Vilnius (od našeho zpravodaje) - V tichu několika zelených pahorků je slyšet pleskání vlajek o stožáry.
Asi dvacet kilometrů na sever od litevského hlavního města Vilnius je vedle golfového hřiště parčík s informačním centrem a velkou větrnou růžicí, která je vydlážděná kolem černého bodu.
Tím je geografický střed Evropy, který kdysi spočítali francouzští geografové.
Na stožárech ale pleskají jen vlajky Evropské unie. Je to tichá, nicméně jasná deklarace toho, kam se Litevci cítí patřit - na Západ.
Tato pobaltská země se po vstupu do EU a Severoatlantické aliance snažila své spojence varovat před ruskou agresivní politikou. Ministři i experti si ale stěžují, že je západní kolegové obviňovali z neopodstatněného šíření rusofobie.
Dnes proto Litevci prožívají jisté zadostiučinění.
"Když jsme před ruským nebezpečím varovali před pěti a více lety, říkali nám západní spojenci, abychom nebyli alarmisti," vzpomíná politolog Virginijus Valentinavičius z Univerzity Mykolase Romerise.
"Teď po dění na Ukrajině litevská veřejnost opravdu podporuje to, že je potřeba v klidu pracovat na posílení obrany, spolupracovat se spojenci a zvýšit odstrašení. Vypadá to, že i spojenci už to pochopili," dodává.
Rusko se dlouho chystalo na kyberútoky
Západní experti se dokonce přijíždějí do Pobaltí učit, jak bojovat v kyberprostoru. Na rozdíl od obrany v "reálném světě", kde se Litevci nemohou moc srovnávat s Američany nebo Brity.
Ty však zajímají litevské metody reakce na falešné zprávy nebo pokusy o manipulaci na sociálních sítích a v médiích.
"Dnes je to jasné na první pohled, ale dá se ukázat i na deset let starých příkladech, jak se Rusko připravovalo na útoky v informačním prostoru," říká Evaldas Bruze, zástupce ředitelky Litevského kybernetického centra excelence.
Bruze a jeho kolegové chování Rusů v kyberprostoru pečlivě studují. Vytvořili například metodiku vládního centra strategické komunikace a jak se falešným zprávám a manipulacím bránit.
Nejvyspělejší "prototyp" tohoto centra má nyní litevská armáda, která dokáže rychle reagovat. "V podstatě máte jen osmačtyřicet hodin na nějakou reakci, abyste zprávu neutralizovali nebo potlačili," vysvětluje Bruze.
"NATO je nenahraditelné"
Litva po ruském obsazení Krymského poloostrova v roce 2014 obnovila základní vojenskou službu.
Příští rok dosáhne ve výdajích na obranu na dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) a chce i nadále pokračovat. Nakupuje hlavně děla a protitankovou a protiletadlovou výzbroj.
Pro tuto pobaltskou zemi je důležitá jakákoli vazba na Západ - včetně členství v eurozóně. A to nejen z civilizačního hlediska, ale i kvůli způsobu obrany.
I přes současné diskuse o posílení společné evropské obrany je pro Litevce Severoatlantická aliance nezastupitelná.
"NATO je nenahraditelné, i když vítáme jakékoli nové aktivity," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz ministr obrany Raimundas Karoblis, který byl dříve i velvyslancem Litvy v EU.
Litevci se neobávají, že by s americkým prezidentem Donaldem Trumpem oslabila transatlantická vazba. Ostatně jejich nebe mají v rámci rotace spojeneckých sil od září hlídat americké letouny.
Jedná se taky o tom, že by v roce 2019 oblohu nad Pobaltím opět hlídaly po několik měsíců české gripeny. A čeští vojáci příští rok zamíří do posíleného praporu NATO, který spojenci do Litvy vyslali na zlepšení obrany.
"NATO nejenže zůstane, ale bude se dál rozšiřovat. Po nynějším vstupu Černé Hory do Aliance je na dobré cestě k členství i Gruzie a přijde čas, kdy do něj vstoupí Ukrajina," domnívá se dokonce litevská europoslankyně Laima Andrikienéová, která se věnuje otázkám bezpečnosti.
I podle ní je Severoatlantická aliance pro Litvu nenahraditelná a je příliš brzo hodnotit různé iniciativy na posílení evropského obranného pilíře.
Kreml je podle ní nicméně nadšený, že se oslabuje vazba na Spojené státy a že se šíří mezi západními spojenci vzájemná nedůvěra. "Je jasné, že Evropané by měli převzít více odpovědnosti. Nemůžeme už tolik spoléhat na partnery na druhé straně Atlantiku," domnívá se europoslankyně.
