Somálsko bylo vždy státem chudých rolníků a pastevců a dlouhodobě přežívalo díky zahraniční pomoci, v posledních desetiletích hlavně té humanitární. Jen letos EU zemi na tyto projekty vyčlenila přes 51 milionů eur (více než 1,3 miliardy korun).
V žebříčku Fragile State Index země zabírá druhou nejhorší příčku hned za Jemenem. Na 70 procent obyvatel žije pod hranicí chudoby, jen dva z pěti lidí umí číst a psát. Očekávaný věk dožití je 55 let, věkový medián okolo 17 let.
Desítky let trvající soupeření o moc, nekončící útoky islamistů z organizace al-Šabáb i střídající se sucho a povodně vyhnaly z domovů okolo 3 milionů Somálců. Z nich skoro 900 tisíc lidí podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uteklo za hranice, zejména do Keni, Jemenu nebo Etiopie.
K dlouhodobé hluboké krizi Somálců přispěla řada faktorů. Zvnějšku jde o důsledky kolonialismu a nepodařené zahraniční intervence okolních států i OSN. Zevnitř o meziklanové války, politický a ozbrojený islamismus a neschopnost somálských vůdců dobrat se kompromisu a vést zemi. Život lidem zejména v posledních letech ztěžuje také změna klimatu.
Po odchodu kolonialistů
V 19. a první polovině 20. století si území dnešního Somálska rozdělily koloniální velmoci, které oblast uměle udržovaly nerozvinutou. Dvě z pěti částí území dostalo pod správu Spojené království a po jednom Francie, Itálie a Etiopie. Nezávislosti se Somálcům podařilo dosáhnout v roce 1960. Období demokracie ale trvalo pouze devět let, než přišel puč a s ním režim diktátora Mohameda Siada Barreho, který si nechal familiárně říkat "Soudruh Siad".
The ironies in life are endless. Decades ago Somalia’s dictator Siad Barre undertook the greatest environmental protection efforts in eastern Africa. Probably no better Somali men and women have done more than him sincehttps://t.co/9PHmO9dtEs pic.twitter.com/qHLbDg2k2S
— Charles Onyango-Obbo (@cobbo3) March 5, 2018
Barreho režim pomáhal v 70. letech financovat Sovětský svaz. Pouta zpřetrhala až jeho snaha anektovat část etiopského území, které historicky patřilo k Somálsku. Moskva se od diktátora odvrátila a postavila se na stranu Addis Abeby. Příležitosti v době studené války využily Spojené státy a v 80. letech Somálcům poslaly stamiliony dolarů. Na ekonomický rozvoj i armádu. Zatímco v zemi chybí i dnes jídlo, zbraní je všude dost.
Prezident Barre nakonec neustál meziklanové rozepře a v roce 1991 jeho režim padl. Země se ponořila do soupeření o moc. Občanská válka, která následovala hned po Barreho útěku, s sebou přinesla hladomor a nemoci, za rok zemřelo na 350 tisíc Somálců. Operace "Restore Hope" posvěcená OSN a vedená Spojenými státy naději neobnovila, zapletla se do tahanic s místními ozbrojenými klanovými vůdci a zanechala zemi v těžké anarchii. Stejně tak i následná mise UNOSOM.
Samotný Washington velmi zasáhly ztráty, které jeho jednotky utrpěly během operace Gothic Serpent, jejímž cílem bylo v říjnu 1993 zajmout diktátora Mohameda Farraha Aidida. Zemřely dvě desítky amerických vojáků. (Pozn. red.: O tzv. bitvě o Mogadišo pojednává například film Černý jestřáb sestřelen z roku 2001.)
Seriál Aktuálně.cz Rozvrácené státy
Seriál Rozvrácené státy, který bude na Aktuálně.cz vycházet celé léto, sleduje různorodé příběhy deseti zemí z celého světa. Některé trpí chudobou nebo suchem. Další válkami nebo špatnou správou. Všechny spojuje jedno - život v nich je pro Evropana jen těžko představitelný.
- Zemi spravedlivých" sužuje prokletí zlata i teror džihádistů
- Nejhladovější země leží v nitru Afriky, na cucky ji trhají cizinci
- Černé zlato mělo Venezuele zaplatit ráj, Chávez ji srazil na kolena
- "Prokleté" Haiti se zrodilo z otroctví, ničí jej chaos i katastrofy
- Jemen byl vždy synonymem chaosu, zmítá jím hlad a spirála násilí
- Hořela města a začaly divoké protesty. Kamerun doteď sužuje krize
- Afghánistán není možné dobýt. Američané sem nasypali miliardy
- Somálsko se stalo symbolem hladu a zmaru, zbraní je ale všude dost
- Naději pro Sýrii zašlapala válka, mrtvé OSN dávno přestala počítat
- Rozvrácené státy: Nejchudší země Evropy "vymírá". Tápe mezi Ruskem a Západem
- Rozvrácené státy: Zkorumpovanou Nikaraguu ovládají autoritář a "Čarodějnice"
- Rozvrácené státy: Zplundrované Kongo má pohnutou historii smrtících epidemií i válek
- Rozvrácené státy: "Mrtvé srdce Afriky" ničí sucho. Životodárné jezero mizí před očima
- Rozvrácené státy: Pákistán je podle Západu zemí teroristů. Příběh má ale složitější
Roztříštěná země
Somálsko má federativní uspořádání, dekády trvající válka stát de facto rozdělila na několik samosprávných regionů, které vládu v Mogadišu respektují jen naoko, pokud vůbec. Hlavní slovo mají klany. Funguje tady pět hlavních klanů a nespočet těch menších. Dokonce i poslance do národního parlamentu až do roku 2016, kdy proběhly první skutečné volby od roku 1984, vybírali zástupci jednotlivých klanů.
Zcela samostatně vystupuje na severu země de facto nezávislý a stabilní Somaliland, který se hned v roce 1991 prohlásil za samostatnou republiku. Nezávisle funguje také Puntland, který nicméně o oficiální uznání nezávislosti na Mogadišu neusiluje.
Pokusy o obnovení míru v Somálsku opakovaně selhaly. Našlápnuto k utvoření fungující centrální autority měli v roce 2006 i radikální islamisté, kteří se spojili do Svazu islámských soudů a ovládli metropoli Mogadišo. Sousední křesťanská Etiopie ale za tichého souhlasu USA vstoupila do Somálska a konflikt nabyl mezinárodních rozměrů.
Al-Šabáb útočí v Somálsku i Keni
Zahraniční vojáci jsou v zemi dodnes, mezi nimi mírová mise Africké unie AMISOM nebo mise Evropské unie EUTM Somalia, která má za úkol cvičit somálskou armádu v boji proti islamistům.
Radikální islamistické hnutí al-Šabáb se zformovalo jako militantní křídlo Svazu islámských soudů a zradikalizovalo se po roce 2006 po krvavé etiopské intervenci. Do hledáčku mezinárodního společenství se dostalo ve chvíli, kdy se přihlásilo k al-Káidě.
US Airstrike Killed 3 Al-Shabaab Militnats In Somalia (Map) https://t.co/IFrc0lBtTk pic.twitter.com/41SrQ8agd7
— Karl E (@therussophile) May 27, 2019
Al-Šabáb často útočí na policejní, vládní i civilní cíle v somálské metropoli, ale i v obchodních centrech a ve školách v sousední Keni. V dubnu 2015 při útoku na univerzitu ve městě Garissa v Keni zemřelo 148 lidí.
Země stižená suchem
Somálskem ale nezmítá jen násilí. Tento africký stát patří mezi nejvíce zasažené suchem. "Somálsko od roku 2011 zažilo pouze jedno řádné období dešťů v roce 2013, přičemž všechny ostatní roky výrazně zaostávají za normou dvou období dešťů ročně," vypočítává humanitární organizace Concern Worldwide, podle které je o hladu polovina obyvatel země. Přesná data je díky chaotické situaci těžké obstarat.
V roce 2011 zemi zasáhlo nejhorší sucho za 60 let a vedlo k oficiálnímu oznámení hladomoru.
"Každý den slýchám ty nejhrůznější zprávy od našich týmů OSN. Somálští uprchlíci, jejich dobytek i kozy umírají žízní a pěšky putují celé týdny, aby našli pomoc v Keni a Etiopii. Sirotci přicházejí osamocení, vyděšení a podvyživení do cizí země, zatímco jejich rodiče jsou mrtví. Zevnitř Somálska slýcháme hrůzné příběhy rodin, které musely sledovat, jak jejich děti jedno po druhém umírají," napsal tehdejší generální tajemník OSN Pan Ki-mun.
Během hladomoru mezi lety 2010 a 2012 zemřelo podle odhadů přes čtvrt milionu lidí, polovina z nich byly děti mladší pěti let. Další těžké sucho dorazilo v letech 2016 a 2017, přineslo s sebou vlnu cholery, spalniček a dalších nemocí a vedlo k přemístění milionu Somálců, vypočítává například The Economist.
Dnes Somálcům hrozí hladomor znovu. Zemi zasáhla trojitá rána, koronavirová pandemie a k ní povodně a kobylky, které zničily úrodu. Šéf Světového potravinového programu OSN David Beasly v dubnu varoval, že může dorazit "mnohonásobný hladomor biblických rozměrů". Hlad už teď ohrožuje na 3,5 milionu lidí z 12- až 16milionové populace.
