Kolik peněz dávají na obranu? Nové porovnání států v EU

Pavla Adamcová Pavla Adamcová
7. 6. 2017 18:01
Členské státy Evropské unie vydaly v roce 2015 na obranu v průměru 1,4 procenta HDP. To je výrazně méně, než kolik v rámci EU míří do sociální sféry, zdravotnictví či vzdělávání.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Lucemburk/Brusel - Státy Evropské unie daly v roce 2015 ze svých veřejných rozpočtů na obranu celkem 200 miliard eur. To odpovídá 1,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Nová čísla dnes zveřejnil Eurostat..

Vládní výdaje na obranu jsou tak nižší, než kolik v rámci EU míří do sociální sféry (19,2 procenta HDP), zdravotnictví (7,2 procenta) nebo vzdělávání (4,9 procenta). Naopak ještě méně než do obrany posílají členské země na oblast kultury a náboženství (1,0 procenta) nebo na ochranu životního prostředí (0,8 procenta).

Výdaje členských států EU na obranu v roce 2015 (v % HDP)
Výdaje členských států EU na obranu v roce 2015 (v % HDP) | Foto: Eurostat

Vyjádřeno podílem HDP dávají nejméně do obrany Lucembursko (0,3 procenta), Irsko, Maďarsko a Rakousko. Výdaje České republiky za rok 2015 činily 0,9 procenta HDP.

Naopak nejvíce na obranu vynaložily Řecko (2,1 procenta HDP), Velká Británie, Estonsko a Francie. To je ale pořád výrazně méně než USA. Spojené státy americké vydaly podle údajů NATO ve stejném roce na obranu přes 3,5 procenta HDP.

V absolutních číslech dali v roce 2015 do obrany z členských zemí EU nejvíce Britové - celkem 55 miliard eur, což je více než čtvrtina celkových veřejných výdajů na obranu v EU. Následovali je Francouzi s 38 miliardami, dále Němci s 30 miliardami a Italové s 20 miliardami eur. Tyto čtyři státy tak spolu vytvořily dohromady 72 procent celkových veřejných výdajů na obranu v rámci EU.

Členské země NATO, kam patří i Česká republika, se v roce 2014 zavázaly zvýšit do deseti let své výdaje na obranu alespoň na dvě procenta HDP. Zatím to však plní jen pět zemí - vedle zmíněného Řecka, Velké Británie a USA to jsou podle odhadů NATO pro rok 2016 také Estonsko a Polsko. Nový americký prezident Donald Trump teď na spojence tlačí, aby svůj slib naplnili.

Ministr obrany Martin Stropnický v únoru uvedl, že Česká republika podle něj může zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP do roku 2025. Stropnický si myslí, že s ročním růstem výdajů na obranu o devět až deset procent máme nakročeno dobrým směrem. "Já jsem pevně přesvědčen, že jsme schopni splnit to, co jsme slíbili na začátku působení této vlády, to znamená 1,4 procenta v roce 2020. Postupné navyšování do roku 2025 na dvě procenta je reálné a je reálné i v tom smyslu, že se rozpočet dá efektivně vstřebávat," uvedl letos Stropnický.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 10 minutami

V Brně kvůli bytu s chemikáliemi evakuovali policisté 25 lidí

Mrtvého muže a velké množství chemikálií nalezli dnes policisté v bytě v brněnské Šámalově ulici v Židenicích. Kvůli chemikáliím ulici uzavřeli a evakuovali z ní 25 lidí, situace se podle policie jeví jako nebezpečná. Na místě je pyrotechnik i chemická laboratoř hasičů. 

Podle mluvčího policie Bohumila Maláška měli o muže obavy sousedé. "Byt jsme otevřeli, soused byl bohužel nalezený bez známek života s tím, že v tom bytě je spousta chemikálií," řekl Malášek. Příčinu mužova úmrtí policie vyšetřuje. 

před 1 hodinou

Ministr Metnar ve čtvrtek v USA podpisem potvrdí nákup vojenských vrtulníků

Ministr obrany Lubomír Metnar ve čtvrtek po jednání s americkým ministrem obrany Markem Esperem stvrdí podpisem dokumentu nákup vrtulníků pro českou armádu. Ministerstvo obrany za ně zaplatí 14,6 miliardy korun. Metnar do Spojených států odletí v úterý ráno. Informoval o tom mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.

Ministerstvo obrany se rozhodlo pořídit 12 vrtulníků od firmy Bell formou mezivládní dohody. Z USA vojáci získají osm víceúčelových vrtulníků UH-1Y Venom a čtyři bojové vrtulníky AH-1Z Viper. Stroje armáda dostane v roce 2023. V její výzbroji nahradí ruské bitevní vrtulníky Mi-24/35.

Další zprávy