Maďarské jižní hranice budou střežit tisíce vojáků s obrněnými transportéry a tanky. V budapešťské televizi to dnes večer prohlásil náčelník generálního štábu Tibor Benkö. Připomněl vojenské cvičení, které armáda v minulých dnech uspořádala a povolala do něj 4300 vojáků. "Počty vojáků na hranicích nebudou nižší," konstatoval Benkö podle agentury MTI.

Armáda je podle něj plně připravena k ostraze hranic a nezbytné právní procedury k jejímu nasazení už parlament absolvoval. Vojáci jsou oprávněni kontrolovat dokumenty osob, vykonávat osobní prohlídky a regulovat pohyb davu. "Pravidla pro použití zbraní se ale nemění," upozornil maďarský generál.

Vojáci budou pokračovat ve výstavbě plotu podél hranice s Chorvatskem, řekl dále Benkö. Ženijní práce probíhají podle plánu.

Francie, která nabídla, že přijme asi 30 000 uprchlíků v rámci evropského plánu na přerozdělení žadatelů o azyl podle kvót v jednotlivých zemích EU, tento limit nepřekročí. Podle agentury AFP to dnes řekl francouzský premiér Manuel Valls ve veřejnoprávní televizní stanici France 2.

"Evropská komise navrhla přijímací centra pro 160 000 žadatelů o azyl, kteří prchají před válkou a mučením. Francie navrhla, že jich přijme 30 000. Víc to nebude," prohlásil Valls.

Německá vláda poskytne spolkovým zemím zasaženým návalem uprchlíků finanční pomoc na jejich zaopatření po dobu vyřizování žádosti o azyl. Za každého z nich slíbila vyplácet měsíčně 670 eur (přes 18 000 Kč). Podle agentury DPA vychází Berlín z předpokladů, že se opatření dotkne kolem 800 000 běženců a že azylové řízení s nimi potrvá v průměru pět měsíců.

Německá kancléřka Angela Merkelová o otázce přerozdělení nákladů a komplexním balíčku legislativních změn souvisejících s migrační krizí jednala dnes s vedoucími představiteli spolkových zemí. Ty nesou na svých bedrech valnou část nákladů na ubytování a další péči o uprchlíky, kteří do země přicházejí denně po několika tisících. Vláda má také v této souvislosti poskytnout 500 milionů eur na budování sociálního bydlení pro uprchlíky a 350 milionů eur na péči o děti a mladistvé běžence, kteří jsou bez doprovodu.

Šéfka diplomacie EU Federica Mogheriniová oznámila, že Evropská unie zahájí od 7. října novou fázi boje proti pašerákům lidí v oblasti Středozemního moře. Vojenská plavidla členských zemí budou zasahovat proti lodím pašeráků lidí v mezinárodních vodách a budou je moci i zabavovat.

Rakousko chce o dalších 20 dnů prodloužit dočasně obnovené hraniční kontroly. Stávající opatření, která zavedlo 16. září, mají pouze desetidenní platnost. Svůj záměr v pátek Vídeň oznámí Evropské komisi, řekl dnes agentuře APA mluvčí rakouské ministryně vnitra Johanny Miklové-Leitnerové. Rakousko je jednou z hlavních tranzitních zemí v současné uprchlické krizi. Od 16. září proto kontroluje své hranice se Slovenskem, Maďarskem, Slovinskem a Itálií.

Polský konzervativní prezident Andrzej Duda dnes dal najevo výhrady k plánu rozdělit migranty mezi země Evropské unie na základě povinných kvót. Podle svého mluvčího Krzysztofa Szczerského to řekl při setkání s ministryní vnitra Teresou Piotrowskou, která na rozdíl od ostatních tří členů visegrádské skupiny (Česka, Maďarska a Slovenska) a také Rumunska v úterý v Bruselu hlasovala pro jejich přijetí.

Szczerski, který je Dudovým poradcem pro mezinárodní otázky, po schůzce prezidenta s ministryní sdělil, že Duda jasně řekl, že rozhodnutí "hodnotí negativně", zejména pokud jde o souhlas Polska s přijetím uprchlíků. "Výhrady nebyly zcela odstraněny," poznamenal.

Piotrowská po setkání s prezidentem opět hájila odklon své vlády od předcházející shody se zeměmi visegrádské čtyřky ohledně odmítání povinných kvót. Poukazovala přitom na to, že v odhlasovaném dokumentu ministrů vnitra byly vzaty v úvahu všechny body předložené Polskem.

Opoziční kandidátka na premiérku pro říjnové parlamentní volby Beata Szydlová, která řídila Dudovu volební kampaň, označila polský souhlas s povinnými kvótami za skandální.

Sběrná centra Evropské unie, kde budou hromadně registrováni a prověřováni běženci žádající na území osmadvacítky o azyl, mohou být vedle Itálie a Řecka také v Bulharsku či dalších zemích. Řekla to dnes německá kancléřka Angela Merkelová. Přesná umístění všech středisek, která EU označuje jako hotspoty, nebyla dosud oficiálně oznámena. Řecké úřady ale už podle agentury AFP upřesnily, že tři z nich by měla začít fungovat do konce října na ostrovech Lesbos, Kos a Leros, kam směřuje hlavní proud uprchlíků z Turecka.

Řecko podle AFP plánuje kromě registračních středisek na ostrovech i koordinační centrum přímo v Aténách a také dva další sběrné tábory u hlavního města a u Soluně, které mají ulehčit ostrovním hotspotům s omezenou kapacitou.

Posledních asi 500 převážně syrských uprchlíků, kteří se v evropské části Turecka hromadili u hranice s Bulharskem a Řeckem, vzdalo čekání na možnost jejího překonání. Podle turecké agentury Dogan je autobusy rozvezly nazpět do různých měst podle jejich volby v tureckém vnitrozemí.

Turecké bezpečnostní síly minulý týden hranici nedaleko města Edirne zatarasily, neboť začaly tímto směrem proudit až tisíce nových uprchlíků. Běženci se také snažili dostat se do Bulharska, které tomu ale také brání a poslalo k ostraze hranic stovky příslušníků bezpečnostních sil.