Rakušané chtějí výjimku v přerozdělování běženců. Už jsme své závazky splnili, tvrdí

ČTK ČTK
Aktualizováno 28. 3. 2017 15:53
V Rakousku během posledních dvou let požádalo o azyl celkem 130 000 lidí. Kancléř Christian Kern proto odmítá povinnost přijímat další uprchlíky na základě dohody o přerozdělování běženců, kteří přišli do Řecka a Itálie. Pokusí se proto vyjednat u Evropské komise výjimku. Na základě kvót by mělo přijmout dalších asi 2000 uprchlíků, dosud ale nepřijalo žádného. Evropská komice už vyzvala Rakousko, aby plnilo své závazky.
Uprchlíci na rakousko-slovinské hranici.
Uprchlíci na rakousko-slovinské hranici. | Foto: Reuters

Vídeň - Kancléř Christian Kern se pokusí pro Rakousko vyjednat s Evropskou komisí výjimku z programu přerozdělování migrantů z Itálie a Řecka. Oznámil to po úterním zasedání vlády, uvedla agentura APA.

Ministr obrany Hans Peter Doskozil v pondělí navrhl, aby Vídeň z programu EU vystoupila, neboť podle něj svůj díl migrantů již přijala. V Rakousku loni a předloni o azyl požádalo celkem 130 000 lidí.

Evropská komise už Rakousko vyzvala, aby plnilo své závazky.

"Myslíme si, že výjimka pro Rakousko je nezbytná, neboť jsme už své závazky splnili," uvedl sociálnědemokratický kancléř. Evropské komisi chce co nejrychleji poslat dopis, v němž se chystá vysvětlit, proč Rakousko nechce přijímat uprchlíky z Itálie a Řecka.

Kvóty na přerozdělení 160 000 uprchlíků, kteří se nacházejí v Řecku a v Itálii, schválili ministři vnitra států EU v září 2015. Proti se tehdy postavilo Česko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. Finsko se hlasování zdrželo. Podle aktuálních dat Evropské unie se od počátku dvouletého programu podařilo do dalších zemí EU přesídlit 13 370 uprchlíků.

Rakousko by na základě kvót mělo přijmout asi 2000 uprchlíků, dosud ale nepřijalo žádného. Kern je přesvědčený, že jeho země kvůli nelegálním přechodům hranice svou kvótu již v podstatě splnila. Právě o tom hodlá přesvědčit také Evropskou komisi. Zvolený postup nazval "proevropským".

Kancléř si je vědom, že přesvědčování EK nebude lehký úkol. Lidovecký vicekancléř Reinhold Mitterlehner uvedl, že si nemyslí, že by měla snaha kancléře šanci na úspěch. Celý počin označil za výsledek vnitrostranického boje mezi kancléřem Kernem a ministrem obrany Doskozilem.

Rakousku vypršela lhůta, po kterou dostalo pro plnění svých závazků odklad, uvedla dnes mluvčí Evropské komise. "To znamená, že se nyní od Rakouska očekává, že bude plnit své právní závazky," řekla. "Samozřejmě se nemůže žádná země jednostranně vyvázat z právně závazných rozhodnutí," dodala.

Pokud by jednala jinak, pohybovala by se taková země "mimo právní rámec", což by podle mluvčí ze strany komise nezůstalo bez následků. Odklad plnění závazků plynoucích z programu na přerozdělování uprchlíků vypršel Rakousku 11. března.

V Rakousku žádalo o azyl víc běženců než v Itálii

S návrhem vystoupit z programu na přerozdělování uprchlíků přišel v pondělí právě sociálnědemokratický ministr obrany Doskozil, souhlas s ním vzápětí vyslovili i koaliční lidovci. Podle Doskozila Rakousko vzhledem k množství nyní probíhajících azylových řízení ve srovnání s jinými členskými zeměmi EU svůj podíl přijatých uprchlíků "více než naplnilo".

Zatímco v Rakousku podle Doskozila v přepočtu na milion obyvatel požádalo o azyl 4587 lidí, v Itálii to bylo "jen" 1998. Migranti, kteří by se měli ve skutečnosti zdržovat v Itálii, jsou u nás, uvedl v pondělí.

Doskozil v minulosti několikrát kritizoval státy visegrádské čtyřky (Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko) za nedostatečnou solidaritu v migrační krizi. Kromě Rakouska dosud v rámci programu nepřijalo žádné uprchlíky už jen Maďarsko a Polsko. Například Česko převzalo stále jen 12 lidí ze své kvóty 2691 osob.

V Rakousku během migrační krize požádaly o azyl desetitisíce lidí. V roce 2015 obdržely úřady devítimilionové země kolem 90 000 žádostí o azyl. V loňském roce to bylo kolem 42 000. Počáteční vstřícnou migrační politiku vlády kancléře Wernera Faymanna vystřídala mimo jiné pod tlakem opoziční Svobodné strany Rakouska (FPÖ) restriktivnější politika vlády současného kancléře Kerna.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Cisternová loď řízená českým kapitánem poškodila most v nizozemském Groningenu

Cisternová loď, kterou řídil 59letý český kapitán, narazila do důležitého mostu v nizozemském Groningenu. Nikomu se nic nestalo, ale škody na mostě jsou podle zástupců města velké.

Policie českého kapitána zadržela. Testy ukázaly, že nepožil alkohol, ani si nevzal žádní drogy. Čelí podezření, že nemá dostatečné schopnosti k řízení lodi.

Svědci nehody, která se stala v noci na sobotu, vypověděli, že slyšeli hlasitou ránu. V té době most zrovna nepřejíždělo žádné auto, jen jeden řidič mopedu. Náraz lodi ho vyděsil.

Vyšetřování nehody bude pokračovat i v příštích dnech. Cisternová loď Bodensee je 110 metrů dlouhá a pluje pod německou vlajkou. Podle policie na ní nebyly žádné technické závady. Se čtyřčlennou posádkou plula ze Štrasburku do nizozemského Delfzijlu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy