Americký prezident Donald Trump ve středu v hodinovém projevu prohlásil, že sílu použít nehodlá, zároveň ale trvá na tom, že Grónsko je pro USA strategicky klíčové a chce o jeho koupi okamžitě jednat. Mluvil o bezpečnosti, surovinách i kritice Evropy, pochválil Čínu za energetiku a znovu zaútočil na svého předchůdce Joea Bidena. Zmínil i válku na Ukrajině či kontroverzní cla.
„Lidé si myslí, že využiju sílu, ale neudělám to.“ Tak zní ve zkratce asi nejdůležitější sdělení, které ve středu zaznělo v ostře sledovaném projevu amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Situace kolem Grónska, autonomního dánského území, se totiž v posledních dnech a týdnech vyhrotila. Trump neoznámil žádnou vojenskou akci, nadále ale trvá na tom, že je pro Spojené státy území velmi důležité. Grónsko chce koupit a oznámil, že požaduje okamžité jednání.
Je to podle něj klíčové strategické místo mezi USA, Ruskem a Čínou, je tam velké množství různých kovů vzácných zemin. „My je potřebujeme pro strategickou národní bezpečnost a mezinárodní bezpečnost,“ vysvětlil, proč by USA měly území získat. Litoval toho, že se jej jeho předchůdci po druhé světové válce „vzdali“.
Na začátku Trump mluvil o ekonomických úspěších, které si připisuje za rok ve funkci. A má pravdu, data totiž potvrzují, že některé ukazatele jako hrubý domácí produkt rostou a inflace je relativně nízko. „Je to v podstatě zázrak, který se nám zjevil před očima. Bylo to nejúspěšnější období v historii,“ chválil se.
Do evropských států se pak šéf Bílého domu opřel kvůli migraci nebo zelené politice. „Miluji Evropu a chci aby se jí dařilo, ale nemíří správným směrem,“ prohlásil Trump. S tím, že jeho přátelé Evropu v negativním smyslu nepoznávají, když se do ní po letech vrací.
Historie Grónska v bodech
Neobydlenou jižní část Grónska osídlili v 10. století Vikingové, pak ostrov střídal obyvatele a do 15. století patřil Norsku.
Na počátku 17. století se dánsko-norští mořeplavci opět dostali do Grónska.
Po rozdělení Dánska a Norska se Grónsko v roce 1814 stalo součástí dánského království.
Mezi lety 1941 a 1945 ostrov okupovali Američané, aby jej bránili před možnou německou invazí.
V roce 1946 nabídly USA Dánsku odkoupení ostrova za sto milionů dolarů, severská země to však odmítla.
Do 50. let byl ostrov dánskou kolonií, v roce 1979 získal částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament.
Donald Trump odkup ostrova navrhl poprvé v roce 2019 během svého prvního funkčního období.
„Všechno, co činí země silné a mocné, přišlo vniveč. Části světa byly zničeny před našimi očima,“ tvrdil a zmínil důvod, kterým je podle něj radikální levice. Kvůli ní totiž Německo a Velká Británie „sedí na zásobách ropy a nerostných zdrojích“, ale kvůli enviromentálním pravidlům je netěží.
Řekl také, že požaduje silné spojence a chce, aby země NATO pokračovaly v investicích do obrany. „Mezi námi je krásný velký oceán. Většina zemí nic neplatila, USA platily doslova sto procent NATO,“ tvrdil Trump s tím, že přiměl spojence, aby platili pět procent HDP. „Neplatili dvě procenta, teď platí pět,“ dodal.
A zatímco kritizoval Evropu, chválil Čínu za to, že vyrábí obrovské množství elektrické energie. USA by si z ní podle Trumpa měly vzít příklad, protože by pak mohly produkovat dvakrát více elektřiny než nyní.
Několikrát během projevu Trump opět zkritizoval svého předchůdce v Bílém domě, Joea Bidena. Nazval ho mimo jiné „nejhorším prezidentem v historii“ a „ospalým Joem“.
Ostře sledovaný projev
Mezi lidmi v davu čekajícím na Trumpův projev byli evropští státníci či generální tajemník NATO Mark Rutte, na místě jej sledoval také český premiér Andrej Babiš nebo kalifornský guvernér Gavin Newsom.
Na to, co americký prezident během svého projevu řekne, byli ovšem kromě Evropanů zvědaví také Rusové. Například bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, který je známý ostrými výroky na sociálních sítích, se nechal slyšet, že setkání v Davosu je bezvýznamné. Situace je podle něj v zásadě jasná.
„Zbabělí evropští kohouti, ochromení strachem a sedativy, budou přesvědčovat rázného strýčka, aby převzal plnou správu nad ostrovem, ale ponechal jej formálně ve vlastnictví dánského království,“ napsal Medveděv na sociální síť Telegram ve středu ráno.
Následně 45. a 47. amerického prezidenta přirovnal ke svému „šéfovi“, ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. „Chce se navždy zapsat do historie. A zároveň se stát tím, co prezident Ruska,“ komentoval Trumpovu touhu po Grónsku.
Šéf Bílého domu se ovšem stát druhým Putinem podle Medveděva nemůže, protože díky speciální vojenské operaci – jak Rusové označují invazi na Ukrajinu – a referendům (které pozorovatelé označili za nelegitimní - pozn. red.) si Rusové vzali území, která po staletí patřila k Rusku, i s jejich obyvateli. „Grónsko je něco úplně jiného. Nikdy nebylo přímo spojeno se Spojenými státy, i když se je několikrát pokoušely koupit,“ dodal ruský exprezident.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
„Svěrák je pořád tak trochu puberťák,“ říká o svém idolu z dětství cimrmanolog Maleček
Česko letos zažívá dvě významná výročí. Zdeněk Svěrák, jedna z nejvýznamnějších osobností tuzemské kultury, oslaví v sobotu devadesát let a neméně legendární Jára Cimrman šedesátku. Málokdo toho o fenoménu Cimrmanů může říct víc než skalní fanoušek a odborník Tomáš Maleček.
ŽIVĚ Ukrajinské útoky vyřadily 40 procent ruské přepravy ropy, největší zásah v moderní historii
Nejméně 40 procent ruských kapacit pro přepravu ropy je přerušeno, vypočetla agentura Reuters. Je to důsledek ukrajinských dronových útoků. Současné narušení dodávek ropy je nejzávažnější v moderní historii Ruska, jinak druhého největšího vývozce ropy na světě. Moskvu zasáhlo v době, kdy ceny ropy kvůli válce s Íránem rostou a překročily 100 dolarů za barel.
ŽIVĚ Írán hledá cestu k ukončení války, naznačil Trumpův emisar
Americký prezident Donald Trump si není jistý, zda jsou Spojené státy ochotny uzavřít dohodu s Íránem. Šéf Bílého domu to ve čtvrtek podle agentur prohlásil na zasedání kabinetu ve Washingtonu. Íránce označil za skvělé vyjednavače, Teherán podle něj žádá o dohodu s USA. Trumpův emisar naopak uvedl, že Írán hledá cestu k ukončení války.
Klima, gender, Palestina… Expert vysvětluje, co vedlo levicové studenty k terorismu
Pardubický soud poslal do vazby dva obviněné z terorismu kvůli žhářskému útoku na prostory pardubické firmy LPP Holding. Jde o mladého muže a ženu, kteří jsou aktivní v krajně levicových feministických kruzích. Muž je Egypťan, studující v Praze, žena je Češka. Hrozí Česku nějaká nová vlna krajně levicového terorismu? Hlavním motivem je podle experta na terorismus Miroslava Mareše Palestina.
Karvinský primátor Wolf poprvé promluvil. Ve vazbě jsou první obvinění včetně Býmy
Primátor Karviné Jan Wolf (nestraník, dříve SOCDEM) nesouhlasí s obviněními v korupční fotbalové aféře. Chce očistit své jméno. Wolf to dnes uvedl v prohlášení pro tisk. Blíže se ke kauze ale nechtěl vyjadřovat a odkázal na svého právního zástupce.