reklama
 
 

Evropa se pouští do společné obrany. Jednotky by zasáhly proti teroristům i pašerákům migrantů

7. 6. 2017 12:19
Země Evropské unie začínají budovat společnou obranu. Chtějí rozvíjet společné obranné schopnosti samy, bez závislosti na NATO. Cílem je, aby byly v případě potřeby schopné poslat společné jednotky nebo vojenskou techniku do místa zmítaného krizí. Roli NATO však nezpochybňují - nemá ani jít o nahrazení Aliance. Do budoucích společných evropských misí by mělo přispívat i Česko. To patří mezi největší příznivce evropské spolupráce v obraně.

Brusel - Když do Evropy začaly předloni z TureckaLibye proudit stovky tisíc uprchlíků a migrantů, hledaly země Evropské unie způsob, jak migrační vlnu zastavit.

Za klíčový od začátku označovaly boj proti pašerákům, kteří lidi na provizorních člunech a lodích vozili do ŘeckaItálie. Domluvit se na takové akci ale nebylo jednoduché.

Nabízelo se využití Severoatlantické aliance s jejím operačním a velitelským zázemím.

"Diskuse v NATO trvala zhruba rok," vzpomíná ale Jan Král, který vede Sekci pro evropské záležitosti při českém Úřadu vlády. NATO totiž funguje na principu jednomyslnosti a jeho využití v boji proti pašerákům dlouho zdržovalo Turecko, členská země Aliance.

I kvůli této zkušenosti chtějí země Evropské unie rozvíjet společné obranné schopnosti samy - bez spolupráce s NATO.

Cílem je, aby byly v případě potřeby schopné poslat společné jednotky nebo vojenskou techniku do místa zmítaného krizí. Jako když Francie před několika lety bleskově zasáhla v Mali proti tamním radikálním islamistům.

Návrhy, jak by měla společná evropská obrana konkrétně fungovat, ve středu představila Evropská komise. Ta přišla i se zřízením Evropského obranného fondu.

To by znamenalo, že peníze z evropského rozpočtu by mohly být poprvé využity i na nákup vojenského vybavení členských zemí. Plán na vznik fondu předpokládá po roce 2020 roční investice okolo 5,5 miliardy eur (přes 148 miliard korun).

Již v únoru schválil Evropský parlament směrnici o boji proti terorismu. Ta obsahuje návrh kriminalizovat v EU přípravu teroristických útoků včetně případů, kdy občané unie vycestovali do Sýrie nebo Iráku za účelem teroristického výcviku či přímo aktivní podpoře Islámského státu.

Unie má podle směrnice také soudně postihovat online podporu takovýmto aktivitám. 

Válčit do Sýrie nebo Iráku se podle odhadů vydalo 5000 Evropanů většinou z Francie, Británie, Německa a Belgie. Podle dostupných údajů se zhruba každý čtvrtý vrátí domů, ale Europol varuje, že pokud bude takzvaný Islámský stát poražen, může se tento podíl zvýšit.

Posílení spolupráce v EU

Evropská unie chce být navíc schopná zasáhnout mimo své území. Nejde tedy o obranu členských států. V tom unie nechce "konkurovat" Severoatlantické alian­ci, která dál zůstává základním nástrojem společné obrany.

Evropa chce pomocí posílení spolupráce v obraně taky ušetřit, respektive vynakládat peníze na obranu efektivněji.

"V Evropě máme 178 různých zbraňových systémů ve srovnání s 30 ve Spojených státech. Máme 17 typů hlavních bitevních tanků, zatímco Američané mají jen jeden. A v Evropě je víc výrobců vrtulníků než vlád, které by si je mohly koupit," napsali společně pro americký deník Wall Street Journal český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Země unie by tak měly podle návrhů komise spolupracovat při vývoji supermoderní, ale drahé techniky. Jako jsou třeba bezpilotní letouny nebo letadla schopná tankovat během letu.

Česko plán podporuje

Česko patří mezi státy, které posílení spolupráce v obraně jednoznačně podporují.

"Je to téma, na kterém se shodnou všechny vládní strany. Což není případ jiných otázek, jako je třeba přijetí eura," říká Jan Král.

Část české opozice ale naopak posilování evropské obrany odmítá. EU se například podle europoslance ODS Jana Zahradila "nesmí transformovat ve vojenskou alianci, která by se překrývala s NATO, nebo by jí dokonce konkurovala".

Takové obavy nicméně odmítá Tomáš Weiss, vedoucí Katedry evropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. "Evropa spolupráci v obraně jednoznačně potřebuje," uvedl pro Aktuálně.cz.

Podle Weisse "ti, kdo si myslí, že evropská obrana nabourává NATO, žijí někdy v roce 1999". Evropané prý navíc nemohou zavírat oči nad tím, že začíná panovat určitá nejistota ohledně spolehlivosti NATO. A to po dvou událostech: zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem a poté, co Turecko směřuje stále víc k autoritářskému režimu.

"Pro řadu misí navíc NATO prostě není vhodné. Nemá takovou činnost v popisu práce. Evropská obrana ale vždy bude doplňkem NATO, nikoliv jeho náhradou," zdůrazňuje taky Jan Král.

Společné evropské mise

Do budoucích společných evropských misí by mělo přispívat i Česko.

"Je předčasné říct, jaké konkrétní síly bychom mohli vyslat. To vždy záleží na charakteru konkrétní operace a na domluvě se spojenci," říká mluvčí ministerstva obrany Petr Medek.

Připomíná ale, jaké jednotky má Česko v podobných misích dnes: důstojníky, kteří cvičí místní vojáky v Mali, zdravotníky v Iráku nebo strážní rotu na základně v afghánském Bagrámu.

O tom, jak by měla evropská obrana konkrétně fungovat, budou debatovat premiér Sobotka, předseda komise Juncker nebo francouzská ministryně obrany Sylvie Goulardová na páteční konferenci v Praze.

Všichni zdůrazňují, že EU nehodlá vytvářet evropskou armádu. Chce jen spolupracovat tak, aby byla akceschopnější a ušetřila.

Evropský parlament letos rovněž schválil pravidla zpřísňující kontroly na vnějších hranicích EU s cílem posílit vnitřní bezpečnost unie. Napříště by všichni (včetně občanů EU) měli být při přechodu vnějších hranic Schengenu kontrolování například s využitím rejstříků ukradených a ztracených dokumentů.

Evropa bude jiná, v ČR se kriminalita snížila loni o 12 %, ale státy okolo nás jsou někde jinde, kriminalita roste a nebezpečí terorismu je velké. | Video: dvtv |  19:42

autor: Ondřej Houska | 7. 6. 2017 12:19

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama