Rusko jako jeden z důvodů své agrese uvádí snahu Ukrajiny vstoupit do NATO, což označuje jako hrozbu. K možnému členství země v EU se Kreml nevyjadřuje jednoznačně. V návrhu mírové dohody, kterou vyjednavači Kyjeva předali Rusům na jednání v Istanbulu, se Ukrajina zmínila, že je ochotná se NATO vzdát, ale jejímu vstupu do EU Rusko nemá bránit. Moskva na to neodpověděla.
V minulosti byly evropské ambice ukrajinských vlád pro Rusko problémem. V roce 2013 ruský prezident Vladimir Putin donutil svého ukrajinského protějška Viktora Janukovyče, aby na poslední chvíli zrušil podpis pod Asociační dohodou mezi Ukrajinou a EU na summitu ve Vilniusu. V reakci na to vypukla v Kyjevě revoluce známá jako Majdan a Janukovyč byl svržen.
Asociační dohodu pak nová proevropská ukrajinská vláda schválila v roce 2017. Ve stejném roce také Kyjev podepsal smlouvu, která jim umožnila cesty do zemí schengenského prostoru bez víz. To byl pro Ukrajince signál, že mají ve snaze integrovat se na západ šanci.
Zastánce má Ukrajina především ve východních členech EU. Její kandidaturu podporují pobaltské státy, Polsko i Česko. Výjimkou je Maďarsko, které má s Kyjevem napjaté vztahy a odmítá mu dodávat zbraně.
"Nikdo nevstoupil do EU přes noc"
Přístupové rozhovory obvykle trvají několik let. Jejich důležitou součástí je takzvaný screening, který srovnává legislativu kandidátských zemí s evropským právem. Přijetí nového člena musí schválit všechny země EU. Česko o vstup požádalo v roce 1998, rozhovory začaly o dva roky později a do unie jsme nakonec vstoupili 1. května 2004.
"Měli bychom být přijati hned na základě nové procedury. (…) Evropané vidí, jak naši vojáci bojují nejen za svoji zemi, ale za celou Evropu, za mír pro všechny, za všechny země Evropské unie," vyzval Zelenskyj Brusel.
Zatím se ale nezdá, že by Ukrajina měla v kontextu své kritické situace šanci na přijetí do EU výrazně rychleji a za méně přísných podmínek. "Můžeme zahájit přístupové rozhovory se zemí, která je ve válce? To si nemyslím. Ale nemůžeme zabouchnout dveře a říci, že nikdy nevstoupí. To by nebylo spravedlivé," prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. "Nikdo nevstoupil do Evropské unie přes noc," dodal chorvatský premiér Andrej Plenković.
Europarlament podpořil Ukrajinu
Česká europoslankyně za ANO Martina Dlabajová řekla Aktuálně.cz, že pro Ukrajinu nepředpokládá žádné výjimky. "Vyjednávací procesy určují smlouvy Evropské unie a jsou nastaveny pro všechny stejně. Pokud má nějaká země vstoupit, musí splnit stejně přísná kritéria jako všichni ostatní před ní. To platilo pro Česko, a platí to i nyní pro Ukrajinu. Délka celého procesu se odvíjí od politické vůle dané země sladit svůj právní řád s unijním a mít funkční tržní ekonomiku a právní stát," podotkla.
Zároveň se ale Dlabajová domnívá, že nic nebrání v zahájení rozhovorů a jednání o budoucnosti Ukrajiny v EU. "Unijní instituce včetně Evropského parlamentu volají po udělení statusu kandidátské země, což je silný politický signál a první krok na cestě k zahájení přístupových jednání. Ukrajina tedy perspektivu v EU určitě má," dodala.
Rozhodně pro členství Ukrajiny je i europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS). "Ukrajina ukázala, že patří mezi západní demokratické státy, proto bychom neměli mluvit pouze o zahájení rozhovorů, ale rozhodně o přijetí Ukrajiny do EU. Členství není jenom o harmonizaci legislativy, ale také o sdílených hodnotách, jako je svoboda a demokracie. A za tyto hodnoty Ukrajina nyní bojuje. Členství v EU by zároveň bylo i ekonomickým přínosem pro unii, včetně Česka. Ukrajina je velká země s velkým trhem," uvedla Vrecionová na dotaz Aktuálně.cz
V uplynulých osmi letech Ukrajina radikálně změnila svůj zahraniční obchod a nyní je mnohem více propojená s EU. Ještě v roce 2014 připadalo na Rusko 34 procent celkové ukrajinské obchodní výměny, v roce 2018 to bylo jen sedm procent. V roce 2011 činil vzájemný obchod mezi Ruskem a Ukrajinou v přepočtu padesát miliard dolarů, v roce 2020 už jen sedm miliard.
Největším obchodním partnerem Ukrajiny byly před válkou Čína, Německo a Polsko. Celková obchodní výměna mezi Ukrajinou a EU činila v roce 2021 přes 58 miliard dolarů, uvádí Mezinárodní měnový fond.
