit, Miroslav Kundrata říká, že takové množství odpovídá dvouřadé aleji podél všech českých silnic a dálnic, popřípadě ploše dvakrát větší, než je území Prahy.
Jestli nechceme nechat děti v průšvihu, musíme jednat
Tomu, komu by se tyto plány zdály příliš velikášské, připomíná, že změny klimatu jsou reálnou věcí a extrémy počasí se budou zvyšovat. "Pakliže nechceme nechat naše děti v průšvihu, musíme už opravdu začít něco dělat. A stromy patří k těm nejúčinnějším nástrojům, které mají lidé k dispozici, aby vrátili život do české krajiny a do našich měst," říká. "Budeme mít větší vedra, prudší deště a bouřky. Musíme na to být připraveni a musíme se tomu přizpůsobit. Jinak to nepřežijeme," dodává.
Ostatně ještě donedávna se většina diskusí o klimatických změnách a emisích týkala výhradně spalování fosilních paliv a dopravy. Na pranýři se tak neustále ocitaly jen továrny, tepelné elektrárny, auta, letadla. Jenže srpnová zpráva mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu jasně řekla: téměř čtvrtina těchto emisí jde za zemědělstvím, lesnictvím a dalším nakládáním s půdou.
OSN proto doporučuje změnu zemědělských praktik tak, aby se omezila degradace půdy, jež vede nejen ke snížení její úrodnosti, ale také k omezení její ekologické funkce, například ukládání uhlíku ze vzduchu. Dále apeluje na zvýšení plochy lesů namísto odlesňování. A vyzývá lidstvo, aby výrazně omezilo plýtvání s potravinami a ve svém jídelníčku alespoň trochu omezilo maso.
