Republikánská strana měla už v úterý oslavovat. V podzimních listopadových volbách sice vládnoucí demokraty Joea Bidena neporazila tak drtivě, jak doufala, ale podařilo se jí získat těsnou většinu v dolní komoře Kongresu.
Plán zněl jasně: předsedou sněmovny zvolit kongresmana z Kalifornie Kevina McCarthyho. Z 222 republikánů potřeboval podporu alespoň 218 z nich, tu ale ani u jednoho z šesti po sobě jdoucích hlasování nezískal. Dokud nebude zvolen předseda, nemůže přitom začít dolní komora fungovat.
Třetí den volby dopadl podobně jako dva předchozí - dvacítka členů republikánské většiny blokuje nástup McCarthyho do čela komory. McCarthy si při středečním sedmém hlasování nepřipsal žádný nový hlas, přestože podle médií předtím nabídl vnitrostranickým odpůrcům ústupky. Někteří rebelové tvrdí, že pro něj nikdy hlasovat nebudou.
Sněmovna reprezentantů tak ani po třech dnech a 11 kolech hlasování nemá svého předsedu. Jednání odložila, bude pokračovat dnes v 18:00 SEČ.
Po sto letech se tak opakuje situace z roku 1923, kdy šéfa Sněmovny reprezentantů vybrali američtí zákonodárci až na devátý pokus. Americká média si všímají, že místo republikánských oslav vítězství hlasování přišla fraška a veřejná ostuda.
"V Republikánské straně je silná menšina kongresmanů, kteří svou práci berou jako performativní věc. Nemají zájem vládnout a vytvářet zákony, ale hrají divadlo pro svoje voliče. Proto jim ani nelze říkat zákonodárci," vysvětluje pro Aktuálně.cz amerikanista z Ostravské univerzity Jan Beneš.
McCarthy trvá na tom, že z volby neodstoupí, zároveň ovšem patrně dál ustupuje požadavkům svých kritiků. Vícero médií s odvoláním na své zdroje uvádí, že jim v zákulisí nově nabídl uvolnit pravidla pro spuštění hlasování o odvolání předsedy - nově by k zahájení takového procesu měl stačit požadavek jediného poslance. McCarthy také údajně přislíbil dva posty ve vlivném "výboru sněmovny pro pravidla" republikánské frakci, k níž se většina rebelů hlásí.
Vládnout nebo sabotovat
Američtí komentátoři i Beneš se shodují, že cílem asi 20členné skupiny republikánských radikálů je podkopat legitimitu samotné vlády. Jako vlastního protikandidáta navrhli Jima Jordana, místopředsedu nejpravicovější frakce strany, zvané Freedom Caucus. Jak ale připomíná amerikanista Beneš, za svých čtrnáct let působení v Kongresu Jordan nepředložil ani jeden návrh zákona.
"Myslím, že by se měli stydět," prohlásil o rebelech z řad republikánů Mike Lawler zvolený za New York. Podobně reagovali i jeho další straničtí kolegové. Bill Huizenga z Michiganu během třetího hlasování podpořil McCarthyho s dovětkem: "Protože se chci podílet na vládnutí."
"Dnes se musíme rozhodnout, jestli se staneme stranou radikálních dvou procent," apelovala během hlasování očividně frustrovaná republikánka Kat Cammacková z Floridy. "Protože když na to přijde, jsou tu nejhlasitější právě ta dvě procenta."
Ačkoliv k volbě Kevina McCarthyho vyzval i bývalý prezident Donald Trump, většina se mezi republikány bude hledat složitě. Mezi radikální frakcí a zbytkem strany není ideologický spor, který by se mohl vyřešit politickým kompromisem. Neshodnou se v podstatě na základním principu vládnutí.
Skupina rebelů například požaduje, aby stačil hlas jediného člena sněmovny k vyvolání hlasování o nedůvěře k předsedovi. McCarthy přitom pozici šéfa komory už tak silně oslabil, když slíbil, že k tomu postačí pět hlasů. Bez zvoleného předsedy zároveň Sněmovna reprezentantů nemůže fungovat a ocitla by se ve stejné situaci, jako je nyní. "Kdyby na všechny jejich ústupky někdo přistoupil, tak přistupuje na dva roky naprostého chaosu," myslí si Beneš.
Rozdělená strana
Americký Kongres ale neklid v příštích dvou letech nejspíš bude čekat stejně. Těsná většina republikánů dává radikální menšině mnohem větší váhu a je otázkou, jak budou budoucí hlasování probíhat.
Pozorovatelé si také všímají, že Republikánská strana je na tom po kongresových volbách hůř než demokraté, kterým bývají časté stranické spory vytýkány. Bývalá demokratická předsedkyně Nancy Pelosiová si téměř vždy dokázala sjednat jednotu a k podobným veřejným incidentům nedocházelo.
Demokratický kandidát na předsedu sněmovny Hakeem Jeffries získal podporu všech spolustraníků hned v prvním kole hlasování, což kontrastovalo se zmatkem na druhé straně. "Jak se sami mohli tak oslabit?" nechápala demokratické poslankyně Rosa DeLauro za Connecticut.
Kevin McCarthy se už v minulosti snažil vyjít vstříc silně pravicovým kolegům, z nichž většina má blízko k Donaldu Trumpovi a podporují také jeho nepodložené tvrzení o tom, že prezidentské volby byly zfalšované.
Velká show
Bývalý prezident už ale zřejmě nemá nad radikální frakcí strany plnou kontrolu. Jeho středeční apel, aby McCarthyho podpořili, rebelové nevyslyšeli. "Vyrostla tu nová generace politiků, kteří dřív byli trumpovci, ale nyní už si mohou troufnout jít i proti němu," říká k tomu Jan Beneš. Zásadní vliv by to podle amerikanisty mohlo mít i na prezidentské volby v roce 2024.
Republikáni nyní doufají, že ostuda bude rychle zapomenuta a nepoškodí stranu do budoucna. "Stejně jako všechno se to za tři měsíce promění v drobnost a bude to nedůležité. Za rok a půl, kdy lidé znovu začnou přemýšlet o volbách, už na to nebudou myslet," tvrdí například kongresman Ken Buck z Colorada.
Je ale možné, že nevyřešené spory si strana ponese dál a v primárkách se proti Trumpovi, který ohlásil další kandidaturu do Bílého domu, postaví mnoho uchazečů. "To teprve uvidíme show, alespoň v prvních měsících to bude velká jízda," dodává Beneš.
