


Americký vojenský rozpočet činí neuvěřitelný jeden trilion dolarů. K tomu žádá prezident Donald Trump kongres o dalších 200 miliard. Kolik ve skutečnosti stojí jeden den bojů v Íránu? Podle Pentagonu se cena blíží dvěma miliardám dolarů za den. A to jen za munici. V přepočtu to znamená, že Američané za den vystřílí 42 miliard korun, tedy asi dvě procenta českého státního rozpočtu.

Hodina letu stíhačky F-35 stojí 40 tisíc dolarů. Hodina letu bombardéru B-2 dokonce 150 tisíc dolarů. Náklady na jeden den provozu svazu letadlových lodí činí osm milionů dolarů. Když kuvajtská stíhačka omylem sestřelila tři americké letouny F-15, přišli Američané rázem o třikrát sto milionů dolarů.

Největší náklady ale v aktivním konfliktu představuje střelivo. Ostatně americké ministerstvo války ve svém vyčíslení nákladů za prvních šest dní bojů na Blízkém východě došlo k sumě 11,3 miliardy dolarů jen za munici. To dělá necelé dvě miliardy denně.
A zdaleka nejdražší jsou rakety. Jedna raketa Tomahawk stojí dva miliony dolarů, raketa Patriot čtyři. Raketa do systému THAAD má hodnotu dvanáct milionů a do systému Aegis dokonce dvacet milionů. Letecká puma vyjde na 50 tisíc dolarů jedna. I obyčejná munice do třicetimilimetrového kanonu v letounu A-10 stojí 80 dolarů za kus. Každý letoun jich unese 1174 a je schopen je vystřílet za 16 sekund. To dělá 95 tisíc dolarů.

Američané přitom dosud provedli v Perském zálivu skoro 20 tisíc úderů všemi druhy munice. Nejdražší útoky proběhly v prvních dvou dnech. Během úvodních 48 hodin války vystříleli američtí vojáci munici za neuvěřitelných 5,6 miliardy dolarů – v první fázi bojů totiž ještě není zcela zničena nepřátelská protivzdušná obrana, na kterou se nasazují ty nejdražší a nejpřesnější prostředky. Ať už to jsou zmíněné rakety Tomahawk, nebo „chytré“ klouzavé bomby AGM-154, které stojí 830 tisíc dolarů jedna.
V další fázi, když už je nebe nad nepřátelským územím „čisté“, mohou nastoupit letouny s levnějšími, méně sofistikovanými bombami.

Konflikt navíc vytváří další náklady: opotřebení nesmírně drahých letadel a lodí, opravy a pro ně potřebné náhradní díly, náhrada ztracené techniky, mzdové náklady či pohonné hmoty….
Trump nyní v Kongresu požaduje na válku dodatečných 200 miliard dolarů. Čelí ale odporu opozičních demokratů i některých republikánů. Jak už z obav před zbytečnými výdaji, tak kvůli nesouhlasu s dalšími útoky na Blízkém východě, proti kterým se přitom Donald Trump původně na začátku svého mandátu vyhraňoval.
Války v Iráku a Afghánistánu po roce 2001 stály Spojené státy mezi čtyřmi až šesti biliony dolarů To je 84 až 126 bilionů korun a skoro 40 až 60 státních rozpočtů České republiky.



Opět se setkají na stejném místě o 40 let později. Helena Suková v neděli na pražské Štvanici opět uvidí své spoluhráčky z finále Fed Cupu 1986, kdy český tenis zažil zvláštní chvíli. Domácí fanoušci tehdy povzbuzovali emigrantku Martinu Navrátilovou, která hájila americké barvy.



Představte si film, kde se jen mluví. Nepřetržitě. Všude. A naprosto o všem – Bohem počínaje, toaletním papírem konče. Má smysl jít do kina na něco, co by s trochou nadsázky fungovalo i jako audiokniha? Mistryně, český hit letošního karlovarského festivalu s Jiřím Havelkou a Marií Švestkovou v hlavních rolích, je upovídaná až hrůza. Filmový formát ale nakonec obhájit dokáže.



Pluto je známé jako zmrzlý a dávno mrtvý svět. Nová studie ale naznačuje pravý opak. Vědci na snímcích ze sondy New Horizons poprvé objevili obří sesuvy ledu, které se po stěnách kráterů valily i desítky kilometrů. Ten největší zabírá plochu zhruba 130 kilometrů čtverečních – dost na to, aby zasypal celé město velikosti Plzně.



Pod záminkou zlepšení bezpečnosti na silnicích dojde u našich jižních sousedů od příštího roku k citelnému zvýšení pokut prakticky za všechny přestupky. Zatímco se tamní vláda ohání sjednocením sazeb pro všechny spolkové země, rakouský autoklub ÖAMTC v tom vidí hlavně snahu zalátat děravý rozpočet. Nejvíc totiž stoupnou pokuty ze stacionárních radarů, které automaticky ukazují na majitele auta.



Český pavilon, který se po skončení světové výstavy Expo 2025 stal symbolem problémů české účasti, čeká definitivní konec. Stavba, která jako poslední ze všech zahraničních pavilonů stále stojí v areálu bývalého Expa v japonské Ósace, půjde k zemi. Potvrdil to ministr zahraničí Petr Macinka. Českou kauzu přitom dál podrobně sledují i japonská média.