uhlí

Ústavní soud odmítl stížnost na dohodu vlád Česka a Polska o dolu Turów

Ústavní soud odmítl stížnost na dohodu vlád Česka a Polska o řešení vlivů těžební činnosti v povrchovém hnědouhelném dole Turów. Důvody odmítnutí jsou spíše procesní, soud nemá kompetenci věcně hodnotit obsah takových dohod. O skončení řízení u ÚS informovala na twitteru ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL). Informaci potvrdila mluvčí soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková. Odůvodnění zatím není veřejně dostupné.

Důl leží v Polsku poblíž českých hranic. Negativní dopady těžby pociťují obce na české straně, jde zejména o úbytek spodní vody. Dohodu podepsali 3. února předseda české vlády Petr Fiala (ODS) a polský premiér Mateusz Morawiecki. Česko následně stáhlo žalobu na Polsko kvůli Turówu u Soudního dvora Evropské unie. S dohodou však nejsou spokojení někteří lidé z příhraničí, podle nich nezabrání škodám. Kritizovala ji také opozice.

Stížnost k ÚS podal Sousedský spolek Uhelná spolu s třemi fyzickými osobami. Její odmítnutí podle aktivistů z platformy Společně pro vodu ukázalo, že v Česku neexistuje instance, jež by mohla dohodu - podle nich špatnou - přezkoumat.

Zdroj: ČTK

Uhlí meziročně podražilo o desítky procent. Výrazně o něj vzrostl zájem kvůli obavám z cen a dostupnosti plynu

Uhlí meziročně podražilo až o desítky procent. Obchodníci očekávají jeho další zdražení. Suroviny je zatím dostatek, problémy jsou někde ale například s černým uhlím. Výrazně se meziročně zvýšil zájem lidí o nákup uhlí, a to především kvůli obavám z nedostatku a ceny plynu. Vyplývá to z informací provozovatelů uhelných skladů.

"V současné době můžeme hovořit o nárůstu cen v rozmezí 20 až 30 procent v porovnání s rokem 2021. Předpokládáme, že ceny uhlí ještě, v řádu jednotek procent, porostou," řekl Jiří Havelka z firmy Havelka - uhelné sklady. Firma má zatím dostatečné zásoby uhlí. "Ale vzhledem k neustálému pohybu cen směrem vzhůru, nikdo včasnou objednávkou neudělá chybu," uvedl Havelka.

Lidé mají podle něj ve srovnání s loňským rokem daleko vyšší zájem o uhlí. "Aktuálně jsme zaznamenali nárůst objednávek o více než 20 procent," řekl Havelka. Vyšší zájem zaznamenal také Jindřich Janda z pražské společnosti Janda & Červ. "Ozývají se noví zákazníci, kteří netopili uhlím 20 let a mají stále kotle, tak si dělají pojistku, kdyby nebyl plyn. Nebo byla jeho cena extrémní," uvedl Janda.

Zdroj: ČTK

Teplárny budou moct při nedostatku plynu spalovat uhlí, navrhuje ministerstvo životního prostředí

Teplárny, které přecházejí na plyn, by mohly v krizových případech spalovat uhlí. Úlevu z emisních pravidel pro středně velké teplárny má umožnit novela vyhlášky, kterou ministerstvo životního prostředí tento týden poslalo do připomínkového řízení.

Novela mění i úpravu provozu záložních uhelných zdrojů. Obě změny jsou vázány na vyhlášení předcházení stavu nouze a stavu nouze v souvislosti s možným výpadkem dodávek ruského plynu do Česka. Platila by jen po následující dvě topné sezony. 

"Návrh rozšiřuje možnosti úspory zemního plynu v topné sezoně tím, že umožní provoz stacionárních zdrojů dodávajících energie s využitím jiného paliva, než je zemní plyn. Jde o spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 50 do 200 megawattů včetně, uvedené do provozu před rokem 2003, které dodávají teplo do soustavy zásobování tepelnou energií," stojí v předkládací zprávě. Tyto středně velké teplárny měly koncem roku, kdy končí plošná výjimka z emisních limitů, definitivně přejít na zemní plyn.

Podle ekologů je novela příliš vstřícná vůči provozovatelům tepláren a záložních zdrojů. Například Jiří Koželouh z Hnutí Duha uvedl, že by výjimky negativně dopadly na životní prostředí, ale pokud budou nutné k zajištění tepla, tak se "nedá nic dělat". Koželouh také zdůraznil, že ministerstvo musí odolat tlaku uhelných firem a povolit jen nejnutnější úlevy.

Zdroj: ČTK

Německý ministr hospodářství podporuje zákaz ruského uhlí v EU

Německý ministr hospodářství Robert Habeck podporuje v dohledné době zastavení dodávek ruského uhlí do Evropské unie. Dnes to s odvoláním na své zdroje napsala agentura DPA, konkrétní termín ale nezmínila. Habeck na pondělní tiskové konferenci řekl, že Evropská unie sice zavedla tvrdé sankce proti Rusku, ale v odvetných opatřeních za invazi na Ukrajinu může zajít mnohem dále. Uhlí je také první energetickou surovinou, na které se Německo chce zbavit závislosti na Rusku. Dosavadní odhady hovoří o polovině letošního roku.

Zdroj: ČTK

Polská vláda schválila zákon zakazující dovoz uhlí z Ruska

Polská vláda schválila návrh zákona zakazujícího dovoz uhlí z Ruska. Oznámil to dnes vládní mluvčí Piotr Müller. Polsko dováží asi pětinu uhlí, jež spotřebovává, většina importu pochází právě z Ruska. Polsko patří mezi ty země, které se v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu snaží v Evropské unii prosadit zákaz dovozu energetických surovin z Ruska, nenašlo však pro to dostatečnou podporu. "Nemůžeme déle čekat na rozhodnutí Evropské unie," řekl Müller.

Zdroj: ČTK
Pokračovat