Polské úřady minulý týden rozhodly o prodloužení povolení těžby pro Turów až do roku 2044, tedy do data jeho předpokládaného úplného vytěžení. Původně měla skončit už loni v dubnu, PGE ale dolovala uhlí dál. Česká i německá strana se tomu brání, namítají, že těžba způsobuje pokles hladiny spodní vody a vyprazdňuje studny místním obyvatelům, na německé straně pak hrozí propady půdy. Praha letos v únoru po krachu vzájemných vyjednávání podala na Polsko žalobu u Soudního dvora EU.
Polští těžaři nyní tvrdí, že ukončení těžby "ze dne na den" by vedlo ke "katastrofě pro celý polský region", protože by to místní obyvatele připravilo o "práci, prostředky na živobytí rodin i proud vyráběný v elektrárně", píše se na webu kampaně PGE turow2044.pl. Ta je kromě polštiny k dispozici i v české, anglické, německé a francouzské verzi - tedy všech jazycích používaných tam, kde se proti pokračování těžby uhlí protestuje: Česku, Německu a dvojjazyčném Bruselu, sídle většiny evropských institucí.
Firma například tvrdí, že o obživu přijde 80 tisíc lidí a Polsko o sedm procent elektrické energie pro tři miliony polských domácností. Vedle dolu totiž leží také stejnojmenná uhelná elektrárna. Ta ale v rámci instalovaného výkonu všech polských zdrojů elektřiny se svými 1500 MW představuje jen asi tři procenta. A přímo v dole a elektrárně je celkem zaměstnáno jen asi 3,5 tisíce lidí. Společnost v udávaných číslech není konzistentní: na jiném místě webu kampaně uvádí pět procent energie a 2,3 milionu domácností, tisková mluvčí Sara Apanasioneková v odpovědi pro deník Aktuálně.cz hovoří o dopadech na nejméně 60 tisíc lidí.
Podle ekologů jsou argumenty PGE lživé. "Firma vede kampaň za peníze polských daňových poplatníků ve snaze obhájit svůj nesmyslný záměr těžit do roku 2044. Bagatelizuje negativní vlivy dolu včetně ztráty vody z českého území a nerespektuje klimatické cíle Evropské unie," míní Nikola Krejčová z české pobočky mezinárodní environmentální organizace Greenpeace.
Lignit, který se v Turówě těží a spaluje, je nekvalitní uhlí, ze kterého se při používání do ovzduší uvolňuje velké množství skleníkových plynů. Ty ohřívají atmosféru planety a přispívají ke zhoršování klimatické krize. Podle množství tun oxidu uhličitého je elektrárna Turów čtvrtou nejhorší v EU. Obyvatelé nedalekého Libereckého kraje se bojí i hluku a prašnosti souvisejícího přímo s těžbou. Liberečtí, podobně jako sousední německé město Žitava, už si na provoz dolu stěžovali u Evropské komise.
Česká diplomacie kampaň označila za "emočně založenou" a odmítla ji dále komentovat. "Podstatná jsou fakta. Polsko při povolování další těžební činnosti v dole Turów podle Česka v mnoha ohledech porušilo unijní právo, zejména pravidla pro posuzování vlivů na životní prostředí a účast veřejnosti na tomto posouzení. Porušení práva v prosinci loňského roku potvrdila i Evropská komise," uvedla mluvčí ministerstva Zuzana Štíchová.
Krutá, nikoliv zelená dohoda
O omezování skleníkových plynů usiluje celá Evropská unie. Do roku 2030 chce snížit emise o 55 procent oproti roku 1990 a do roku 2050 se ve vypouštění emisí dostat prakticky na nulu. Pro Polsko, které je největším evropským producentem uhlí a energeticky je stále z více než tří čtvrtin závislé na jeho spalování, je to náročný úkol. Pomoct ho zvládnout má takzvaná Zelená dohoda pro Evropu, která mimo jiné zaručuje členským státy přísun peněz na transformaci energetiky a průmyslu i zlepšení životních podmínek lidí. Polsko dostane ze všech zemí EU největší podíl z takzvaného Fondu spravedlivé transformace, určeného uhelným regionům, konkrétně 3,5 miliardy eur (90 miliard korun). Další peníze do země přitečou z jiných fondů.
Zelenou dohodu PGE označuje v kampani za "krutou". Požadavky české vlády pak podle firmy povedou místo spravedlivé proměny k "divoké transformaci, která místní komunitu zbavuje nadějí na zajištění jakékoli životní stability". Prahu těžaři viní i z toho, že zatímco tlačí na uzavření Turówa, ve svých domácích dolech plánuje těžit dál. Česká vláda vloni rozhodla skoncovat s uhlím nejpozději do roku 2038, Polsko až o 11 let později.
Slovenský europoslanec Martin Hojsík (Progresivní Slovensko, frakce Renew Europe) reklamu na podporu těžby zaznamenal nedaleko bruselského sídla Evropské komise. Případ už sleduje delší dobu a kampaň chápe jako populistickou provokaci.
"Klimatická krize představuje existenční ohrožení budoucnosti mladých lidí. Použít fotku mladého děvčete proto považuji za cynické," míní. Zmíněný snímek navíc pochází z placené fotobanky, jak na sociální síti Twitter upozornil Milan Starec, jeden z obyvatel obce Uhelná nedaleko dolu. Proti pokračování těžby bojuje také. "My máme fotky skutečných lidí, kteří jsou naprosto zoufalí, protože váš záměr pokračovat v těžbě do roku 2044 trvá," vzkázal Starec na Twitteru společnosti PGE a přiložil sérii snímků z Uhelné.
We do not have to use stock photos, we use photos of real local people, who are completely desperate because of your intention to mine till 2044 right at the border between our countries. #JustTransition and #GreenDeal is the only future of our region! pic.twitter.com/E5lOeyVXD5
— Milan Starec (@FacingTurow) April 22, 2021
Varšava mezitím požádala Soudní dvůr Evropské unie, aby zamítl únorovou žádost Prahy o pozastavení těžby, kterou české úřady doprovodily žalobu. Polská strana vliv dolu na zásoby pitné vody nebo stabilitu podloží v okolí dolu odmítá. "Vůbec to není o kvalitě vody. Jediný důvod, proč se Evropská komise přidala na českou stranu, je politický: nátlak na transformaci," míní také mluvčí Apanasioneková. České občany pak má reklama upozornit na to, co špatného jim může uspěchaný přechod na ekologičtější zdroje energie přinést.
Turów v posledních letech
leden 2016: Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) varuje, že připravované rozšíření dolu Turów u česko-polské hranice ohrožuje zásoby pitné vody na Liberecku. Zajištění náhradního zásobování oblastí vodou s doprovodnými náklady může vyjít až na tři miliardy korun.
prosinec 2016: Vzniká česko-polská pracovní skupina, která věc posuzuje.
listopad 2019: České ministerstvo životního prostředí vydalo nesouhlasné stanovisko k rozšiřování dolu Turów. ČR požaduje například finanční kompenzace případných škod nebo vznik těsnící stěny, která by bránila odtoku podzemních vod.
březen 2020: Polské ministerstvo životního prostředí prodloužilo povolení státní elektrárenské společnosti PGE na těžbu hnědého uhlí v dole Turów o šest let.
září 2020: Ministerstva životního prostředí a zahraničí podala kvůli dolu podnět k Evropské komisi.
prosinec 2020: Komise dospěla k závěru, že Polsko nesprávně posuzuje vliv dolu na životní prostředí a nedostatečně informovalo o svých záměrech sousední státy.
únor 2021: Česko podalo k Soudnímu dvoru EU žalobu a žádost o zastavení těžby.
duben 2021: Varšava prodlužuje provozovateli dolu povolení až do roku 2044.
květen 2021: Unijní soud nařizuje Varšavě okamžitě přerušit těžbu, Polsko avizuje, že chce o dalším osudu dolu jednat. Řešením by měla být mezivládní dohoda.
září 2021: Polsko dostává pokutu za každý den pokračující těžby. Tu platit odmítá, těžba dále pokračuje. Česko-polská dohoda je údajně skoro hotová, její konkrétní obsah obě strany tají. Varšava jednání ukončuje s ohledem na blížící se volby a údajné nemístné požadavky české strany.
leden 2022: premiér Morawiecki odvolává polského velvyslance v Praze, podle polských médií za jeho kritické výroky na adresu polské vlády ohledně těžby v Turów. Do Varšavy vyráží jednat nová česká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL). Obě strany zkoumají nové požadavky vznesené z polské strany.
únor 2022: Dohodu schvaluje polská i česká vláda.
Zdroj: ČTK
