Proč to tajit, na Krymu byly jednotky GRU, řekl Putin

Nedělní dění kolem ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.

Kyjev/Moskva - Při okupaci ukrajinského poloostrova Krym použil loni na jaře ruský prezident Vladimir Putin speciální jednotky vojenské rozvědky a námořní pěchoty pod záminkou ochrany ruských objektů. Šéf Kremlu to prohlásil v televizním filmu "Krym. Cesta do vlasti", který dnes vysílala ruská televize Rossija 1. "Proč to skrývat," poznamenal Putin a řekl, že po anexi Krymu byl připraven mobilizovat třeba i ruský jaderný arzenál.

Ruský zásah na Krymu vyvolala exploze nacionalismu na Ukrajině, tvrdí ruský prezident. Myšlenka připojit poloostrov k Rusku se prý objevila až po únorovém svržení prezidenta Viktora Janukovyče. Pro odzbrojení ukrajinských vojáků dislokovaných na Krymu Putin použil služeb vojenské rozvědky GRU.

"Abychom blokovali a odzbrojili 20 000 dobře vyzbrojených lidí, potřebovali jsme určitý počet personálu. Nešlo přitom jen o množství, ale i o kvalitu. Byli zapotřebí odborníci, kteří to dokážou. Proto jsem přikázal ministerstvu obrany, proč to skrývat, aby tam pod záminkou posílení ochrany našich vojenských objektů na Krymu byly přepraveny speciální jednotky Hlavní správy rozvědky (GRU) a námořní pěchoty," uvedl Putin.

Svou osobní roli v loňských událostech kolem Krymského poloostrova Putin nijak nepopírá. Byla podle něj naopak ruskou předností. "Naše výhoda spočívala v tom, že jsem se tím zabýval osobně. Když se do věci vloží nejvyšší činitel, exekutiva pracuje snadněji. Oni cítí a vědí, že plní rozkaz a nedopouštějí se svévole."

Nedělní dění kolem ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.

Rusko-ukrajinská krize online:

22:07

Požár zvonice Novoděvičího kláštera se podařilo dostat pod kontrolu, šestnáct hasičských jednotek se na místě nicméně potýká s nedostatkem vody. Podrobnosti čtěte ZDE.

Fire almost out at #novodevichy monastery in #Moscow . Area cordoned off. Waiting for comment. pic.twitter.com/UDMqXlPzUW
— Roman Kosarev (@Kosarev_RT) 15. Březen 2015

21:15

Další snímek požáru v Moskvě.

Tady je vidět i Kreml.. pic.twitter.com/Di8v3CW53a
— Michal Kubal (@MichalKubal) 15. Březen 2015

21:10

V moskevském Novoděvičím klášteře, památce zařazené na seznam UNESCO, vypukl požár. Na twitteru se objevily první snímky.

RT @Liveuamap: Novodevichy cathedral is burning in Moscow http://t.co/VtSbs0l4lQ #Russia pic.twitter.com/GOM2sF8sOo via @ira_laika
— legionar (@MatevzNovak) 15. Březen 2015

18:58

Zhruba 130 českých a slovenských osobností veřejného života se otevřeným dopisem obrátilo na lídry nejdůležitějších západoevropských zemí, evropských institucí a Spojených států amerických. Požadují, aby poskytli větší podporu Ukrajině v boji proti ruské agresi.

"Výzva vznikla u příležitosti 76. výročí invaze Hitlerova wehrmachtu do Československa a okupace českých zemí, aby připomněla současným politickým elitám důsledky politiky appeasementu, která místo k míru vedla k válce," uvedli signatáři ve svém otevřeném dopise. Situaci na Ukrajině přirovnávají k postavení někdejšího Československa při podpisu Mnichovské dohody.

"V roce 1938 v Mnichově Velká Británie a Francie - spojenci Československa - za tichého přihlížení ostatních demokracií zradili Československo a pod záminkou ochrany německé menšiny umožnili Adolfu Hitlerovi zabrat rozsáhlou část území naší země a nakonec ji rozbít a obsadit," napsali autoři dopisu. Podle nich se nyní situace opakuje - USA a evropské země "nedostatečně podporují Ukrajinu, kterou napadlo Rusko".

Otevřený dopis podepsali například publicista Fedor Gál, politolog Bohumil Doležal, režiséři Jan Hřebejk či Jiří Menzel, hudebník a bývalý ministr pro lidská práva Michael Kocáb, bývalý ministr vnitra Jan Ruml nebo publicistka Petruška Šustrová. Výzvu adresovali prezidentu USA Baracku Obamovi, britskému premiérovi Davidu Cameronovi, německé kancléřce Angele Merkelové, francouzskému prezidentovi Françoisovi Hollandeovi, předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi a šéfovi Evropské komise Jeanu-Claudeu Junckerovi.

Foto: Ludvík Hradilek

18:26

Minské smlouvy se pro Ukrajinu staly "nadějí, nikoli realitou," řekl Porošenko. "Pravda je taková, že ujednání nefunguje. Z ruské strany se denně střílí, často víc než šedesátkrát za den. Celkem bylo příměří porušeno v 1100 případech," řekl prezident. Ukrajina přitom "bezodkladně plní každý jednotlivý bod minských dohod," tvrdí Porošenko. Situaci komplikuje skutečnost, že pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) nemají přístup k linii fronty, aby mohli plně kontrolovat stahování těžkých zbraní.

18:25

Ukrajinský prezident Petro Porošenko obvinil Rusko z porušování příměří na východě Ukrajiny a prohlásil, že minské dohody zkrachovaly. Před pondělní návštěvou Berlína to uvedl v nedělním vydání německého listu Bild. Od poloviny února, kdy byly v běloruské metropoli Minsku podepsány dohody o příměří, byl klid zbraní na Donbasu podle Porošenka porušen asi v 1100 případech.

Petro Porošenko nařizuje v přímém televizním přenosu zastavení palby. | Foto: Reuters

16:20

Podle dnešní informace televize Dožď Putin odpočívá ve své rezidenci na Valdaji v Novgorodské oblasti severozápadně od Moskvy. Léčí si prý chřipku. Kreml přitom potvrdil, že v pondělí čeká prezidenta jednání s jeho kyrgyzským protějškem Almazbekem Atambajevem v Petrohradu. I toto jednání ale vyvolává podle ruských blogerů otazníky. Pokusy novinářů akreditovat se jsou podle blogera Rustěma Adagamova neúspěšné. Putinův mluvčí zprávy o zastavení akreditace potvrdil, prohlásil ale, že kdo se stihl registrovat, bude mít na rusko-kyrgyzský summit přístup.

Na dotaz rozhlasové stanice Echo Moskvy ohledně Putinova pracovního programu Peskov odpověděl: "Jednání neustala, ne vždy jsou ale veřejná."

Fanoušek Vladimira Putina ve Stavropolu | Foto: Reuters

16:10

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se znovu ohradil proti spekulacím ohledně Vladimira Putina. "Řekli jsme to asi stokrát, už to není vtipné... Chystám se oslovit bohaté lidi v Rusku, aby zorganizovali soutěž o nejlepší žurnalistický výmysl,“ prohlásil Peskov v rozhovoru pro ruskou mutaci magazínu Forbes.

15:15

Do Prahy dnes přiletělo dalších 35 krajanů z Ukrajiny, kteří se kvůli obavám z bezpečnostní situace v zemi rozhodli přestěhovat do Česka a získali tu povolení k trvalému pobytu. Krajané z jihu a východu Ukrajiny přiletěli armádním speciálem a na ruzyňském letišti je přivítali prezident Miloš Zeman, ministr vnitra Milan Chovanec a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Do Česka dorazila druhá velká skupina Ukrajinců českého původu, kteří zažádali o přesídlení do země svých předků. Jde o 13 rodin převážně z Oděsy a okolí, dvě rodiny jsou z Čechohradu a jedna z Doněcku. Někteří z krajanů mají v Česku příbuzné, kteří se do vlasti vrátili už v minulosti. První skupina 44 lidí z Čechohradu na východě Ukrajiny přijela na počátku března autobusem. Někteří další se pak přesunuli automobilem. Ostatní držitelé povolení k trvalému pobytu mají přijíždět průběžně.

15:14

Mluvčí Kremlu se podle agentury APA nechtěl k žádným zprávám na toto téma už vyjadřovat. "Bez komentáře. Toto téma skončilo," řekl podle agentury Interfax Peskov k dalším spekulacím ohledně zdraví dvaašedesátiletého Putina.

15:11

Ruský prezident nebyl spatřen na veřejnosti od 5. března. Jeho "zmizení" provází záplava spekulací o tom, co s ním je. Podle některých trpí rakovinou, podle jiných je po mrtvici, další míní, že už není mezi živými. Objevily se i názory, že v Kremlu možná došlo k palácovému převratu a Putin sedí v cele. Zajímavá je i verze, která hovoří o tom, že se prezidentovi narodila ve Švýcarsku dcera.

Stranou pozornosti nezůstala ani skutečnost, že se Putin stáhl krátce poté, co byl nedaleko Kremlu zavražděn jeho velký kritik, předák ruské opozice Boris Němcov. K tomu Kurier poznamenal, že se po tomto zločinu rýsují v ruském vedení trhliny mezi Putinovým okolím a radikálnějším nacionalistickým křídlem.

Foto: Reuters

15:10

Ruský prezident Vladimir Putin, jehož delší nepřítomnost na veřejnosti již vyvolala řadu spekulací i žertovných poznámek, údajně trpí bolestmi zad. Na svém webu to dnes s odvoláním na nejmenované zdroje napsal rakouský deník Kurier, podle něhož se na šéfa Kremlu kvůli tomu letěl podívat jeden vídeňský ortoped.

15:06

Na obranu Krymu rozkázal Putin rozmístit na poloostrově armádní systém pobřežní ochrany Bastion. "Rozmístili jsme tyto zbraně tak, aby byly vidět z kosmu. Udělali jsme to proto, aby bylo jasné, že Krym je spolehlivě chráněn," uvedl prezident.

15:05

Vladimir Putin v dnes vysílaném televizním dokumentu řekl, že po anexi byl připraven uvést v pohotovost ruské jaderné prostředky. Podle prezidenta nebylo hned jasné, jak na ruský zábor zareaguje Západ. "Proto jsem hned v první etapě byl nucen příslušným způsobem zorientovat naše ozbrojené síly. Nejen zorientovat, ale dát i přímé rozkazy," řekl prezident.

Na dotaz moderátora, zda to znamená uvedení jaderných sil do stavu pohotovosti, šéf Kremlu řekl: "Byli jsme připraveni to udělat. Nehodlali jsme do toho jít čelem, ale přinutili nás k tomu."

Foto: Jiří Kropáček, Martin Novák

15:02

Většina rusínských organizací, které měly být na sjezdu zastoupeny, se podle Žulana o akci dozvěděla ze zprávy TASS. Žulanova Národní rada podle listu Ukrajinska pravda reprezentuje 90 procent rusínských organizací, které na Ukrajině oficiálně působí.

"Petro Gecko poslední tři roky až pět let na Zakarpatské Ukrajině vůbec nebyl. Zato od loňska aktivně figuruje v propagandistických článcích ruských médií a vzpourách na Ukrajině a separatismu v Zakarpatské oblasti. Bylo po něm vyhlášeno celostátní pátrání," dodal Žulan.

15:00

Šéf organizace zakarpatských Rusínů dnes popřel sobotní informace "předsedy vlády Podkarpatské Rusi" Petra Gecka, že Rusíni žádají uznání své národnosti a chtějí s Kyjevem jednat o autonomii. Předseda Národní rady Rusínů Jevhen Žulan serveru Mukačevo.net řekl, že jeho organizace žádný sjezd nepořádala a prohlášení s požadavkem autonomie nepřijala.

14:45

Organizátoři loňského převratu na Ukrajině chtěli tehdejšího prezidenta Viktora Janukovyče fyzicky zlikvidovat, proto bylo třeba mu zachránit život. V televizním filmu "Krym. Cesta do vlasti", který dnes vysílala ruská televize Rossija 1, to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Výňatky z dokumentu, ve kterém šéf Kremlu líčí okolnosti loňské anexe ukrajinského Krymu, už stanice zveřejnila v minulých dnech.

"Prostě by ho zabili," popsal ruský prezident vyhlídky exprezidenta Janukovyče, který se od převratu loni v únoru skrývá v Rusku. "Naše elektronická rozvědka registrovala pohyb jeho prezidentské kolony pokaždé, kdy telefonoval. Znali jsme proto místo jeho pobytu. Byli jsme odhodláni ho dostat přímo z Doněcku, po souši, po vodě nebo vzduchem. Poslali jsme tam velkorážné kulomety, aby nedošlo ke zbytečným rozhovorům," řekl Putin.

Sesazený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč v ruském Rostově na Donu. (11. března 2014) | Foto: Reuters

11:07

Americký viceprezident Joe Biden a ukrajinský prezident Petro Porošenko v telefonickém rozhovoru v noci na dnešek vyzvali Rusko a proruské separatisty bojující na východní Ukrajině k dodržování mírových dohod uzavřených v Minsku. Oba vůdci rovněž přivítali výplatu první částky ze slíbeného úvěrového programu Mezinárodního měnového fondu (MMF), dodal ve svém prohlášení Bílý dům.

Vřelé přivítání: ukrajinský prezident Petro Porošenko a americký viceprezident Joe Biden. | Foto: Reuters

11:01

Do Prahy dnes odpoledne přiletí dalších 40 krajanů z Ukrajiny, kteří se kvůli obavám z bezpečnostní situace v zemi rozhodli přestěhovat do Česka a získali tu povolení k trvalému pobytu. Krajané z jihu a východu Ukrajiny přiletí armádním speciálem a na ruzyňském letišti je přivítá prezident Miloš Zeman, ministr vnitra Milan Chovanec a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (oba ČSSD).

10.45

Do Donbasu dorazila další humanitární pomoc. Kolona vozidel překročila rusko-ukrajinské hranice časně ráno a rozdělila se na dvě stejné části. Jedna pak dopoledne dorazila do Doněcka a druhá do Luhanska, což jsou hlavní bašty povstalců na územích, která ovládají v Doněcké a v Luhanské oblasti. Náklad podle agentury TASS tvoří kromě potravin hlavně hnojiva a osiva pro jarní zemědělské práce a také stavební materiál pro opravu poškozených budov.