Britský velvyslanec: Dezinformace mohou zničit všechno dobré, čeho Češi dosáhli

Anna Dohnalová Dominika Hromková Anna Dohnalová, Dominika Hromková
28. 4. 2022 5:30
Velká Británie s pomocí ukrajinským uprchlíkům začala pomalu, přiznává v rozhovoru pro Aktuálně.cz britský velvyslanec v Česku Nick Archer. Naproti tomu podle něj zvládá Česko pomoc skvěle, přístup obou zemí k migraci se však liší. Archer nejvíce varuje před lidmi, kteří jsou ovlivněni dezinformacemi. "Oba naše národy jsou štědré, důležité ale teď je, aby štědrost nebyla dezinterpretována," říká.
Nick Archer, britský velvyslanec v Praze.
Nick Archer, britský velvyslanec v Praze. | Foto: Jakub Plíhal

Podle britského premiéra Borise Johnsona válka na Ukrajině potrvá do konce příštího roku. Souhlasíte s ním?

Vždycky s panem premiérem souhlasím.

Jaký je váš názor na délku války?

Jak už řekl premiér, Ukrajina si vede velmi dobře, vezmeme-li v potaz ruskou vojenskou výbavu. Je to však těžké. Čím déle a úspěšněji Ukrajinci bojují, tím pravděpodobněji se bude konflikt prodlužovat. My můžeme přispět k rychlejšímu ukončení konfliktu zpřísněním sankcí proti Rusku a zvýšením dodávek zbraní pro Ukrajinu. Tím pomůžeme Ukrajině vyhrát rychleji. 

Neměla by se Velká Británie více zapojit do pomoci uprchlíkům z Ukrajiny? Jiné země, mezi nimi i sousední Irsko, přestaly po příchozích Ukrajincích požadovat víza. Británie ale na vízech pořád trvá.

Vízum získalo téměř 72 tisíc ukrajinských uprchlíků. Toto číslo se mění. Vydávání víz teď narostlo. Uvědomujeme si ale, že jsme začali pomalu. Měli - a mohli - jsme začít mnohem rychleji. 

Proč na vízech trváte?

Naše země zůstává otevřená Číňanům z Hong Kongu a stejně jako další západní země nabízíme pomoc lidem z Afghánistánu. Nekontrolovaná imigrace je teď pro Británii velkým politickým tématem. Navíc pokud má být o Ukrajince náležitě postaráno, je pro nás i pro ně lepší, aby do země přišli řádným způsobem. To znamená, aby měli víza.

A ještě jedna věc nás v této souvislosti znepokojuje. Naše vláda musí ochránit občany od lidí, jako byli agenti GRU, kteří otrávili Sergeje Skripala (bývalého dvojího agenta, který pracoval pro ruské a britské tajné služby - pozn. red.). Obáváme se, aby mezi všemi příchozími do Británie nebyli další dva takoví, které v zemi opravdu nechceme. Proto pro nás jednoduše dostupná a transparentní víza dávají smysl. 

Nick Archer (61), britský velvyslanec v Česku

Nicholas Stewart Archer se narodil 24. prosince 1960, studoval v Anglii na univerzitě v britském městě Durham. Jako velvyslanec působil v Dánsku a na Maltě. Mezi lety 1997 a 2000 byl soukromým asistentem prince Charlese. V Česku je od roku 2018. 

Takže pro Británii je lepší přijmout méně lidí se zárukou, že se o všechny dobře postará, než nabídnout azyl třeba dvěma milionům lidí, jako už je v Polsku?

Mezi Velkou Británií a Polskem, ale i Českem, je velký rozdíl. My nejsme sousední země. Z Ukrajiny je to do Británie docela daleko, nedojedou k nám vlakem. Proto se snažíme posílat pomoc přímo na Ukrajinu, chceme pomoci udržet ekonomiku, ale také jim poslat humanitární pomoc zaměřenou například na oběti znásilnění. Naším záměrem není přestěhovat všechny Ukrajince do střední Evropy. Cílem je zajistit, aby alespoň někteří nemuseli z Ukrajiny prchat.

Přesto pomoc Británie uprchlíkům nemá nejlepší pověst a všímají si toho i angličtí politici. Například předsedkyně opoziční Skotské národní strany ji označila za jednu z nejpomalejších v celé Evropě.

Myslím, že ministři už si to začali uvědomovat a každým dnem se to zlepšuje. Otázkou nemá být, zdali pomoc nepřichází pozdě, ale jak ji můžeme zlepšit.

Nehraje roli i brexit? Není to i tím, že Británie dává přednost nezávislosti před spoluprací s jinými zeměmi?

Doufám, že v případě Ukrajiny brexit důležitou roli nehraje. Nakonec diskuse o odpovědi Západu k válce na Ukrajině se vedou na úrovni NATO. Vždy jsme říkali, že brexit znamená odchod z Evropské unie, ale ne opuštění Evropy a rozhodně ne opuštění NATO. A to je velmi dobrá pozice pro spolupráci. 

Měla by podle vás Ukrajina být součástí NATO, případně Evropské unie, jak požaduje?

Naštěstí členství Ukrajiny v Evropské unii už není moje věc. Každopádně si myslím, že to není něco, o čem bychom měli debatovat dnes. Co se týče možného členství Ukrajiny v NATO, tak víme, že Putin to využívá k ospravedlnění agrese.

Členství v NATO s sebou přináší povinnosti. Určitě znáte článek 5, který garantuje, že přijdete na pomoc jinému členskému státu, když je napaden. Je to hodně citlivé téma. Pojďme napřed pomoci Ukrajině zajistit, aby Putinova invaze skončila neúspěchem, a tyto diskuse nechme na příhodnější dobu. 

Nick Archer, britský velvyslanec v Praze.
Nick Archer, britský velvyslanec v Praze. | Foto: Jakub Plíhal

Ukrajina bude po válce potřebovat peníze na obnovu. Evropská unie už slíbila významnou pomoc. Zapojí se i Spojené království?

My už pomoc posíláme. Nechceme, aby ukrajinská ekonomika během války zkolabovala. Je pro nás velmi důležité, aby zůstala životaschopná. Možná se zeptáte, jak toho dosáhneme. Tak, že otevřeme trh ukrajinskému zboží a službám. Zajistíme, aby ukrajinská měna zůstala hodnotná. Díky tomu bude poválečná obnova jednodušší. Bude to stát hodně peněz, my se ale určitě i do budoucna zapojíme. 

Je pravda, že Británie je v zaslané pomoci opravdu štědrá, Ukrajině dosud věnovala nejvíce peněz. Česko je na třetím místě.

Štědrost mají naše vlády i lidé společnou, 200 tisíc britských občanů a organizací již projevilo zájem ubytovat ukrajinské uprchlíky. Důležité teď je, aby štědrost nebyla dezinterpretována lidmi, kteří jsou ovlivněni dezinformacemi a věří, že ukrajinští uprchlíci jim seberou práci, místa ve školách nebo v nemocnicích. Musíme odstranit tento lživý narativ. Pokud se nám to podaří, jsem si jistý, že naše země zůstanou štědré i nadále. 

Jak hodnotíte českou pomoc ukrajinským uprchlíkům?

Brilantně. Čechy velmi obdivuji. Mimochodem, manželka jako dobrovolník pomáhá v Praze na hlavním nádraží. Mé děti se také zapojily, když tu byly. Rozdávaly jídlo. Teď se ovšem musíte mít na pozoru před dezinformacemi, které mohou zničit všechny dobré věci, jichž jste dosáhli. 

Mohou se naše země od sebe něco naučit?

Nemyslím si, že by přístup jedné nebo druhé země byl lepší. Jsme odlišní, a proto je dobře, že k tomu každá země přistupuje jinak. V tuto chvíli je nicméně správné být v kontaktu s mezinárodními organizacemi, které Ukrajině i tady u vás pomáhají, a dodávat jim peníze a další formu pomoci tak, aby byla co nejefektivnější.

V Česku už se objevují menšinové hlasy, že vláda místo vlastním občanům pomáhá více Ukrajincům. Zaznamenal jste takové názory i v Británii?

To opět souvisí s dezinformacemi. Jsou tady organizovaní jednotlivci, kteří pracují v zájmech Ruska a podporují tyto názory. V Británii je situace jiná a nedá se to moc porovnávat. Na počet obyvatel máme mnohem méně Ukrajinců. Také je Británie mnohem větší, a tudíž je mnohem těžší v ní rozšířit dezinformaci a přesvědčit lidi, že pro ně Ukrajinci představují hrozbu. Na druhou stranu vidíme, že lidi šíří jiné lži a nesmysly. Například o ukrajinském fašismu. 

Jsou v Británii dezinformace také takový problém jako v Česku?

Konkrétně v této záležitosti takový problém nepředstavují, v Česku jde o akutnější problém. 

Jak proti dezinformacím bojujete v Británii?

Velmi tvrdě a vkládáme do toho velké prostředky. První věc, kterou musíte udělat, je vystopovat původce dezinformace. Spolupracujeme s organizacemi, které to dělají. Když zjistíte, kdo a jaké lži šíří, musíte vynaložit prostředky na to, aby pravda vyšla najevo. Problém je, že opravdové hlupáky nepřesvědčíte o tom, že něco je pravda a něco lež. Už jsme si to zkusili za covidu a s očkováním. Každopádně nejlepším způsobem je zajistit, aby lidé měli snadný přístup k pravdivým informacím. Naštěstí obě naše země mají skvělá veřejnoprávní média jako Českou televizi a BBC. Je zajímavé, jak se lidé k těmto zdrojům informací zase vrací, když se krize prohlubuje. 

Česká vláda některé dezinformační weby nechala zablokovat. Mohla by něco takového udělat i Británie?

Určitě ano, nicméně se to ještě nestalo, protože dezinformační prostředí v Británii je jiné než tady v Česku. Čelíme jiným výzvám.

Myslíte si tedy, že je vždy lepší lidi přesvědčovat o pravdě než se snažit dezinformace regulovat?

Je důležité, abychom byli realističtí. Spousta dezinformací totiž pochází ze zahraničí, to je pak těžké regulovat. V Česku i v Británii jsou navíc falešné narativy předávané řetězově z jednotlivce na jednotlivce, což také znemožňuje tyto zprávy nějak usměrňovat. I když to podchytíte u zdroje, už je pozdě. Proto je podle mě mnohem důležitější zajistit, aby pravda byla venku a aby ji posilovaly důvěryhodné osobnosti jako politici, herci, zpěváci, kterým uvěří i méně vzdělaní lidé. 

Premiér Johnson od začátku prosazoval tvrdé sankce proti Rusku, zatímco jiné země váhaly a některé z nich stále váhají v opatřeních, jako je například odstřihnutí ruského plynu. Co si myslíte o státech - jako například Německo, Francie, Maďarsko -, které nemají jasno ve svém postoji vůči Rusku?

Myslím, že se všichni postupně učíme. Začali jsme jednat pomalu a stojí za to položit si otázku, proč nám to tak trvalo. Jsem přesvědčený, že to bylo proto, že málokdo z nás věřil, že by se Putin skutečně zachoval tak, jak se zachoval. Tedy projevil takovou neúctu k mezinárodnímu právu, pravidlům války a vlastně ke všem hodnotám.

Uznávám, pro naši zemi je mnohem jednodušší odříznout se od ruského plynu a ropy. Do konce roku to také stoprocentně uděláme, protože prostě můžeme. Nicméně budeme moct postupovat ještě rychleji, pokud dokážeme přesvědčit ostatní země, aby se k nám přidaly. Stačí se podívat na čísla, která ilustrují, jaké Putin současně vydělává jmění. A to vše z důvodu, že v důsledku války stouply ceny za ropu a plyn.

Proč je pro Británii jednodušší k těmto opatřením přistoupit?

Částečně je to dáno tím, že jsme byli natolik rozumní, že jsme už před dvěma desetiletími začali investovat do obnovitelných energií. Zároveň však nekritizujeme země, které jsou zdráhavější, ale povzbuzujeme je.

Vedle toho může každá země snížit svou spotřebu. Do toho se mohou všichni lidé zapojit individuálně tím, že budou šetřit spotřebu, zateplí si dům, budou zhasínat světla nebo nebudou tak často jezdit autem. Člověk musí jen chtít. Na všech těchto věcech záleží nejen v kontextu konfliktu na Ukrajině, ale také globálního oteplování, které je ještě větší hrozbou. 

Spojené království zavedlo tvrdé sankce proti ruským oligarchům poměrně rychle. Pokračujete v nich?

Sankce už jsme uvalili na asi jeden a půl tisíce jednotlivců a společností. Nicméně nikoho nemůžete trestat za to, že je bohatý a původem Rus. Jinak obětujete právní stát. Chtěli jsme zakročit, co nejrychleji to šlo, tak, aby opatření byla spravedlivá a legální. Nicméně narážíme i na případy, které jsou skutečně složité a u kterých - abychom si mohli být jistí, že děláme správnou věc - musíme provést vyšetřování. Ale nezastavujeme se, v sankcích pokračujeme a každý týden oznamujeme nové.

Myslíte, že by se Česko v této věci mělo od Británie poučit?

To je v kompetenci Evropské unie, nejsem si jistý, kolik v této oblasti Česko zmůže samo. Tady bych vlastně rád uvedl, že jedna z výhod toho, že už nejsme v EU, je, že se můžeme navzájem inspirovat. Je to vlastně skvělé, protože máme dva rozumy, dvě hlavy, a společně můžeme přijít na to nejlepší řešení, jak Putina porazit.

Jak koordinujete rozhodování o sankcích s Evropskou unií?

Mluvíme spolu. Já osobně pravidelně hovořím s českými úřady, ony naopak komunikují se mnou. Spolupracují i naši ministři a předkládají společné návrhy. Je to velká výzva, ale funguje to. Skutečnost, že sedíme mimo formální struktury EU, neznamená, že jsme s ostatními zeměmi Evropy přestali spolupracovat. 

Česko chce v Radě OSN pro lidská práva nahradit vyloučené Rusko. Co si o tom myslíte?

Na sociálních sítích jsem za Velkou Británii sdílel, že toto rozhodnutí plně podporujeme. Po debatě s našimi ministry jsem to už i oznámil českému ministerstvu zahraničí. Doufáme, že k tomu brzy dojde. 

Řekl byste, že lidé, kteří žijí více na Západě, cítí větší pocit bezpečí? Nebo se bezpečnost stala v důsledku války iluzí?

Chápu, že se země střední Evropy, a to zejména ty, které byly kontrolované Sovětským svazem, teď necítí bezpečně. A je naprostá pravda, že bychom se všichni měli znepokojovat tím, jak se Rusko chová, protože vůbec nevíme, jaký bude jeho další krok. A pak je tady samozřejmě hrozba použití jaderných zbraní, kterou Putin vyhrožuje. Nic z toho by lidé opravdu neměli brát na lehkou váhu a měli by pomáhat Ukrajincům, co nejvíce to jde. 

Před pár dny jste tweetoval, že jste si postupem času jako velvyslanec vybudoval k Česku zvláštní loajalitu…

Británie je můj domov. Ale je pravdou, že jsem si něco odnesl z každé země, ve které jsem zatím žil. Vystřídal jsem už všechny kouty Evropy, během svých dvou předchozích prací jsem byl velvyslancem v Dánsku a na Maltě a k oběma zemím mám zvláštní náklonnost. Česko určitě nebude výjimkou.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Bouřky rozvodnily některé toky, dopravu komplikovaly popadané stromy

Bouřky a vydatné večerní deště ve středu večer rozvodnily v Česku některé toky, poničily střechy a komplikovaly dopravu na železnici. V jižních Čechách vystoupaly dva potoky, Křemžský a Zlatý na 3. povodňový stupeň, tedy ohrožení. Obec Ktiš na Prachaticku voda odřízla od okolí, před 23:00 se ale situace uklidnila. Třetího stupně dosáhl večer také potok Botič v Jesenici u Prahy, v osadě Kocanda večer pytlovali.

Silné bouřky dnes přecházejí v pásu od východu Středočeského kraje přes Vysočinu do Pardubického a Královéhradeckého kraje. Podle meteorologů při nich může napršet až 90 litrů na metr čtvereční a řeky odvodňující Šumavu a Novohradské hory mohou dosáhnout i na třetí povodňový stupeň.

Zdroj: ČTK
Další zprávy