Trumpovy výroky a kroky jeho administrativy vůči Íránu v posledních týdnech oscilují mezi přípravou na vojenský útok a smířlivými signály, že Washington žádný ozbrojený střet nechce a vzájemné konflikty je připraven řešit u jednacího stolu.
Před více než dvěma týdny nechal Trump svého "jestřába", poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona, prohlásit, že USA posílají do blízkosti Íránu flotilu v čele s letadlovou lodí USS Abraham Lincoln a také těžké bombardéry B-52.
Ministr zahraničí Mike Pompeo následně během neohlášené návštěvy Bagdádu uvedl, že USA mají k dispozici věrohodné zpravodajské informace o údajných chystaných íránských útocích na americké cíle v oblasti Blízkého východu.
"Chceme být v pozici, kdy si Íránci dvakrát rozmyslí, než by napadli americké zájmy," připojil Pompeo varování, že USA jsou jasně odhodlány na případnou provokaci či atak tvrdě odpovědět.
Jestřábi na vzestupu
List New York Times navíc souběžně informoval, že Pentagon už předložil Trumpově bezpečnostnímu týmu plány možného nasazení masivního, více než statisícového amerického vojenského kontingentu v oblasti Blízkého východu.
"Tento vývoj odráží (rostoucí) vliv Johna Boltona, jednoho z nejostřejších protiíránských jestřábů v (Trumpově) administrativě," napsal k tomu deník.
Už v administrativě George Bushe mladšího John Bolton tlačil na vojenský úder na Írán. A když pak prezident Barack Obama v roce 2015 dokončoval s Teheránem podmínky smlouvy o kontrole íránského jaderného programu, napsal Bolton, že jediným řešením problému "íránské bomby je Írán bombardovat".
Trump sice také Obamovu dohodu s Íránem kritizoval - už v kampani 2016 vyhlásil, že ji zruší. Jako prezident to pak učinil loni v květnu, až po více než roce v úřadě. Bylo to právě po nástupu Boltona na místo jeho poradce pro národní bezpečnost.
V amerických médiích tak před dvěma týdny nebyla nouze o zprávy, jako byla výše citovaná informace New York Times, že v Trumpově bezprostředním okolí převážili zastánci eskalace konfliktu s Íránem s cílem odstranit tamní režim.
Bude válka? Doufám, že ne
Vedle Boltona to byl v minulosti i současný ministr Pompeo, kdo ještě před svým nástupem na místo šéfa diplomacie opakovaně uvedl, že cílem Washingtonu by měla být změna režimu v Teheránu.
K posílení spekulací, že Trump pod vlivem Pompea a především Boltona nyní může směřovat ke konfrontaci s Íránem, ještě přispěla zpráva, že Američané stahují své zaměstnance z diplomatických misí v Iráku.
The Fake News Washington Post, and even more Fake News New York Times, are writing stories that there is infighting with respect to my strong policy in the Middle East. There is no infighting whatsoever....
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) May 15, 2019
Sám Donald Trump ale pak v rozmezí několika málo dní všechny předchozí tvrdé a varovné výroky i kroky nejvyšších představitelů své administrativy obrátil o 180 stupňů.
Prohlásil, že hodlá jednat a že čeká na telefonát z Teheránu. Předchozí informace médií o údajném sílícím vlivu Boltona a plánech přesunu amerického kontingentu do oblasti Blízkého východu označil za "fake news".
Lidé z Trumpova okolí navíc médiím následně sdělili, že prezident řekl svému bezpečnostnímu týmu, včetně ministra obrany Patricka Shanahana, že si nepřeje vojenský konflikt s Íránem. A na přímý novinářský dotaz, zda hrozí válka s Íránem, Trump před minulým víkendem odpověděl: "Doufám, že ne."
If Iran wants to fight, that will be the official end of Iran. Never threaten the United States again!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) May 19, 2019
Jenže už v neděli bylo všechno zase jinak. Patrně v reakci na dvě rakety, které dopadly v Bagdádu nedaleko tamní americké ambasády, vyslal Trump na Twitteru do Teheránu ostré varování.
"Pokud chce Írán bojovat, tak to bude oficiální konec Íránu. Už nikdy neohrožujte Spojené státy!" zahrozil Trump.
Nejistota je dobrá věc
Američtí analytici a komentátoři, kteří se snaží najít logiku v těchto rychle se měnících postojích, upozorňují, že Trump se může snažit opakovat postup, který uplatnil v jednání se severokorejským lídrem Kim Čong-unem.
The Fake News Media is hurting our Country with its fraudulent and highly inaccurate coverage of Iran. It is scattershot, poorly sourced (made up), and DANGEROUS. At least Iran doesn’t know what to think, which at this point may very well be a good thing!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) May 17, 2019
Trump v roce 2017 také nejdřív eskaloval rétoriku, osobní invektivy i přímé hrozby silou, aby pak zcela obrátil, když severokorejský lídr přistoupil na osobní jednání.
A tento princip překvapování a proměnlivých signálů teď i směrem k Íránu potvrdil sám Trump, když v pátek na Twitter napsal, že "nejistota Teheránu "může být dost dobrá věc".
Podle Geralda Seiba, obvykle velmi dobře informovaného politického analytika listu Wall Street Journal, Trump "takřka určitě nevyhledává konflikt s Íránem".
"Ze všech sil se snaží vyhnout střetům amerických vojenských sil v Sýrii, Iráku, Afghánistánu a Severní Koreji," tvrdí Seib s tím, že Trump rozhodně nechce eskalovat, nýbrž spíš ukončit americká vojenská angažmá v zámoří.
Bílý dům podle Seiba ve skutečnosti sleduje dva cíle. Zaprvé možnost, že taktika "maximálního tlaku", kdy Washington stupňuje sankce a snaží se Írán "vyhladovět", nakonec přivede Teherán k jednacímu stolu. A Írán pak přistoupí na tvrdší podmínky, než které byly v původní dohodě z roku 2015.
Sázka na kolaps režimu
Druhým kalkulem Trumpova týmu podle Seiba je, že proti současnému režimu v Teheránu se postaví nespokojená, sankcemi vyčerpaná íránská společnost.
Oba tyto scénáře, jak kromě analytika Seiba upozorňuje řada jeho kolegů v novinách nebo také bývalých amerických diplomatů, jsou ale nejen krajně spekulativní, ale především velmi riskantní.
"Írán je mnohem tvrdší oříšek k rozlousknutí. Je mnohem méně izolovaný než Severní Korea, diplomaticky i ekonomicky," připomíná analytik deníku Wall Street Journal.
Konflikt, který si nikdo nepřál?
A navíc, americká taktika "maximálního tlaku" může mít nakonec uvnitř Íránu zcela opačný efekt. "Podle mě íránskému režimu vůbec nehrozí zhroucení. Pokud něco, povede to k podpoře režimu," citoval list New York Times názor poradce z Kongresu, který se zabývá Íránem a má přístup k informacím amerických tajných služeb.
Druhým a podle analytiků ještě mnohem slabším a riskantnějším bodem výše naznačených plánů Bílého domu je možnost nechtěné eskalace konfliktu.
Různé síly, vojenské milice či teroristické skupiny, které Írán v regionu podporuje, ale nemá je zcela pod kontrolou, mohou na vlastní pěst zaútočit na americké síly. Trump by pak patrně musel vojensky odpovědět.
"A sestupná spirála by se roztočila bez ohledu na to, co prezident ve skutečnosti zamýšlel," upozorňuje Gerald Seib na to, že princip nepředvídatelnosti v případě Íránu nemusí zafungovat v Trumpův prospěch, ale může se přímo obrátit proti jeho původním záměrům.
