"Máme informace, o kterých radši nechcete vědět." Trump jde s Íránem na hranu války

Martin Novák Martin Novák
10. 5. 2019 13:59
Dvě země jsou terčem tvrdé politiky cel a sankcí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Írán se ocitá v ekonomickém obklíčení kvůli tlaku Bílého domu na všechny země, které s teheránským režimem obchodují.
Americký prezident Donald Trump
Americký prezident Donald Trump | Foto: Reuters

Čína od pátku dováží některé své zboží do USA dráž, protože Trump ji obviňuje z podvádění při rozhovorech o volném obchodu.

Evropa je v obou případech divákem. S tím, že se obává ekonomických ztrát, a v případě Íránu dokonce války.

Ve středu americký prezident oznámil embargo na vývoz hliníku, železa, oceli a mědi z Íránu. Postih hrozí všem, kdo budou s těmito íránskými surovinami obchodovat. Tvoří přitom 10 procent exportu této země.

Na začátku května zároveň Trump zrušil výjimky, které měla skupina států na nákup íránské ropy. Dostala čas najít si jiné zdroje, nyní USA hrozí sankcemi všem, kdo dovážejí ropu z Íránu. Cílem je srazit íránský ropný export co nejníže a způsobit tak zemi obrovské hospodářské ztráty. Írán má čtvrté největší zásoby ropy na světě a jde o zdaleka největší zdroj jeho příjmů.

Washington zároveň vyslal do Perského zálivu letadlovou loď Abraham Lincoln. Trump odmítl v rozhovoru s novináři vyloučit vojenský střet s Íránem. "Máme informace, o kterých radši nechcete vědět. Oni vyhrožují a jsou ohrožením pro naši zemi, pro naší bezpečnost, pro jiné země," uvedl prezident na otázku, proč vydal rozkaz k plavbě lodi blíže k íránským břehům.

Situace se zhoršuje

V minulosti v dobách politického napětí mezi Washingtonem a Teheránem Íránci vyhrožovali, že zablokují trasu ropných tankerů z Perského zálivu přes Hormuzský průliv do Indického oceánu. Nyní zatím nic neoznámil.

V sázce je však existence jaderné dohody z roku 2015, v níž se Írán zavázal k mezinárodním inspekcím svého atomového programu výměnou za zrušení ekonomických sankcí. Trump od dohody loni odstoupil a íránská vláda vyhrožuje, že udělá to samé. "Situace se zhoršuje, ale bude to krok za krokem, ne nějaký náhlý úplný kolaps," cituje Reuters jednoho z diplomatů.

Evropská unie si přeje dohodu s Íránem zachovat a stejně tak s islámskou republikou obchodovat. Trumpův tvrdý postoj má podporu Izraele.

Stejně tak se Evropská unie obává následků obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou.

Čína patří zároveň mezi země, která svoji spotřebu ropy částečně pokrývala dovozem z Íránu. USA jí hrozí sankcemi, pokud v tom bude pokračovat.

Ekonomická protiakce

Trump kritizuje deficit vzájemného obchodu mezi USA a Čínou, respektive mnohem vyšší čínský vývoz. Obviňuje rovněž čínské výrobce z plagiátorství a krádeže amerických technologických know-how.

"Je to největší hrozba pro světový ekonomický růst. Tento konflikt ohrožuje pracovní místa v Evropě," prohlásil francouzský ministr financí Bruno Le Maire.

"Peking podcenil míru Trumpovy frustrace a hněvu a mylně se domníval, že americký prezident bude chtít dosáhnout dohody za každou cenu," komentuje vývoj analytik deníku Financial Times Janil Anderlini.

Trump na rozdíl od Íránu k Číně žádnou letadlovou loď neposílá, nicméně Číňané chystají ekonomickou protiakci. Ve hře je několik možností. Vláda v Pekingu může oslabit čínskou měnu jüan, což by pomohlo čínským exportérům.

Zdražilo by to ale dovoz ropy zrovna v době, kdy je Čína pod tlakem, aby omezila import z Íránu. Čínské vedení rovněž může zavést cla na dovoz amerických strojírenských výrobků, velkou část z nich ale potřebuje a nemá je čím nahradit.

Video: Heslo America First je blbost, kritizuje Albrightová Trumpa

Beseda s Madeleine Albrightovou | Video: Jakub Zuzánek
 

Právě se děje

před 21 minutami

Nor Granerud vyhrál závod v Nižním Tagilu a vede SP skokanů

Norský skokan na lyžích Halvor Granerud vyhrál závod Světového poháru v Nižním Tagilu a po druhém triumfu v sezoně se dostal do čela průběžného pořadí seriálu. Ve vedení vystřídal vítěze úvodních dvou závodů Markuse Eisenbichlera, kterému v Rusku vůbec nevyšlo druhé kolo a z prvního místa se propadl na 28. příčku.

Až na stupně vítězů se naopak po pokaženém prvním kole prodral Nor Robert Johansson. Výkonem 142,5 m ve finále o metr překonal rekord můstku, který loni stanovil jeho krajan Johan Andre Forfang, a zlepšení o 22 metrů ho v konečném pořadí vyneslo z 25. na třetí příčku.

Čtyřiadvacetiletý Granerud předvedl vyrovnané pokusy 132,5 a 132 metrů a navázal na výhru v závěrečném závodě v Ruce. Druhý dnes skončil Rakušan Daniel Huber, jenž skočil 131 a 133 m a dokonale zastoupil kvůli koronaviru chybějící kolegy z reprezentačního áčka.

Devětadvacetiletý mistr světa Eisenbichler dnes první kolo suverénně ovládl a po skoku dlouhém 136,5 metru vedl před Granerudem o 11,1 bodu. Při finálovém pokusu ho ale rozhodil poryv větru hned za odrazovou hranou a Němec zapsal pouhých 80 metrů.

Čeští reprezentanti v Nižním Tagilu kvůli koronaviru nestartovali. Poté, co měl při předchozí zastávce v Ruce pozitivní test na covid-19 Filip Sakala, se celý tým zdržel ve Finsku v karanténě a nestihl přesun speciálem do Ruska. Po úterním přesunu domů se skokani chystají na mistrovství světa v letech na mamutím můstku ve slovinské Planici, které se uskuteční od 10. do 13. prosince.

Závod SP ve skocích na lyžích v Nižním Tagilu (Rusko):

1. Granerud (Nor.) 270,0 b. (132,5+132 m), 2. Huber (Rak.) 255,7 (131+133), 3. Johansson (Nor.) 254,1 (120,5+142,5), 4. Lackner (Rak.) 249,3 (128,5+131), 5. Paschke (Něm.) 241,6 (128+126,5), 6. Zniszczol (Pol.) 230,6 (131+122), 7. Klimov (Rus.) 230,5 (132+120,5), 8. J. Sato (Jap.) 230,2 (127,5+124), 9. Lanišek (Slovin.) 227,3 (125+123), 10. Schiffner (Rak.) 223,9 (124+123).

Průběžné pořadí SP (po 4 z 28 závodů): 1. Granerud 300, 2. Eisenbichler (Něm.) 283, 3. J. Sato 163, 4. Kubacki (Pol.) 144, 5. Geiger (Něm.) 141, 6. Huber 140.

Zdroj: ČTK
Další zprávy