předsednictví EU

České předsednictví v EU otevře zasedání vlády a Evropské komise v Litomyšli

České předsednictví v Evropské unii v druhé polovině letošního roku otevře 1. července společné zasedání vlády a Evropské komise v Litomyšli. Rádiu Frekvence 1 to v pátek řekl premiér Petr Fiala (ODS). Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) předtím v rozhovoru řekl, že Česko by během svého předsednictví chtělo uspořádat summit, kterého by se zúčastnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle Fialy to záleží na tom, jaká bude situace na Ukrajině.

Bek uvedl, že vláda spíš upouští od záměru uspořádat při předsednictví více akcí v regionech mimo Prahu. Podle Fialy nyní není reálné dělat větší akce mimo Prahu z finančních důvodů, ale i kvůli tomu, jak předsednictví začala připravovat předchozí vláda Andreje Babiše (ANO). "Ale první základní akce, která otevírá celé předsednictví, společné zasedání české vlády a Evropské komise, se uskuteční v Litomyšli," řekl. Ve městě se od 9. června do 5. července koná festival Smetanova Litomyšl.

Hlavní summit českého předsednictví se pak bude konat na Pražském hradě. "To jsou důstojné prostory, které jsou k tomu vhodné," uvedl Fiala. Otázkou zůstává podle něj hlavní téma i termín. "Nejpravděpodobnější se mi zdá, že ten velký summit by byl někdy v září, nebo říjnu, ale musíme to ladit s tou celkovou situací," podotkl.

Česku, českému předsednictví i Evropské unii by slušel summit se Zelenským, dodal Fiala. "Ale má to jednu podmínku, a to je, že situace na Ukrajině dospěje k mírovému řešení, což tak bohužel nevypadá," uvedl premiér. V takovém případě by se mělo jednat o plánu na poválečnou obnovu Ukrajiny. "Bude-li to možné, to bohužel nezávisí jenom na České republice," dodal Fiala.

Kromě summitu s ukrajinským prezidentem je podle Beka na stole varianta setkání lídrů zemí EU s představiteli států západního Balkánu. Záleží však na tom, zda se podobné zasedání neuskuteční ještě za francouzského předsednictví, které skončí v polovině roku.

Zdroj: ČTK

Tématem českého předsednictví bude energetická bezpečnost, řekl Fiala

Energetická bezpečnost bude jistě jedním z hlavních témat českého předsednictví v Evropské unie v druhé polovině tohoto roku. Před odletem na čtvrteční návštěvu Polska to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Kritizoval v té souvislosti nečinnost minulé vlády Andreje Babiše (ANO) v této oblasti.

Se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým chce probírat situaci na Ukrajině, energetiku či dodávky černého uhlí z Polska do Česka. Zmínil, že Polsko příkladně hají hodnoty Evropské unie a jeho spor ohledně právního státu není v současnosti klíčovou otázkou.

Fiala uvedl, že Česko zveřejní své priority až krátce před začátkem předsednictví, mimo jiné proto, aby nenarušovalo nynější francouzské předsednictví. "Nedovedu si ale představit, že by energetická bezpečnost nebyla jedním z hlavních témat toho příštího půlroku," řekl Fiala před odletem na letišti v pražských Kbelích.

Zajištění energetické bezpečnosti bude i důležitým tématem dnešní cesty do Varšavy, doplnil. "Chci se bavit o tom, jak můžeme posílit a zajistit dodávání plynu přes Polsko. Jak se můžeme podílet na LNG terminálech, jak z těch terminálů dostat ten zkapalněný zemní plyn do Česka a jak tímto způsobem odbourávat naši závislost na Rusku," řekl.

Zdroj: ČTK

Bartoš v Bruselu mluvil o digitálních prioritách Česka v čele EU

K jednáním o digitálních prioritách českého předsednictví Evropské unie dorazil v pondělí do Bruselu místopředseda české vlády odpovědný za digitalizaci Ivan Bartoš. Česko ve druhé polovině roku čeká vůdčí role při vyjednáváních o některých důležitých pravidlech spojených s digitální identitou, fungováním sociálních sítí či umělé inteligence.

Pokud by se současnému francouzskému předsednictví nepodařilo dotáhnout do konce vyjednávání mezi členskými státy a Evropským parlamentem o klíčových normách, které mimo jiné zpřísňují pravidla fungování velkých internetových platforem, bude osud jednání v rukou Česka. Podle Bartoše jsou pravidla pro digitální trhy a služby potřebná, protože jimi EU dohání proměnu fungování internetu a celé společnosti v posledních letech, na kterou evropské normy zatím nereagovaly. Podobně je to se zavedením elektronické peněženky a digitální identity, jejichž podrobnosti se budou ladit během českého vedení sedmadvacítky.

Naproti tomu regulace využívání umělé inteligence, kterou chce Česko v čele unie rovněž posunout vpřed, patří podle vicepremiéra k tématům, kde by EU mohla reagovat již na začátku očekávaného boomu.

Zdroj: ČTK

Státy by měly sdílet zkušenosti ohledně kyberbezpečnosti, řekl Bartoš po jednání s eurokomisařkou

Vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) diskutoval s eurokomisařkou Margrethe Vestagerovou o prioritách českého předsednictví v Radě EU, které nastane v druhé polovině roku, elektronické identitě, kybernetické bezpečnosti nebo transatlantické spolupráci. Řekl to na tiskové konferenci. Podle Vestagerové bude Česko EU předsedat v době, kdy bude schvalována důležitá legislativa týkající se umělé inteligence nebo způsobu, jakým je nakládáno s daty občanů EU.

Otázka kybernetické bezpečnosti podle Bartoše trápila Česko i v době koronaviru. Má za důležité, aby jednotlivé členské země EU k tématu přistupovaly zodpovědně nejen dobrou legislativou, ale i faktickým řešením bezpečnosti občanů i EU jako celku. "Můžeme sdílet zkušenosti, lidské zdroje a i v rámci vzájemné spolupráce můžeme reálnému nebezpečí čelit v budoucnu společně," poznamenal.

Co se týče umělé inteligence, vidí v ní Česko podle Bartoše obrovský potenciál, zároveň ale neopomíjí její případnou nebezpečnost. Je tak nutné nastavit podmínky, které otevřou benefity využití umělé inteligence například v obchodu, ale zároveň zachovají určité limity, aby technologie nemohla být zneužita.

Zdroj: ČTK

Mezi prioritami evropského předsednictví vidí Bek kyberbezpečnost, odlesňování a svobodu médií

Mezi tématy českého předsednictví v Radě EU by se podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN) měla objevit kyberbezpečnost či odlesňování spojené s ukládáním oxidu uhličitého. Bek v pořadu České televize Otázky Václava Moravce uvedl, že Česko by mělo během předsednictví, které zemi čeká v druhé polovině roku, mít jako prioritu i téma svobody a odpovědnosti médií.

"To neznamená, že bychom měli kázat polským kolegům," odpověděl na dotaz, zda by diskuse o svobodě médií nenarušila dialog mezi zeměmi visegrádské čtyřky, tedy Českem, Slovenskem, Polskem a Maďarskem.

Už dříve Bek uvedl, že vláda hodlá v roce českého předsednictví Evropské unie více než dosud budovat vztahy se zeměmi mimo Visegrádskou skupinu, na niž se orientoval předchozí kabinet. Na prvním jednání v sídle Evropské komise debatoval počátkem ledna mimo jiné o přípravách předsednictví. Mezi nové české partnery by podle Beka měla patřit například Francie, která EU vede v současnosti. Česko podle ministra musí být také připraveno sehrát roli prostředníka ve sporu o vládu práva, který vedou unijní instituce s Polskem a Maďarskem, přičemž by nemělo slevit ze zásadních principů.

Zdroj: ČTK

Fiala jednal s Michelem. Mluvili o energetice i českém předsednictví v EU

Premiér Petr Fiala (ODS) s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem hovořil o českém předsednictví v Radě EU, které nastane v druhé polovině roku, či o energetice. Sdělil mu, že Česko potřebuje, aby jádro bylo považováno za čistý zdroj. Řekl to na dnešní tiskové konferenci. Vláda je podle něj také připravena přidat peníze na předsednictví na základě stanovených priorit, pokud to bude nutné k dostatečnému organizačnímu zajištění.

"Považujeme za důležité, abychom mohli mít jadernou energii, jádro jako čistý podporovaný zdroj. Považujeme za důležité, aby plyn byl tím přechodným zdrojem," řekl Fiala. Má to za důležité pro prosperitu země i pro občany. Česko podle něj chce zároveň rozvíjet obnovitelné zdroje energie v mnohem větší míře než dosud. "Mluvíme například o fotovoltaice na střechách veřejných budov nebo soukromých domů," poznamenal.

Zdroj: ČTK

Země EU schválily program francouzského, českého a švédského předsednictví

Státy Evropské unie v úterý schválily obecný program Rady EU pro příští rok a půl, na němž se dohodli zástupci tří příštích předsednických zemí - Francie, Česka a Švédska. Přes některé odlišnosti v názorech na témata, jako je obchodní či migrační politika, se trio shodlo na společném směru, jímž by se sedmadvacítka měla v příštích 18 měsících ubírat. Zaměřit se Paříž, Praha a Stockholm chtějí na klimaticky šetrné zotavení ekonomik po pandemické krizi, posilování zdravotní unie či lepší zabezpečení vnějších hranic bloku.

Francie se chopí vedení unie začátkem ledna, Česko je přebere v červenci a o dalšího půl roku poté stane v čele EU Švédsko. Trojice po sobě jdoucích předsednických zemí tradičně dává dohromady společný program, ačkoli se jejich vlastní priority mnohdy liší.

"Institut tria je rámcem pro organizovanější a těsnější spolupráci tří po sobě jdoucích předsednictví," řekla dnes česká velvyslankyně při EU Edita Hrdá, která ČR zastupovala na jednání unijních ministrů pro evropské záležitosti, kteří program schválili.

Trio následujících předsednictví podle ní bude usilovat o to, aby peníze investované do oživení ekonomik po pandemii směřovaly především do zelených a digitálních projektů. Předsednické státy chtějí také podpořit dotváření jednotného trhu či posílení odolnosti a obranyschopnosti unie.

Zdroj: ČTK

Merkelová: Evropská unie musí vyjít z koronakrize jednotná a silnější

Hlavní prioritou začínajícího německého předsednictví Evropské unie bude, aby EU ze současné krize vyšla jednotná a silnější. Rychlé schválení balíku na pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovými omezeními je v zájmu všech zemí bloku. Europoslancům to ve středu řekla německá kancléřka Angela Merkelová, která v Bruselu představila zásadní cíle nadcházejícího půlročního předsednictví své země.

"Je klíčové, aby lidé v nejzasaženějších regionech mohli spoléhat na naši solidaritu. Je to i v našem zájmu," prohlásila kancléřka během své první návštěvy unijní metropole od vypuknutí pandemie. Německo podle ní v zásadě podporuje návrh Evropské komise, která chce mezi unijní země rozdělit 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun), jež si hodlá bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích. Merkelová vyzvala lídry členských zemí, aby se nejpozději do konce července shodli na parametrech fondu, z něhož mají nejvíce čerpat koronavirem tvrdě postižené Itálie a Španělsko.

Zdroj: ČTK

Německo přebírá předsednictví EU, Merkelová zamíří do Bruselu

Německo 1. července na půl roku převzalo předsednictví Evropské unie a chce především pomoci evropskému bloku zotavit se z pandemie covidu-19 a jejích hospodářských následků. Vedle rychlé shody na bezprecedentním záchranném fondu se Berlín hodlá snažit o postupný návrat unijních institucí k běžnému provozu.

Berlín sice hovoří o dalších prioritách, jako je ochrana klimatu, dohoda s Británií či posílení role EU ve světě, následky koronavirové krize však budou hrát v jeho agendě hlavní roli. Merkelová by ráda přiměla další lídry členských zemí ke shodě na fondu obsahujícím podle návrhu Evropské komise 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun) již do konce července, což je podle některých unijních činitelů vzhledem k zásadním námitkám části zemí velmi nejistý cíl. Prezidenti a premiéři se k očekávanému jednání do Bruselu sjedou 17. července.

Zdroj: ČTK
Pokračovat