kongres

Americká Sněmovna reprezentantů po třech bezvýsledných pokusech o zvolení svého nového předsedy přerušila jednání do středečního poledne (18:00 SEČ). Kevin McCarthy, lídr republikánské většiny v této komoře amerického Kongresu, kvůli rebelii ve vlastní straně nezískal dostatečnou podporu pro to, aby byl zvolen do čela sněmovny. Ta svého nového šéfa napoprvé nezvolila po sto letech.

Postavení McCarthyho se ve třetím kole ještě zkomplikovalo, protože posílila pozice jeho vnitrostranického rivala Jima Jordana, který je věrným stoupencem bývalého prezidenta Donalda Trumpa. Jordana v předchozích kolech podpořilo 19 republikánů, ve třetím jich bylo dvacet.

McCarthy v posledních dnech intenzivně bojoval o přízeň váhajících členů své strany a nabídl jim ústupky, které by po případném zvolení oslabily jeho pozici, odhalení ostrých neshod ve své straně se však nevyhnul. Jeden z lídrů skupiny jeho krajně konzervativních odpůrců Matt Gaetz dokonce dnes naznačil, že McCarthyho považuje za zkorumpovaného.

Volba nového předsedy je úvodním bodem programu sněmovny, která se dva měsíce po volbách poprvé sešla v novém složení stejně jako druhá kongresová komora - Senát. Dokud větší z obou komor neobsadí předsednický post, nemůže se věnovat dalším otázkám včetně vyslechnutí přísah nových členů.

Někdejší prezident USA Donald Trump byl informován o přítomnosti zbraní v davu svých podporovatelů, které 6. ledna 2021 vyzval k pochodu na sídlo Kongresu bezprostředně před vypuknutím nepokojů. Před vyšetřovacím výborem Sněmovny reprezentantů to vypověděla někdejší asistentka Trumpova personálního šéfa Marka Meadowse. Rovněž uvedla, že Meadows se jí už 2. ledna svěřil s obavou, že den volební schůze Kongresu by mohl být "velmi, velmi špatný".

Sněmovní komise při narychlo svolaném slyšení předvolala Cassidy Hutchinsonovou, což byla podle médií Meadowsova pravá ruka, která se účastnila prakticky všech jeho aktivit. Důrazem na její svědectví se panel snaží ukázat, že Trumpův Bílý dům před událostmi 6. ledna dobře věděl o rizicích, přesto však pokračoval v kampani proti volebním výsledkům a v burcování stoupenců.

V kauze povolebních násilností v sídle amerického Kongresu padl dosud nejpřísnější verdikt. Washingtonská federální soudkyně vyměřila 63 měsíců odnětí svobody Robertu Palmerovi, který se účastnil tvrdých bojů s policisty a podle prokuratury mimo jiné na strážce zákona hodil hasicí přístroj. U soudu řekl, že se za své počínání stydí.

Dosud bylo nejtvrdším trestem v souvislosti s událostmi 6. ledna 41 měsíců za mřížemi. Takový byl verdikt v případu "šamana" Jacoba Chansleyho, který byl při vpádu příznivců tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa do Kapitolu v první linii. Stejný rozsudek si v listopadu vyslechl Scott Fairlamb, který se přiznal k napadení policisty u budovy Kongresu.

Když dnes soudkyně Tanya Chutkanová oznámila více než pětiletý trest pro Palmera, vyhověla tím návrhu prokuratury. Požadovaná délka vězení přitom byla spíše u spodní hranice doporučené sazby za dané zločiny, zejména proto, že obžalovaný poměrně brzy přiznal vinu a spolupracoval s úřady, píše web Politico.

Podle prokurátorů Palmer 6. ledna opakovaně násilně napadal policisty "za účelem zneplatnění demokratických voleb". Muž z Floridy se účastnil bojů na západní straně Kapitolu ve vstupním tunelu, který byl tehdy dějištěm asi nejdrsnější konfrontace mezi výtržníky a strážci zákona. Palmer na ně během vřavy hodil dřevěnou desku, asi 1,5 metru dlouhou tyč a také hasicí přístroj, kterým předtím policisty postříkal.

"Hrozně se stydím, že jsem se toho účastnil," řekl dnes u soudu, přičemž vyzdvihl odvahu policistů, kteří Kapitol bránili. Odsouzený také podle Politico uvedl, že Trump a další lídři, kteří po loňských prezidentských volbách rozdmýchávali vášně, nebyli nijak potrestáni. Soudkyně Chutkanová souhlasila, ovšem dodala: "Nemyslím si, že tato skutečnost znamená, že byste měl dostat nižší trest."

Nepokoje v sídle Kongresu v lednu vypukly ve chvíli, kdy tam začínala společná schůze obou komor k výsledkům prezidentské volby. V té Trump nedokázal obhájit svůj mandát, porážku ale nikdy neuznal a volby neustále označuje za zmanipulované. S projevem v tomto duchu vystoupil i těsně předtím, než tisíce jeho příznivců vtrhly do areálu Kapitolu. Násilnosti, které přerušily schvalování volebního výsledku, si vyžádaly pět mrtvých a desítky zraněných.

Američtí demokraté ve čtvrtek po měsících vyjednávání nalezli shodu na obrysech obřího investičního balíku zaměřeného zejména na sociální programy a boj s klimatickými změnami, který je stěžejní součástí politické agendy prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu to ve čtvrtek oznámil na tiskové konferenci před svým odletem do Evropy. Balík nicméně musí ještě schválit Kongres, kde podle dnešních vyjádření některých zákonodárců jeho podpora stále není zcela jasná.

Do bezpečnostních barikád před sídlem amerického Kongresu najelo auto a zranilo dva policisty. Řidič navíc po vystoupení z vozu jednoho z policistů pobodal. Jeho motiv zřejmě nebyl teroristický. Policie útočníka postřelila. V kritickém stavu byl společně se dvěma zraněnými příslušníky bezpečnostních sil převezen do nemocnice, kde následně zemřel. Zemřel také jeden z policistů. V okolí Kapitolu panují zvýšená bezpečnostní opatření od 6. ledna, kdy do něj vtrhli podporovatelé tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa ve snaze přerušit formální potvrzení vítězství kandidáta Demokratické strany Joea Bidena v listopadových prezidentských volbách.