"Bude-li Petr Pavel prezidentem, otevřou se ve střední Evropě dveře války a Češi budou nemilosrdně hnáni do ukrajinských zákopů," píše se v jedné z mnoha nepravdivých zpráv, které si nyní lidé ve velkém přeposílají. Ačkoliv generál ve výslužbě Petr Pavel opakovaně vysvětloval, že vždy usiloval o mír, dezinformačních zpráv kolují desítky. A podle datového analytika Františka Vrabela jich před druhým kolem prezidentské volby dál přibývá.
Mezi lidmi kolují lživé řetězové e-maily, příspěvky na sociálních sítích, ale například také SMS zprávy. Smyšlené zprávy proti Pavlovi se začaly vyskytovat už před rokem, kdy se objevily úvahy o jeho možné kandidatuře na prezidenta. Dezinformátoři nejprve šířili zprávy, které Pavla vykreslovaly jako agenta Spojených států. Postupně k nim přidali mnoho dalších.
"Jedno tvrzení hovoří o spojení Petra Pavla s válkou a o tom, že dojde k mobilizaci. Druhé, že se jedná o zrádce, převlékače kabátů, komunistického rozvědčíka. Další tvrdí, že jde o nominanta vlády a poskoka Petra Fialy, NATO a Bruselu. A také se vyskytuje tvrzení, že je Pavel reprezentant zbohatlické Prahy a že bychom měli ukázat, že i obyčejní lidé mají sílu rozhodovat," popisuje Vrabel nejčastější témata dezinformační scény.
Lživé zprávy, které by útočily na Babiše, se přitom podle Vrabela nevyskytují. Dezinformátoři naopak jednají v jeho prospěch. "Pokud se objevují, tak ve prospěch Babišova příběhu, například že nemohl být agentem Státní bezpečnosti, protože byl v té době v Maroku," říká Vrabel.
V databázi řetězových e-mailů Českých elfů, již monitorují dezinformace, je například zpráva o tom, že Nadace Agrofert pořídila pražské Thomayerově nemocnici přístroj za šest milionů korun, ale média o tom nepíší.
"Podezření na manipulaci je v tom, že zpráva uvádí, že o tom média mlčí. Autor se domnívá, že to je informace, kterou by měla všechna média prioritizovat a informovat o tom a snaží se podsouvat, že tu je část světa, o které média z nějakých důvodů nemluví. To je podprahová informace, která je v tom obsažena," vysvětluje mluvčí Českých elfů Bohumil Kartous.
Mluvčí Thomayerovy nemocnice Petr Sulek vysvětluje, že nemocnice dostala od nadace darem ultrazvuk v roce 2019. "V žádném případě bych to nespojoval se současným děním kolem voleb. Takových nadací, které podporují nemocnici, tu máme hodně. Toto je stará záležitost a nechápu, proč to někdo spojuje s tím, co se děje okolo voleb," říká Sulek.
Kampaň ruku v ruce s dezinformátory
Dezinformační scéna přitom kopíruje stejnou rétoriku, jakou ve své kampani využívá Andrej Babiš před druhým kolem prezidentských voleb. "To není žádná změna, Babiš už v minulosti komentoval například existenci řetězových e-mailů jako 'fajn alternativu' médií, dlouhodobě je podporovanou figurou dezinformačních obsahů," připomíná Kartous.
Babiš hned po vyhlášení výsledků prvního kola nechal vylepit plakáty, na kterých hlásá, že nezavleče Česko do války, protože je diplomat a ne voják, čímž nepřímo útočil na českou armádu i samotného Pavla. Proti tomu se ohradila i ministryně obrany. Jak navíc upozornili experti, naznačená souvislost je nesmyslná, protože prezident o válečném stavu nerozhoduje. Vyhlašuje ho parlament, stejně jako s vládou rozhoduje o případném vyslání profesionálů do zahraničí.
V posledních dnech svou rétoriku ještě vyostřil. V debatě v České televizi například tvrdil, že Pavel neusiluje o mír, a obvinil ho z toho, že chce vyslat české vojáky na Ukrajinu. Pavel ho přitom upozornil, že pouze nepochopil jeho sdělení, před rokem totiž mluvil o vytvoření humanitárního koridoru poté, co Rusko napadlo Ukrajinu. Ani o vysílání vojáků do zahraničí navíc prezident nerozhoduje. Babiš také tvrdil, že Pavel vítal invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Pavlovi přitom v době invaze bylo necelých sedm let.
"Jeho současná kampaň jde očividně synergicky ruku v ruce s dezinformační scénou. Dezinformační obsahy se snaží vykreslit Petra Pavla jako 'zlo' a Babiš sám sebe prezentuje v transparentní části své kampaně jako domnělé dobro. Adresát tak získává jakýsi komplex, v němž na údajné nebezpečí, riziko, odpovídá řešení. Je to osvědčená metoda populismu umocněná fenoménem dezinformací," vysvětluje Kartous.
Řetězové e-maily ovlivní statisíce lidí
Změnila se však nejen rétorika Babiše, který se ještě před prvním kolem voleb zaměřoval hlavně na témata jako zdravotnictví nebo inflace. Také dezinformační zprávy měly před prvním kolem jiný obsah. Jejich podpora cílila na kandidáta Jaroslava Baštu z SPD. K Babišovi se podpora dezinformátorů přesunula, až když bylo jasné, že Bašta nemá šanci na postup.
Ty nejúspěšnější řetězové e-maily přitom podle Vrabela sdílí stovky tisíc lidí, a mohou tak mít velký dopad. Jaký mohou mít dezinformace vliv, se ostatně ukázalo už například během pandemie covidu, kdy kvůli lživým informacím o vakcínách klesl zájem lidí o očkování.
Nejčastěji přitom lživé zprávy cílí na seniory. A mají několik znaků, podle kterých je lze rozpoznat. "Kromě zmíněných tvrzení se vyznačují velmi ostrou rétorikou, jazykem plným emocí. Sdělení jsou často zvýrazňovaná velkými tučnými fonty, vykřičníky, často vidíme červené barvy, vložené vypjaté fotografie nebo grafiky," popisuje Vrabel.
Za nejúspěšnější pak pokládá ty dezinformace, které cílí na nejsilnější lidskou emoci, strach. "A právě to je tento případ soustředěné kampaně proti Pavlovi. Stát se tomu ale zatím neumí bránit. Je to komplikováno i tím, že útok a munice do řetězových e-mailů je dodávána předchozím premiérem a předsedou nejsilnější opoziční strany. O to je to složitější," dodává datový analytik.
