


Při masových protestech proti teokratickému režimu v Íránu za poslední dva týdny zahynulo nejméně 538 lidí, uvedla dnes nevládní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA) sídlící ve Spojených státech. Místní úřady za stejnou dobu zadržely více než 10 600 osob, doplnili podle agentury AP aktivisté.

Organizace uvedla, že prozatím zahynulo 490 demonstrantů a 48 členů bezpečnostních složek. Je podle ní pravděpodobné, že počet obětí dál poroste.
Místní úřady za stejnou dobu zadržely více než 10 600 osob, doplnili podle agentury AP aktivisté. Organizace uvedla, že prozatím zahynulo 490 demonstrantů a 48 členů bezpečnostních složek. Je podle ní pravděpodobné, že počet obětí dál poroste.
Organizace své údaje o počtu úmrtí aktualizuje po prověření informací od sítě aktivistů v Íránu. Při předchozích nepokojích v zemi poskytla o obětech přesné údaje, píše AP. Íránská vláda nezveřejnila žádné informace o počtu obětí nejnovějších demonstrací. Vzhledem k úplnému přerušení internetového spojení a blokování mezinárodních telefonních hovorů, které trvá od čtvrtka, je obtížné tyto informace nezávisle ověřit.
Íránská vláda vyhlásila tři dny státního smutku „na počest mučedníků zabitých při odboji proti Spojeným státům a sionistickému režimu“, informovaly agentury AFP a Reuters. Na pondělí také svolala shromáždění na podporu islámské republiky.
Generální tajemník OSN António Guterres uvedl, že je šokován zprávami o násilí proti demonstrantům v Íránu a vyzval úřady, aby při použití síly projevily maximální zdrženlivost. „Všichni Íránci musejí mít možnost vyjádřit své rozhořčení pokojně a beze strachu,“ stojí v textu zveřejněném jeho mluvčím. Guterres také vyzval úřady, aby v zemi obnovily komunikaci.
Státní televize odvysílala záběry z pohřbů zabitých členů bezpečnostních složek v několika městech na západě země a uvedla, že se očekává více než 30 dalších pohřebních obřadů. Podle Reuters ukázala také záběry z márnice v Teheránu a desítky v ní uložených těl označila za oběti ozbrojeného terorismu.
Íránský policejní šéf ve státní televizi prohlásil, že míra konfrontace s výtržníky - jak na protestující odkazoval - v sobotu večer stoupla a že policie zatkla několik významných postav zapojených do nepokojů. Značný podíl obětí mají na svědomí "vycvičené a řízené osoby", nikoli bezpečnostní síly, uvedl bez dalších podrobností, pokud jde o počet či jména zatčených.
Státní televize ukázala provládní demonstrace a videa údajných protestujících, kteří stříleli na bezpečnostní složky. Polostátní tisková agentura Fars ukázala záběry z města Isfahán, na nichž demonstranti střílejí z dlouhých zbraní, zapalují ohně a házejí zápalné bomby.
Z Íránu ale přicházejí, pravděpodobně přes satelitní spojení Starlink, také videa natočená mobilními telefony, která ověřuje například stanice BBC a která ukazují charakter protestů z pohledu demonstrujících.
Bývalý korunní princ Rezá Pahlaví, syn posledního íránského šáha a představitel íránské opozice, Íránce z exilu vyzval, aby znovu vyšli do ulic. Mají podle něj obsadit centra měst a udržet je. Vyzval je také, aby nesli původní íránskou vlajku se lvem a sluncem namísto té současné se čtyřmi půlměsíci a čepelí meče.
Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí už dříve naznačil, že režim navzdory varování ze strany Spojených států tvrdě zasáhne. Nejvyšší státní prokurátor Mohammed Movahedí Ázád v sobotu varoval, že každý účastník protestů bude považován za nepřítele Boha, za což íránský režim ukládá trest smrti.
Americký prezident Donald Trump mezitím podpořil demonstranty a na sociálních sítích uvedl, že se Írán dívá na svobodu a že USA jsou připraveny pomoci. Americká média v sobotu večer s odvoláním na anonymní úředníky uvedla, že Trump dostal vojenské možnosti útoku na Írán, ale že se dosud ještě nerozhodl.
Spojené státy před možným útokem varoval předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. "V případě útoku na Írán budou naším legitimním cílem jak okupovaná území, tak všechna vojenská centra, základny a lodní doprava Spojených států v regionu," řekl poslancům ve zjevné narážce na Izrael, jehož existenci současný íránský režim neuznává.
„Nemusíme se nutně omezit pouze na odpověď po akci, budeme konat na základě jakékoli objektivní známky ohrožení,“ dodal. Podle AP ovšem není jasné, nakolik to Írán myslí s případným preventivním úderem vážně, zvláště po zničení jeho protivzdušné obrany za 12denní války s Izraelem loni v červnu. Případné rozhodnutí o vojenské akci by musel schválit 86letý Chameneí.
Současné protesty jsou největší od demonstrací z přelomu let 2022 a 2023, které následovaly po smrti mladé Íránky Mahsy Amíníové v policejní cele. Roznětkou nynějších nepokojů se staly 28. prosince protesty obchodníků v Teheránu rozhořčených poklesem hodnoty íránské měny rijál. Postupně se k nim přidaly další skupiny obyvatel včetně vysokoškolských studentů, nepokoje tak přerostly v rozsáhlé protivládní demonstrace po celé zemi.



Cena nafty v ČR stoupla od začátku války na Blízkém východě 28. února v průměru o 6,10 koruny na 39,20 koruny za litr. Naposledy byla průměrná cena dieselu nad 39 korunami v dubnu 2024. Nárůst ceny u nejprodávanějšího benzinu Natural 95 byl v uplynulých dnech mírnější, v současné době se prodává u čerpacích stanic za průměrných 36,36 Kč za litr, což je o 2,75 koruny více než na konci února.



Úterní jednání Poslanecké sněmovny se stalo v životě poslankyně Markéty Šichtařové (Svobodní) svým způsobem výjimečným dnem. Poté co byla kritizována řadou politiků i částí veřejnosti za to, že ve sněmovně vůbec nemluví a nepracuje ani v žádném výboru, konečně promluvila. A to dokonce hned dvakrát – jak na tiskové konferenci hnutí SPD, za něž kandidovala, tak následně i v jednacím sále.



Spojené státy navrhly, aby třístranná jednání s Ruskem o ukončení války pokračovala příští týden, uvedl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentur. Rozhovory by se podle něj mohly konat ve Švýcarsku či Turecku.



Ukrajinští vojenští experti jsou tento týden očekáváni v Kataru, Spojených arabských emirátech a v Saúdské Arábii, aby tam sdíleli své zkušenosti s ničením dronů íránské konstrukce. Oznámil to v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.



Požár plynu unikajícího z potrubí v Dobrovského ulici v Praze 7 byl po zhruba čtyřech hodinách uhašen, plynaři zastavili přívod, oznámil novinářům mluvčí hasičů Miroslav Řezáč. Hasiči podle něj ještě na místě měří koncentrace plynu. K zastavení požáru museli plynaři udělat výkopové práce, uzavření nejbližší plynové přípojky nestačilo. Požár vyvolal evakuaci čtyř domů a omezil dopravu v okolí.