Chybí lidé i peníze, šéf pracuje na půl úvazku. V boji s dezinformacemi vláda klopýtá

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
13. 5. 2022 5:30
Přestože vláda opakovaně prohlašuje, že boj proti dezinformacím patří k jejím prioritám, skutečnost vypadá jinak. Pro tento boj kabinetu chybí lidé i peníze. Zástupci vlády problémy přiznávají, zároveň ale tvrdí, že se snaží situaci vylepšovat. "Teď jsme uvolnili 200 milionů korun," uvedl ministr vnitra Vít Rakušan.
Lidé jsou často pod vlivem dezinformací agresivní vůči vládě a svým oponentům. Takto hrozili šibenicí na jedné z demonstrací v Praze před Sněmovnou. I proto je zásadní bojovat proti dezinformacím.
Lidé jsou často pod vlivem dezinformací agresivní vůči vládě a svým oponentům. Takto hrozili šibenicí na jedné z demonstrací v Praze před Sněmovnou. I proto je zásadní bojovat proti dezinformacím. | Foto: Lukáš Bíba

Těžko najít výstižnější příklad "boje" českých úřadů proti dezinformacím, než je samotný vládní zmocněnec Michal Klíma. Pro Úřad vlády pracuje jen na půl úvazku, přestože právě jemu potírání dezinformací svěřil kabinet Petra Fialy z ODS. Odborníci i politici navíc varují, že cílené lži a zavádějící údaje zemi těžce poškozují. 

Velké množství jich koluje na internetu a rychle se šíří. V posledních týdnech například nepodložené zprávy, že Ukrajina chystá s USA chemicko-biologický útok nebo že na celé čáře prohrává válku. Lidé také sdíleli ruské tvrzení, že  vraždění civilistů ruskými vojáky na Ukrajině inscenovali sami Ukrajinci. Jenže důkazů o tom, jak Rusové vraždili civilisty, je mnoho, naopak neexistuje žádný věrohodný o přípravách chemicko-biologického útoku.

Informací o zkráceném úvazku překvapil Klíma v rozhovoru pro Aktuálně.cz první květnový týden. "Pracuji na dohodu o pracovní činnosti limitovanou polovičním úvazkem. Protože je práce hodně, většinu času vlastně dělám pro stát zadarmo," uvedl s tím, že ve státní správě není jednoduché najít nová místa.

Jeho pozice je přitom pro boj s dezinformacemi klíčová. Zmocněncem pro oblast médií a dezinformací byl Klíma jmenován na konci března, na Úřadu vlády má vytvořit nové centrum, kde se mají sbíhat všechny nitky z vlády a ministerstev. Zároveň odsud mají vycházet informace a pokyny, které v kabinetu vzniknou.

Kritici ale prohlašují, že pokud chce vláda tak zásadní úřad vytvořit, musí výrazně přidat. "Určitě je to práce na celý úvazek, chce to také více lidí. Každý, kdo se věnuje bezpečnosti, ví, že se proti Česku vede informační válka, především z Ruska. A že se musíme bránit," řekl například místopředseda sněmovny Jan Bartošek z KDU-ČSL, který se bezpečnostními otázkami zabývá dlouhodobě.

Místo toho, aby Klíma dostal na řešení dezinformací celý úvazek, vláda mu před několika dny přidala další důležitou funkci. Stal se koordinátorem strategické komunikace ohledně dopadů války mezi Ruskem a Ukrajinou na Česko. Klíma přesto všechno tvrdí, že vše zvládne a postup vlády hájí. Jiní jsou zdrženlivější.

"Byl jsem v šoku, že má jako zmocněnec pro dezinformace jen poloviční úvazek. Tak bohužel vypadá údajný boj vlády proti nim," sdělil Aktuálně.cz jeden z expertů z neziskového sektoru. Své jméno si nepřál zveřejnit, protože nechce ohrozit spolupráci s vládou. Jeho identitu ale redakce zná.

Upozornil také, že jeho tým vládě údaje o dezinformacích dodává. Chybí mu ale výraznější odezva od politiků a koordinace snažení neziskovkářů a dobrovolníků. "Vidíme, jak je náš prostor cíleně zahlcený lživými informacemi, aniž by proti tomu stát výrazněji zasahoval," popsal. Daří se podle něj mapovat, kdo jaké dezinformace šíří, selhává ale boj proti nim.

Je třeba podchytit odborníky, které Česko má

Předseda Stálé komise pro hybridní hrozby, poslanec Luděk Vlček ze STAN tvrdí, že odborníků má Česko dost, jen je nedokáže využít a dát jim peníze. "Dokázali se uplatnit i v mezinárodních organizacích. Svou práci dělají s nadšením, mají ohromné cítění pro národní bezpečnost. My politici jim ale nesmíme házet klacky pod nohy," uvedl. Na jednání jeho komise chodí všichni hlavní experti, kteří se věnují dezinformacím a boji proti hybridním hrozbám. Včetně zástupců tajných služeb.

Za příklad Vlček dává Benedikta Vangeliho a jeho Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám na ministerstvu vnitra. To dezinformace denně mapuje, analyzuje a navrhuje, jak se proti nim postavit. Na Twitteru na ně průběžně upozorňuje. Ukazuje třeba, jaká je pravda v případě 14 hoaxů o ukrajinských uprchlících nebo kdo jsou v Česku hlásné trouby Kremlu. Radí také lidem, které by se snažily získat do svých služeb zahraniční tajné služby.

Vangeliho lidé jsou ale na straně státu jedni z mála, kdo se dezinformacím věnují. Kromě nich existují menší skupinky na ministerstvech zahraničí a obrany. Odborníci z neziskového sektoru upozorňují, že chybí nejen více lidí, ale především koordinace. Stát i proto boj prohrává. U řady dezinformačních webů není například jasné, kdo je vlastně financuje.

Tak jako v případě webu Petra Hájka, který podle zpravodajců operuje ve prospěch Rusů. Činnost bývalého mluvčího prezidenta Václava Klause zmapovalo Aktuálně.cz ve spolupráci s Hospodářskými novinami. Hájek stojí za vydavatelstvím, které i na šíření myšlenek proruských dezinformátorů prodělalo 15 milionů korun. Peníze investovala Běloruska, která tvrdí, že si to nepamatuje, a tají jejich původ.

Hájkův web správce CZ.NIC zablokoval spolu s dalšími, kde se objevovaly dezinformace. Zákon, který by takovou situaci přímo řešil, ale chybí. Vláda ho zatím jen slibuje.  

Uvolnili jsme 200 milionů, říká Rakušan

Ministr vnitra Vít Rakušan ze STAN už v lednu prohlašoval, že by na úřadu vlády měl rychle vzniknout post koordinátora boje proti hybridním hrozbám a dezinformacím. Teď přiznává, že chybí více peněz a lidí, vláda se ale podle něj snaží situaci řešit. Na vnitru se schází skupina odborníků, kteří se zmíněnými hrozbami zabývají.

"Zabýváme se jimi týden co týden. Snažíme se dávat vládě doporučení. Pokud se objeví lež, která může někoho nebo něco reálně ohrozit, hned ji dáváme prověřit patřičným orgánům," uvedl Rakušan.

Kritiku považuje za oprávněnou. Na druhou stranu ale upozorňuje, co vláda pro změnu dělá. "Na komunikaci jsme teď uvolnili 200 milionů korun a řešíme, jak dosáhnout i personálního posílení," odpověděl Aktuálně.cz. Poukázal také na pokrok od loňského listopadu, kdy vládl kabinet Andreje Babiše z ANO. "Do té doby tu žádná struktura boje proti dezinformacím nebyla. My se ji snažíme vybudovat za pochodu. Navíc v době války," dodal.

Za premiéra Babiše sice vláda přijala některá opatření proti dezinformacím, ale reálně se toho mnoho nestalo. I úředníci, kteří se tomuto věnovali, potvrzovali, že mají svázané ruce. "Naše role se omezila na to, co nám bylo dovoleno. Snažili jsme se výsledky publikovat, aby se naše zjištění promítla do bezpečnostní politiky státu, ale vůle byla malá," uvedl například Vangeli. "V minulosti toto vláda Andreje Babiše neřešila. Čeká nás spoustu práce " avizuje poslanec Bartošek.  

Jenže například jen takové sehnání odborníků do služeb státu je velmi obtížné. Problémem jsou opět peníze, jak řekl Aktuálně.cz ministr zahraničních věcí Jan Lipavský z Pirátů. "Zřídil jsem zvláštní oddělení pro strategickou komunikaci, které postupně obsazujeme. V oblasti marketingu a médií ale státní správa nemá konkurenční platové podmínky," uvedl. Zmíněné oddělení na dezinformace upozorňuje, nedávno například zřídilo ruskojazyčný účet na sociální síti Telegram, kterou Rusové hodně využívají. 

Že se vláda snaží přidávat peníze a hledat lidi, potvrzuje i premiér Fiala. "Najímání pracovníků pro tým Michala Klímy na úřadu vlády nyní probíhá. Přechodně také chceme využít personální kapacity dalších resortů," vzkázal přes svého mluvčího Václava Smolku. Dvě stovky milionů, o kterých mluvil Rakušan, dala vláda na strategickou komunikaci kolem uprchlické krize. "Pan Klíma je má k dispozici," podotkl mluvčí.

Skutečnost, že samotný Klíma pracuje na dohodu odpovídající polovičnímu úvazku, tedy 20 hodinám týdně, vysvětluje Smolka chybějícím místem v tabulkách úřadu vlády. O poskytnutí dalších peněz kabinet nemluví. "Uvolněný rozpočet je pro nastartování týmu a jeho fungování dostačující," vzkázal po mluvčím premiér.

Klíčovou roli koordinačního centra zdůrazňuje i Bob Kartous, mluvčí sdružení Čeští elfové, které dezinformační scénu dlouhodobě monitoruje. "Centrum Česku citelně chybí. Vláda do něj musí investovat, pokud by nevzniklo a nefungovalo, všechno ostatní budou jen dílčí kroky. Je potřeba, aby spolupracovalo s vnitrem, obranou a zahraničím, kde také musí dojít k posílení," uvedl. Kabinet se podle něj může inspirovat Velkou Británií, Finskem či Estonskem, kde taková centra úspěšně pracují.

Bojovat proti dezinformacím si přeje také veřejnost. Čerstvý průzkum společnosti STEM ukázal, že 76 procent Čechů souhlasí s tím, že jejich šíření ohrožuje bezpečnost státu. Přes 70 procent je pro omezení či zákaz médií, která je hlásají. Celých 35 procent odpovědělo určitě ano na dotaz, zda šíření nepravdivých a matoucích informací ohrožuje bezpečnost země. Polovina zvolila spíše ano, spíše ne řekla pětina. Pouhá čtyři procenta si myslí, že dezinformace bezpečnost země určitě neohrožují.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy