Protiuprchlická Alternativa pro Německo se propadá. Antimuslimské straně mizí voliči i peníze

Martin Novák Martin Novák
3. 4. 2017 8:00
Populistická Alternativa pro Německo (AfD) končila ještě donedávna v průzkumech podpory politických stran v sousedním Německu na třetí pozici. Nové uskupení s výraznými protiimigrantskými a protiislámskými hesly, ostře kritizující kancléřku Merkelovou, teď ale ztrácí přízeň voličů a taky sponzorů. Může za to radikalismus některých členů i pokles počtu uprchlíků přicházejících do Německa. AfD otřásají vnitřní spory, kvůli kterým strana dokonce skloňuje i změnu vedení nedlouho před klíčovými parlamentními volbami letos na podzim.
Předsedkyně Alternativy pro Německo Frauke Petryová uvažuje podle médií kvůli sporům ve straně o rezignaci.
Předsedkyně Alternativy pro Německo Frauke Petryová uvažuje podle médií kvůli sporům ve straně o rezignaci. | Foto: Reuters

Berlín - Ještě před půlrokem německá strana Alternativa pro Německo (AfD) oslavovala a její lídři s úsměvem oznamovali začátek konce éry německé kancléřky Angely Merkelové.

AfD tehdy získala v zemských volbách v Meklenbursku - Předním Pomořansku přes dvacet procent hlasů a odsunula křesťanské demokraty (CDU) na třetí místo.

Odmítání uprchlíků a muslimů mělo úspěch v regionu, kde je z celého Německa muslimů a uprchlíků nejméně. Ale kde je taky nejnižší životní úroveň.

Do letošních německých parlamentních voleb 24. září zbývá dalšího půl roku a AfD už k oslavám velké důvody nemá. Klesají jí preference a taky pravděpodobnost, že se z ní stane třetí nejsilnější strana v Bundestagu. 

Stranu oslabují radikální členové

Německé populisty oslabují spory mezi různými křídly ve straně, přílišný radikalismus některých členů i výrazný pokles uprchlíků přicházejících do Německa.

Taky ale charisma nového předsedy sociální demokracie, bývalého předsedy Evropského parlamentu Martina Schulze.

Alternativa loni v Německu sbírala hlasy zklamaných voličů dvou hlavních politických stran - křesťanských i sociálních demokratů. Tento trend se ale zřejmě zastavil.

Nejnovější, v neděli zveřejněný průzkum ústavu Enmid přisuzuje Alternativě pro Německo jen osm procent hlasů. To je nejhorší výsledek od začátku roku 2015, tedy od doby, kdy do Německa dorazilo za rok skoro milion běženců.  

AfD už se pohybuje na stejné úrovni jako tři další menší politické strany v zemi. Německým Zeleným přisuzuje čerstvý průzkum sedm procent hlasů, liberálním Svobodným demokratům šest procent a krajně levicové formaci Die Linke osm procent.

Předpovědi o průlomu oslabují

Zatím se proto nepotvrzují předpovědi, že ostrá kritika uprchlické politiky kancléřky Angely Merkelové vynese Alternativu pro Německo do pozice třetí nejsilnější strany v zemi. 

Populisty v AfD srážejí hádky a vnitřní rozbroje.

Třeba aféra s mluvčím místní organizace v Durynsku Björnem Höckem. Ten v lednu kritizoval památník holocaustu v Berlíně. "Němci jsou jediní lidé na světě, kteří památník hanby umístí do centra své metropole," prohlásil Höcke.

Část strany včetně předsedkyně Frauke Petryové poté požadovala jeho vyloučení. Jiní naopak Höckeho obhajují. Stejní lidé přitom obsadili přední místa volební kandidátky AfD v Bavorsku.

Z prvního místa tam odsunuli bavorského šéfa AfD Petra Bystrone, českého emigranta.

Rozkol ve straně je tak čím dál viditelnější, a Alternativa dokonce těsně před volbami skloňuje i možnou rezignaci dosavadní předsedkyně Frauke Petryové.

Ta v nedávném rozhovoru pro list Der Tagesspiegel uvedla, že ani strana, ani politika nejsou v jejím životě jedinou alternativou a že politika ji "odřízla od normálního osobního života."

List z toho usoudil, že uvažuje o odstoupení. I vzhledem k tomu, že Petryová je popáté těhotná. Politička ale následně úvahy o rezignaci popřela. 

Potíže se opakují

Aféra s mluvčím místní organizace v Durynsku Björnem Höckem je ale pro Alternativu zničující i finančně.

Podle listu Die Welt ji po Höckeho slovech o holocaustu opustilo několik sponzorů a strana teď mnohem složitěji shání peníze na předvolební kampaň.

Není to přitom poprvé, co AfD otřásají vnitřní spory.

Alternativu založil v roce 2013 bývalý ekonom Světové banky Bernd Lucke, který prosazoval zrušení eura a návrat k německé marce.

O rok později ale vedení AfD a nakonec i samotnou stranu opustil. Tehdy se do čela Alternativy dostala Petryová a její lidé. A ti prosadili za hlavní priority boj proti imigrantům a "islamizaci" Německa.

AfD teď čeká 22. dubna stranický sjezd v Kolíně nad Rýnem, kde chce své vnitřní problémy vyřešit. Stejně jako vyladit strategii pro podzimní parlamentní volby a zvrátit tak nepříznivý trend z posledních průzkumů veřejného mínění.

Výsledek německých zemských voleb v Meklenbursku – Předním Pomořansku ukazuje velký protest. Kurz německé vlády zůstane stejný, říká Procházková. | Video: Filip Horký
 

Právě se děje

před 33 minutami

GIBS nezjistila, že by informace z kauzy soudce Sováka vynášeli policisté. Prověřování odložila

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) odložila prověřování úniků informací v kauze soudce pražského vrchního soudu Zdeňka Sováka. Nezjistila, že se některý z policistů dopustil trestného činu. GIBS se záležitostí zabývala od poloviny prosince. Únik informací do médií kritizovala i ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Vinila z něj žalobce, což ale odmítla pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

"Vyhodnocením všech získaných materiálů a informací nebylo zjištěno podezření ze spáchání trestného činu ze strany příslušníka bezpečnostního sboru. Celá věc tak byla uložena ad acta," řekla mluvčí inspekce Ivana Nguyenová.

Benešová v lednu uvedla, že by se GIBS měla kauzou zabývat. Zároveň žádala Bradáčovou o prověření úniků. V případu soudce Sováka obviněného z korupce a ovlivňování soudních řízení podle ní některá média měla přístup k interním informacím.

Benešová také uvedla, že vzhledem k rozsahu a detailnosti informací je pravděpodobnější, že informace unikly záměrně od orgánů činných v trestním řízení. Pražské vrchní státní zastupitelství, jehož státní zástupce Sovákovu kauzu dozoruje, se proti kritice ohradilo. Únik ze spisů ze strany policie pak odmítl i šéf Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek. Mazánek i Bradáčová poukázali na to, že k únikům došlo až poté, co příslušné dokumenty obdržely strany trestního řízení - tedy mimo jiné stíhaní lidé a jejich obhájci.

Soudce Sovák čelí obvinění kvůli tomu, že podle vyšetřovatelů ovlivňoval odvolací řízení a nerozhodoval nezávisle, spravedlivě a nestranně. Počínal si tak údajně zejména kvůli slibům protiplnění od svého přítele, spoluobviněného podnikatele Milana Bíby. Soudce tvrdí, že úplatky nebral.

Zdroj: ČTK
před 53 minutami

Skepse z pořádání olympijských her roste. Téměř 60 procent Japonců by je zrušilo

Téměř 60 procent Japonců si přeje zrušení letních olympijských a paralympijských her, ukázal průzkum, který zveřejnila japonská tisková agentura Kjódó. Čtvrtina dotázaných obyvatel pořadatelské země si myslí, že by se hry měly konat navzdory zhoršující se epidemické situaci, ale bez účasti diváků. Dalších 12,6 procenta respondentů se domnívá, že by alespoň omezený počet diváků měl mít přístup na sportoviště.

Výsledky průzkumu odrážejí narůstající skepsi z pořádání her, které již byly kvůli pandemii o rok odložené. V současnosti se ale Japonsko potýká se čtvrtou vlnou epidemie covidu-19 a bojuje s nakažlivějšími mutacemi koronaviru, připomíná Kjódó. Pořadatelé již dříve rozhodli, že se hry uskuteční bez účasti diváků ze zahraničí.

Olympijské hry mají začít 23. července. V Tokiu a dalších osmi prefekturách je až do 31. května vyhlášen stav nouze.

Zdroj: ČTK
Další zprávy