Historický obrat. Putin natlačil neutrální Finsko k NATO, země se chystá na vstup

Dominika Perlínová Vojtěch Scheinost Dominika Perlínová, Vojtěch Scheinost
14. 4. 2022 14:08
Místo aby útokem na Ukrajinu oslabil ruský prezident Vladimir Putin transatlantickou alianci, rozdělil NATO a zabránil jeho růstu, dosáhl opaku. Finsko, které s Ruskem sousedí a v minulosti muselo čelit jeho agresi, se čím dál víc přibližuje vstupu do aliance. Rozhodnutí o přihlášce se čeká do června. Následovat ho mohou i Švédové.

Finští vojáci na manévrech Trident Juncture 2018. Největšího cvičení NATO od konce studené války se zúčastnily i armády neutrálních zemí Finska a Švédska. Foto: NATO

Přestože se finská vláda vyhýbá otevřenému prohlášení o vstupu do NATO, pokračuje v přibližování k alianci. Severská země, která se od druhé světové války spoléhala na přísnou neutralitu a opatrné vztahy s Moskvou, tak reaguje na ruské napadení Ukrajiny. Ve středu vydala vláda zprávu o bezpečnosti země. Právě na jejím základě teď bude parlament jednat o možném členství v NATO. Premiérka Sanna Marinová navíc prohlásila, že rozhodnutí padne v řádu týdnů, nikoli měsíců.

„Věřím, že řešení nalezneme s dostatečným předstihem před červnovým summitem NATO,“ podpořil předsedkyni vlády prezident Sauli Niinistö. „Doufám, že debata o vládní zprávě bude v parlamentu důkladná, ale rychlá,“ prohlásil pro veřejnoprávní televizi YLE.

Finská premiérka Sanna Marinová oznamuje, že o přihlášce do NATO její země rozhodne v řádu několika týdnů. Foto: ČTK/AP

Ruský útok zásadně změnil postoj Finů k Severoatlantické alianci. Veřejnost, která zapojení do paktu dlouhodobě odmítala, nyní členství podporuje. „Finové teď vidí Rusko jako největší hrozbu od druhé světové války. Máme velmi dlouhou společnou hranici a Rusko teď navíc vyhrožuje Evropě,“ řekl Aktuálně.cz Risto Hilla, který pracuje pro laboratoř Univerzitní nemocnice v Oulu.

„Vztahy mezi Finskem a Ruskem byly od roku 1945 rezervované, ale dobré. Po roce 1991 Finsko vstoupilo do EU, na druhou stranu se ale snažilo neprovokovat a vyhnout se vstupu do NATO. Teď dospělo k závěru, že se Rusko stalo natolik nepředvídatelným, že nepotřebuje důvody k provokacím, a proto si Finsko nemůže dovolit zůstat s ním samo.“ - Vesa Vares, profesor moderních finských dějin na Univerzitě v Turku

Změnu ukazují i čísla. Podle průzkumu zpravodajské televize MTV z 11. dubna si 68 procent Finů vstup do NATO přeje. Ještě v lednu to podle stejného průzkumu bylo jen 30 procent. „Atmosféra v zemi je ustaraná, rozrušená a naštvaná. Vidíme vraždění nevinných lidí na Ukrajině, vidíme, jak přicházejí o všechno. Nerozumíme tomu a nemůžeme to akceptovat,“ popsal Hilla, který vstup podporuje.

Otáčet Finové začali už před invazí na Ukrajinu. Když před Vánoci ruský prezident Vladimir Putin sousedům pohrozil útokem, pokud se rozhodnou vstoupit do NATO nebo na své území alianční jednotky vpustit, ozvali se prezident i premiérka. Prohlásili, že je výsostným finským právem rozhodovat o vlastní bezpečnosti a přidat se k vojenské alianci. Ruský útok na Ukrajinu pak veřejnou debatu urychlil a úvahy o NATO se v zemi dostaly na první místo.

Chtějí Finové do NATO?

Ano
Ne
Nevím
11. 4. 2022 68 % 12 % 20 %
26. 1. 2022 30 % 43 % 27 %

Zdroj: MTV Uutiset

Středeční vládní zprávu společně představili ministři zahraničí, vnitra a obrany. Souběžně s tím jednala premiérka Marinová s předsedkyní švédské vlády Magdalenou Anderssonovou o koordinaci možného vstupu obou zemí. Po setkání potvrdila svá dřívější slova, že se situace musí vyjasnit do léta. Prezident Niinistö zase počátkem dubna oznámil, že by pro vstup nebylo potřeba referendum, protože je podpora veřejnosti očividná. O vstupu by rozhodoval parlament, kde se také většina poslanců přiklání pro.

„Geopolitické napětí ve vojenské oblasti je podobné jako za studené války, velký rozdíl je ale v tom, že nejde o soupeření ideologií a alternativních systémů. Rusko nepředstavuje žádný alternativní systém k Západu.“ - Markku Kangaspuro, ředitel Finského centra pro studium Ruska a východní Evropy

„Nedůvěra vůči Rusku a strach z jeho způsobu vedení války jsou tak velké, že lidé nevidí bezpečnost jinde než v NATO. Politici zároveň zdůrazňují, že aliance znamená posílení vlastní obranyschopnosti, nikoli její náhradu,“ vysvětlil pro Aktuálně.cz Vesa Vares, profesor moderních finských dějin na Univerzitě v Turku.

Vojáci se hlásí do zbraně a udržují fyzičku

Finové teď pozorně sledují 1340 kilometrů dlouhou východní hranici s Ruskem, odkud na ně za druhé světové války vtrhla sovětská invazní vojska. Představitelé ozbrojených sil informují veřejnost, pokud se některé ruské jednotky na druhé straně hranice přesunou na Ukrajinu a utrpí tam ztráty. Připravuje se i finská armáda, vybrané jednotky se v březnu zúčastnily arktického cvičení NATO Cold Response 22. Společně se Švédy, kteří jsou také neutrální.

Pětapůlmilionové Finsko má 3500 aktivních profesionálů, platí tu ale všeobecná branná povinnost a do zbraně může povolat až 900 tisíc vojáků.

„Finský sociálnědemokratický poslanec a bývalý ministr zahraničí Erkki Tuomioja se nyní pokusil navrhnout finsko-švédskou obrannou alianci, která by nahradila členství v NATO, ale nikdo nevěří v její sílu.“ - Vesa Vares, profesor moderních finských dějin na Univerzitě v Turku

Právě vojáci v záloze se podle zdrojů Aktuálně.cz také intenzivně připravují. V polovině března dostali od Finského svazu důstojníků v záloze pokyny, jak si udržovat fyzičku. Krátce poté přišlo povolání ke cvičení. Zdroj redakce si přál vzhledem k citlivosti informací zůstat anonymní, jeho identitu ale autoři článku znají. Zvýšená aktivita finských obranných sil se oficiálně nedává do souvislosti s válkou na Ukrajině.

Mění se i složení aktivních záloh. Nově se přihlásilo rekordních 5000 lidí, kteří se k nim chtějí připojit. Na druhé straně požádalo 2300 lidí s ukončenou vojenskou službou o přesun do civilní služby. Asi deset procent záloh tvoří ženy. Podle ředitele civilní služby Mikka Reijonena jsou Finové připraveni svou zemi bránit a reagují na dění na Ukrajině.

„Všimla jsem si, že mezi mladými Finy podpora armády roste,“ uvedla pro Aktuálně.cz Maria, studentka z Univerzity v Tampere. „Ve srovnání s ostatními evropskými státy jsou Finové relativně ochotni bránit svou zemi,“ upozornila. Sama pochází z ruskojazyčné rodiny a v minulosti byla proti vstupu do NATO. Teď ho vidí jako nejbezpečnější volbu.

Incidentů ohrožujících finskou bezpečnost v poslední době přibývá. V pátek 8. dubna narušilo ruské letadlo finský vzdušný prostor u Porvoo ve Finském zálivu. Ve stejný den čelily weby vlády a jednotlivých ministerstev masivnímu kybernetickému útoku.

„Přestože se Finsko pod vedením prezidenta Sauliho Niinista snažilo udržovat dialog s prezidentem Vladimirem Putinem, nemohlo vyřešit širší problémy mezi Ruskem a Západem, které měly dopad na evropskou bezpečnost.“ - Markku Kangaspuro, ředitel Finského centra pro studium Ruska a východní Evropy

Oproti minulosti se situace výrazně proměnila, zdůrazňuje Vares z Univerzity v Turku. Poukazuje na to, že se ruský prezident Vladimir Putin chová velmi nepředvídatelně. „Finsko si nemůže dovolit zůstat samo. Rusko teď považuje za protivníky všechny, kdo nestojí přímo na jeho straně. Zařadilo Finsko na seznam nepřátelských zemí, tak jako všechny členské státy Evropské unie,“ řekl.

S neutralitou chce skoncovat Finsko i Švédsko

V posledních týdnech jednají nejvyšší finští představitelé se šéfem NATO Jensem Stoltenbergem, americkým prezidentem Joem Bidenem a představiteli Švédska. Se sousední zemí pojí Finsko dlouhodobé spojenectví.

Švédský a finský voják na manévrech Trident Juncture 2018. Cvičení se v Norsku zúčastnilo 50 tisíc vojáků z členských států NATO i neutrálních zemí. Foto: NATO

„Pro Finsko by bylo vojensky i politicky výhodnější, kdyby se k NATO připojilo i Švédsko. Proto se zastánci vstupu aktivně snaží Švédsko ovlivnit. Je ale možné, že by Finsko bylo ochotno vstoupit do aliance i tak,“ prohlásil Markku Kangaspuro, šéf Finského centra pro studium Ruska a východní Evropy.

„V době, kdy tohle říkám, je finský vstup do NATO pravděpodobnější než pokračování neutrality.“ - Markku Kangaspuro, ředitel Finského centra pro studium Ruska a východní Evropy

Ve Švédsku debata o konci neutrality také ovládla veřejný prostor od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Podle posledních průzkumů veřejného mínění stoupla podpora pro vstup do aliance v zemi na 45 procent.

„Mezi Švédy panuje shoda, že by se obě země měly připojit společně. Ale ve Finsku je pro vstup mnohem větší nadšení, takže i chování Finů hodně ovlivňuje naši národní debatu,“ vysvětlil švédský doktorand Naman Karl-Thomas Habtom, který zkoumá vojenskou historii své země na Cambridgeské univerzitě. Sám se vstupem do NATO nesouhlasí, protože se domnívá, že by to oslabilo diplomatickou pozici Stockholmu.

To, že Finové válku na Ukrajině prožívají intenzivněji než Švédi, dokazuje i reakce veřejnosti na válku. Jakmile konflikt vypukl, začali lidé nakupovat a doma si vytvářet zásoby vody, jídla, léků, toaletních papírů nebo baterií.

Video: Finové na manévrech NATO

Finští vojáci se letos v březnu zúčastnili arktických manévrů Cold Response 2022. Jednotky NATO a neutrálních severských zemí při nich cvičily obranu napadeného členského státu. Zdroj: Puolustusvoimat

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Zrušení ústavního práva na potrat vyvolalo protesty napříč Spojenými státy

V amerických městech se čekají další protesty spojené s pátečním verdiktem nejvyššího soudu, který po téměř 50 letech zrušil ve Spojených státech ústavní právo na potrat. Už během sobotního dopoledne se lidé opět scházeli před budovou soudu ve Washingtonu, přičemž vedle stovek nespokojených přišla podle médií i menší skupina lidí, kteří verdikt umožňující zakazovat interrupce vítají. Nové manifestace přicházejí po pátečních protestech, ale i oslavách v New Yorku, Bostonu, Atlantě nebo Los Angeles.

Nejvyšší soud poměrem pěti hlasů ku čtyřem zneplatnil precedenční verdikt z roku 1973, který vytvořil právo na ukončení těhotenství přibližně do 23. týdne. Páteční stanovisko představuje velmi vzácné rozhodnutí, které zrušením platného precedentu práva Američanů nerozšiřuje, ale omezuje. Verdikt dává možnost americkým zákonodárcům potraty libovolně regulovat a v několika státech s republikánským vedením už jsou nyní tyto procedury zakázané.

Před budovou soudu nedaleko washingtonského Kapitolu po zveřejnění verdiktu slavili členové takzvaného hnutí pro život, pro které šlo o dlouho očekávaný moment, zatímco zastánci práva na potrat vývoj těžce vstřebávali. Protesty proti rozhodnutí nejvyššího soudu se do večera rozšířily do mnoha koutů Spojených států. Průzkumy veřejného mínění v USA dlouhodobě ukazují většinovou podporu práva na interrupce, byť se čísla mohou stát od státu výrazně lišit.

Bezpečnostní složky se v souvislosti s očekávaným výbušným verdiktem připravovaly na násilí a noc na sobotu v tomto směru přinesla několik menších incidentů. V Jacksonu ve státě Mississippi podle televize CNN nad ránem neznámý muž vystupující proti potratům najel autem do dobrovolníka místní kliniky. Web Huffington Post pak informoval o dění v Cedar Rapids ve státě Iowa, kde nějaký muž najel do žen pochodujících za právo na interrupci.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Čeští hokejbalisté porazili ve čtvrtfinále MS Finsko 9:1

Čeští hokejbalisté zvítězili ve čtvrtfinále mistrovství světa v kanadském Lavalu nad obhájci stříbra Finy jednoznačně 9:1 a na čtrnáctém světovém šampionátu postoupili potřinácté mezi nejlepší čtyři celky. Pěti góly zazářil Dalimil Zvonek. Šest bodů za šest asistencí si připsal Martin Kruček.

Češi, kteří ovládli základní skupinu A1 bez porážky, s Finy prohráli před třemi roky na minulém MS v Košicích v semifinále 1:2 v prodloužení. Po následné porážce v duelu o 3. místo s Kanadou (2:3 v prodloužení) skončili teprve podruhé v historii bez medaile. V roce 2005 v Pittsburghu obsadili páté místo.

V Lavalu museli svěřenci trenéra Jiřího Mašíka dohánět ztrátu. Při vyloučení Henrika Kärkkäinena nevyužili přesilovou hru a v čase 9:07 otevřel skóre Sami Pietsalo. Český výběr ve 14. minutě bleskově během 11 sekund otočil stav. Při trestu Juusa Nieminena vyrovnal Jan Müller a vzápětí se zapsal mezi střelce Tomáš Zajíček.

Ve druhé třetině pojistil náskok dvěma góly Zvonek, který skóroval v 18. a 27. minutě. Mezitím se Mašíkův výběr ubránil ve dvou oslabeních při pobytu Ondřeje Pražáka a Radomíra Vaňka na trestné lavici.

Po 59 sekundách závěrečného dějství při vyloučení Mikka Hyvönena zvýšil Tomáš Fejfar. V čase 32:23 dovršil hattrick Zvonek a za čtyři minuty přidal ičtvrtou trefu. Potom se prosadil Lukáš Lhota a ve 43. minutě korunoval své střelecké představení Zvonek.

před 3 hodinami

Českou obec sokolskou povede v dalších třech letech opět Hana Moučková

Českou obec sokolskou povede i v nadcházejících třech letech starostka Hana Moučková. Bude to její páté funkční období. Delegáti o tom rozhodli dnes na 13. sjezdu, který se uskutečnil v Tyršově domě v Praze. Oznámil to mluvčí obce Jiří Reichl.

Moučková vede sokoly již od roku 2011. Je také první ženou, která tento post zastává od založení organizace před 160 lety.

Sokol, který se řadí mezi nejstarší spolky v Česku, vznikl 16. února 1862, kdy Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner založili Tělocvičnou jednotu pražskou se znakem sokola v letu. V současnosti má Česká obec sokolská 152 tisíc členů.

Od ostatních sportovních organizací se Sokol odlišuje mimo jiné tím, že se věnuje i kulturně-společenským aktivitám. Pod hlavičkou České obce sokolské tak působí asi dvě stovky divadelních, loutkářských, folklorních a hudebních nebo pěveckých sborů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy