Rakousko se nesmí vyvléct z kvót na uprchlíky, rozhodl Brusel. Žaloba hrozí i Česku

Ondřej Houska Ondřej Houska
7. 4. 2017 20:13
Evropská komise odmítla rakouskou žádost, aby Vídeň nemusela v rámci povinných kvót přijímat uprchlíky z Řecka a Itálie. V rámci kvót má Rakousko přijmout 1900 žadatelů o azyl. Jeho vláda nakonec v reakci na odpověď Evropské komise potvrdila, že to udělá. Kvóty ale zatím splnilo jen minimum zemí, a Evropská komise proto hrozí žalobami. Jedna z nich může dopadnout i na Česko, které zatím v rámci kvót přijalo jen dvanáct uprchlíků.
Muž protestuje proti uzavření hranic v Brenneru.
Muž protestuje proti uzavření hranic v Brenneru. | Foto: Reuters

Brusel - Rakousko se minulý týden obrátilo na Evropskou komisi, aby v rámci povinných evropských kvót nemuselo přijímat uprchlíky. Jenže neuspělo. 

"Rakousko má ze zákona povinnost podílet se na přerozdělování uprchlíků. Očekávám, že svou povinnost splní," napsal rakouské vládě předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Jeho dopis otiskla agentura APA.

Pokud by si Rakousko dál stálo na svém a kvóty nedodrželo, hrozila by mu žaloba. Ta přitom může dopadnout i na Česko, které zatím na základě kvót přijalo jen minimum běženců.

Rakouský kancléř Christian Kern minulý týden napsal komisi, že jeho země už přijala výrazně víc žadatelů o azyl než řada jiných států. A proto by měla být z kvót vyjmuta.

Povinné kvóty platné na dva roky schválily i přes odpor Česka země Evropské unie v září roku 2015. Rakousko s nimi tehdy souhlasilo.

Na to ve svém dopise do Vídně poukázal i Juncker. "Rakousko v posledních letech patřilo k nejdůležitějším zastáncům společné evropské migrační politiky," poznamenal.

V rámci kvót má Rakousko přijmout 1900 žadatelů o azyl z ŘeckaItálie. Jeho vláda nakonec v reakci na odpověď Evropské komise potvrdila, že to udělá.

Podle platných kvót by měla běžence přijmout do letošního září.

Do září chybí stovky uprchlíků

Stejnou povinnost má vedle ostatních zemí unie i Česko. Do září by mělo z Řecka a Itálie přijmout zhruba 1600 uprchlíků. Zatím jich ale do Česka přišlo jen 12.

Česká republika tvrdí, že musí všechny běžence velmi přísně prověřit, aby zajistila, že nepředstavují bezpečnostní riziko.

Podle ministerstva vnitra chybí informace, protože jich řecké a italské úřady nedodávají dost. Praha tak musí běžence odmítat.

Česko ale za současné politické situace a odporu k migraci ani nemá velkou snahu uprchlíky v rámci kvót přijímat. "Do voleb určitě nepřijmeme ani jednoho žadatele," řekl serveru Aktuálně.cz pod slibem anonymity zdroj z českého ministerstva zahraničí.

Česku a dalším zemím hrozí žaloba

Česko se tak vystavuje hrozbě žaloby ze strany Evropské komise kvůli tomu, že neplní své povinnosti.

"Řeknu to naprosto jasně. Členské země nemají žádný důvod k výmluvám," řekl například eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopulos.

Česko totiž zdaleka není jedinou zemí, která zatím nenaplnila to, co by podle práva měla. Svou kvótu pro přijetí uprchlíků zatím ze všech států unie splnily jen Malta a Finsko. Celkem tak země z Řecka a Itálie přemístily jen zhruba 15 tisíc běženců. Do září by jich měly přijmout více než 100 tisíc.

Česko a další země středoevropské visegrádské čtyřky tvrdí, že kvóty splnit nelze, protože nebudou v praxi fungovat. Uprchlíci podle nich většinou chtějí do států, jako je Německo nebo Švédsko. V rámci schengenského prostoru bez hraničních kontrol jim v odchodu z Česka ani nelze zabránit.

V letech 2015 až 2016 do Evropy přišel více než milion žadatelů o azyl, většinou přes Řecko.

Tato cesta je ale už více než rok prakticky uzavřená a do Evropy tudy proudí jen minimum běženců. Větší množství lidí momentálně přichází ze severoafrické Libye přes Středozemní moře do Itálie. Loni jich bylo 181 tisíc.

Do Řecka v minulých dvou letech proudilo mnoho Syřanů, kteří vzhledem k domácí občanské válce vesměs měli nárok na azyl. Do Itálie se ale z Libye většinou dostávají takzvaní ekonomičtí migranti z afrických zemí, kteří obvykle neprchají před nebezpečím a měli by být vráceni zpět.

Země Evropské unie teď jednají s Libyí i dalšími africkými státy o tom, jak proud migrantů zastavit.

Rakousko má za sebou nejdramatičtější volby své moderní historie. Kandidát krajně pravicové FPÖ velmi těsně prohrál s bývalým šéfem zelených. | Video: Martin Novák
 

Právě se děje

před 22 minutami

Počet obětí koronaviru ve světě překročil čtyři miliony

Počet obětí pandemie covidu-19 v noci na dnešek celosvětově přesáhl hranici čtyř milionů. Vyplývá to propočtů agentury Reuters. Univerzita Johnse Hopkinse, která situaci také celosvětově monitoruje, vykazuje k dnešnímu ránu 3,84 milionu mrtvých. Onemocnění způsobené virem SARS-CoV-2 se poprvé prokázalo na konci roku 2019 v Číně a od té doby se virus potvrdil u více než 177 milionů lidí po celém světě. Česká republika je stále jednou z nejvíce zasažených zemí pokud jde o počet zemřelých i infikovaných v přepočtu na počet obyvatel.

před 38 minutami

První a dlouholetý prezident Zambie Kenneth Kaunda zemřel. Bylo mu 97 let

Ve věku 97 let zemřel v Lusace bývalý zambijský prezident Kenneth Kaunda. Informoval o tom ve čtvrtek večer současný prezident Edgar Lungu. Země bude za muže, který podporoval africký nacionalismus a stál v čele boje proti vládě bělošské menšiny v jižní Africe, držet třítýdenní smutek.

Kaunda byl v pondělí hospitalizován v lusacké vojenské nemocnici specializované pro pacienty s covidem-19. Podle úřadů byl léčen na zápal plic.

V šedesátých letech patřil Kaunda k vůdcům kampaně, která měla ukončit koloniální vládu v zemi, jež tehdy nesla název Severní Rhodesie. Zambijská republika byla vyhlášena v roce 1964, kdy byl Kaunda zvolen jejím prvním prezidentem.

Agentur AP napsala, že za své 27leté vlády podporoval africké nacionalistické skupiny, které vybojovaly nezávislost v sousedních zemích Angole, Mosambiku, Namibii a Zimbabwe. Umožnil také sídlit v Lusace straně Africký národní kongres, která byla zakázaná v Jihoafrické republice a bojovala proti tamnímu apartheidu.

Známé jsou fotografie, na nichž Kaunda tančil na summitu zemí britského Společenství v roce 1979 s tehdejší britskou premiérkou Margaret Thatcherovou. AP připomíná, že se ale Kaundovi nepodařilo přimět ji k uvalení sankcí na bělošskou vládu v Jihoafrické republice.

Další zprávy