Uprchlíci nás budou žalovat. Nemůžeme je tu držet za nohy, míní Chovanec

Markéta Šrajbrová Markéta Šrajbrová
Aktualizováno 24. 9. 2015 10:42
Ministr vnitra Milan Chovanec si myslí, že zavedení kvót na rozdělování uprchlíků v Evropské unii povede k mnoha soudním sporům. "Nemůžeme tu držet za nohu Syřana nebo Pákistánce, který tu nechce být. Ten člověk má svá práva. Dočkáme se hromadných žalob," řekl s tím, že většina uprchlíků míří do Německa za příbuznými nebo známými. Chovanec odmítl, že by Češi byli xenofobní, pomáháme například v Jordánsku, kde jsme jedním z největších sponzorů uprchlického tábora.
Milan Chovanec
Milan Chovanec | Foto: Ministerstvo vnitra

Praha - Podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) povedou schválené povinné kvóty na přerozdělování uprchlíků mezi evropské země k vleklým soudním sporům.

Chovanec na jednání výboru pro evropské záležitosti zopakoval, že Česká republika nemá možnost přidělené uprchlíky udržet v zemi proti jejich vůli. Pokud se o to pokusí, běženci se tomu podle něj budou soudně bránit.

"Nemůžeme tu držet za nohu Syřana nebo Pákistánce, který tu nechce být. Ten člověk má svá práva. Dočkáme se hromadných žalob," řekl Chovanec s tím, že většina uprchlíků míří do Německa za příbuznými nebo známými.

Chovanec odmítl, že by Češi byli xenofobní. "Nejsme xenofobní národ. Žije tu půl milionu cizinců," řekl. Česko prý pomáhá například v Jordánsku, kde je jedním z největších sponzorů uprchlického tábora. "V příštích dnech také přijmeme sedm syrských dětí, které se budou léčit v našich nemocnicích," uvedl s tím, že s dětmi přijedou i jejich rodiny. Celkem jde o 33 lidí.

Ministr označil český postoj za pragmatický. "Nechceme být potížisty, ale ani eurohujery, kteří schválí vše, co je jim předloženo. Německo a další státy nemají pravdu jen proto, že jsou velké,“ dodal.

Zopakoval, že zásadní je, aby začala na kraji hranic Schengenu, v Řecku a v Itálii, konečně fungovat kontrolní místa, takzvané hotspoty. Podle Chovance je také otázkou, jestli uprchlík před válkou má právo skončit v Německu. "Nemá zůstat v první bezpečné zemi? Pokud její hranice překročí, stává se ekonomickým migrantem?" ptá se ministr.

Jednorázové krizové rozdělení 120 000 žadatelů o azyl z Itálie a z Řecka mezi ostatní země Evropské unie v úterý jasnou většinou hlasů schválili ministři vnitra států EU. Proti hlasovaly Česko, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko, zdrželo se Finsko.

S ostatními členy V4 nakonec proti návrhu na rozdělení uprchlíků nehlasovalo Polsko, přestože v minulých dnech sdílelo názor ostatních visegrádských zemí, že povinné kvóty nejsou řešením nynější migrační krize. Pro Česko rozhodnutí podle dostupných informací znamená převzetí 1215 lidí z Řecka a 376 z Itálie, celkem tedy 1591 uprchlíků.

Postojem proti kvótám jsme nic nezískali, česká pozice nedává smysl, říká šéfredaktor Respektu Erik Tabery. Jde podle něj navíc o počet uprchlíků, se kterým Česko stejně počítalo. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Další zprávy