Přípravou zákona na obranu proti dezinformacím se zabývá ministerstvo spravedlnosti a vnitra. S výsledkem chtějí přijít během několika měsíců. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) však už koncem března avizoval, že zákon má stanovit podmínky, za kterých může dojít k vypnutí dezinformačních webů.
Přípravu zákona v rozhovoru pro Aktuálně.cz potvrdil i vládní zmocněnec pro dezinformace Michal Klíma, přestože ji před necelým měsícem ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) popřel s tím, že represivní kroky v podobě zákona jsou až nejkrajnějším řešením. "Návrh takového zákona nyní vzniká na ministerstvu vnitra, které by ho mělo připravit do konce června. Potom o něm může začít debata," řekl Klíma.
O potřebě změn zákonů odborníci na dezinformace hovoří dlouhodobě. Například ředitel společnosti Semantic Visions František Vrábel v rozhovoru pro Aktuálně.cz koncem března upozorňoval, že je třeba začít situaci razantně řešit. "Rusko proti nám útočí v kybernetickém prostoru dezinformacemi intenzivně od roku 2014 a teprve nyní to začíná být předmětem vážné veřejné diskuse. Politici musí konat," řekl.
Podle právníka Miroslava Crhy z organizace Frank Bold však vláda přes opakované výzvy koná pomalu a dezinformacím se tak nedaří efektivně čelit. Důvodem ale podle něj není zdrženlivost státu v zájmu ochrany svobody slova. "Naopak, nejviditelnější kroky jsou občasné neformální snahy odstraňovat obsah nebo vypínat weby, kdy se stát pouští do šedé zóny mimo své zákonné pravomoci. Boj s dezinformacemi však není jenom o regulaci, což si vláda začíná uvědomovat velmi pomalu," tvrdí.
Za efektivnější řešení, které podle Crhy lépe souzní s demokratickými hodnotami, považuje zvyšování mediální gramotnosti, ověřování faktů a posilování kritického myšlení. "Je žádoucí, abychom věděli, jak rozpoznat věrohodné informace. A aby takové informace vůbec byly k dispozici. Vypínání, pokud nebude probíhat podle zcela transparentního procesu a dle přísné definice, nepřinese pozitivní výsledek," míní Crha.
Právnička a odbornice na mediální právo Monika Hanych doporučuje kombinaci právních i mimoprávních opatření v dlouhodobém horizontu. "Je třeba plán, který nebude vždy jen reagovat na nastalou situaci, ať už jde o pandemii nebo válku," říká. Vláda by podle ní měla jednotněji a otevřeněji komunikovat navenek.
"Měli by jednoznačně říct, zda legislativa vzniká a kdo se na ní podílí. Z jakých analýz a dokumentů vychází. To se jí zatím moc nedaří. Nebo přiznat, že věc je složitější, což je bezpochyby pravda, a vyvolat odbornou veřejnou debatu předtím, než přikročí ke konkrétnímu řešení," popisuje Monika Hanych.
Souhlasí s ní i odborník na ústavní právo a svobodu projevu Michal Bartoň z katedry ústavního práva Univerzity Palackého v Olomouci. "Efektivní není buď jedno, nebo druhé, ale jen vhodná kombinace obojího. Bez mediální gramotnosti, mediální výchovy a posilování kritického myšlení právní regulace příliš nezmůže. Zároveň spoléhat jen na osvětu a nijak nelimitovat svobodu slova též nelze," upozorňuje.
Vyvažování bezpečnosti a svobody
Téma svobody slova v posledních týdnech rezonuje českou společností i kvůli vypnutí několika dezinformačních webů správcem českých domén CZ.NIC. Ačkoli by se jakákoliv další omezení v této oblasti podle právníků svobody projevu dotkla, ústava takový zásah připouští. "Omezit svobodu slova je v pořádku, je-li to v demokratické společnosti potřeba pro ochranu bezpečnosti státu," řekl před časem v rozhovoru pro Aktuálně.cz právník Tomáš Sokol.
Aby však stát mohl zasáhnout, musí být podle Bartoně dezinformace škodlivá či nebezpečná. "Někdo sice šíří nepravdy či faktické nesmysly, ale pokud to nikomu neškodí, není důvod autory postihovat. Platí, že u jakýchkoliv dezinformací je nutné vždy zvažovat bezpečnostní rizika jejich šíření. Jde o vyvažování hodnoty bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti a hodnoty svobody projevu, kterou v zájmu uvedených hodnot v určité míře vždy omezujeme," vysvětluje Bartoň.
Jinými slovy, představují-li dezinformace ohrožení či nebezpečí, je možné vůči nim právně zasahovat. Podle Moniky Hanych by však blokace obsahu měla přijít vždy až po pečlivém uvážení nezávislých orgánů, ideálně soudu, a měla by být posledním možným řešením. "Pokud jde o jasně protiprávní obsah, je vhodnější případné stažení jednotlivých problematických článků na stránce," říká.
Při vytváření zákonných pravidel by podle Moniky Hanych měl stát nastavit hranice jasně a předvídatelně. "Definice nesmí být vágní nebo neurčitá. Jinak by se takové právní ustanovení mohlo snadno stát bičem na jakýkoliv nepohodlný projev. A to je přesně to, co v demokratickém státě nechceme," podotýká.
Pravidla už mají v Pobaltí i na Slovensku
Dlouhodobé přešlapování Česka je podle Crhy názorně vidět na porovnání s ostatními zeměmi. "Ve všech způsobech, jak dezinformacím čelit, jsme oproti někomu pozadu," říká. Například ve Švédsku už před válkou na Ukrajině vznikla nová instituce pro boj s dezinformacemi, Agentura pro psychologickou obranu. Na Slovensku parlament na začátku ruské invaze schválil novelu, která zavádí pravidla, jak při odstavení webů postupovat.
V pobaltských státech, které mají s ruskými hackerskými a dezinformačními kampaněmi bohaté zkušenosti, může dezinformace zablokovat komise pro rozhlas a televizi. Ve správním řízení tam je možné weby zablokovat, provozovatelé se ovšem také mohou proti vypnutí odvolat.
Ne všude se ale vydávají cestou blokování nežádoucího obsahu. Například ve Velké Británii vláda poskytla veřejnoprávnímu médiu BBC World Service téměř pět milionů liber na boj proti dezinformacím. Britský velvyslanec v Česku nicméně pro Aktuálně.cz před dvěma týdny řekl, že v Británii dezinformace takový problém jako v Česku nejsou.
Spíše než přijmout jednu konkrétní zemi za vzor by podle Crhy bylo ideální, aby si Česko vzalo z ostatních států vždy to, co funguje. Za klíčové považuje vznik odborných týmů. Zastávaly by tři důležité funkce, které má v Česku současně na starosti jeden člověk, vládní zmocněnec pro média a dezinformace Michal Klíma. Podle nedávného zjištění Aktuálně.cz navíc pracuje pouze na poloviční úvazek.
"Michal Klíma je ve svém půlúvazku vládním zmocněncem pro oblast médií, pro oblast dezinformací a nově dle priorit vlády ke zvládání uprchlické krize též koordinátorem strategické komunikace. Všechny tři oblasti jsou v dnešní době mimořádně důležité, dlouhodobě zanedbané a potřebují vlastní expertní tým. Michal Klíma je zkušený odborník a je dobře, že ho vláda má. Ale pokud na takto masivní agendu bude sám a na půl úvazku, tak se pochopitelně věci moc neposunou, což by znamenalo promeškání velké příležitosti," vysvětluje Crha.
Očekává, že dezinformace budou také jedním z hlavních témat českého předsednictví v EU. "Během předsednictví se očekává schválení přelomové evropské legislativy regulující sociální sítě. Je to světově první opravdu komplexní snaha vypořádat se s dopady, které sociální sítě mají na svobodu slova, šíření nezákonného obsahu a manipulativní dezinformace. Pro vládu by to měla být motivace, přitom o tom tady moc lidí ani neví," dodává právník Crha.
