K Čechům se přidali Němci. Do Bruselu míří další stížnost kvůli polskému dolu

Helena Truchlá Helena Truchlá
21. 1. 2021 9:05
Česko získalo spojence v boji proti těžbě v polském hnědouhelném dole Turów. Zničená krajina a mizející zásoby podzemní vody vadí českým i německým obcím, které leží v jeho bezprostředním okolí. A také české vládě, která si na provozovatele dolu stěžuje u Evropské komise a připravuje žalobu. Do Bruselu nově píšou i Němci. Vlastní stížnost podají podle informací Aktuálně.cz ve čtvrtek.
Důl Turów provozuje polská státní PGE.
Důl Turów provozuje polská státní PGE. | Foto: Jakub Plíhal

Důl i stejnojmenná hnědouhelná elektrárna se nachází v úzkém výběžku polského území. Obklopuje je ale český Liberecký kraj a německá spolková země Sasko, nejblíže leží pětadvacetitisícové město Žitava.

Liberečtí byli první, kdo se proti pokračující těžbě začali bránit, bojí se totiž znečištění vzduchu, hluku i ztráty vody ve studních v příhraničních obcích. Posléze se připojila žitavská radnice, která má obavu, že se jí kvůli těžbě uhlí doslova propadne půda pod nohama. 

Na konci loňského roku dala Evropská komise za pravdu Česku v tom, že Polsko nedostatečně vyhodnocuje vliv dolu na životní prostředí a své sousedy ignoruje. Od té doby se Praha a Varšava dohadují, co dál. 

Český příklad mezitím následují Němci. Poslanec saského parlamentu Daniel Gerber je zástupcem iniciativy, která sdružuje zemské zákonodárce, město Žitavu a představitele okresu Zhořelec i místní obyvatele. Svou stížnost Evropské komisi pošlou ve čtvrtek. "Nelegálně provozovaný hnědouhelný důl na prahu s Německem negativně ovlivňuje naše města a životní prostředí," je přesvědčený Gerber. Zmiňuje přitom pokles hladiny podzemní vody i možný propad půdy na žitavském území.

Dopady v Německu mohou být podle dostupných vědeckých studií horší než na české straně, která si na pokles vody také stěžovala. Komise ve své prosincové odpovědi sice označila část českých námitek za "neopodstatněnou", ta se ale nijak netýkala vlivu dolu na zásoby pitné vody. Na tom, že důl českou stranu neodvodňuje, nebo že tomu lze do budoucna zabránit ochrannými opatřeními, naopak dlouhodobě trvá jeho polský provozovatel, státní koncern PGE.

Evropská komise zároveň upozornila, že problém na polské straně je systémový. Pravidla, na základě kterých Polsko dopady těžby posuzuje, jsou podle ní špatně nastavená.

Na to nyní poukazují i Němci. "Ústředním tématem je systematické porušování evropského práva, které bylo nesprávně přeneseno do polských právních předpisů," shrnuje podstatu stížnosti poslanec Gerber. Její podání serveru Aktuálně.cz potvrdili také zástupci z města Žitavy.

Zapojení Berlína

Stížnost může Evropské komisi poslat nejen vláda členského státu, ale jakákoliv instituce nebo jednotlivec. V Česku se na Brusel nejprve obrátil Liberecký kraj, loni v září pak následovaly centrální úřady v Praze.

Gerber by uvítal obdobné zapojení Berlína, zatím k němu ale nedošlo. "Podle našich informací není v plánu stížnost ani ze strany spolkové vlády, ani ze strany zemské vlády v Sasku," potvrdil mluvčí německého velvyslanectví v Praze Thomas Strieder. 

Evropská komise potvrdila, že stížnost obdržela a vyhodnocuje ji. "Názor na řadu podnětů v ní obsažených jsme vyjádřili již v reakci na českou stížnost," uvedla Vivian Loonelová, mluvčí komise.

Proč se Němci ozvali až nyní, vysvětluje Petra Urbanová, právnička ze sdružení Frank Bold, které na tématu spolupracuje s Libereckým krajem. "S ohledem na velké náklady a obtíže spojené s probíhající pandemií se podařilo vyhotovit rozsáhlý expertní posudek až na podzim loňského roku. Stížnost vznikla v návaznosti na jeho alarmující závěry," uvedla. Těmi jsou právě hrozby úbytku vody a propadu půdy.

Chceme dál vyjednávat

PGE zamýšlí těžit v lokalitě až do roku 2044, ačkoliv původně měl provoz skončit letos v dubnu. Jenže polská vláda loni vydala povolení na prodloužení těžby, a to rovnou na šest let. Stroje by se během nich měly zakousnout až 330 metrů pod zem, což je 30 metrů pod úrovní mořské hladiny, a pouhých 70 metrů od české státní hranice. První obytné domy leží prakticky podél této linie.

"Součástí žádosti o prodloužení těžby byly konzultace ve zcela bezprecedentní míře. Účastnila se jich i německá veřejnost," odmítá stížnost mluvčí PGE Sandra Apasioneková. "Důl Turów přijal řadu opatření, aby minimalizoval možné dopady těžby, (…) a výsledky testů potvrzují, že důl neodvodňuje zásoby pitné vody," dodává. 

Turów podle provozovatele zaměstnává několik desítek tisíc lidí a elektřinou zásobuje tři miliony domácností.

Česká diplomacie mezitím s polskou stranou dál jedná. Současně ale pokračuje i v přípravách na žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie. O jejím případném podání musí rozhodnout vláda. Návrh na to, jak v případu dál postupovat, jí ministerstva zahraničí a životního prostředí chtějí předložit do konce února. 

Foto: Google Maps

"Aby mohlo k (případné) žalobě přistoupit i Německo, musela by se podle všeho kauzou zabývat spolková vláda," podotýká Urbanová. Připomíná také, že Evropská komise zatím nevyřešila stížnost, kterou do Bruselu zaslal před rokem Liberecký kraj.

Ten mezitím řeší další otázku, kterou je možná finanční náhrada za ztráty a dodatečné náklady související s těžbou. Liberecký hejtman Martin Půta se minulý týden setkal s Cezarym Przybylským, nejvyšším představitelem Dolnoslezského vojvodství. "Prodiskutovali spolu téma případných kompenzací a obě strany se shodly na tom, že stále upřednostňují vzájemnou dohodu o náhradách před řešením celé situace u evropského soudu," vysvětlil Půtův mluvčí Filip Trdla. 

Video: Boj v uhelné komisi ztratil smysl, je to klacek na novou jadernou elektrárnu, říká Rovenský

Uhlí skončí mnohem dřív, v roce 2030 pravděpodobně nebudou žádné tepelné elektrárny, boj v uhelné komisi ztratil smysl, říká Rovenský z Greenpeace | Video: DVTV, Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 19 minutami

Prezident Zeman podepsal zákon posilující pravomoci ČNB při řešení krizí

Česká národní banka získá novou pravomoc vyhlásit u finanční instituce ohrožené případnou krizí tzv. moratorium, tedy na určitou dobu pozastavení plnění jejích závazků. Cílem opatření je zabránit dalšímu zhoršení finanční situace dané firmy. Počítá s tím vládní novela zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, kterou v úterý podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom Hrad. Novela reaguje na novou směrnici EU.

Moratorium umožňuje centrální bance nařídit firmě, aby pozastavila platby a plnění jejích závazků na nezbytně nutnou dobu. V tomto případě by moratorium nemělo podle směrnice trvat déle než dva dny. Cílem je podle materiálu poskytnout ČNB dostatek času ke zjištění, zda je řešení krize ve veřejném zájmu. Dále slouží také k tomu získat čas ke zvolení vhodných opatření k řešení krize.

Návrh zákona je podle materiálu předkládán především kvůli zavedení revidovaného rámce pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků (BRRD II) v rámci EU. Obecně je cílem BRRD zajistit harmonizaci při řešení selhání finančních institucí. Tím má být zaručeno, že náklady v případě selhání finanční instituce ponesou zejména společníci a věřitelé, nikoliv daňoví poplatníci. Česko mělo směrnici zavést do 28. prosince 2020.

Zdroj: ČTK
před 23 minutami

Protiprávně sterilizované ženy získají možnost odškodnění

Ženy, které byly protiprávně sterilizovány v letech 1966 až 2012, získají zákonnou možnost odškodnění. Pokud nárok na něj prokážou, dostanou 300 000 korun. Zákon v úterý podepsal prezident Miloš Zeman. Oznámil to jeho mluvčí.

Zdroj: ČTK
před 28 minutami

Právo bránit se zbraní bude ústavně zakotveno, Zeman změnu podepsal

Právo bránit sebe i jiné se zbraní za zákonných podmínek bude v Česku ústavně zakotveno. Prezident Miloš Zeman v úterý podepsal toto doplnění Listiny základních práv a svobod, které nabude účinnosti 1. září, informoval mluvčí hlavy státu.

Úprava je reakcí na odzbrojovací tendence v rámci EU. Listina základních práv a svobod bude nově obsahovat výslovné ustanovení, že "právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon".

Ústavní změna podle předkladatelů zabrání tomu, aby mohlo být toto právo omezeno běžným zákonem. Posílí také pozici Česka při projednávání dalších unijních regulací.

Odpůrci doplnění listiny zejména z řad lidovců nebo Pirátů pokládali úpravu za nadbytečnou s ohledem na již platné ústavní právo na život a zákonná pravidla. Obávali se také, že změna povede k ozbrojování obyvatelstva. Zastánci změny naopak argumentovali tím, že nucené odzbrojování nezajistí větší bezpečnost.

Zdroj: ČTK
před 46 minutami

Čtyřiadvacetiletý muž zemřel po potyčce se strážníky, případ vyšetřují kriminalisté

Kriminalisté vyšetřují úmrtí čtyřiadvacetiletého muže po potyčce a následném zásahu strážníků v Březnici na Příbramsku. Mladík upadl do bezvědomí a později v nemocnici zemřel. Policisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření z usmrcení z nedbalosti, řekla mluvčí středočeské policie Vlasta Suchánková.

Událost se stala v noci na neděli kolem 2:00. Po potyčce mezi čtyřmi lidmi a následném zákroku strážníků upadl jeden z účastníků konfliktu do bezvědomí. Záchranáři ho odvezli do nemocnice v Praze, kde muž v pondělí zemřel.

"Zjišťujeme podíl jednotlivých osob na incidentu, na okolnostech i na následku," uvedla Suchánková. Zkoumat by se měla i role strážníků, kteří při zásahu použili slzotvorný prostředek. "Vzhledem k tomu, že tam byli přítomni, tak musíme zjistit i okolnosti, které se týkají následného zásahu," dodala mluvčí.

Kriminalisté se případem nejdříve zabývali pro podezření z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti. Vzhledem k tomu, že mladík zemřel, věc překvalifikovali na podezření z usmrcení z nedbalosti.

Zdroj: ČTK
Další zprávy