Česko jde proti proudu, krátí peníze vysokoškolákům

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
15. 9. 2014 7:03
Ostatní země se je naopak snaží podporovat. Vzdělávat lidi se totiž vyplatí. Investice se státu vrátí až šestkrát, tvrdí zpráva OECD.
Podporovat vzdělávání se vyplatí, investujte hlavně do vysokých škol, vyzývá Česko OECD.
Podporovat vzdělávání se vyplatí, investujte hlavně do vysokých škol, vyzývá Česko OECD. | Foto: Petr Jan Juračka

Praha - Podporovat vysokoškolská studia se vyplatí. Každá tisícikoruna, kterou do nich stát pošle, se mu vrátí dokonce šestkrát. Spočítala to Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Česko se přesto podle ní chová opačně. Výdaje na vysokoškoláky v minulosti spíš krátilo. V době ekonomické krize, kdy se ostatní státy snažily výdaje na každého studenta znásobit, tuzemské ministerstvo školství spíš šetřilo. "V terciárním vzdělávání došlo ve většině zemí ke zvýšení výdajů na studenta s výjimkou Austrálie, Brazílie, České republiky, Maďarska a Švýcarska," všímají si odborníci OECD, kteří sledovali počínání 34 států z celého světa.

Na velmi nízké úrovni zůstaly také celkové náklady na české školství. Stát na ně každoročně věnuje jen pět procent svého hrubého domácího produktu. Menší díl svého bohatství než Česko už školám posílají jen Slovensko, Maďarsko, Rusko a Itálie. Ostatní země věnují na vzdělávání kolem šesti procent. Skandinávské země, Irsko a Korea dávají dokonce osm procent.

Vzdělaní lidé se totiž státům bohatě vyplácí – vysoce kvalifikovaní odborníci snáz hledají práci a pobírají vyšší plat. Tím se do státní kasy dostane víc peněz na daních. "Čistá návratnost do vzdělávání je v Česku v případě mužů 98 tisíc amerických dolarů, u žen 59 tisíc dolarů. U mužů se jedná se o 6,7násobek veřejných investic do vzdělávání a u žen o 4,1násobek," dokládají své tvrzení čísly odborníci z OECD. Doporučují proto české vládě investice do vzdělávání prohloubit.

Pokud nepodpoříme vzdělávání, talentovaní odejdou za hranice

S tím souhlasí i čeští odborníci. "Stát v posledních letech propadl představě, že se musí umět rodiče o své děti postarat sami. A to ve všem, včetně vzdělávání. Jenomže to je teze falešná," upozorňuje například profesor veřejné a sociální politiky z Institutu sociologických studií Martin Potůček.

Veřejná podpora kvalitního vzdělávání je podle něj pro společnost klíčová. Zajišťuje státu prosperitu. "Pokud to vláda nepochopí, nastanou velké změny," domnívá se Potůček. Zatímco doposud se Česko pohybovalo alespoň na pomezí západní a východní Evropy, napříště se může přesunout spíš mezi méně vyspělé státy kolem Balkánu.

Podobně reaguje také Bohumil Kartous z nezávislé organizace EDUin, která se vzděláváním dlouhodobě zabývá. Pokud Česko zajistí kvalitní vzdělávání, může podle něj zastavit odliv talentovaných a schopných lidí do zahraničí. "Investice do vzdělávání je možností, jak zajistit prosperitu této společnosti v horizontu příští generace," shoduje se s dalšími odborníky Kartous.

Nejen kamenné školy, ale také alternativní projekty

Jenomže podle dalších odborníků záleží také na tom, kam peníze v resortu putují. České ministerstvo školství je podle nich zkostnatělé. Mělo by se – podobně jako některé skandinávské země – pokusit podporovat kromě běžných škol také moderní alternativní projekty.

"Máme úplně jinou dobu. Lidé už se ke vzdělávání dostávají úplně jinde než ve školách. Osmdesát procent toho, co v životě děláme a používáme, jsme se naučili mimo ně," vysvětluje například Ondřej Šteffl ze společnosti Scio.

Ukázkou podle něj může být třeba úspěšný projekt KhanAcademy – celosvětově známého webu, v rámci kterého se miliony dětí učí matematiku a další předměty. „Děti se ji učí pomocí jednoduchých a velmi srozumitelných videí. Web má mezi lidmi obrovský úspěch, jen v Americe má už půl miliardy návštěv. Pod názvem Khanova škola funguje také v Česku, každý měsíc na něj dobrovolně přijde na čtyřicet tisíc dětí," říká Šteffl.

Pro výkuku matematiky prý nezná nic lepšího. "Náklady v platech učitelů by přitom u takového projektu znamenaly asi dvě koruny padesát," říká Šteffl a zdůrazňuje, že vkládat peníze do podobných věcí je často nejefektivnější cesta ke zlepšení.

Další peníze by podle něj mohly putovat třeba na stipendia pro zájemce o stáže v zahraničí. "Ostatně finská ministryně školství už tímto směrem uvažuje. Říká, že by se měla zkrátit školní výuka, protože děti sedí ve škole příliš mnoho času, a nemají tak prostor využívat úžasné vzdělávací příležitosti, které jsou mimo školu," uzavírá Šteffl.

Chládek pošle do škol 4,2 miliardy navíc

Současné vedení resortu si skutečnost, že je nutné přisypat peníze, uvědomuje. Slibuje proto, že balík peněz na školství se pořádně zvětší. Vydat se chce ale klasickou cestou: podporou kamenných škol.

"Ministr školství Marcel Chládek ještě před příchodem na ministerstvo dlouhodobě upozorňoval, že je české školství podfinancované. V příštím roce proto půjde na školství o 4,2 miliardy korun více než letos. To je bezkonkurenčně nejvyšší navýšení rozpočtu v historii," reagovala mluvčí ministerstva školství Klára Bílá. V tuto chvíli resort hospodaří se 125 miliardami korun.

Polovinu částky si podle Bílé rozdělí na platech učitelé a další pracovníci ve školách. Peníze navíc dostanou také žáci v mateřinkách, základních školách a sportovci. Kolem miliardy by chtěl ministr Chládek poslat také na výzkum. "O dalším navýšení budeme jednat i v příštích letech, například na rozjezd a provoz výzkumných center budou potřeba další tři miliardy," řekl před pár dny ministr.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 3 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy