Cizí mocnosti by mohly ovládnout vaše zdravotnictví, varuje Brusel země včetně Česka

Helena Truchlá Lukáš Valášek Helena Truchlá, Lukáš Valášek
2. 4. 2020 12:53
Evropská komise apeluje na členy unie, aby jejich strategické zdravotnické firmy neskoupily cizí mocnosti. Podle Bruselu hrozí, že využijí koronavirové krize a pokusí se ovládnout výrobce respirátorů nebo výzkumné podniky pracující na vakcíně. EU se tak snaží chránit i před hrozbami od komunistické Číny. Český ministr průmyslu po dotazech Aktuálně.cz řekl, že speciální zákon předloží vládě.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Apel zveřejnila Evropská komise minulý týden. Podle ní je zásadní, aby členské země EU zabránily podobnému skupování, a to i v budoucnu během podobných krizí.

Čína v minulých měsících v Evropě masivně nakupovala roušky nebo respirátory, před čímž varovala i česká Bezpečnostní informační služba (BIS). Zpráva Evropské komise nejlidnatější zemi světa doslova nezmiňuje, i ona ale byla už dříve příčinou znepokojení evropských politiků. Díky jejich iniciativě vzniklo před několika lety evropské nařízení, na jehož základě teď komise vyzývá k ostražitosti. 

Česko zatím nemá mechanismus, který by systémově bránil ovládnutí domácích firem zaměřujících se na respirátory nebo nanotechnologie. Navzdory tomu, že EU vydala zmíněné nařízení už loni v březnu.

České úřady si však možné nebezpečí uvědomují. "Riziko predátorského skupování […] firem, a to nejen těch působících ve zdravotnictví, je v době pandemie vysoké. Není důvod myslet si, že české společnosti by měly být výjimkou," uvedla Miluše Štefancová z ministerstva průmyslu a obchodu. Podle ní sice Česko má nástroje na obranu proti agresivním investorům, žádné ale zcela nenahradí prověřovací mechanismus.

"Členským zemím, které takový mechanismus nemají, vzkazuji: Teď je čas ho vytvořit," vyzvala před týdnem šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. "Koronavirová krize silně ovlivňuje evropskou ekonomiku, mnoho firem je dočasně oslabených," zdůraznila. 

Česko, podobně jako jiné evropské státy, nyní zjišťuje, že kvůli rozsáhlému přesouvání výroby do "levnější" Číny podniky v EU nemají dostatečnou kapacitu, aby po milionech dodávaly například roušky nebo respirátory. Teprve tento týden ministr vnitra a nový šéf krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD) slíbil, že stát bude výrazněji mobilizovat i domácí firmy.

Ministerstvo průmyslu a obchodu počítá s dotačními programy, které by pomohly domácí výrobu rozšířit. A právě pod střechou tohoto rezortu vznikl loni zákon, který by firmy před rizikovými investory ochránil. V srpnu ho ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) předložil legislativní radě vlády. V reakci na dotazy Aktuálně.cz nyní Havlíček oznámil, že se pokusí paragrafy dostat co nejdříve na vládu.

"Mohlo by k tomu dojít už příští pondělí, měli bychom to stihnout," sdělil na dotaz Aktuálně.cz Havlíček. Podle něj návrh čeká pouze na podpis předsedkyně legislativní rady. Tou je ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO).

Úřad vlády ovšem Aktuálně.cz řekl, že není jasné, kdy přesně se podaří stanovisko legislativní rady vlády získat. "Vzhledem k okolnostem není v tuto chvíli možné předvídat, kdy bude k dispozici," uvedla Vanesa Šandová z tiskového oddělení. 

Legislativní rada se kvůli opatřením zavedeným v nouzovém stavu neschází. Premiér Andrej Babiš (ANO) na dotaz Aktuálně.cz, zda vláda neplánuje projednání zákona urychlit, neodpověděl.

Riziko na evropském trhu

S tvrzením Ursuly von der Leyenové, že evropské firmy jsou nyní v oslabeném postavení, souhlasí také europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Ten se loni zasadil o přijetí rezoluce Evropského parlamentu, která varovala před rostoucí hrozbou ze strany Číny pro evropskou technologickou a kybernetickou bezpečnost.

"Riziko vidím zejména v tom, že by na evropský trh vstoupil někdo, kdo je neférově podporován svým státem. A já si myslím, že v případě Číny tomu tak je, že (firmy) neférově využívají státní pomoc, třeba v podobě úvěrů," říká europoslanec. Právě proti firmám s nejasnou vlastnickou strukturou a možností napojení na autoritářské režimy je návrh českého zákona zaměřen především. 

Niedermayer ale zároveň upozorňuje, že se nejedná pouze o asijskou velmoc. "Hodně nešťastná byla třeba snaha Američanů převzít jednu německou firmu," připomíná případ německého podniku CureVac, který vyvíjí očkování proti koronaviru. Americký prezident Donald Trump měl jejím zástupcům nabídnout velkou sumu peněz za to, když přesunou výrobu do USA anebo Američanům poskytnou vakcínu exkluzivně. 

Kontrarozvědka BIS i další evropské bezpečnostní služby v posledních letech varují, že se Čína prostřednictvím svého kapitálu snaží v Evropě prosazovat vlastní zájmy a zasahovat do politické nebo ekonomické orientace jednotlivých států.

Co je "screening" zahraničních investic?

Nástroj, kterým vlády můžou prověřovat přímé investice ze států mimo EU. Jde o takové investice, díky kterým získá investor kontrolu nad alespoň desetinou akcií nebo odpovídající podíl na rozhodovacích pravomocích firmy.

Rámec, který by jednotlivé státy měly respektovat, vyplývá z evropského nařízení. Jestli mechanismus zavést a jak bude vypadat, zůstává na vládách jednotlivých zemí.

V Česku návrh zákona sepsali úředníci na ministerstvu průmyslu a obchodu. Počítá s tím, že konkrétní investice by sledovalo několik českých orgánů.

Pro českou vládu může být přijetí zákona, který je namířený i proti Číně, nyní vysoce citlivé. První dodávky zdravotnického materiálu, nakoupeného v Číně za miliardy, vítali na letišti čeští ministři. Premiér Babiš Číně opakovaně děkoval. A nastavený letecký most stále dopravuje další tuny roušek, respirátorů, rukavic či rychlotestů.

Zlom před čtyřmi lety

Nařízení, podle kterého by si jednotlivé členské státy EU měly zajistit kontrolu investic, přijala unie už loni v březnu, platit začalo o měsíc později. "Jednalo se o reakci na chování investorů v EU, hlavně tedy Číny, ale nejen jí. Zlomem byl rok 2016, kdy nastal výrazný nárůst investic do kritické infrastruktury v Evropě, zejména pak do oblastí logistiky, dopravy nebo do odvětví high-tech technologií," vysvětlila už dříve serveru Euractiv analytička Alice Rezková z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Podle aktuálního vyjádření Evropské komise by se teď země ale měly zaměřit na výrobce zdravotnického materiálu, pomůcek a dalších klíčových potřeb. 

Český zákon by se také dotkl případného vstupu čínského telekomunikačního giganta Huawei do některé z tuzemských firem. Huawei dlouhodobě usiluje o právo podílet se na výstavbě superrychlé mobilní sítě 5G v evropských státech, včetně Česka.

Bezpečnostní služby ale varují, že firma by neměla získat k citlivé infrastruktuře přístup, protože by mohla pro čínskou vládu provádět špionáž. 

Video: Číně se neklaníme, tvrdí ministryně Maláčová

Na seniory se nezapomnělo, vše se dělá za pochodu. Jestli to systém vydrží, nevíme. Na mzdy přispějeme, firmy se k pomoci Antivirus dostanou v dubnu | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy