reklama
 
 

Za čtvrtinu emisí může nakládání lidí s půdou. OSN apeluje na zemědělce a lesníky

Aktualizováno 8. 8. 2019 13:36
Video: ČTK
Organizace spojených národů připravila zvláštní zprávu, jež ukazuje, jak člověk užíváním půdy ovlivňuje klimatické změny. A naopak - jakým způsobem klimatické změny ovlivňují půdu. Zpráva dokládá, že za 24 procent vyprodukovaných emisí může nakládání s půdou. Chce-li člověk i nadále žít ve snesitelných podmínkách, musí radikálně změnit způsob hospodaření na polích, pastvinách i v lesích. Už není na co čekat, jak dokládají stále extrémnější podoby počasí, zejména pak zvyšující se průměrná teplota, sucho a kritický nedostatek vody v některých oblastech, varuje OSN.

Zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) upozorňuje, že ke zmírnění globálního oteplování nestačí jen snižovat emise oxidu uhličitého produkovaného továrnami či auty, ale je třeba změnit způsob využívání půdy i chování spotřebitelů. Extrémy počasí, na nichž se změny klimatu podílejí, totiž ovlivní i produkci potravin.

Asi čtvrtinu škodlivých skleníkových plynů podle zprávy produkuje zemědělství, lesnictví a další využívání půdy. Vědci ve zprávě zdůrazňují důležitost přechodu na udržitelný způsob hospodaření s půdou, který nebude produkovat takové množství skleníkových plynů. Je podle nich také nutné podporovat zadržování vody v krajině i obnovovat rašeliniště.

Snížení spotřeby masa má přispět k omezení množství metanu, který při trávení produkují hospodářská zvířata a jenž se rovněž podílí na skleníkovém efektu, a přispívá tak ke změně klimatu.

"Se zvětšující se populací se půda dostává pod stále větší tlak lidstva, zvyšují se také nároky na spotřebu vody. Zároveň se ale v půdě nachází řešení, jak klimatické změny zmírnit," zaznělo také na tiskové konferenci OSN ke zveřejnění zprávy. Mezi řešení patří snížení degradace půdy tak, aby byla lépe schopna zachycovat uhlík, dále zalesňování či razantní změna jídelníčku. 

Za velký problém zpráva rovněž označila plýtvání potravinami. "Přestože jsme svědky nadprodukce potravin, 800 milionů lidí trpí podvýživou," upozorňuje organizace.

"Zemědělství, lesnictví a další způsoby využívání půdy jsou odpovědné za 24 procent emisí skleníkových plynů. Třetinu z toho má na svědomí potravinářství. Musíme zlepšit nakládání s půdou a s potravinami. Čtvrtina vyprodukovaných potravin se vyplýtvá," připomíná Mezivládní panel pro změnu klimatu.

Alarmujícím číslem je i fakt, že zemědělství a produkce potravin zabírá třetinu souše a nárokuje si 70 procent veškeré spotřeby vody na Zemi.

Výstupem panelu OSN se mají zabývat další zasedání o ochraně životního prostředí - mimo jiné v září konference OSN o boji s rozšiřováním pouští v Indii a v prosinci o změně klimatu v Santiagu de Chile.

"Zpráva se nezabývá změnou klimatu, ale analyzuje ryze praktické dopady pro člověka, který chce jíst, pít a využívat krajinu pro své potřeby," shrnuje tisícistránkový dokument klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu, jenž je členem IPCC. "Je o tom, jak změna klimatu může omezovat člověka. A naopak jak by se měl člověk ke krajině chovat, aby mu tyto zdroje vydržely v době změn klimatu a aby těmto změnám svým hospodařením vypomohl."

I on zdůrazňuje jako velký problém plýtvání potravinami. "820 milionů lidí na planetě je stále podvyživených a naopak dvě miliardy lidí mají nadváhu. Vrcholem všeho je, že téměř třicet procent vyrobených potravin se někde zkazí nebo skončí jako odpad dříve, než je někdo spotřebuje," upozorňuje Tolasz a dodává že když tato čísla dáme dohromady, zjistíme, že planeta je schopná s přehledem lidstvo uživit, ale musíme to dělat jinak.

IPCC je mezivládní organizace OSN, která byla založena v roce 1988 s cílem objektivně a na základě vědeckých poznatků hodnotit klimatické změny a hledat možnosti, jak zmírnit jejich účinky na lidstvo či jak se těmto účinkům přizpůsobit. IPCC sídlí v Ženevě a v roce 2007 dostala spolu s bývalým americkým viceprezidentem Al Gorem Nobelovu cenu za mír.

Také Česko už nemá na co čekat

Co výstup OSN znamená pro Česko? Podle odborníků by si nyní jednotlivé resorty ve spolupráci například se zemědělskými univerzitami měly převést jednotlivé body do českých podmínek a říct si, co znamenají pro náš stát. A vláda by měla začít urychleně jednat. 

"Česká vláda by především měla vzít zprávu na vědomí, vážně se o ní bavit a vyvodit z ní konkrétní opatření," říká ekolog Bedřich Moldan. "Zatím se však u ní, co se týče klimatu a skleníkových plynů, setkáváme spíše s hlubokým neporozuměním situace," dodal. Základní potíží je podle něj fakt, že vláda podobné zprávy bere jako překážky pro průmysl či zemědělství, místo aby je uchopila jako velký impulz pro rozvoj nových technologií a nových přístupů.

Jak zdůrazňuje Vojtěch Kotecký, ochránce přírody a analytik think-tanku Glopolis, který se zabývá ekonomickou, klimatickou a potravinovou politikou, mnohá opatření může Česko udělat "prakticky zítra". "Už asi dva roky je prodiskutovaná a napsaná protierozní vyhláška, zítra by ji šlo podepsat a udělali bychom důležitý krok pro zachování organické hmoty v půdě."

Stát by podle něj také neměl nechávat osud poloviny půdy na individuálním rozhodování zemědělských podniků a měl by aktivně určovat podmínky, za jakých budou nebo nebudou dostávat dotace. Zlepšit a ozdravit by se také mělo hospodaření alespoň ve státních lesích.

Video: Krajinu ničí zemědělství socialismu, dotace ji ubíjejí, deště jsou jen sanitka

Současné deště jsou jako sanitka, přijedou, pomůžou, abyste neumřel, ale pořád jste nemocnej. Plodiny se vzpamatovávají, ale je to jen první pomoc. | Video: DVTV, Martin Veselovský |  21:52

autoři: Zuzana Hronová, ČTK | 8. 8. 2019 9:45

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama