Uvidíme se u soudu. Trumpův dekret znovu narazil, ale právní tahanice jen tak neskončí

Daniel Anýž Daniel Anýž
Aktualizováno 10. 2. 2017 11:21
"Antiimigrační" výnos amerického prezidenta Donalda Trumpa opět narazil. Odvolací soud v San Francisku zamítl odvolání ministerstva spravedlnosti, a Trump tak nadále nemůže uplatňovat svůj dekret. Trump ale ujistil, že ho bude mermomocí prosazovat dál a soudní bitva zdaleka nekončí. Jaký další vývoj teď kauza může mít?
Protesty v New Yorku proti Donaldu Trumpovi, do kterých se zapojila místní jemenská komunita.
Protesty v New Yorku proti Donaldu Trumpovi, do kterých se zapojila místní jemenská komunita. | Foto: Reuters

Co odvolací soud zjišťoval?

Federální odvolací soud v San Francisku rozhodoval, zda má zůstat v platnosti dřívější verdikt soudce Jamese Robarta ze Seattlu. Ten 3. února zrušil výnos prezidenta Donalda Trumpa

Trump v exekutivním nařízení z 27. ledna dočasně zakázal vstup na území Spojených států občanům ze sedmi převážně muslimských zemí: Iráku, Íránu, Sýrie, Libye, Súdánu, Somálska a Jemenu.

Soud v San Francisku ale nerozhodoval o legálnosti samotného Trumpova výnosu – tedy zda neporušuje americkou ústavu. Jeho úkolem bylo říci, jestli měl seattleský soudce Robart vůbec pravomoc prezidentův imigrační výnos zrušit.

Co rozhodnutí soudu znamená?

Zákaz vstupu do USA pro lidi ze sedmi zmíněných zemí pro tuto chvíli neplatí. Až do dalšího případného rozhodnutí mohou lidé, na které se zákaz vztahoval, do Ameriky přijíždět.

Jde zejména o ty, kteří už před vydáním Trumpova zákazu měli platná vstupní víza, ale ještě neodjeli ze svých výchozích zemí. Anebo je zákaz zastihl na cestě. Podle amerického ministerstva zahraničí mohlo jít až o 60 000 lidí.

Čím odvolací soud zdůvodnil své rozhodnutí?

Trumpova administrativa neprokázala, že zákaz vstupu lidí z dotčených zemí by přímo souvisel s národní bezpečností USA. Na tom se jednomyslně shodla tříčlenná porota. Soud nedostal "žádný důkaz", že někdo z těchto zemí spáchal teroristický útok v USA.

Odvolací soud taky jednoznačně odmítl tvrzení Trumpova týmu, že v otázkách národní bezpečnosti by justice ani neměla zpochybňovat výnosy prezidenta. "Federální soudy mají mimo jakoukoli pochybnost pravomoc rozhodovat o ústavnosti kroků vlády," stojí v odůvodnění soudu.

Co soud neprojednával?

Soud se naopak nezabýval otázkou, jestli zákaz porušuje americké zákony tím, že by přímo mířil na příslušníky jednoho náboženství, tedy muslimy. V celé kauze jde ale o podstatnou věc, která se určitě vrátí do hry v dalším projednávání.

Jaký bude další osud dekretu?

V krátkodobém výhledu má teď Trumpova administrativa několik možností, jak postupovat, aby zákaz co nejrychleji obnovila. Než se úplně rozhodne, zda zákaz není protiústavní, čeká obě strany dlouhá, několikaměsíční soudní bitva.

Jednou z možností Bílého domu je se ještě jednou obrátit na odvolací soud v San Francisku. Ten by tentokrát rozhodoval v devítičlenné porotě. Je však pravděpodobné, že by Trumpův zákaz znovu odmítl.

Nebo se Bílý dům může obrátit na Nejvyšší soud USA, aby ve zrychleném řízení zrušil výnos soudce Robarta ze Seattlu, který zákaz cestování hned na začátku pozastavil. Ale i kdyby to Nejvyšší soud udělal (což teď nelze předpovídat), celá dlouhá kauza tím vlastně jen začíná.

V tomto kole se totiž pořád rozhoduje o tom, zda federální soudce ze Seattlu měl pravomoc zákaz zastavit. Ale klíčová otázka zní: Není Trumpův zákaz protiústavní?

V tom bude kauza teprve postupovat všemi soudními stupni. Od federálního soudu přes odvolací soud až k Nejvyššímu soudu USA. Tento proces může trvat až rok.

Co to znamená pro prezidenta Trumpa?

I kdyby si Bílý dům přechodně vymohl obnovení zákazu cestování, celá kauza je pro něho už teď důležitým upozorněním, že pravomoce prezidentského úřadu nejsou neomezené. A že soudní kontrola (check and balances) v systému amerického rozdělení moci mezi vládu, Kongres a soudy bude platit i za jeho prezidentství.

Dosavadní vývoj kauzy je pro Trumpa porážkou, jedna z jeho klíčových iniciativ, kontrola imigrace, zatím ztroskotává. V posledních třiceti letech nebyl žádný prezident (Bill Clinton, George Bush, Barack Obama) takto brzo po nástupu do úřadu tak zásadně přibržděn při naplňování své agendy. 

Jaké další soudy se Trumpovým exekutivním příkazem o imigraci zabývaly a co rozhodly?

Proti původnímu výnosu prezidenta Trumpa byly podány žaloby i u řady jiných soudů, například v Bostonu, v Brooklynu a ve Virginii. V těchto případech však šlo vesměs o dílčí podněty, řešící případy lidí, kteří už dorazili do USA, ale po příletu byli kvůli Trumpovu zákazu zadrženi na letišti.

Soudy v těchto případech navíc kauzy řeší jen v rámci svých domovských států, tedy jednotlivě, pro jurisdikce států Massachusetts, New York či Virginia.

Kauza je výjimečná tím, že seattleský soudce Robart zrušil prezidentův imigrační zákaz celonárodně, v rámci celých Spojených států. Z tohoto důvodu je proces velmi pozorně sledován.

Soudce Robart ve svém verdiktu vyhověl žalobě států Washington a Minnesota, které napadly Trumpův výnos jako protiústavní. Podle nich diskriminuje přistěhovalce do USA na základě náboženského vyznání, což americká ústava vylučuje.

Koho se Trumpův příkaz o imigraci týká?

Trumpův výnos dočasně – na 90 dnů – zastavil vstup do USA občanům ze sedmi zmíněných zemí: Iráku, Íránu, Sýrie, Libye, Súdánu, Somálska a Jemenu. Dále na 120 dnů zastavil přijímání uprchlíků do USA, pro uprchlíky ze Sýrie pak zákaz platí neomezeně. Bílý dům tvrdí, že ve stanovených lhůtách prověří a případně zpřísní podmínky pro vstup lidí na americkou půdu.

Co způsobilo největší chaos?

Bílý dům zákaz nekonzultoval s příslušnými ministerstvy ani úřady, do jejichž kompetence spadá imigrační kontrola, ochrana hranic a vnitřní bezpečnost USA. Vyhlášení dekretu tak vyvolalo chaos na letištích v USA i v zemích, kterých se zákaz týká. 

Původně se totiž zákaz vztahoval na všechny, tedy například i na držitele zelených karet, kteří už v USA legálně žijí a pracují – jenže v době vyhlášení zákazu byli zrovna mimo území Spojených států. Bílý dům později upřesnil, že na držitele zelených karet ze zákaz nevztahuje.

Dalším problémem jsou lidé, kteří měli už před zákazem platná víza pro vstup do USA a chystali se legálně vycestovat do Ameriky. Podle amerického ministerstva zahraničí jde o celkem 60 tisíc lidí. Výnos prezidenta Trumpa de facto jejich víza zrušil, verdikt Jamese Robarta jim dal naopak šanci, aby využili časového okna, které se jim znovu otevřelo, a do USA odjeli.

Jak reaguje Trump a jak reagují jeho odpůrci?

Prezident Donald Trump reagoval na poslední verdikt prohlášením na svém Twitteru: "Uvidíme se u soudu. Ve hře je bezpečnost našeho státu," napsal. Podle agentury Reuters řekl novinářům, že vláda nakonec případ vyhraje, a rozhodnutí soudu v San Francisku označil za politické.

Ještě před rozhodnutím odvolacího soudu Trump tvrdě zaútočil na seattleského soudce Jamese Robarta. O uplynulém víkendu mu na svém Twitteru věnoval celkem 9 vzkazů, kromě jiného jej označil za "takzvaného soudce". Zároveň naznačil, že pokud by v USA v blízké budoucnosti došlo k teroristickému útoku, bude to vinou soudců, jako je právě Robart.

Prezidentovy ostré výpady vyvolaly mezi republikány obavy, zda se Trump nakonec nepokusí své rozhodnutí prosadit i proti vůli soudů. V moderní historii USA by to byla bezprecedentní situace, která by mohla vést až k ústavní krizi. V úterý, před nočním slyšením v San Francisku, však prezident svoji rétoriku umírnil, připustil, že kauza může "projít celým systémem", tedy včetně soudů.

Na straně Trumpových kritiků vyvolal jeho zákaz protesty, demonstrace a právě odpor v podobě četných žalob. Řada právníků se pak angažovala přímo na letištích, kde pomáhali lidem, kteří už dorazili do USA, ale po vyhlášení zákazu jim hrozila deportace.

Chápu, že Američané chtějí bezpečnější stát, ale diskriminovat lidi podle víry nebo občanství není dobrá cesta. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy