Reforma WHO je namístě, Trumpovo rozhodnutí ale bude stát životy, varuje analytik

Helena Truchlá Helena Truchlá
15. 4. 2020 19:20
Americký prezident Donald Trump dočasně přerušil financování Světové zdravotnické organizace (WHO). Podle něj nezvládla reagovat na nový koronavirus, šířila čínské dezinformace a může za velký počet obětí, které si nemoc covid-19 na celém světě vyžádala. Podle analytika Petra Boháčka tím ale Trump otevírá prostor Číně, aby se mohla pasovat do role ochránce mezinárodní spolupráce.
Donald Trump.
Donald Trump. | Foto: Reuters

"Nařídil jsem pozastavení financování na dobu, kdy budeme provádět studii ohledně role WHO," řekl Trump na úterní tiskové konferenci. Už minulý týden se připojil k řadě těch, kteří postup mezinárodní organizace v boji proti koronaviru kritizují. Také řada vědců obvinila WHO z přílišné důvěry k čínským statistikám a z pomalé reakce na šíření nákazy.

Petr Boháček, analytik z Asociace pro mezinárodní otázky, ale upozorňuje, že problém s fungováním organizace nesouvisí jen s Čínou, odkud se nový koronavirus začal šířit.

"Spočívá v iluzi o mezinárodních institucích. Schopnosti a moc WHO jsou jen takové, jaké jim národní státy dovolí. Je to jen poradní orgán Organizace spojených národů. Aby mohla reálně řešit globální zdravotní výzvy, musela by mít vlastní finance a legitimitu nad národními státy," upozorňuje Boháček. 

K pokusům o posílení pravomocí WHO došlo po epidemii koronaviru SARS na začátku tohoto století, kterou se podařilo zastavit, píše britský list The Guardian. Rusko, Indie nebo Čína byly ale tehdy proti. 

Nyní je v opozici vůči organizaci i americký prezident. "Příspěvek do WHO plánoval snížit už v lednu. Otevírá tím prostor čínské diktatuře pasovat se do role ochránce mezinárodní spolupráce," míní Boháček. "Jenže čínské peníze přicházejí s politickými požadavky, stejně jako čínské roušky pro Česko přišly s požadavky nejen na platbu, ale i medializované lokajské vítání české vlády," upozorňuje. 

Dolary, až bude jasno

Trumpovo rozhodnutí by mohlo WHO citelně uškodit. Spojené státy jsou jejím zdaleka největším přispěvatelem. Na celkem asi 980 milionech dolarů (v přepočtu 24 miliard korun) v příspěvcích za roky 2018 a 2019, které členské státy platí povinně, by se USA měly podílet částkou bezmála 237 milionů dolarů. Jde tedy zhruba o čtvrtinu.

Pro srovnání: Čína poslala za stejné dvouleté období 76 milionů dolarů, Německo 61 milionů, Japonsko 92 milionů, Rusko 30 milionů a z Prahy odešlo asi 3,3 milionu dolarů (v přepočtu 81 milionů korun). 

Jak WHO sama upozorňuje, tyto povinné příspěvky tvoří jen asi čtvrtinu celkového rozpočtu organizace. Dobrovolné dary dosáhly ve stejném dvouletém období bezmála 3,5 miliardy dolarů, podle přehledu z roku 2017 jsou i v tomto případě nejštědřejší dárci z USA. Největším z nich je znovu americká vláda (dobrovolně posílá 656 milionů dolarů), následovaná Nadací Billa a Melindy Gatesových, rodiny zakladatele technologické firmy Microsoft. Ta celkové fungování WHO financuje bezmála z desetiny, a je tak celkově druhým největším přispěvatelem.

Trump prohlásil, že platby zastaví "na dobu, kdy budeme provádět studii ohledně role WHO". Podle Boháčka půjde nejspíš o vyšetřování Bílého domu ve spolupráci s některou z komisí amerického Senátu. Již na konci března k tomu Trumpa vyzvali republikánští senátoři.

Není to poprvé, kdy bude WHO čelit kritice kvůli svému postupu. Naposledy tomu bylo před několika lety při řešení epidemie eboly v Africe. "Přednost tehdy dostaly zájmy nezasažených zemí, které chtěly, aby se opatření zaměřovala na ochranu proti rozšíření na jejich území, místo aby se nemoc řešila v ohnisku epidemie v Africe," vysvětluje analytik Boháček. 

Podle něj se organizace dostává během podobných krizí do role rukojmího. "Pak musí okolo velmocí, jako je Čína, velmi lehce našlapovat, což ukazuje třeba její ignorování varování z Tchaj-wanu," popisuje analytik. Odkazuje přitom na obavy z možnosti přenosu viru z člověka na člověka, které ostrovní stát s WHO sdílel ještě na konci prosince loňského roku, a které organizace nebrala v potaz. 

Americký lid děkuje Číně

Americký prezident přitom sám čelí kritice kvůli údajným pochybením při zvládání koronavirové krize. Například když na konci února tvrdil, že virus "zázračně zmizí".

Americký list New York Times zveřejnil rozsáhlou analýzu, ze které vyplývá, že Trump byl o rizicích nákazy včas informován, "nedostatek plánování, vnitřní rozpory v Bílém domě i víra v jeho vlastní instinkty" ale přispěly k tomu, že Spojené státy na pandemii zareagovaly pozdě. Nyní jsou zemí s největším počtem nakažených na světě.

Trump se podle amerických médií pokouší zpětně "přepsat historii", naposledy například tak, že novinářům nyní pustil sestřih svých vystoupení z posledních týdnů, ze kterých mělo vyplývat, že před pandemií varoval včas a dostatečně. 

V minulosti přitom také nešetřil chválou na adresu Číny. "Pracuje velice tvrdě na potlačení koronaviru. Spojené státy velmi oceňují její snahu a transparentnost," napsal v lednu na svém twitterovém účtu.

"Všechno to dopadne dobře. Zejména bych jménem amerického lidu chtěl poděkovat (čínskému) prezidentovi Si (Ťin-pchingovi)," pokračoval.

Jeho oznámení o ukončení finanční podpory WHO nyní odsoudili zástupci mezinárodních organizací, představitelé států, vědci i lékaři. Ve středu ho zkritizoval i podnikatel Bill Gates. 

Podle Antónia Guterrese, generálního tajemníka Organizace spojených národů, přichází Trumpovo rozhodnutí v nevhodnou dobu. Podobně se vyjádřil také Amesh Adalja, expert na infekční nemoci z americké Univerzity Johnse Hopkinse, která shromažďuje statistiky a informace o šíření nemoci. "Reformy jsou potřeba, ale člověk by je neměl dělat uprostřed pandemie," vyjádřil se Adalja.

S tím souhlasí i analytik Boháček. "Za jeho rozhodnutí zaplatí životem lidé v rozvojových zemích. Myslím, že reforma WHO bude na programu několik dalších měsíců, je ale otázka, jestli pro mezinárodní spolupráci budou vhodné podmínky," upozorňuje. 

Světová zdravotnická organizace (WHO)

  • Vznikla v roce 1948 s cílem usnadnit spolupráci států při prevenci chorob, rozvoji zdravotnictví, odvracení epidemií, vývoji léčiv a zvyšování hygieny. 
  • Jedním ze zakládajících států bylo i Československo. Dnes má WHO, která sídlí ve švýcarské Ženevě, 194 členů. 
  • Od roku 2017 je generálním ředitelem WHO poprvé Afričan, Etiopan Tedros Adhanom Ghebreyesus. Vystřídal kritizovanou Číňanku Margaret Chanovou, která stála v čele organizace deset let. 
  • Mezi úspěchy WHO patří zejména vymýcení pravých neštovic v roce 1980 a spalniček v roce 1998.
  • V posledních letech se WHO angažovala zejména v boji s pandemií takzvané prasečí chřipky v letech 2009 a 2010, za což si vysloužila kritiku kvůli přehánění možného nebezpečí.
  • Zhruba v polovině desetiletí pak podle kritiků naopak pozdě zareagovala na rozšíření krvácivé horečky ebola v západní Africe.
 

Právě se děje

před 38 minutami

U Jasenné na Zlínsku se stala smrtelná autonehoda, silnice je uzavřená

U Jasenné na Zlínsku se v neděli ráno stala smrtelná dopravní nehoda. Silnice mezi obcemi Jasenná a Liptál na Vsetínsku je uzavřená, policisté v obou obcích odklánějí dopravu, sdělila zlínská policejní mluvčí Monika Kozumplíková. Nehoda se stala na hlavním tahu ze Zlína na Vsetín.

"Řidič osobního vozidla při jízdě od Vsetína do Vizovic čelně narazil do stromu a s vozidlem skončil na střeše. Vozidlo začalo po havárii hořet. Veškeré okolnosti této tragické dopravní nehody na místě prověřují dopravní policisté ve spolupráci s kriminalisty," uvedla Kozumplíková. Silnice by podle ní měla zřejmě být uzavřená celé dopoledne.

před 1 hodinou

Smlouvu o zákazu jaderných zbraní podepsalo potřebných padesát zemí

Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (TPNW) už podepsalo 50 zemí. Poté, se k ní v sobotu připojil Honduras, tak dokument může za 90 dní, tedy 22. ledna, vstoupit v platnost, oznámila v noci na neděli OSN. Jaderné mocnosti však dokument odmítají, upozorňuje agentura AP.

Generální tajemník OSN António Guterres řekl, že vstoupením smlouvy v platnost vyvrcholí světové hnutí, které upozorňuje na "katastrofální důsledky jakéhokoli používání jaderných zbraní proti lidem" a že dokument je "holdem přeživším jaderných výbuchů a zkoušek, z nichž mnozí se o tuto smlouvu zasazovali".

Zdroj: ČTK
Další zprávy