Štrasburk - Evropský parlament chce výrazně omezit plýtvání jídlem. Poslanci schválili usnesení, jehož cílem je snížit vyhazování zbytků o polovinu do roku 2030. "Iniciativa na podporu účinného využívání zdrojů: snížení míry plýtvání potravinami a zlepšení bezpečnosti potravin" mimo jiné vyzývá k podpoře takzvaného dne zbytků během každého týdne.
"Vyzýváme Evropskou komisi a členské státy, aby motivovaly domácnosti k boji proti plýtvání potravinami tím, že budou podporovat každotýdenní den zbytků a poskytovat spotřebitelům informace o tom, jaké osvědčené způsoby nakupování a vaření by si měli osvojit, aby omezili plýtvání potravinami," uvádí se mimo jiné v přijatém usnesení.
Europoslanci chtějí zvýšit i znalosti spotřebitelů, kteří prý mají problém s rozlišením označení "minimální trvanlivost do" a "spotřebujte do". Zatímco v prvním případě je potravina poživatelná i po uvedeném datu, v tom druhém již není konzumace bezpečná. Pomoci tak mají vzdělávací kampaně.
Dále se má zjednodušit darování jídla. Evropská komise má podle unijních poslanců navrhnout změnu směrnice o DPH, která by výslovně umožnila osvobození od daní v souvislosti s darováním potravin. Členské státy by pak měly stanovit sazbu DPH blížící se nule, pokud k darování dojde krátce před koncem doporučené doby použitelnosti nebo se bude jednat o neprodejné potraviny.
"V rozvinutých zemích dochází k plýtvání potravinami většinou na konci řetězce, při distribuci a spotřebě. Odpovědnost za řešení tohoto problému má každý z nás," zdůraznila zpravodajka Biljana Borzan. Na domácnosti připadá 53 procent ze všech vyplýtvaných potravin, s odstupem následuje zpracovatelský průmysl (19 procent).
Evropská unie vyprodukuje v průměru 88 milionů tun potravinového odpadu ročně (podle zatím posledních odhadů z roku 2012). Každý člověk tak vyhodí 173 kilogramů nesnědeného jídla ročně. To je podle europoslanců neohleduplné vůči životnímu prostředí.
Mezi státy jsou podle údajů z roku 2010 velké rozdíly: Nejvíce zbytků připadá na Nizozemce (541 kilogramů na osobu), nejméně na Slovince (72 kilogramů). Dobře z porovnání vycházejí i Češi - jsou pátí od konce s 81 kilogramy.
Unie mimo jiné tlačí na "čistší" města bez skládek. Recyklovat se má až 70 procent odpadu. Parlament se odvolává na studii, podle které se při likvidaci zbytků uvolňuje do vzduchu až 170 milionů tun emisí CO2.
Přijaté usnesení kritizuje například český poslanec za Svobodné Petr Mach. "Z toho si lze jen dělat legraci. Tak by naše vláda mohla například vyhlásit pátek dnem zbytků a děti by dostávaly ve škole jen to, co nedojedly v předchozích dnech. Vláda by také měla jít příkladem a dojídat během zasedání nedojedené oschlé chlebíčky ze zbytku týdne," říká europoslanec.
Otázkou zatím je, na kolik chystané osvětové kampaně vyjdou a jak by den zbytků měl v praxi vypadat. Mach také připomíná, že například na Kubě měli za Fidela Castra vládní program, který lidi učil, jak zužitkovat slupky od banánů.
V minulosti například měla Evropská komise uskutečnit kampaň nazvanou "Europe. Wonder is all around" s cílem vybídnout Evropany k objevování méně známých míst. Podle Macha bylo v tomto případě vynaloženo 2,1 milionu eur na web a letáky.
Agentura Ipsos a obchodní řetězec Tesco nedávno v Česku provedly průzkum, podle něhož tři čtvrtiny lidí vnímají plýtvání jako skutečný problém. Ke konkrétním krokům přistoupily i samotné řetězce. Například Tesco, Penny Market nebo Rohlík.cz od loňska nabízejí i "ošklivou" zeleninu, která dříve neměla šanci dostat se do velkých prodejen. Síť Albert pak zkouší v několika svých prodejnách jídlo hned kompostovat.
