Státníci se měli setkat v sobotu. Ještě ve čtvrtek dopoledne prezident Trump novinářům potvrdil, že se schůzka nejspíš uskuteční.
"Pravděpodobně se s prezidentem Putinem potkám. Myslím, že je to velmi dobrá doba na schůzku," uvedl prezident těsně předtím, než odjel na letiště u Washingtonu, odkud pak jeho prezidentský speciál Air Force One vyrazil do Argentiny.
Od Trumpova původního prohlášení ale uplynula pouhá hodina a americký prezident už z letadla na Twitteru oznámil, že setkání s Putinem ruší.
....in Argentina with President Vladimir Putin. I look forward to a meaningful Summit again as soon as this situation is resolved!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) November 29, 2018
Důvodem je podle Trumpa situace po nedělním incidentu v Kerčském průlivu, kde ruské vojenské námořnictvo zaútočilo na ukrajinská plavidla a zajalo jejich posádky.
"Vzhledem ke skutečnostem, že Rusko nevrátilo Ukrajině lodě a vojáky, jsem se rozhodl, že bude pro všechny strany lepší, když zruším své už dříve naplánované setkání s prezidentem Putinem v Argentině," uvedl náhle Trump.
Vyšetřovatel Mueller opět zasahuje
Podle Bílého domu se prezident rozhodl k náhlé změně názoru po briefingu od svého bezpečnostního týmu na palubě Air Force One. Podle amerických médií ale může být důvod úplně jiný. A to překvapivé čtvrteční svědectví Trumpova bývalého osobního právníka Michaela Cohena, který už loni uvízl v síti zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera.
Ten v takzvané ruské kauze zjišťuje, zda se Trumpův tým v předvolební kampani v roce 2016 nepodílel na ruské snaze ovlivnit výsledek tehdejších amerických prezidentských voleb.
Už loni na podzim Cohen v rámci vyšetřování celé kauzy přiznal, že na samotném začátku Trumpovy kampaně v roce 2015 kontaktoval nejbližší okolí Vladimira Putina - konkrétně jeho mluvčího Dmitrije Peskova - s Trumpovým podnikatelským záměrem možné výstavby hotelu Trump Tower v Moskvě.
Podle Cohenova původního svědectví ale Peskov na jeho e-maily neodpověděl a z celého plánu v lednu 2016 sešlo i z Trumpovy strany. Ve čtvrtek, těsně před Trumpovým odletem do Argentiny, ovšem americká média přinesla zprávu, že Cohen ve své původní výpovědi lhal.
Cohen totiž ve čtvrtek u soudu přiznal, že s Trumpovým vědomím jednal s Rusy ve skutečnosti až do června 2016.
V květnu Trump zvítězil v primárkách. V té době tak byl jasným kandidátem republikánů do prezidentských voleb. Zároveň v kampani opakovaně tvrdil, že žádné živé podnikatelské plány ani aktivity v Rusku nemá.
"Všimné" pro Putina
"Nemám s Ruskem vůbec nic," prohlásil Trump v červenci 2016 a toto tvrzení pak setrvale opakoval. "Nemohu mít žádné podnikání, které by se týkalo Ruska, protože jsme se drželi (od Ruska) pryč," uvedl například v lednu 2017.
Součástí plánu, jak nyní uvedl Cohen, byla ale například i nabídka, že Putin by v hotovém hotelu zadarmo dostal podkrovní apartmán v hodnotě 50 milionů dolarů (1,1 miliardy korun), což by pak přilákalo zájem bohatých nájemců.
Ještě na červenec 2016 měl Michael Cohen kvůli celému projektu naplánovanou cestu do Moskvy. Těsně předtím, v polovině června, ovšem deník Washington Post přinesl první článek o tom, že Rusové ukradli e-maily z volební kanceláře Trumpovy soupeřky Hillary Clintonové.
Kontakty s Rusy se od té chvíle staly ostře sledovanou, potenciálně nebezpečnou věcí. A přesně v té době se také Cohen a Trump přestali plánem možného hotelu v Moskvě zabývat.
Podle právníka Alana Dershowitze, který Trumpa podporuje a má s ním dobré vztahy, Cohenovo svědectví neznamená, že by Trump porušil zákon, pokud během své předvolební kampaně zároveň rozvíjel své aktivity v soukromém byznysu.
Ani Donald Trump to nepovažuje za problém. "Když kandiduji na prezidenta, tak to neznamená, že nemohu dělat byznys," odpověděl ve čtvrtek na dotazy novinářů. "I kdybych to udělal, nebylo by to na tom nic špatného," odpověděl na otázku, zda je Cohenovo nové svědectví pravdivé.
Jak se vyhnout novinářům?
Přinejmenším z politického hlediska, směrem k veřejnosti, je ale poslední vývoj "ruské kauzy" pro prezidenta krajně nepříjemný. Opět se totiž nejspíše potvrdilo, že Trump o rozsahu svých kontaktů s Rusy neříkal pravdu.
"Politicky je to zničující. Nevidím zde žádný zločin, všechno je to o pochybném politickém chování," připustil Alan Dershowitz pro deník New York Times.
Americká média k tomu spekulují, že Trump se na summitu G20 nechtěl vystavit situaci, kdy by po schůzce s Putinem zaručeně čelil otázkám novinářů ohledně svého podnikání v Rusku a kontaktů s Kremlem. A proto svoji schůzku s Putinem zrušil.
Média upozorňují, že během celé své prezidentské kampaně se Trump na adresu Putina vyslovoval velmi vstřícně a zároveň zpochybňoval sankce uvalené na Rusko po anexi Krymu. Už dříve se také ukázalo, že generál Michael Flynn, který byl v kampani jedním z nejbližších Trumpových spolupracovníků a v Bílém domě byl poradcem pro národní bezpečnost, ještě před Trumpovým nástupem do funkce prezidenta s Rusy skutečně jednal o možném zrušení sankcí.
Čtvrteční doznání Michaela Cohena je zatím poslední dramatickou zápletkou ve vyšetřování Roberta Muellera. A zároveň to potvrzuje, že američtí novináři se nemýlili, když už dříve psali, že právě právník Cohen může být Trumpovým nejzranitelnějším místem.
Cohen pro Trumpa pracoval od roku 2006. Byl nejen jeho osobním právníkem, ale také mužem na špinavou práci, "čističem", který za Trumpa vyřizoval nepříjemné věci.
Názorně se to ukázalo už před několika měsíci, kdy z Muellerova vyšetřování vyplynulo, že těsně před volbami 2016 Michael Cohen s Trumpovým vědomím vyplatil pornoherečce Stormy Daniels a ještě jedné ženě dohromady 280 tisíc dolarů za mlčení o jejich předchozích sexuálních románcích.
Zatím žádný "tvrdý" důkaz
Podle některých právníků to lze z Trumpovy strany považovat za porušení zákona o financování předvolebních kampaní. Po čtvrtečním Cohenově svědectví se navíc v amerických médiích objevují různé dohady, co vše Cohen ví a zda ještě může Trumpovi přitížit.
Trumovi obhájci a podporovatelé oproti tomu zdůrazňují, že nic z toho, co vzešlo z rok a půl dlouhého Muellerova vyšetřování (včetně Cohenova posledního přiznání), zatím nijak nepotvrzuje, že by Trump nebo jeho lidé v roce 2016 jakkoli vědomě spolupracovali s Rusy během vměšování se do prezidentských voleb.
Deník Wall Street Journal v pátek nicméně informoval o další nové lince, kterou Mueller sleduje. Podle listu se zaměřil na možné kontakty mezi Trumpovým předvolebním týmem a serverem WikiLeaks, který v kampani 2016 publikoval inkriminované e-maily, ukradené kanceláři Hillary Clintonové.
Spojnicí mezi Trumpem a WikiLeaks by měl být Trumpův dlouholetý přítel a poradce Roger Stone. Ten to odmítá a opakuje slova Donalda Trumpa, když mluví o "honu na čarodějnice".
Jak ovšem napsal Wall Street Journal, v roce 2016 se Stone sám chlubil, že je v kontaktu se zakladatelem WikiLeaks Julianem Assangem. Podle Stoneových současných vyjádření si prý ale pouze dělal legraci.
