Favoritem druhého kola prezidentských voleb je podle analytiků veřejného mínění Petr Pavel. Expremiér Babiš však okamžitě po sečtení výsledků zahájil ostrou část své kampaně a pomocí billboardů se snaží zpochybnit Pavlovy schopnosti. Už během sobotní tiskové konference tvrdil, že na rozdíl od svého soupeře usiluje o mír. Naznačil tím, jakým směrem se bude jeho kampaň v následujících dvou týdnech ubírat.
"Vsadil na kampaň, která je založená na strachu, což je jedna z nejsilnějších emocí," říká politická marketérka Alžběta Králová. "Babiš asi nemá jinou strategii, jakou by mohl přitáhnout voliče k volbám. Proto zkouší tuto neetickou linku," dodává.
Pavel a Babiš dosáhli v prvním kole podobného výsledku, generál získal 35,4 procenta, šéf ANO 35 procent. Navzdory tomu ale jejich pozice pro druhé kolo, které se koná 27. a 28. ledna, není stejná. Babiš je podle analytiků outsiderem voleb. Pokud se chce stát prezidentem, musí se pokusit na svou získat stranu především voliče SPD a lidi, kteří běžně nevolí. A zároveň své odpůrce odradit od toho, aby volili Pavla.
Babiš byl v prvním kole silný v regionech s vysokou mírou chudoby nebo s větším podílem lidí bez maturitního vzdělání. V Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji získal v mnoha obcích i nadpoloviční většinu hlasů. Právě tam může získat největší podporu i ve druhém kole.
"V těchto regionech žije více lidí, kteří jsou náchylnější k podobným slibům, které nejsou založené na pravdě. Právě na ně Babiš cílí. Navíc lidé s nižšími příjmy a sociálně slabší méně souhlasí s podporou Ukrajiny a mohou se více bát zatažení Česka do války, ačkoliv to momentálně vůbec nehrozí," říká Králová.
Babiš používá stejnou taktiku jako Zeman
Obavy z války část společnosti skutečně má. Podle průzkumu CVVM mezi listopadem a prosincem 2021, tedy ještě před ruskou invazí na Ukrajinu, považovala válku za velkou hrozbu pro Česko čtvrtina lidí. Od té doby vzhledem k vývoji mezinárodní situace toto číslo pravděpodobně vzrostlo.
"Po tomto víkendu navíc začala dezinformační scéna šířit tezi o možném zatažení Česka do války a o možné mobilizaci," říká Bob Kartous ze skupiny Čeští elfové, kteří analyzují například řetězové e-maily. Právě přeposílanými zprávami se mezi lidmi lživé informace nejčastěji šíří.
Bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský však nepovažuje za reálné, že by se Česko účastnilo války na Ukrajině. "NATO se do bojů nezapojí, pokud Rusko nenapadne státy NATO, což považuji za velmi nepravděpodobné. Pokud by k tomu skutečně došlo, tak bychom napadené státy bránili, protože jsme se k tomu zavázali," říká Bahenský. Na tom by prezident nic nezměnil.
Přesto se právě toto stalo prozatím hlavním motivem Babišovy kampaně před druhým kolem. Podobně před pěti lety varoval současný prezident Miloš Zeman před tím, že jeho protikandidát Jiří Drahoš do země přivede migranty. V roce 2013 zase ve finále s Karlem Schwarzenbergem strašil sudetskými Němci nebo rušením Benešových dekretů.
Podle analytika CVVM Jana Červenky ale dává tato taktika smysl vzhledem k Babišovým nižším šancím na úspěch. "Navíc se bude snažit Pavla přišít k vládní koalici, protože neoblíbenost současné vlády je poměrně vysoká. To je šance, jak by mohl teoreticky ve druhém kole nabírat voliče pro sebe a zároveň odrazovat potenciální voliče Pavla," vysvětluje. Podle podzimního průzkumu CVVM vládě důvěřuje 28 procent lidí. Babišova vláda přitom měla například v červnu 2021 úplně stejnou podporu.
Babišovy billboardy ale nedávají z pohledu ústavy příliš smysl. Prezident totiž nemá žádné možnosti ani pravomoci, jak by mohl Česko "zavléct" do války. "Ústava zakotvuje válečný stav pro případ našeho napadení nebo plnění spojeneckých závazků. O válečném stavu však rozhodují obě komory parlamentu absolutní většinou hlasů. Prezident v tomto rozhodování žádnou roli nemá," upozorňuje ústavní právník Jan Kysela.
Také o vysílání vojáků do zahraničí rozhoduje sněmovna a Senát, případně vláda. Nikoliv však prezident. "Prezident republiky sice rozhoduje o mobilizaci, avšak jednak na návrh a se souhlasem vlády, jednak jen za válečného stavu, o němž rozhodl parlament," vysvětluje Kysela.
Je mi z toho smutno, reaguje náčelník
Babišovy billboardy kritizují i někteří politici a příslušníci armády. "Svět se na nás dívá. Vaše slova o vojácích Armády ČR budete brát špatně zpátky. Jako ministryně obrany vás prosím, nepoužívejte je v kampani," uvedla na Twitteru ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Babišův slogan pobouřil také náčelníka Vojenské policie Otakara Foltýna. "Jestli někdo fakt nechce válku, tak vojáci, kteří v ní byli. Tvrdit opak je stejné jako blábolit, že hasiči chtějí požáry, přestože ve skutečnosti dělají vše, aby nehořelo," uvedl Foltýn na Facebooku.
Pro Aktuálně.cz následně doplnil, že je mu smutno z toho, že taková vyjádření vůbec jsou ve veřejné debatě pro někoho přípustná. "Přes naprosto neuvěřitelné spojování profese českého vojáka s jakýmsi válečným štváčstvím se domnívám, že vojákovi v aktivní službě nesluší explicitní vyjádření k výroku konkrétního politika, navíc v probíhající kampani," dodává Foltýn.
Sám Petr Pavel v listopadu v pořadu Interview ČT24 prohlásil, že naprostá většina vojáků vidí, co válka přináší za utrpení, a rozhodně po ní nedychtí. "Většina soudných vojáků, kteří se potom dostanou do vyšších pozic, kde mohou dávat politikům doporučení, do poslední chvíle, kdy je to jenom možné, doporučují jiná řešení než ozbrojený konflikt," popsal Pavel.
Mluvčí armády Ivo Zelinka se prý neobává, že by Babišova kampaň mohla poškodit jméno armády. "Podpora armády je více než 70 procent a myslím, že bude i po druhém kole prezidentských voleb," říká Zelinka. Více se k tomu podle něj armáda vyjadřovat nebude.
