Prezident Miloš Zeman, premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) opakovaně děkovali Číně za to, že Česku v koronavirové krizi pomohla, když tamní firmy státu prodaly roušky, respirátory či rychlotesty za miliardy. Experti ministerstva zahraničí ovšem vypracovali analýzu, která před snahami největšího komunistického státu světa důrazně varuje.
Existenci interního dokumentu, který do budoucna může ovlivnit podobu české zahraniční politiky nejenom vůči Číně, ale i třeba Rusku, nastínil ministr zahraničí a místopředseda sociální demokracie Tomáš Petříček v neděli v Otázkách Václava Moravce. Redakce z důvěryhodných zdrojů získala kompletní text analýzy, kterou vypracoval odbor zahraničněpolitických analýz a plánování ministerstva.
"Já jsem zadal ministerstvu zahraničních věcí analýzu dopadů krize a toho, jak bude vypadat svět po této krizi. Velká část věcí, na které jsme byli zvyklí, možná nebude fungovat jako doposud," uvedl Petříček a upozornil, že bude třeba se vymanit ze závislosti na Číně, kde se dnes vyrábí většina ochranných pomůcek i velké množství léků.
"Řada těch dodavatelských řetězců se bude přesouvat zpět do Evropy a zde, pokud na to budeme připraveni - a já věřím, že se na to připravíme, z toho můžeme nakonec profitovat," dodal Petříček.
Jde o první verzi dokumentu, která se dále bude měnit a rozšiřovat. Už nyní ovšem odborníci velmi ostře varují, že Čína bude pro Česko hrozbou. "Není důvod zapírat pozitivní aspekty, nicméně nesmí být potlačována fakta, tedy například že Čína na počátku zapírala existenci epidemie a perzekvovala whistleblowery, ochranné pomůcky do zahraničí nedaruje, nýbrž prodává, kvalita je často pochybná, propagandistické úsilí je doložitelnou realitou," píše se v analýze.
Jak potvrzují i zahraniční analytici, čínská oficiální média v řadě případů dodávky popisovala jako dary. Kvalita zboží navíc často neodpovídala mezinárodním standardům. Nizozemsko, které od Pekingu koupilo 1,3 milionu roušek, jich muselo 600 tisíc zase stáhnout, protože neposkytovaly dostatečnou ochranu. Potíže s rychlotesty hlásilo kromě Česka i Španělsko, Ukrajina nebo Slovensko.
Česká diplomacie v té souvislosti varuje, že zahraniční politika vůči Číně by se neměla nechat zásadně ovlivnit "čínskou rouškovou diplomacií", při níž se Číně do jisté míry daří "stylizovat se z role viníka do role spasitele". Zároveň by se ale Česko mělo vyhnout tomu, nechat se zjednodušeně zařadit do "protičínského či pročínského tábora", uvádějí experti ministerstva.
Stylizace do role vůdce globálního úsilí
Číně v prezentaci vlastních úspěchů a zásluh podle Petříčkova resortu pomáhá to, že zatímco asijská velmoc má největší nápor nakažených za sebou, evropské státy s nejhorším stále bojují.
"Čína již využívá překonání vrcholu epidemie k posílení svého mezinárodního postavení, sebeprezentaci svého modelu správy a krizové připravenosti, a dále posílení narativu o neschopnosti Západu (zejména USA) se s epidemií vyrovnat," stojí v analýze.
Čína podle ní bude chtít situaci využít k tomu, aby získala na svou stranu některé členské státy Evropské unie. Odkazují přitom například na iniciativu 17+1. Vlajkový projekt komunistického prezidenta Si Ťin-pchinga se pokouší země střední a východní Evropy přesvědčovat o výhodách spolupráce s Čínou a zapojení do takzvané Nové hedvábné stezky.
Podporovatelem projektu je dlouhodobě i český prezident Miloš Zeman. Už v polovině března Číňané uspořádali videokonferenci, v níž prý chtěli předat státům zkušenosti se zvládáním nákazy. "Stylizace do role vůdce globálního úsilí pro zvládnutí pandemie," glosují to pracovníci českého ministerstva zahraničí.
Ti zároveň varují i před rizikem, že se Čína v západních státech, jejichž ekonomiky jsou často oslabené drakonickými opatřeními, pokusí skoupit klíčová ekonomická odvětví. Aktuálně.cz již informovalo, že právě před tím státy varovala Evropská komise, obavy sdílí i Severoatlantická aliance.
"Geopolitické dopady pandemie mohou být značné. Někdo by se mohl pokusit využít našeho ekonomického poklesu … a ovlivnit tak naši bezpečnost i schopnost vypořádat se s další krizí, až přijde," prohlásil minulý týden alianční šéf Jens Stoltenberg.
Česká vláda mezitím přijala zákon, který státu umožní rizikové investice cizích mocností zablokovat. Teď putuje do sněmovny.
Pozor na 5G a Huawei
Ministerstvo zahraničí navíc explicitně zmiňuje, že Česko by nemělo dopustit, aby snahy udržet dobré vztahy s Čínou v době koronaviru ovlivnily například debaty kolem výstavby mobilních sítí páté generace.
"ČR by měla poukazovat na to, že s epidemií nesouvisející domény (např. diskuse kolem 5G) by neměly být epidemií definovány ani nijak zásadně ovlivňovány," píší diplomati.
Český úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) již před více než rokem varoval, že čínské firmy Huawei a ZTE mohou být kvůli svému napojení na komunistický režim nuceny vykonávat špionáž.
Huawei se ovšem nyní snaží rozhodnutí českého kyberúřadu zvrátit. "Požádali jsme NÚKIB o změnu nebo odstranění varování, které přišlo náhle a bez důkazů a bez nějakého bližšího vysvětlení. Z našeho pohledu se jedná o bezdůvodnou diskriminaci jednoho z hráčů na trhu, jsem přesvědčený, že se jedná o konkurenční boj," tvrdí například viceprezident Huawei Radoslaw Kedzia.
Aktuálně.cz v té souvislosti popsalo analýzu, kterou si skrytě zaplatila česká pobočka firmy, a která účast Huaweie na výstavbě 5G sítě naopak doporučuje. Experti výsledky analýzy označují za "nesmysl".
V jiných zemích už přitom koronavirová pandemie vliv na výstavbu sítí 5G má. Například ve Velké Británii nyní právě kvůli netransparentnosti čínské vlády při informování o nákaze sílí hlasy volající po přehodnocení původního rozhodnutí vlády, která povolila částečnou účast Huaweie na výstavbě 5G. "Postoj ve straně přitvrdil," potvrdil Tom Tugendhat, konzervativní předseda sněmovního zahraničního výboru. "Uvědomili jsme si, co znamená závislost na firmě, která je součástí státu, který nesdílí naše hodnoty," vysvětlil.
Česko pod palbou ruské a čínské propagandy
Třicetistránkový dokument se také podrobně věnuje propagandě, která má překreslit názory Evropanů na velmoci.
"Rusko se bude snažit využít krize k dalšı́ destabilizaci Západu a oslabenı́ odolnosti jeho obyvatel a institucı́ formou dezinformačních kampanı́ navenek a utužovánı́ autokratických praktik doma," varují odborníci. Zhoršenı́ epidemiologické situace v Rusku podle nich může ještě zesílit agresivnı́ propagandistické chování. NATO pak varuje, že ani během pandemie režim prezidenta Vladimira Putina neustává ve svých vojenských aktivitách.
Rusové podle zástupců ministerstva šíří například tvrzení, že koronavirus je americká biologická zbraň s cílem ekonomicky zlikvidovat Čínu, že ve vypuknutı́ epidemie hrál roli americký miliardář Bill Gates, nebo že západnı́ farmaceutické firmy záměrně zveličujı́ jejı́ rozsah.
Podle resortu je cílem rozklížit soudržnost EU i spojenectví s USA. Brusel pak varují, že s Ruskem svázané účty se v souvislosti s pandemií snaží nahlodat důvěru evropských občanů ve své národní vlády a zdravotnické systémy. O "mocné dezinformační kampani" ruských provládních médií, fungující v řadě evropských jazyků, v té souvislosti hovoří březnová analýza unijní diplomatické služby.
Tomu dává za pravdu například i skupina Čeští elfové, která dlouhodobě mapuje dezinformace v českém kyberprostoru. "Ať už jsou dezinformátory předkládané souvislosti sebevíce nesmyslné, mají vždy poškodit EU, západní spojence, neziskový sektor, případně se snaží navázat se na předchozí senzitivní témata, jako je migrace," říká mluvčí skupiny Bohumil Kartous.
"'Infekce' jako obvykle přichází z proruských zdrojů. Během několika let se však rozvinula dezinformační scéna natolik, že tyto nabídky jsou přebírány celým spektrem pochybných následovníků. Za nimi většinou stojí nějaký zoufalý provozovatel typu odhaleného správce Aeronetu, tedy zadlužený a osobním životem frustrovaný člověk, nebo typu Iva Valenty, spolumajitele Parlamentních listů," vysvětluje Kartous.
Stejné dezinformační techniky, jako už dlouho nasazuje Rusko pod vedením Vladimira Putina, se navíc podle analytiků naučila velmi dobře používat i Čína. Asijská velmoc mimo jiné vědomě šířila dezinformace o tom, že do Číny nemoc mohli zavléct američtí vojáci. Na Twitteru to napsal i mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Čao Li-ťien.
2/2 CDC was caught on the spot. When did patient zero begin in US? How many people are infected? What are the names of the hospitals? It might be US army who brought the epidemic to Wuhan. Be transparent! Make public your data! US owe us an explanation! pic.twitter.com/vYNZRFPWo3
— Lijian Zhao 赵立坚 (@zlj517) March 12, 2020
"Zabraňme nedorozuměním se sousedy"
Ministerstvo zahraničí navíc varuje, že zásadní dopad nemusí mít jen práce organizovaných státních skupin, ale i sousedská nedorozumění. "Mediálně neméně vděčné kauzy spojené s citlivým tématem solidarity. Jde o kauzy, které se nedotýkajı́ jen našeho regionu, ale právě v oblasti sousedských vztahů mohou mít dlouhodobé dopady," uvádějí analytici.
Česko se takto například ocitlo pod palbou kritiky italských médií, když se v nich rozšířila dezinformace, že česká policie ve skladu v Lovosicích zabavila humanitární pomoc pro jejich zemi.
Aktuálně.cz následně cestu roušek zabavených policií zmapovalo. Redakce zjistila, že vybavení původně skladoval jeden z nejvlivnějších mužů čínské komunity v Česku. Statisíce roušek dovezených Čou Ling-ťienem následně skončily v rukou českého překupníka, který se je pokoušel předraženě prodat státu.
Zbytek podle svého tvrzení Čou posílal jako pomoc z Číny do Itálie. Kde se vzaly v jeho skladu v Česku, je nejasné. Ministerstvo zahraničí přesto jako gesto solidarity do Itálie obdobný počet zabavených ochranných prostředků poslalo jako pomoc.
Podobně se ve velmi neobvyklém gestu ohrazoval na Twitteru německý velvyslanec v Česku Christoph Israng proti nařčením středočeské hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO). Ta podle velvyslance falešně obvinila Německo, že zabavilo roušky určené pro kraj. Jermanová spor označila za nedorozumění.
Přitom právě "silná a pozitivní vazba na Německo" zůstává podle ministerských analytiků nejen "politicko-ekonomickou nutností", ale i klíčovým zájmem české diplomacie. Ministerští experti české vládě radí, aby postupně otevírala hranice se sousedy. Německá média si mezitím všímají výzev k tomu, aby ty české zůstaly ještě rok zavřené.
"Nebude to snadné, protože odlišné přístupy ke koronavirové krizi vedou k odlišnému průběhu epidemie v čase. To je hlavní argument politiky maximální izolace, která však nesmí začít být vnímána jako řešení samo o sobě," dodává materiál.
Test evropské solidarity
Český resort zahraničí se v kritice zaměřuje i na evropské instituce. "EU v prvotní reakci na covid-19 zaspala," konstatuje analýza. Počáteční selhání odsoudila řada evropských státníků a chyby připustila i vloni jmenovaná šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Analýza podotýká, že evropská sedmadvacítka by se měla na podobnou krizovou situaci v budoucnu lépe připravit. Řešení vidí v posílení jednotného evropského trhu i zlepšení evropské soběstačnosti ve zdravotnictví, výzkumu nebo jiné kritické infrastruktuře, aby se znovu nestalo, že starý kontinent zůstane závislý na pomoci třetích států.
O "nejisté budoucnosti" unie v poslední době hovoří představitelé Španělska a Itálie, které jsou obě koronavirovou pandemií velmi těžce zasažené. Rozkol tak v tuto chvíli hrozí mezi jihem a severními zeměmi platícími eurem, zejména Německem a Nizozemskem, které se brání požadavkům jižních zemí na finanční pomoc na boj s následky pandemie.
Nikoho lepšího nemáme
S přibývajícím počtem obětí koronaviru ve Spojených státech se množí také komentáře analytiků, kteří zpochybňují, jestli si USA po pandemii dokážou udržet roli globálního lídra, případně zda o ni vůbec ještě stojí. Prezident Donald Trump v souladu se svým heslem "Amerika na prvním místě" od mezinárodní spolupráce nadále ustupuje. Projevilo se to i během koronavirové pandemie, když oznámil, že odebere finanční příspěvek Světové zdravotnické organizaci.
Čeští diplomaté jsou s ohledem na význam transatlantického vztahu optimističtí. Věří například, že "pandemie … povede v USA i v EU k tlaku na snížení závislosti na Číně". To by mohlo prospět i transatlantickým vazbám jako takovým, protože "US a unie budou těžko hledat na světové scéně vzájemně jiného klı́čového spojence a partnera pro řešenı́ krizı́ a prosazovánı́ svých zájmů".
Varují ale, že rozkol by mohlo znamenat postupné zavádění takzvané digitální daně v jednotlivých evropských zemích. Daň si klade za cíl narovnat neférové prostředí pro velké technologické firmy, které v tuto chvíli nabízí své služby v řadě států, ale daně platí pouze v některých, kde je to pro ně výhodné. Spojené státy už na konci ledna Česku pohrozily kvůli dani odvetou. Opatření mělo podle původních plánů začít platit v polovině roku.
