Erdogan se mstí za Rakousko. Je to jedna z nejvážnějších krizí v NATO, říká generál Štěpánek

Marek Hudema Jan Gazdík Marek Hudema, Jan Gazdík
17. 3. 2017 11:39
Turecko se nejprve rozkmotřilo s Nizozemskem a Německem. A teď si našlo nový cíl: oznámilo omezení spolupráce s Rakouskem jako partnerskou zemí NATO. Chce tak potrestat Rakousko jako člena Evropské unie za jeho návrhy na zákaz agitace tureckých politiků v zemi a na ukončení jednání o vstupu Turecka do unie. Znamená to, že Turci zřejmě omezí účast na zahraničních misích, kde bude i Rakousko.
V Turecku běží na plné obrátky kampaň za změnu ústavy, která by posílila prezidenta Erdogana.
V Turecku běží na plné obrátky kampaň za změnu ústavy, která by posílila prezidenta Erdogana. | Foto: Reuters

Ankara - Napětí mezi Tureckem a některými západoevropskými zeměmi dosáhlo nového stadia. Po bok Německa a Nizozemska se přidal další stát.

Ankara nejprve oznámila, že ruší svoji účast na společných projektech NATO s partnerskými zeměmi. A ve čtvrtek upřesnila, že její krok míří hlavně na Rakousko, které není členem, ale pouze partnerem NATO.

Znamená to tedy, že turečtí vojáci se nezúčastní těch akcí Aliance, na kterých se bude podílet také Rakousko. Tento krok tak zkomplikuje mimo jiné mise v Kosovu či v Afghánistánu.

"Jde o jednu z nejvážnějších krizí v NATO," řekl pro Aktuálně.cz generál František Štěpánek, bývalý generální konzul v Turecku a někdejší šéf české vojenské rozvědky.

Podle něj ale k úplnému přerušení spolupráce Turecka a Aliance nedojde, alespoň ne v nejbližší době. "NATO je pro obranu Turecka, nehledě na nynější rozepři, až příliš důležité. A stejně tak Turecko pro Alianci. Je to milion vojáků, kteří stojí na hranici Aliance a současných nebo potencionálních krizových oblastí," dodává Štěpánek.

Chtěli agitovat za referendum

Rakousko rozezlilo turecké představitele tím, že zakázalo jejich agitaci ve své zemi. Kancléř Christian Kern vyzval k podobnému zákazu v celé Evropské unii a k ukončení rozhovorů o vstupu Turecka do EU.

K podobným zákazům došlo dříve i v NizozemskuNěmecku. Tyto země pak turecký prezident Recep Tayyip Erdogan obvinil z nacismu a omezování demokracie.

Turečtí vládní politici vyjeli do západní Evropy přesvědčovat své krajany, aby hlasovali pro změny turecké ústavy v dubnovém referendu.

Tato nová ústava posílí moc prezidenta, tedy v současnosti Erdogana. Podle organizací na ochranu lidských práv i některých představitelů EU může omezit demokracii v Turecku.

Podle generála Štěpánka chce Erdogan svým tlakem na NATO vytvořit obraz silného a rozhodného vůdce národa. Právě to by mu před referendem mohlo pomoci.

"Vzpomeňme si na předloňskou vyhrocenou rusko-tureckou krizi, když turecká stíhačka sestřelila ruský bombardér. Dnes už si ale Erdogan padá s ruským prezidentem Vladimirem Putinem málem do náruče. Erdogan tedy udělá vše, co posílí jeho autoritu a moc. Vydal se na cestu diktátora," míní bývalý generální konzul v Turecku.

Pokud by podle něj referendum nakonec dopadlo v Erdoganův prospěch, měla by být Aliance na pozoru. Turecký prezident by se svou posílenou mocí mohl rozhodovat, kudy se země vydá. A podle nejčernějšího scénáře by se Turecko rozhodovalo, zda být spolehlivým členem NATO, anebo blízkým spojencem Ruska.

Hrozba s uprchlíky

Zároveň kvůli sporu s EU turecký ministr zahraniční Mevlüt Çavuşoglu pohrozil, že Ankara vypoví loňskou dohodu o zadržování uprchlíků mezi Tureckem a unií. Prohlásil, že přestane přijímat zpět syrské uprchlíky vyhoštěné z Řecka.

Ankara dosud zadržuje běžence na svém území a ty, kterým se podaří dostat přes moře do Řecka, má přijímat zpět. Jde asi o 80 lidí měsíčně.

Na oplátku Evropa slíbila vyplatit Ankaře několik miliard eur na podporu uprchlíků, zavést pro Turky bezvízový styk a zrychlit jednání o vstupu Turecka do EU. A za každého zpět přijatého běžence vzít jednoho syrského uprchlíka do EU.

Dohoda zastavila proud uprchlíků do Evropy, ale Turci si stěžují, že dosud nemají bezvízový styk, a opakovaně hrozí jejím vypovězením.

Jen gesta

Stejně jako u omezení spolupráce s partnery NATO jde však prozatím spíše o gesto. Vypovězení dohody by nutně neznamenalo opakování migrační krize z roku 2015 a začátku roku 2016, upozornil americký list The New York Times.

Ankara vybudovala na svých hranicích se Sýrií zeď bránící přílivu uprchlíků do Turecka a je uzavřena trasa přes Balkán, takže běženci z Turecka nemají kudy se dostat do západní Evropy. Turci by ovšem mohli na své tři miliony syrských uprchlíků zatlačit, aby opustili zemi.

Rusko se na Ukrajinu nechystá, chce situaci udržovat ve stavu zmraženého konfliktu. NATO ho nevnímá jako hrozbu, říká Jiří Šedivý. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Aktualizováno před 22 minutami

Soukup získal agenturu Médea. Číňané mu prodali svůj většinový podíl

Čínská CITIC prodala prostřednictvím firmy Rainbow Wisdom Investments svůj podíl 55,8 procenta v mediální společnosti Médea druhému akcionáři Jaromíru Soukupovi. Cenu a podmínky nezveřejnila. Soukup se stal znovu výkonným ředitelem a předsedou představenstva. Médea to uvedla v tiskové zprávě. CITIC získala majoritu v Soukupově firmě loni po navýšení původně třicetiprocentního podílu.

Kupní smlouva byla podepsána v pondělí. Její vypořádání bude dokončeno v následujících dnech, uvedla Médea. Ze společnosti Médea tak dnešním dnem odchází ti členové statutárních a dalších orgánů společnosti a managementu, které nominovala Rainbow Wisdom.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Počet obětí po záplavách a sesuvech půdy v Indii vystoupil na 160

V Indii v pondělí začaly masivní odklízecí práce po monzunovém dešti, který převážně na západě země vyvolal záplavy a sesuvy půdy. Ty podle agentury AFP nepřežilo více než 159 lidí. Údaje o obětech ale nejsou jednotné - místní úřady, na které se odvolává agentura Reuters, uvádějí přes 160 mrtvých.

V nejvíce zasažených státech Maháráštra, Góa, Telangana a Karnátaka muselo být evakuováno přes 250 000 lidí.

Vláda státu Maháráštra oznámila, že záplavy nepřežilo nejméně 149 lidí, dalších 64 se stále pohřešuje. Podle představitelů tohoto západoindického státu je nepravděpodobné, že jsou stále naživu, protože jsou v troskách uvězněni déle než tři dny. Záchranáři se nemohli rychle dostat k nejvíce zasaženým vesnicím, rozvodněné řeky a sesuvy půdy odřízly příjezdové cesty. Ve vesnici Talije, která leží asi 180 kilometrů od Bombaje, byla pozastavena pátrací akce po 17 nezvěstných.

Zdroj: ČTK
Další zprávy