Odmítnutí pomoci Polsku? Hrozba pro Česko, kritizovali Babiše. Ten svá slova mírnil

Anna Dohnalová Dominika Hromková Anna Dohnalová, Dominika Hromková
23. 1. 2023 1:01
Prezidentský kandidát hnutí ANO Andrej Babiš v nedělní debatě České televize řekl, že by v případě napadení Polska neposlal na pomoc české vojáky. "Chci mír, nechci válku," zdůvodnil. Tímto krokem by porušil závazky, které má Česko k Severoatlantické alianci. Tvrzení pobouřilo bezpečnostní experty, zahraniční média i české politiky. Babiš později svá slova korigoval s tím, že to tak nemyslel.
Petr Pavel a Andrej Babiš. Prezidentský duel, Národní muzeum
Petr Pavel a Andrej Babiš. Prezidentský duel, Národní muzeum | Foto: ČTK

"Pokud by bylo napadeno Polsko nebo Pobaltské státy, měli bychom splnit své spojenecké závazky a poslat tam vojáky?" položil při televizní debatě veřejnoprávní televize moderátor Martin Řezníček hypotetickou otázku Andreji Babišovi. "Určitě ne, určitě ne. Myslím, že je potřeba mluvit o míru," odpovídal expremiér.

Babišův výrok vzbudil ohlas v Česku i v zahraničí. Ačkoliv finalista prezidentských voleb později svá slova korigoval, původní tvrzení již glosovala média a novináři z Polska, Pobaltí či Ukrajiny.

Vysílací stanice Polskie Radio 24 krátce po debatě označila Babišova slova za překvapivá. "Chápu, že nemá rád Polsko a Poláky, což mnohokrát veřejně potvrdil slovem i skutkem. Co mu ale udělali Litevci, Lotyši a Estonci?" komentoval výrok zpravodaj Tomáš David Jedruchow.

Novináře Richarda Jozwiaka z Rádia Svobodná Evropa zase překvapilo, že se Andrej Babiš ani na chvíli nepozastavil nad tím, co řekl. "On by skutečně nedodržel jeden z nejzásadnějších mezinárodních závazků. Jen proto, že chce mír," napsal na Twitter. Jeho příspěvek následně začala citovat i ukrajinská média. "Prezidentský kandidát Babiš nepůjde na pomoc svým evropským spojencům," zmínil server Obozrevatel.

Slova českého expremiéra si všimli i v Estonsku. "Jsem v šoku. Pokud by něco takového prezident porušil, bála bych se o bezpečnost celé Evropy. Naše síla je v NATO. Pokud jeden stát uhne, už jsme napadnutelnější a to vyšle špatný signál Rusku," reagovala estonská novinářka z veřejnoprávní televizní stanice ERR News Aljona Boitsova.

Andrej Babiš se zhruba hodinu po konci debaty k celé záležitosti vrátil ještě jednou na sociální síti Twitter. "Vůbec jsem nechtěl odpovídat na hypotetickou otázku o napadení Polska nebo Pobaltí. Jsem přesvědčený, že se to nestane, a nechci to vůbec připouštět," napsal. "Pokud by došlo reálně k napadení, pochopitelně bych dodržel článek 5," odkazoval se na část Washingtonské smlouvy.

Česko jako člen Severoatlantické aliance je součástí konceptu společné obrany, pokud dojde k útoku na jeden stát NATO, jde o útok na celou alianci. Takzvaný článek 5 symbolizuje dohodu, v rámci které stát musí neprodleně podniknout akci s cílem obnovit a udržet bezpečnost v rámci celého obranného uskupení.

Podle experta na NATO Petra Boháčka z Asociace pro mezinárodní otázky by jeho nedodržení znamenalo pro Česko největší bezpečnostní hrozbu od roku 1968. "Jde o zpochybnění hlavního pilíře bezpečnosti nejen České republiky, ale celé východní Evropy. Od začátku agrese Ruska na Ukrajině žádný vysoce postavený evropský politik nezpochybnil jednotu Evropy a NATO proti Rusku tak explicitně a vážně jako Andrej Babiš svým výrokem v debatě," popsal Boháček ještě před tím, než expremiér svá slova upravil.

Politolog Miloš Gregor z Masarykovy univerzity uvedl, že kandidát hnutí ANO ani pořádně nevěděl, na co odpovídá. "Z kontextu a kadence slov bylo zřejmé, že se Babiš vehementně snažil celou debatu prezentovat argument své kampaně, že by Česko nezavlekl do války. Zřejmě si tak ani neuvědomil, že otevřeně popřel závazky Česka v rámci NATO," odpověděl na dotaz redakce. 

S tím souhlasil i expert na dezinformace Bohumil Kartous. "Babiš se nejprve snažil záměrně vyhnout odpovědi, aby dodržel manipulativní charakter své kampaně o mírotvůrci. Neustále se snažil vnutit demagogickou představu o tom, že je možné vždy válce předejít. Jeho následné tvrzení, že by z pozice prezidenta nechtěl splnit závazek člena NATO o společné obraně proti agresi, ho diskvalifikuje nejen jako prezidentského kandidáta, ale obecně jako politika," reagoval pro Aktuálně.cz.

"O vyslání ozbrojených sil rozhoduje vláda, potažmo parlament, který rozhodnutí vlády může zrušit. Prezident je sice vrchním velitelem ozbrojených sil, rozhodovací pravomoc nebo veto v tomto případě ale nemá," doplnil ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Ondřej Ditrych.

Hejtman za ANO: Uzavřené dohody platí, jinak ztrácí smysl

Do Andreje Babiše se po debatě opřela například ministryně obrany Jana Černochová (ODS). "Jsme členem NATO, které je založeno na principu jeden za všechny, všichni za jednoho. Ví to vláda, ví to většina společnosti, která podporuje členství v alianci. Měl by to vědět i poslanec Babiš, protože to je klíčová garance bezpečnosti České republiky," uvedla ministryně.

Také některým poslancům hnutí ANO by se nelíbilo, kdyby jejich předseda nerespektoval závazky vůči NATO. "Uzavřené dohody platí, jinak ztrácí smysl," konstatoval poslanec a hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák. Podobně se vyjádřil například i Patrik Nacher (za ANO).

VIDEO: Tak hnusný projev jsem nezažil. Babiš o téhle zemi neví vůbec nic, říká Pithart (20. 1. 2023)

Rozhovor s Petrem Pithartem. | Video: Blahoslav Baťa, Jakub Zuzánek
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

V hotelu v polské Vratislavi byl nalezen mrtvý Čech, jde zřejmě o hledaného vraha

V hotelu v polské Vratislavi byl v úterý odpoledne nalezen mrtvý muž z Česka a s největší pravděpodobností jde o podezřelého z vraždy ženy v hotelu v Praze. Na Twitteru to večer uvedl mluvčí pražské policie Jan Rybanský. Další informace policie poskytne pravděpodobně během středy.

"S největší pravděpodobností se může jednat o hledaného dvaačtyřicetiletého muže. Spolupracujeme s polskými kolegy," napsal Rybanský. Policie po muži pátrala od soboty, v pondělí na Brněnsku našla vůz, ve kterém odjel z místa činu v Praze.

Muž podle policie ženu v pražském hotelu zastřelil. O pomoc v pátrání kriminalisté požádali veřejnost, lidé se ale muže neměli pokoušet zadržet, protože podle policie byl ozbrojený a nebezpečný. Policie předpokládala, že muž mohl vycestovat do zahraničí.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Třetí vlna francouzských protestů proti penzijní reformě přinesla pokles účasti

Ve Francii v úterý znovu stávkovali pracovníci hromadné dopravy, učitelé, či zaměstnanci energetických společností, kteří nesouhlasí s návrhem důchodové reformy z dílny vlády a prezidenta Emmanuela Macrona. Do ulic francouzských měst potřetí za poslední tři týdny vyšly statisíce nespokojených lidí, účast na manifestacích nicméně podle policie i organizátorů oproti druhé lednové vlně protestů klesla. Reforma, kterou nyní posuzují zákonodárci, předpokládá, že většina Francouzů bude do důchodu odcházet v 64 letech, tedy o dva roky později než dosud.

Stávka podle agentury Reuters omezila provoz na železnici, narušena byla školní výuka a zastavila se i distribuce ropných produktů. Odbory opět vyzvaly lidi, aby vyšli do ulic ve velkém počtu, a protestní pochody se konaly v desítkách měst včetně Nice, Marseille, Toulouse, Nantes a také v Paříži. V metropoli demonstranti, mnozí z nich mladí, pochodovali od Opery a nesli transparenty s hesly jako "Zachraňte svůj důchod" a "Zdaňte miliardáře, ne babičky".

Ministerstvo vnitra vpodvečer oznámilo, že napříč Francií policie zaznamenala 757 tisíc demonstrantů. První dvě stávky proti důchodové reformě 19. a 31. ledna vylákaly do ulic podle policie pokaždé něco přes milion lidí. Odborová centrála CGT dnes hlásila účast "téměř dvou milionů" lidí, i v jejím případě se ovšem jednalo o nižší součet oproti minulému týdnu, kdy hovořila o 2,8 milionech protestujících.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Kovosou souhlasí s plánem na urovnání vztahů se Srbskem

Kosovo v podstatě souhlasilo s unijním plánem na urovnání vztahů se Srbskem. V úterý to uvedl zmocněnec EU pro kosovsko-srbský dialog Miroslav Lajčák, který v uplynulých dnech jednal s nejvyššími politickými představiteli v Prištině a Bělehradu. V minulosti mělo Kosovo výhrady mimo jiné ke vzniku sdružení srbských obcí na severu země. Podle kosovského premiéra Albina Kurtiho si ale podepsání plánu vyžádá další jednání.

Lajčák na Twitteru uvedl, že jednal v Prištině s premiérem Kurtim a v Bělehradě se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem. "Jsem rád, že nyní Kosovo v podstatě přijalo návrh Evropské unie," napsal. Obdobně se vyjádřil i kosovský premiér Kurti, podle kterého jeho země přijala "unijní návrh na normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem". "Některé otázky ohledně mezinárodních záruk, zavedení mechanismů či časové posloupnosti se budou řešit na příštích rozhovorech v Bruselu," uvedl Kurti.

Návrh plánu, který původně vypracovaly Německo a Francie, nebyl nikdy oficiálně zveřejněn. Priština měla největší výhrady ke vzniku sdružené obcí na severu země, kde dominuje srbské obyvatelstvo. To by podle kosovské vlády malou zemi rozdělilo podle etnické skladby, jak se děje například v Bosně a Hercegovině. V případě Srbska dohoda počítá s tím, že Bělehrad přestane blokovat vstup Kosova do mezinárodních organizací, například OSN. S uznáním samostatnosti Kosova ale návrh nepočítá.

Zdroj: ČTK
před 9 hodinami

Svět se potýká s nedostatkem mědi, může trvat až do roku 2030

Svět se v současné době potýká s nedostatkem mědi. Přispívají k tomu problémy s dodávkami z Jižní Ameriky a vyšší poptávka. Deficit bude trvat celý letošní rok, uvedl server CNBC. Podle jednoho z analytiků by na trhu mohl nedostatek trvat až do konce desetiletí. Měď je přitom považována za jeden z ukazatelů ekonomického zdraví díky jejímu rozsáhlému využití a její nedostatek by mohl být indikátorem toho, že globální inflační tlaky by se mohly zhoršit, což by následně donutilo centrální banky pokračovat ve zvyšování úroků.

"Již nyní předpovídáme výrazný deficit mědi do roku 2030," řekl viceprezident společnosti Wood Mackenzie pro kovy a těžbu Robin Griffin. Přisuzuje to především pokračujícím nepokojům v Peru a vyšší poptávce po mědi v odvětví zaměřeném na energetickou transformaci.

 

Zdroj: ČTK
Další zprávy