Do škol jde rekordní počet prvňáků. Obce pro ně nemají místa

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez, Ondřej Chlupáček
29. 8. 2014 5:30
Místa pro prvňáky před novým školním rokem hledá asi 350 obcí. Řešením jsou kontejnerové třídy a provizorní přístavby.
Do prvních tříd letos míří nejvíce dětí za posledních deset let (ilustrační foto).
Do prvních tříd letos míří nejvíce dětí za posledních deset let (ilustrační foto). | Foto: Ondřej Besperát

Praha - Na verdikt čekali do posledního dne. Rodiče více než třicítky prvňáčků z Mukařova ještě poslední srpnové pondělí nevěděli, kam jejich děti nastoupí do školy. Nebylo místo.

Zprávu dostali až koncem týdne: "Rozhodnutí o přijetí si mohou vyzvednout 1. září u ředitele," objevilo se na webu mukařovské základní školy. Jejich děti usednou do nových kontejnerových tříd. Starosta obce Rudolf Semanský je nechal narychlo smontovat ještě během letních prázdnin.

Podobný problém řešily tisíce dalších rodičů v zemi. Podle statistik chybí školní místa zhruba 350 obcím, ve kterých žije na půl milionu lidí. Do prvních tříd totiž míří rekordní počet dětí za posledních deset let. "Nastoupí zhruba 115 tisíc nových žáků," přibližuje mluvčí ministerstva školství Klára Bílá.

Plechové třídy i přestavby bytů

Starostové obcí přitom musí dětem svých obyvatel školní docházku zajistit. V řadě měst se proto budují provizorní třídy z plechu, ve středočeské Hřebči zase přestavěli na učebnu byt po ředitelce. "Jen díky zmíněné přestavbě můžeme všechny děti přijmout," řekla ředitelka základní školy Dagmar Bulanová.

Počty prvňáčků

V roce 2010 nastoupilo do prvních tříd v Česku celkem 95 507 dětí. Dalších 17 180 požádalo o odklad.

V roce 2011 narostl počet prvňáčků na 100 697 dětí. Dalších 18 111 požádalo o odklad.

V roce 2012 usedlo do lavic v prvních třídách 105 592 žáků. Dalších 16 139 požádalo o odklad.

V roce 2013 rodiče poprvé do školy přivedli 110 773 dětí. Dalších 16 672 požádalo o odklad.

(Zdroj: ministerstvo školství)

Další školy navyšují kapacitu jen papírově – do stávajících tříd zkrátka posadí větší počet dětí. Pozor si musejí dávat na jediné: strop stanovený vyhláškou. Podle té se nesmí v jedné třídě ocitnout více než třicet žáků, v nejkritičtějších případech je možné vyučovat 34 dětí najednou.

"Skutečně evidujeme desítky žádostí o navýšení kapacity škol. Každý den na infolince přijímáme telefonáty s konkrétními dotazy," potvrdila obrovský zájem o nová místa ještě tři dny před začátkem září mluvčí ministerstva školství Klára Bílá. Problémy mají podle ní hlavně velká města a obce v prstenci kolem Prahy.

Proč se nestaví? Úředníci zaspali

Situace přitom mohla být daleko klidnější. Stačilo, aby loni nezaspali úředníci z ministerstva financí.

Ministerstvo totiž sice vyhlásilo dotační program na pomoc obcím, v rámci kterého chtělo rozdat až miliardu korun na stavbu nových škol, nedotáhlo ho ale do konce.

"Dotační program byl sice schválený, ale nebyla k němu pravidla, podle kterých se měly peníze rozdělovat," vysvětlila bývalá starostka a současná členka sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Věra Kovářová (TOP 09).

Obce si tak sice nechaly zpracovat projekty, některé začaly vybírat i stavební firmu, budovat ale nic nestihly. Napravit to mohou až během následujícího školního roku. "S programem se počítá v letech 2014 až 2016," potvrdil Michal Žurovec z tiskového odboru ministerstva financí.

Prvňáků moc, středoškoláků málo

Školy si podle něj každoročně rozdělí na 300 milionů korun. Prozatím se jich o peníze přihlásilo celkem 24, z toho 19 s žádostí skutečně uspělo. Další peníze resort plánuje uvolnit v rámci výzvy, kterou zveřejní ještě během září a října. Požádat si o ně budou moci obce z celého Česka.

Podle vedení resortu školství letos míří do lavic celkem 853 tisíc žáků základních škol, to je o 26 tisíc víc než v minulém školním roce. Prvňáčků bude asi 115 tisíc, před pěti lety jich přitom bylo o pětinu méně.

Naopak studentů středních škol ubývá. V září nastoupí do učeben středních škol a odborných učilišť celkem 405 tisíc žáků, to je o téměř 8 tisíc méně než v minulém školním roce.

_____

Máte rádi zpravodajský on-line deník Aktuálně.cz? Nominujte nás v anketě českého internetu Křišťálová lupa. Hlasovat můžete zde. Za Váš hlas děkujeme!

 

Právě se děje

Aktualizováno před 32 minutami

Izraelské letouny a pozemní vojsko zesílily útoky na Pásmo Gazy

Izraelské letouny a pozemní vojsko v noci na dnešek zesílily útoky proti palestinskému radikálnímu hnutí Hamás v Pásmu Gazy, oznámila izraelská armáda. Podle zdrojů agentury Reuters se však nejedná o zahájení pozemní invaze do palestinské enklávy.

Boje mezi Izraelem a Palestinci se odehrávají již pátý den a nejeví známky slábnutí. Izraelská armáda to uvedla poté, co krátce po půlnoci místního času vydala stručné prohlášení, že "letecké a pozemní síly izraelské armády útočí na Pásmo Gazy". Podle Reuters poté následovala další salva raket vystřelených z Pásma Gazy na Izrael.

Ačkoli sdělení neobsahovalo žádné další podrobnosti, podle zdrojů Reuters obeznámených s děním v izraelské armádě nejde o zahájení pozemní operace. Útokem pozemních sil se podle nich myslí střelba z děl z izraelského území na Pásmo Gazy ovládané hnutím Hamás.

Izrael ve čtvrtek oznámil, že u hranic s Pásmem Gazy shromáždil pozemní jednotky a povolal dalších 9000 vojáků v záloze, což některá izraelská média hodnotila jako předzvěst možné pozemní operace.

Obyvatelé severní části Pásma Gazy, kteří bydlí poblíž hranice s Izraelem, uvedli, že v enklávě nevidí žádné izraelské vojáky, hlásili ale silnou dělostřeleckou palbu a desítky izraelských leteckých útoků.

Zdroj: Zahraničí
Další zprávy