K Čechům se přidali Němci. Do Bruselu míří další stížnost kvůli polskému dolu

Helena Truchlá Helena Truchlá
21. 1. 2021 9:05
Česko získalo spojence v boji proti těžbě v polském hnědouhelném dole Turów. Zničená krajina a mizející zásoby podzemní vody vadí českým i německým obcím, které leží v jeho bezprostředním okolí. A také české vládě, která si na provozovatele dolu stěžuje u Evropské komise a připravuje žalobu. Do Bruselu nově píšou i Němci. Vlastní stížnost podají podle informací Aktuálně.cz ve čtvrtek.
Důl Turów provozuje polská státní PGE.
Důl Turów provozuje polská státní PGE. | Foto: Jakub Plíhal

Důl i stejnojmenná hnědouhelná elektrárna se nachází v úzkém výběžku polského území. Obklopuje je ale český Liberecký kraj a německá spolková země Sasko, nejblíže leží pětadvacetitisícové město Žitava.

Liberečtí byli první, kdo se proti pokračující těžbě začali bránit, bojí se totiž znečištění vzduchu, hluku i ztráty vody ve studních v příhraničních obcích. Posléze se připojila žitavská radnice, která má obavu, že se jí kvůli těžbě uhlí doslova propadne půda pod nohama. 

Na konci loňského roku dala Evropská komise za pravdu Česku v tom, že Polsko nedostatečně vyhodnocuje vliv dolu na životní prostředí a své sousedy ignoruje. Od té doby se Praha a Varšava dohadují, co dál. 

Český příklad mezitím následují Němci. Poslanec saského parlamentu Daniel Gerber je zástupcem iniciativy, která sdružuje zemské zákonodárce, město Žitavu a představitele okresu Zhořelec i místní obyvatele. Svou stížnost Evropské komisi pošlou ve čtvrtek. "Nelegálně provozovaný hnědouhelný důl na prahu s Německem negativně ovlivňuje naše města a životní prostředí," je přesvědčený Gerber. Zmiňuje přitom pokles hladiny podzemní vody i možný propad půdy na žitavském území.

Dopady v Německu mohou být podle dostupných vědeckých studií horší než na české straně, která si na pokles vody také stěžovala. Komise ve své prosincové odpovědi sice označila část českých námitek za "neopodstatněnou", ta se ale nijak netýkala vlivu dolu na zásoby pitné vody. Na tom, že důl českou stranu neodvodňuje, nebo že tomu lze do budoucna zabránit ochrannými opatřeními, naopak dlouhodobě trvá jeho polský provozovatel, státní koncern PGE.

Evropská komise zároveň upozornila, že problém na polské straně je systémový. Pravidla, na základě kterých Polsko dopady těžby posuzuje, jsou podle ní špatně nastavená.

Na to nyní poukazují i Němci. "Ústředním tématem je systematické porušování evropského práva, které bylo nesprávně přeneseno do polských právních předpisů," shrnuje podstatu stížnosti poslanec Gerber. Její podání serveru Aktuálně.cz potvrdili také zástupci z města Žitavy.

Zapojení Berlína

Stížnost může Evropské komisi poslat nejen vláda členského státu, ale jakákoliv instituce nebo jednotlivec. V Česku se na Brusel nejprve obrátil Liberecký kraj, loni v září pak následovaly centrální úřady v Praze.

Gerber by uvítal obdobné zapojení Berlína, zatím k němu ale nedošlo. "Podle našich informací není v plánu stížnost ani ze strany spolkové vlády, ani ze strany zemské vlády v Sasku," potvrdil mluvčí německého velvyslanectví v Praze Thomas Strieder. 

Evropská komise potvrdila, že stížnost obdržela a vyhodnocuje ji. "Názor na řadu podnětů v ní obsažených jsme vyjádřili již v reakci na českou stížnost," uvedla Vivian Loonelová, mluvčí komise.

Proč se Němci ozvali až nyní, vysvětluje Petra Urbanová, právnička ze sdružení Frank Bold, které na tématu spolupracuje s Libereckým krajem. "S ohledem na velké náklady a obtíže spojené s probíhající pandemií se podařilo vyhotovit rozsáhlý expertní posudek až na podzim loňského roku. Stížnost vznikla v návaznosti na jeho alarmující závěry," uvedla. Těmi jsou právě hrozby úbytku vody a propadu půdy.

Chceme dál vyjednávat

PGE zamýšlí těžit v lokalitě až do roku 2044, ačkoliv původně měl provoz skončit letos v dubnu. Jenže polská vláda loni vydala povolení na prodloužení těžby, a to rovnou na šest let. Stroje by se během nich měly zakousnout až 330 metrů pod zem, což je 30 metrů pod úrovní mořské hladiny, a pouhých 70 metrů od české státní hranice. První obytné domy leží prakticky podél této linie.

"Součástí žádosti o prodloužení těžby byly konzultace ve zcela bezprecedentní míře. Účastnila se jich i německá veřejnost," odmítá stížnost mluvčí PGE Sandra Apasioneková. "Důl Turów přijal řadu opatření, aby minimalizoval možné dopady těžby, (…) a výsledky testů potvrzují, že důl neodvodňuje zásoby pitné vody," dodává. 

Turów podle provozovatele zaměstnává několik desítek tisíc lidí a elektřinou zásobuje tři miliony domácností.

Česká diplomacie mezitím s polskou stranou dál jedná. Současně ale pokračuje i v přípravách na žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie. O jejím případném podání musí rozhodnout vláda. Návrh na to, jak v případu dál postupovat, jí ministerstva zahraničí a životního prostředí chtějí předložit do konce února. 

Foto: Google Maps

"Aby mohlo k (případné) žalobě přistoupit i Německo, musela by se podle všeho kauzou zabývat spolková vláda," podotýká Urbanová. Připomíná také, že Evropská komise zatím nevyřešila stížnost, kterou do Bruselu zaslal před rokem Liberecký kraj.

Ten mezitím řeší další otázku, kterou je možná finanční náhrada za ztráty a dodatečné náklady související s těžbou. Liberecký hejtman Martin Půta se minulý týden setkal s Cezarym Przybylským, nejvyšším představitelem Dolnoslezského vojvodství. "Prodiskutovali spolu téma případných kompenzací a obě strany se shodly na tom, že stále upřednostňují vzájemnou dohodu o náhradách před řešením celé situace u evropského soudu," vysvětlil Půtův mluvčí Filip Trdla. 

Video: Boj v uhelné komisi ztratil smysl, je to klacek na novou jadernou elektrárnu, říká Rovenský

Uhlí skončí mnohem dřív, v roce 2030 pravděpodobně nebudou žádné tepelné elektrárny, boj v uhelné komisi ztratil smysl, říká Rovenský z Greenpeace | Video: DVTV, Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Do Česka příští týden přijede srbský prezident Vučić

Příští týden do České republiky přijede srbský prezident Aleksandar Vučić, v úterý se na Pražském hradě setká s českým prezidentem Milošem Zemanem. Informoval o tom mluvčí Pražského hradu Jiří Ovčáček. V plánu je bilaterální jednání obou hlav států nebo státní oběd. Půjde o první oficiální návštěvu na prezidentské úrovni v ČR od začátku pandemie.

"Proběhne slavnostní ceremoniál, bilaterální jednání, setkání se zástupci médií, kdy zazní prohlášení prezidentů, následně pak státní oběd," uvedl Ovčáček.

Zdroj: ČTK
Další zprávy